Úvod do historie Státní mapová díla (2) Legislativní normy a jejich struktura Princip právní síly Legislativní normy a jejich změny ◼ Práce ve skupinách – srovnání dokumentů … ◼ NAŘÍZENÍ VLÁDY ◼ ze dne 16. srpna 2006 ◼ o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání ◼ NAŘÍZENÍ VLÁDY ◼ ze dne 31. května 2023 ◼ o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání Proč stát potřebuje mapové díla? ◼ Brainstorming … Potřeby státu – z hlediska informací o svém území ◼ Vlastnictví půdy – výběr a výměr daní ◼ Obrana státu ◼ Oba tyto faktory jsou platné dodnes ◼ Do r. 1763 používány především popisné formy informace ◼ Berní rula – popis usedlostí, které obhospodařovaly určité množství plochy ◼ Zpřesňování – popis pozemků v rámci usedlostí Chronologie … https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsah_st%C3%A1tn%C3%ADch_map_vel k%C3%A9ho_m%C4%9B%C5%99%C3%ADtka Chronologie … … z prezentace M. Vichrové (ZČU) http://old.gis.zcu.cz/projekty/Geomatika_multimedialne/TOMA/Topograficka%20mapovani%201918-1950_T.pdf … z prezentace M. Vichrové (ZČU) Chronologie … A další snímky ve studijních materiálech … Údaje pro potřeby obrany státu ◼ Slovní popis hor, průsmyků, vodních toků ◼ Údaje o délkách cest (na koni, pěšky) ◼ Nejednotnost prostorové definice popisné metody, zdlouhavá práce, nenázornost 1763 – radikální změna z popisné metody na grafickou ◼ Důvody: zejména vojenské ◼ Masové rozšíření palných zbraní ◼ Boj už nejen na pláních, ale i v nepřehledném a členitém terénu ◼ Mapy z té doby vojenským účelům nevyhovovaly ◼ 1756 – 1763: Sedmiletá válka*, porážka Habsburské monarchie – rozhodnutí k vyhotovení topografické mapy ◼ 1763 – počátek 1. vojenského mapování ◼ 1763 – oficiální vznik rakouské a tedy i české kartografie 1. vojenské mapování ◼ „Josefské“ (dokončil jej, první nařízení však vydala Marie Terezie) ◼ Mapováním pověřen polní maršál Lacy ◼ Dokončeno v roce 1785 – tj. 23 let ◼ Zmapováno celé území Habsburské monarchie 1. vojenské mapování – měřítko ◼ 1:28 800 (nejpodrobnější topografické mapy dnes 1:25 000 !!) ◼ 400 vídeňských sáhů ve skutečnosti odpovídalo 1 palci na mapě ◼ Vojensky důležité předměty krajiny ◼ Komunikační síť, vodní síť (+ mosty, převozy, brody, rybníky, tůně, kanály, příkopy, studně, prameny) ◼ Domy, kostely, zámky, dvory ◼ Vodní, lodní, koňské cesty a větrné mlýny ◼ Vesnice podle skutečné polohy domů ◼ Hradební zdi ◼ Lesy podle hustoty porostů, liniové porosty 1. vojenské mapování – polohopis 1. vojenské mapování – výškopis ◼ Upuštěno od kopečkového způsobu – půdorysné šrafy a lavírování ◼ Zředěnou tuší buď štětcem nebo perem – čím tmavší, tím větší sklon ◼ Šrafy – ve směru maximálního spádu, „čím výše, tím hustěji“ 1. vojenské mapování – barevné originály: ◼ Popis černě, polohopis barevně ◼ Červená – sídla ◼ Hnědá – cesty ◼ Modrá – vodstvo ◼ Světlehnědá – vinice ◼ Žlutozelená – pastviny ◼ Tečkovaně – písečná území ◼ Bílá – orná půda, místy zakreslena i struktura rolí ◼ Lesy – šedá stromková kresba ◼ Mapování ponejvíce při jízdě na koni, zakreslování do