Katastrální mapy
Státní mapová díla (3)


Katastrální mapy
nSMD pro evidenci nemovitostí
nGrafický podklad pro určování právních vztahů k nemovitostem a určování daně z nemovitostí à vliv
na obsah i způsob zpracování
nMěřítko 1: 5 000 a větší
nNejčastěji patří pod MF
nV současnosti pestrá mozaika různých měřítek, technického provedení a historického původu

nPočet mapových listů podle druhů katastrálních map:
n
Novoměřické mapy
THM číselné
THM grafické
ZMVM
listů
%
listů
%
listů
%
listů
%
7354
12,0
6493
10,6
8311
13,6
10675
17,4
Ost. čís. a dek. mapy
Dekadické celkem
Sáhové mapy
Počet map celkem
listů
%
listů
%
listů
%
listů
%
1810
3,0
34643
56,6
26530
43,4
61173
100
(Miklošík 1997, stav k r. 1992)
nPlocha území zobrazená na jednotlivých druzích katastrálních map:
Novoměřické mapy
THM číselné
THM grafické
ZMVM
km2
%
km2
%
km2
%
km2
%
2819
3,6
2865
3,6
6241
7,9
9323
11,8
Ost. čís. a dek. mapy
Dekadické celkem
Sáhové mapy
Plocha celkem
km2
%
km2
%
km2
%
km2
%
2136
2,7
23384
29,6
55479
70,4
78863
100

Stav v roce 2023 (Aplikace Archiv-WEB)



Ad tabulky:
nNovoměřické mapy – dle zákona z r. 1927, měřický návod A („Mapy čs. pozemkového katastru“)
nTHM číselné – vyhotoveny podle souřadnic všech podrobných bodů*
nčíselné X digitální
n99% území katastr digitalizován
nběhem 90. let potlačení sáhových map, ale i přesto většina území ve stabilním katastru
nv objemu prací ovšem stabilní katastr překonán (některé drahé pozemky zaměřeny během 90. let i
10x)
n
n
n

nDekadické mapy (skenované – viz. obr) – především kolem měst, rurální oblasti – stabilní katastr
(nesetkáme se ale s původní mapou stabilního katastru – mnohokrát aktualizováno)
nPřepracovávání sáhových map do dekadického měřítka a S-JTSK
n
skenovane-dekadicke-b
http://katastralnimapy.cuzk.cz/
(rozložení dek. map – viz. Miklošík 1997)

obr-Miklosik-sahove



4 základní skupiny katastrálních map:
nMapy stabilního katastru (sáhové mapy)
nMapy čs. pozemkového katastru (Novoměřické)
nTechnicko-hospodářské mapy (THM)
nZákladní mapy velkých měřítek (ZMVM)
n

Stabilní katastr – historický vývoj
n1817: Patent o pozemkové dani (František I.)
n1810 ustanovena sedmičlenná dvorská komise, která prováděla pokusná měření, výzkum a inspirovala
se v zahraničí
nnejprve prosadila budování trigonometrické sítě
n4 etapy: body velké sítě, body malé sítě, body sítě III. řádu a body grafické triangulace
ncelá monarchie mapována 1817-1861
ndnešní území ČR 1824-1843
n
nmapování dle katastrálních obcí (definováno katastrální území), dobrá organizace*
nhranice obce, hranice pozemků, zastavěné části…
n

nvlastníci měli označeny lomy hranic kolíky
nnejprve měřický polní náčrt, následovalo podrobné měření
nmetoda grafického protínání na měřickém stole*, 1:2880, 1:1440
nvyhotovení měřického originálu à určení výměr pozemků à vceňování pro daňové účely (a hlavní účel
katastru)*
nzajištění originálu – propíchání v lomových bodech a vykreslení kopie (tzv. „císařské povinné
exempláře“)
nvelmi dobrá technická úroveň díla
n

nrozvoj průmyslu a dopravy – časté změny ve vlastnictví půdy à nutnost řešit aktualizaci
nrozhodnutí k jednorázové opravě – reambulace stabilního katastru 1869-1881
nméně pečlivé než původní mapa, zanesení chyb
n1869: zákon o reambulaci, povinnost revizí
n1883: zákon o evidenci katastru daně pozemkové – ohlašovací povinnost změn (držitelé pozemků,
soudy…)
nevidenční údržba však zaostávala, při nahromadění změn nutnost nového zpracování map
n

n1887: vydána nová instrukce pro podrobné mapování číselnou metodou, tzv. polygonometrickou
(ortogonální metoda = kolmičkování) instrukce v mírně pozměněném stavu platí dodnes
nvyšší přesnost
nmožnost zobrazení každého bodu pravoúhlými souřadnicemi a také možnost zobrazení v jakémkoliv
měřítku
npodle instrukce obnoveny mapy některých velkých měst, měřítka 1:2880 postupně nahrazeny 1:2500 a
1:1250
npo doplnění výškopisem sloužily mapy i technickému projektování

Další vývoj katastrálních map
n1896: revize stabilního katastru
nnepříliš velký rozsah, většina změn vyřešena již dříve při reambulaci
nposlední etapa měření v 19. století
n1927: přijat „katastrální zákon“
nsjednocení předpisů na celém území tehdejší ČSR
nNávod B (1933) – pro zaměřování změn a jejich zákresu do katastrálních map (Návod A – viz. minulá
přednáška)
npozemkový katastr zákonem stanovený jako veřejný, spolehlivý především do r. 1938
npozději nedostatečná údržba, po r. 1945 se začal hrubě rozcházet se skutečností (poválečné
konfiskace a přídělová řízení), po r. 1956 se přestal udržovat úplně
n
n

nKatastrální zákon zrušen až 1971
nnezájem na evidování soukromých práv k nemovitostem
nJednotná evidence půdy (JEP) od r. 1956
nplánování zemědělské výroby pro socialistické hospodářství
nznalost, kdo půdu obhospodařuje a nikoliv kdo ji vlastní
n1964: nový zákon o evidenci nemovitostí (EN)
núdaje pro plánování a řízení hospodářství, zejm. zemědělské výroby
nměřický operát EN (pozemkové mapy)*
npo r. 1989: Katastrální zákon (1992)
nKatastr nemovitostí České republiky (KN) , zřízený novou právní úpravou, integruje do jediného
instrumentu funkci bývalé pozemkové knihy i bývalého pozemkového katastru

Geodetické základy a kartografické zobrazení map stabilního katastru
ntrigonometrická síť připojená na čtyři přímo měřené délkové základny*
npoloha koncových bodů a azimut základny určeny astronomicky
ntrigonometrická síť 1. až 3. řádu (velká, malá..) s délkami stran:
n1. řád: 15-30 km
n2. řád: 9-15 km
n3. řád 4-9 km
nDalší zhuštění provedeno grafickým protínáním na měřickém stole v měřítku 1: 14 400 (!),
poznamenalo to přesnost celého mapového díla
n
n

nZachův elipsoid, příčné válcové ekvidistantní v kartografických polednících =
Cassini-Soldnerovo zobrazení
n
obr-26

nPlocha válce, jehož osa leží v rovině rovníku, se dotýká elipsoidické referenční plochy v
poledníku procházejícím zvoleným trigonometrickým bodem
n
obr-27-28

nDotykový poledník – přímka, tvoří osu X s kladnou orientací na jih
nOsa Y – kladně orientována na Z, prochází výchozím trigonometrickým bodem
nVšechny ostatní poledníky rovnoběžné s dotykovým, rovnoběžky kolmé na poledníky
nDélkové zkreslení m je závislé na vzdálenosti od dotykového poledníku y a na azimutu A měřené
délky (R – poloměr náhradní koule zemského tělesa):
n

nKvůli velkému délkovému zkreslení území říše rozděleno na 7 pásů, každý tvořil samostatný
souřadnicový systém
nČechy – Gusterberg (Horní Rakousy)
nMorava a Slezsko – věž sv. Štěpána ve Vídni
nGusterberg :   φ = 48˚02΄18,47΄΄   λ= 31˚48΄15,05΄΄ vých. od Ferra
nSv. Štěpán :    φ= 48˚12΄31,54΄΄    λ= 34˚°02΄27,32΄΄ vých. od Ferra
nSlovensko mělo soustavu v Budapešti
nRůzná (nerovnoběžná) orientace k severu v jednotlivých pásech – nelze sousední čtverce čtvercové
mapy přiložit k sobě, osy soustav se sbíhají