Műllerovy mapy ◼ Nebyla vybudována trigonometrická síť ◼ Odhad vzdálenosti à la vue, krokování ◼ Zpracovávání polních náčrtů v zimních měsících 1. vojenské mapování – metodika ◼ ČECHY (1764 – 1767) ◼ 273 sekcí ◼ podkladem Műllerova mapa Čech 1:132 000 zvětšená do měřítka 1 : 28 800, revize a nové map. po válce o bavorské dědictví (1778 – 1789) ◼ MORAVA (1764 -1768) Műllerova mapa Moravy 1:180 000 ◼ 126 sekcí ◼ revize či nové mapování v oblastech, kde nejvíce hrozila válka ◼ SLEZSKO ◼ 40 sekcí ◼ zkušební mapování 1763, pravděpodobně na podkladě Wielandovy mapy ◼ četné nedostatky v polohopisu – rektifikace v r. 1780 1. vojenské mapování – klad listů ◼ Sekce 23,5 X 15,5 vídeňských palců (61,8 X 40,8 cm) ◼ Každá sekce měla jako přílohu podrobný popis území (popis vodních toků – brody, rychlosti průchodnosti lesů, močálů, stav silnic, mostů, ubytovací možnosti, dílny, počet koní k ustájení) 1. vojenské mapování – klad listů ◼ 1769 – z vyhotovených map odvozena tzv. Malá mapa království českého 1:115 200 ◼ Navzdory zřejmým nedostatkům (geometrická přesnost) bylo mapování rozhodujícím krokem k prosazení grafické formy topografické informace (nejen v armádě) 1. vojenské mapování – odvozené mapy 1. vojenské mapování – ukázky 1. vojenské mapování – srovnání s Műllerovou mapou ◼ Převzato z materiálů Dr. Čerby ze ZČU 1. vojenské mapování – shrnutí ◼ Značné polohové odchylky ◼ Horské a členité terény – průměrně 700 m ◼ Nížinné a rovinaté oblasti – 400 m ◼ Rychlost na úkor kvality, nižší finanční náklady ◼ Mapování po jednotlivých zemích monarchie ◼ Nejednotný postup Josefský katastr ◼ Patent z roku 1785 (platnost o 4 roky později) ◼ Zaměření úrodných pozemků v obcích a jejich zobrazení v náčrtech ◼ Nedostatečná přesnost, nešlo spojovat do celků ◼ Nešlo o mapové dílo 2. vojenské mapování (Františkovo) ◼ 1806 – 1869 ◼ Jednotlivé provinční mapy 1VM nešly spojit v souvislou mapu monarchie ◼ Vyšší nároky na geometrickou přesnost (Napoleonské války) ◼ Geometrický základ – trigonometrická síť, zhuštěná pro potřeby „kartografa“ na měřickém stolu ◼ 1817 – patent o pozemkové dani, tzv. stabilní katastr – budování sítě trigonometrických bodů společných též pro 2. voj. mapování ◼ Hranice obcí, pozemků, stav. objektů (cesty, vod. toky nezaměřeny) ◼ 1:2880, města 1:1440 ◼ → Grafický podklad – zmenšený a zjednodušený obraz katastrálních map ◼ Měřítko 1:28 800, 1:14 400 ◼ Výškopis ◼ Údaje o výškách trig. bodů ◼ Šrafování – Lehmannovy šrafy (pravé sklonové) ◼ Zavedl saský major G. L. Lehmann v r. 1799 2. vojenské mapování 2. vojenské mapování – v českých zemích ◼ Čechy 1842-1852, Morava a Slezsko 1836-1840) – již k dispozici triangulační síť a i mapy stabilního katastru 1:2880 ◼ Mapy nebyly zveřejňovány ◼ Na jejich základě zpracoval VZÚ a vydal tiskem: ◼ Speciální mapa (Království českého, popř. Markrabství moravského) 1:144 000 ◼ Nejstarší veřejné dílo rakouské státní kartografie v prostoru českých zemí ◼ Generální mapa Čech (1865), Moravy a Slezska (1846) 1: 288 888, ◼ Generální mapa střední Evropy 1: 300 000 Přehled