sk_klad_m



Klad a označení mapových listů
nvychází z tzv. čtvercových triangulačních listů o rozměrech strany 4000 sáhů vymezených čarami
příslušné souřadnicové soustavy
noznačovány pásy 1-45 (45 u Gusterbergu) a ve sloupcích I, II, III, …
noznačení TL: kvadrant, sloupec, řádek (např. ZS XXIII 37) (ZS = západní sloupec)
nTriangulační listy slouží k odvození kladu mapových listůà

obr-29



nMapové listy měřítka 1:2880 vznikly rozdělením TL na 4 sloupce (o šířce 1000 sáhů) a 5 vrstev (o
výšce 800 sáhů)
nSloupce i vrstvy jsou označeny písmeny malé abecedy
nMapové listy 1:2880 byly vytvářeny zvlášt pro jednotlivá katastrální území
nV hustě zalidněných částech území někdy použito dvojnásobné i čtyřnásobné měřítko – mapové listy
vytvářeny postupným dělením mapy na 4 nebo 16 stejných dílů
n

obr-30



nPo zavedení metrické míry (1871) – zavedeno pro katastrální mapování základní měřítko 1: 2 500,
popř. 1: 1 250 nebo 1:625
nKlad a označení m. listů – odvozeny z TL definovaných v metrické soustavě
nTL – 8 x 10 km
nrozdělení na 5 sloupců a 8 vrstev
n

obr-31



obr-32



Obsah, úprava a užitné vlastnosti map
nMapy obsahují pouze polohopis; katastrální hranice, hranice pozemků, zastavěné plochy, hranice
omezeného počtu kultur (vinice, chmelnice X vodní celky se podrobně nemapovaly).
nKaždá parcela – číslo à tzv. číselný operát (kdo, kolik, za kolik), stejný princip uvádění parcel
dodnes
nDnes využití brání omezená geometrická přesnost
nbody geodetického podkladu určené grafickým protínáním – střední souř. chyba 2-4 m
nv okolí takových bodů systematický posun zobrazeného polohopisu o 0,7 až 1,4 mm v měřítku 1:2880

nDnes se mapy používají hlavně pro restituce
nNejcennější obsahový prvek – zobrazení vlastnických vztahů uvnitř sloučených pozemků, tvořících
rozlehlé celky
nMapy přepracovávány do dekadického měřítka a do S-JTSK
nPředpokládáný vývoj – všechny plochy území ČR budou zmapovány nově ve ZMVM
n
n

Ukázky
stab-katastr2-semotanova stab-katastr-semotanova stabilkat


Mapy čs. pozemkového katastru (Novoměřické mapy)
nNa základě Zákona o katastru z roku 1927 – podle Návodu A pro nové mapování (zaveden 1932)
nZákladní měřítko 1: 2000, území s hustou zástavbou 1: 1000, území s méně hodnotnými pozemky 1:
4000
nPro tento katastr budovány důkladně geodetické základy sloužící dodnes – S-JTSK (vychází ze staré
vojenské sítě tzv. stabilizací bodů – každý trig. bod měl jištění pod zemí
nPřekonává problém stabilního katastru – malou geometrickou přesnost
nRozsah zmapovaného území není velký, procentuelně více na Slovensku a Zakarp. Ukrajině

Geodetické základy
- polohopis
nVychází z vytvoření celostátní trigonometrické sítě
nJednotlivé řády vycházejí z trojúhelníků – vyšší řád, větší velikost trojúhelníka
nI. řád – strana 25-40 km, nutnost přímé viditelnosti (dočasně věžičky), zajištění stabilizace*,
vyváženo olovnicí
núhlová měření - po vyznačení bodů nutnost měřit všechny úhly (za různého počasí, ročních období –
omezení vlivu refrakce)*
ndélková měření – určení délky některé strany trojúhelníka (zjištěno tehdy 6 délek  6 – 8 km)*
nsnaha určit měření s přesností 1 mm!
nměření během celého roku
nodvození délky strany pro jiné trojúhelníky (dříve nešlo přímo měřit vzdálenost 30 km à tzv.
trojúhelníkové odvozování)
n

nVznik podmínkových rovnic pro délku sítě a pro úhly sítě (Úhlové podmínky – naměřené hodnoty + ε)
à vznik opět podmínkových rovnic
nà snaha rozložit chyby tak, aby to bylo teoreticky správně
nAstronomická měření
nurčeno asi 50 bodů – určeno λ, φ, A
numožnilo „nasadit“ na Zemi a taky určit rozměr na síti
nBesselův elipsoid

nZe všech měření zjištěny nejpravděpodobnější vzdálenosti a úhly à určení souřadnic podle Besselova
elipsoidu pro všechny trigonometrické body I. řádu (120 bodů, výchozí bod pro astr. měření – Pecný)
nDoplnění trig. sítě II. – IV. řádem, pak ještě podrobnou sítí V. řádu (dodnes)
nKaždý řád měřen a vyrovnáván samostatně v rámci vyššího řádu

nφ, λ se nicméně nehodí pro zpracování ànutnost kartografického zobrazení jako převedení do systému
pravoúhlých souřadnic, návrhy:
nBenešův (konformní normální kuželové, hodí se i za hranicemi pro voj. mapování, analogie
francouzského mapování X potřeba max. přesnosti, protože na okrajích republiky větší zkreslení à
nàKřovák (konformní obecné kuželové, vyhovující pro naše území)
n

nKřovák se tedy stal základem všech našich katastrálních map
nKřovákovo zobrazení – viz. přednášky matematická kartografie, popř.
http://www.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index_soubory/hlavni_soubory/ce
chy.html#krovak
nPo dodatečném zkreslení dotykové kart. rovnoběžky max. zkreslení 10 cm na 1 km (R´=0,9999 R, kde R
je poloměr kart. koule)
n

Geodetické základy
- výškopis
nPřesnost na 0,01 mm nivelačním přístrojem
n10 základních výškových bodů (na rostlé skále) – stabilizováno, vybroušena ploska
nVýchozí niv. bod je Lišov* – vztaženo k Jadranu (vodočet u moře v Terstu)
nMěření různými trasami à odvozena nejpravděpodobnější výška Lišova
nHBpv= HJadran-0,4m
nVýškopis doplněn jen do některých map v pozdějších letech, v jadranském systému

Klad a označení mapových listů
nCelá Křovákova plocha rozvinutá do roviny se dělí na čtverce 50 x 50 km – základní triangulační
listy (ZTL)
S-JTSK a rozdělení území na ZTL Miklošík 1997

nZTL označeny souřadnicí JZ rohu, v římských číslech – např.  DCCL MCL
nKaždý ZTL je rozdělen na čtvercové triangulační listy (TL) rozměru 10 x 10 km, z nichž je odvozen
klad listů
nOznačení TL – souřadnice JZ rohu v arabských číslech        (730 – 1130)
nTL se dále dělí na 8 sloupců                                                         a 10 řádků a
vzniká tak                                                                         mapa 1:2000,
označení opět                                                souřadnicemi JZ rohu, na
dvě                                                              desetinná místa (726,26 -1125,00)
n1:1000 – půlení stran map 1:2000
n1:1000 – souř. na 3 des. místa
n1:4000 – 4 ML, 1 des. místo
n
n
n
n
n
Rozdělení TL, Miklošík 1997

Úprava, obsah a užitné vlastnosti
nObsah – zachovává stabilní katastr – hranice katastru, admin.-správ. celků, vlastnické hranice,
budovy, druhy pozemků (lesní, zemědělské, neplodná půda,…), čísla parcel a geodetických bodů,
místní a pomístní názvosloví
nZ hlediska jakosti splňují požadavky dnešní doby
nJakost vysoká, užitnost malá – zmapováno 3,6 % území
nMapy nenahradily stabilní katastr
nHlavní přínos – základ pro mapování (se zpřesněním se využívá dodnes), vyhovují 4. třídě přesnosti

nProjekt nepředpokládal SMD jednotného měřítka, základní jsou 3
nProblém v rychlosti mapování – území ČSR naplánováno na 110 let
nNejvětší rozsah mapování 1933-1938, pokračovalo však do 1961 (vydána instrukce pro
technickohospodářské mapování)