sekcí 2VM v Čechách Přehled sekcí 2VM na Moravě a ve Slezsku 2. vojenské mapování – ukázky ◼ Reprodukce rukopisného originálu mapy druhého vojenského mapování v měřítku 1:28800 ◼ Reprodukce 1 mapové sekce druhého vojenského mapování (zmenšeno + výřez) ◼ http://www.vugtk.cz/gis/dikat-p/projekt/images/prilohy.htm ◼ http://www.mapy.cz 2. vojenské mapování – shrnutí ◼ Více nedostatků než předností ◼ Nedostatečný počet důstojníků na geodetické a mapovací práce ◼ Přerušování z finančních důvodů ◼ V některých zemích práce nedokončeny a některé části dokonce nezaměřeny (část Haliče, Uher a Sedmihradska) ◼ Mapové sekce Čech v systému gusterberském nenavazovaly na mapové sekce Moravy v systému svatoštěpánském ◼ Výškové údaje v nedostatečném rozsahu, v jiných zemích samozřejmostí kombinace šraf s vrstevnicemi ◼ Dlouhé časové rozpětí mezi mapováním a vydáváním odvozených map – zastaralý obsah (intenzivní rozvoj silniční a železniční sítě) 3. vojenské mapování ◼ 1873 – 1883 ◼ Nedostatky map 2VM (zkušenosti z války pruskorakouské 1866), nároky na měřickou přesnost, dělostřelectvo ◼ Geometrický (číselný polohopisný) základ – souřadnice trigonometrických bodů (katastrální pravoúhlé souřadnice G, Š) ◼ Grafický podklad polohopisu – zmenšená kresba katastrálních map ◼ Změněn klad listů – zavedeno členění dle zem. sítě (30´zem. délky, 15´ zem. šířky) ◼ Měřítko 1:25 000, 1:12 500 vojenské významné prostory ◼ Výškopis – šrafy, kóty, vrstevnice po 20m (snahy určit na mapě výškopis), lavírování skal ◼ Výšky určovány barometricky, trigon. + budování nivelační sítě ◼ Vedle zdokonalení zobrazení reliéfu též zlepšení u zobrazení komunikací ◼ Originály topografických sekcí – 11 barev ◼ Na základě sekcí odvozeny: ◼ Speciální mapy 1:75 000 (4 topogr. sekce) ◼ Generální mapy 1:200 000 (8 speciálních m.) ◼ Přehledné mapy 1:750 000 3. vojenské mapování 3. vojenské mapování – ukázky 3. vojenské mapování – shrnutí ◼ Topografická mapa, speciální mapa, generální mapa a přehledná mapa střední Evropy – velmi dobrá kartografická díla na svou dobu ◼ Jednotlivé mapové listy nešly spojit v jeden celek (buď vrstva, nebo sloupce) ◼ Názorné zobrazení terénu šrafováním ◼ Vrstevnice nebyly geometrickým obrazem, nýbrž hrubým nástinem terénu (sestrojovaly se při zimní práci podle malého počtu výškových bodů a hlavně podle šrafovaného terénu) ◼ Znehodnocování polohopisného obsahu – malá péče při údržbě mapy (změny bez místního ověření…) 3. vojenské mapování – shrnutí ◼ Speciální mapa ◼ při kresbě polohopisu dle top. sekcí téměř žádná generalizace, horší čitelnost ◼ VZÚ – revize jen 1% listů ročně ◼ zevní nejednotnost m. listů (měněn značkový klíč) ◼ Ve své podstatě se používaly až do roku 1953/1954 ! ◼ Již při vytváření se počítalo s tím, že budou veřejné a ve velkých nákladech Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska ◼ http://oldmaps.geolab.cz ◼ http://chartae- antiquae.cz/cs/mapsets/ ◼ https://maps.arcanum.com/en/ Státní mapová díla 1918 – 1938 ◼ 1918 – vznik VZÚ v Praze, vyčlenění z Vídeňského VZÚ ◼ Úkol VZÚ – zabezpečení mapových podkladů pro potřeby armády a orgány státní správy ◼ Mírová jednání v Paříži ◼ Potřeba úprav a aktualizace map 3VM ◼ Katastr – MF (1848 – 1948), od 1918 též v Praze ◼ 1919 – 1. fotogrammetrické pracoviště na VZÚ Reambulace topografických sekcí ◼ Jednorázové uvedení do souladu se stavem v přírodě + formální přepracování a doplnění o další prvky ◼ Oprava a doplnění změněného polohopisu ◼ Šrafy nahrazeny vrstevnicemi (zhuštění, doměřování v terénu) a výškovými kótami ◼ Opravy často zkomoleného pomístního a místního názvosloví ◼ Reambulace pouze podél státní hranice a v okolí velkých měst ◼ Technická náročnost (měděné desky) „Prozatímní vojenské mapování“ ◼ Snaha začít nové mapování pro ČSR ◼ Zvoleno měřítko 1:20 000 (1:10 000 ve vojensky významných prostorech) ◼ Na jejich podkladě měly být odvozeny mapy menších měřítek (50, 500 a 1000 tis.) ◼ Vypracováno nové kartografické zobrazení – tzv. Benešovo (normální sečné kuželové konformní, navrhl VZÚ) ◼ Zmapována pouze 3% území (1923 - 1933) „Prozatímní vojenské mapování“ Katastr ◼ V prvních letech – v platnosti předpisy a měřické návody stabilního katastru ◼ 1927 – zákon o pozemkovém katastru ◼ Sjednocení předpisů na celém státním území ◼ Měřický návod A (1:2 000, 1:1 000) ◼ Měřický návod B (udržování do té doby vyhotovených map) ◼ → Nové katastrální mapování ◼ Pro toto mapování vypracováno Křovákovo zobrazení (konformní obecné kuželové), S-JTSK ◼ Podle návodu A – tzv. Novoměřické mapy ◼ Přesné, spolehlivé, spolehlivě respektují právní vztahy 1923 – 1937 ◼ Úpravy speciálních map – změny pomístních hydrografických, orografických a jiných názvů, které nebyly standardizovány ◼ Po r. 1935 – přitiskována kilometrová souřadnicová síť Křovákova zobrazení! ◼ Úpravy i m. generální a přehledné m. ČSR 1934 – 1938 ◼ „Definitivní vojenské mapování“ ◼ Nové vojenské mapování 1 : 20 000 ◼ V katastrální zobrazovací soustavě (Křovák) ◼ Zmapováno asi 10 700 km2 = 7% území státu ◼ Velmi kvalitní mapy, práce přerušeny okupací fašistickým Německem 1939 – 1945 ◼ Katastr - pokračování správy map stabilního katastru a současně novoměřické mapování ◼ Topografické mapy: ◼ Podřízeno potřebám německé armády ◼ Zavedeno Gaussovo zobrazení ◼ Zmapováno přes 10 000 km2 na Moravě, 1 : 25 000 ◼ 1 : 5 000 – zmapováno podél Moravy a Odry pro projekt průplavu Dunaj-Odra 1939 – 1945 ◼ Pokračování starších prací v Křovákově zobrazení 1: 10 000 (okolí Benešova) ◼ Pokračování reambulace topografických map 1: 25 000 3VM, do 1945 asi 20 000 km2 ◼ Úprava speciálních map do měř. 1:50 000 ◼ 1944 – ukončena transformace S-JTSK do něm. voj. systému DHG (Deutsches Heeresgitter) ◼ Použito po válce při zpracování prozatímních map SMD po roce 1945 ◼ Vznik Státního zeměměřického a kartografického ústavu v Praze (pro národní hospodářství) ◼ Obnova VZÚ (obrana státu) ◼ Pozemkový katastr ◼ veden v tradiční podobě až do r. 1956, poté uložen do archivu ◼ stav „zamrazen“ až do r. 1989 ◼ v ZD nevedeno graficky, jen popis kolik kdo měl půdy ◼ částečně nahrazen Jednotnou evidencí půdy (JEP) ◼ 1945: Košický