Technickohospodářské mapy
nvyhotovovány v různé úpravě 1961-1981
npodle obsahu*
nzákladní (polohopis + výškopis)
núčelové (doplnění o další prvky dle účelu)
n
nměly vyplnit mezeru chybějícího díla pro zabezpečení práce, pro technické projektování
nmapování v různých měřítkách
n1:1000, 1: 2000, 1: 5000, výjimečně i 1:500 jako mapy příložní
n
n
n

nBylo stanoveno, že po dokončení map určité oblasti , bude vždy vyhotovena mapa 1:5000 (pro celou
republiku mapové dílo s jednotným měřítkem 1:5000 jako původní nebo odvozená)
núčel katastrální (podklad pro evidenci nemovitostí) i hospodářský – byla otázka, zda uspěje v
budoucnu z hlediska aktualizace
nPráce probíhaly až do 1981, nicméně už 1979 vydány nové zásady (dodělávání jen určitých lokalit)
nStát dále investoval jen do katastru nemovitostí à Základní mapy velkého měřítka

Geodetické a kartografické základy
nvycházejí z geodetických, výškových i polohopisných základů pro čs. pozemkový katastr
n
n
n
n
n
n
n
ntrigonometrická síť 1.-5. řádu, nivelační síť 1.-3.řádu zhušťována při vlastním mapování*
nà podrobné bodové pole – řády 6.-9.
nà nivelační síť zhuštěna o 4. řád + technická nivelace*
n
POLOHOPIS
základní bodové pole
I. - IV. řád a podrobná trigonometrická síť (V. řád), převedená do S-42,
podrobné bodové pole
VI. – IX. řád, *
VÝŠKOPIS


základní bodové pole
doplněno o body IV. řádu, vrstevnice po 1 m
podrobné bodové pole
využití bodů státní nivelační sítě ČSJNS.

n60. léta (1961-1969) – k sestavení THM použito Gaussova zobrazení v 3° pásech*, souř. systém S-42
(v rámci Varšavské smlouvy), elipsoid Krasovského, výš. systém baltský po vyrovnání
nsíť S-JTSK převedena do systému S-42, který se používal ve vojenských mapách
n1969-1983 – mapovalo se v S-JTSK, zavedení původního zobrazení pro katastrální účely (souvislost s
r.1968, S-42 se nesmělo používat mimo výjimky mimo rámec Varšavské smlouvy)
npostupně do S-JTSK převedeny mapy zpracované v 60. letech, S-42 pouze v archivech

Klad a označení mapových listů
nS-42: v rámci Československa 4 soustavy po 3° pásech, klad mapových listů odvozen z kladu
mezinárodní mapy světa 1: 1 000 000, shodný s kladem vojenských topografických map
nS-JTSK: podle čar souřadnicové sítě, zobrazovací rovina rozdělena na obdélníky 25 x 20 km*
nPlocha 25 x 20 km nese název nejvýznamnějšího geografického objektů (většinou sídlo, ale i hora) ,
dále je rozdělena na 10 sloupců a vrstev à vzniká plocha v měřítku 1:5000 (např. Brno-4-6)
n

nMapy větších měřítek – dělením mapy 1:5000
nBrno 4-6/1 1:2000
nBrno 4-6/42 1:1000
nBrno 4-6/444 1:500
MIK-obr2-11

Obsah, úprava, užitné vlastnosti
nTHM obsahují polohopis -
nbody geodetického podkladu, hranice katastrálních území a pozemků, stavební objekty, objekty
dopravní sítě, potrubní a elektrická vedení, vodstvo a další prvky pro technickou a hospodářskou
praxi
nvýškopis
nvýškopisné kóty, vrstevnice (1m, zesílené 5m), technické šrafy, údaje relativní výšky
nz finančních důvodů není výškopis na všech mapách
nv hnědé barvě
npopis
n