vládní program – mapy budou dle Sov. vzoru ◼ Urychlená revize topografických map 1 : 75 000 (3/4 území ČR) → snaha o nové mapování Topografické mapy po r. 1945 ◼ Nové mapování ovšem zatím nereálné → ◼ → 1950 – 1953: prozatímní vydání mapy měřítka 1 : 50 000 (použilo se vše, co bylo k dispozici, poprvé souvislé snímkování našeho území - 1949) ◼ Klad a označení m. listů – Mezinárodní mapa světa 1:1000 000 ◼ S-1946: přibližný k S-42 - dle Sovětského vzoru (i značkový klíč) ◼ Pokračování nového mapování 1 : 20 000 dle předválečné koncepce (na jeho podkladě vydáno 18 listů SMO 1 : 50 000) ◼ Poměrně rychle i nové mapování (1952-1958) 1:25 000 ◼ Plně využity topografické a fotogrammetrické metody, 10% území (roviny) i fotomapy ◼ 30% terénu se muselo doměřovat (vegetační kryt) ◼ Prakticky se změnami používáme dodnes ◼ Původně S1952 (…) ◼ 1958 – 1971 – topografické mapování celého území 1 : 10 000 (požadavky územně – technického plánování) ◼ „nové fotogramm. mapování“ – 80% civ., 20% voj. ◼ 1970 – vytvořeny Základní mapy ČR* SM – hospodářská / odvozená ◼ Po r. 1945 zahájeno mapování 1 : 5 000 v hospodářsky významných oblastech ◼ Výsledné listy – „Státní mapa 1 : 5 000 – hospodářská“ perfektní z hlediska geometrie ◼ Nereálné ukončení v dohledné době, práce šla příliš pomalu – rozhodnutí o vytvoření prozatímního mapového díla 1: 5000 podle všech dostupných podkladů → “SM 1 : 5 000 – odvozená“, dokončeno během 5 let ◼ Křovákovo zobrazení ◼ Dodnes se obnovují, od r. 1955 bylo pro celou ČSR jednotné dílo 1 : 5000, největší měřítko u nás Technicko-hospodářské mapování ◼ JEP nedostačující ◼ Katastr v archivu od 1956 ◼ →mapování 1 : 500, 1 : 1 000, 1 : 5 000 ◼ Zjednodušené mapy - lány, zařazen i výškopis ◼ Od r. 1980 jej nahrazuje Základní mapování ve velkých měřítkách, vypuštění technické složky (el. sítě) a výškopisu (finančně náročné) ◼ Práce zahájeny poč. 60. let Vojenské topografické mapy po roce 1989 ◼ Topografické mapy pro obranu státu – změna koncepce v důsledku změny voj.-politické situace státu ◼ 1991: GPS, budování WGS 84 jako systému světového (zaměření „nultého řádu“)* ◼ Od r.1993 jednání o převedení děl, Budapešť 1994 → řešení přítisku systému NATO do stávajících map ◼ měřítko ve stopách, anglicky legenda ◼ platnost do 2005 ◼ obsah map vyhovující dle standardů NATO ◼ od 2006 Topografické mapy nové koncepce Civilní mapy středních měřítek (ZM) po roce 1989 ◼ předpokládal se zánik, ale nestalo se ◼ ekonomická náročnost ◼ 2 mapy „stejné“ kategorie, 2 značkové klíče… Nejnovější vývoj (2000 – 2020) ◼ Zrychlení prací na katastru nemovitostí ◼ Tvorba Základních map ze ZABAGEDu ◼ Tvorba Topografických map z DMÚ 25 ◼ Laserové skenování ČR – nové generace výškových modelů (povrchu i terénu) ◼ Webové služby – pro vektorová (Katastr nemovitostí) i rastrová data ◼ Digitální mapa veřejné správy ◼ GeoInfoStrategie Nejnovější vývoj (2020+) ◼ Základní topografické mapy ◼ Armádní sektor přechází na VMÚ (Vojenský model území) a zahajuje se tvorba Defence Topographic Map 1:50 000 ◼ Otevírání dat z produkce ČUZK ◼ …