npoč. 70 let – zahájena automatizovaná tvorba polohopisu map velkých měřítek
nmapování se vyznačuje radikální změnou technologie àvýrazně poznamenává užitnost díla (geodetické
číselné metody)
nzejm. univerzální fotogrammetrická metoda v analogové podobě*
nfotogrammetrická metoda pro zhuštění bodového pole - aerotriangulace
nvýškopis – zobrazení bodově pomocí automatického koordinátografu, konstrukce vrstevnic ruční
interpolací
nvýměry parcel – počítány ze souřadnic lomových bodů
nsoučasně s mapou vyhotovován písemný operát pro potřeby EN
ncelkově zpracováno v THM různých měřítek (grafické+číselné) 11,5% plochy území ČR

nZnačky základních technickohospodářských map – ČSN 73 0120 (Praha 1968)
nzákladní THM vyhotoveny zpravidla po celých mapových listech, neúplné mapy na okrajích mapovaného
území
nOffsetový tisk, malý náklad (100-200ks)
nVelmi bohatý obsah, koncipovaný pro mnohostranné technické a hopodářské využití, rychle
zastarával, problémy s aktualizací. Proto 1981 redukce pouze pro potřeby evidence nemovitostí, mapy
THM přebírány v rozsahu potřebném pro katastr

MIK-obr2-12




ndůležité kritérium pro užitné vlastnosti map – přesnost
nkritická jako parametr u map stabilního katastru, u THM už dobrá, ale kritickým parametrem se
stává aktuálnost
npřesnost měřického originálu mapy – udává se mezní odchylkou = dvojnásobek střední chyby (68% à ±
σ) à 68% zjištěných odchylek musí být uvnitř stanoveného intervalu

Mezní odchylky
Měřítko
Pro délky < 50 cm
Pro délky > 50 cm
1:200, 250
0,15 m
0,20 m
1:500
0,25 m
0,30 m
1:1000
0,45 m
0,55 m
1:2000
0,95 m
1,05 m
1:5000
2,00 m
2,30 m
Měřítko
Přehledný terén
Zarostlý terén
1:250
1:500
1:1000
1:2000
1:5000
Mezní odchylky pro posouzení
přesnosti měř. originálu mapy
Mezní odchylky výšek v m
α = sklon terénu, ve kterém
výšku měříme.
Používá se u všech plošných
jevů vyjádřených izoliniemi
tzv. Raabova rovnice

Základní mapy velkého měřítka (ZMVM)
nvyhotovovány podle norem vydaných v roce 1979 a obnovených 1990 (ČSN 013410 – „Mapy velkých
měřítek“, ČSN 013411 – „Kreslení a značky“)
nsloužily jako podklad EN dle zák. 22/1964, dnes podklad KN dle zák. 344/1992
nsoučasně podklad pro vyhotovování tematických map velkých měřítek
nDělí se tedy na 2 kategorie:*
nZákladní mapy velkého měřítka
nÚčelové mapy (tematické) velkého měřítka – jsou vytvářeny pro dané účely v jednotlivých oblastech
národního hospodářství (železniční mapy, mapy dálnic,…)

Geodetické a kartografické základy, klad mapových listů
nS-JTSK
nvýjimečně zobrazují i výškopis (Bpv) – není standardní náplní (jestliže ano, je tato investice
hrazena jiným investorem než státem)
nznačkový klíč se výrazně neměnil
nklad a označení mapových listů je stejné jako u THM
n

Obsah map ZMVM
nredukován oproti THM, funkce jen služba katastru nemovitostí
ngeodetické body, polohopis, popis, výjimečně výškopis (výškové kóty, technické šrafy s údaji
relativních výšek a vrstevnice 1 m)
nhranice katastrálních území, vlastnické hranice, hranice druhu pozemků, budovy a další prvky
n5 tříd přesnosti, mj. se řídí i hodnotou pozemku
nforma map:
ngrafická
nčíselná (kromě grafické formy je k dispozici i seznam souřadnic všech podrobných bodů + náčrt)
ndigitální (údaje o předmětech obsahu mapy jsou uloženy tak, aby bylo možné mapu vykreslit
automatizovaně

MIK-obr2-13



nsměrnice ZMVM



noffsetový tisk X kopie z digitální formy
nčím větší měřítko, tím menší užití (1:1000 –10-30 listů, dříve se tisklo offsetem 200-300 listů)
ncca 60 % území ČR v současné době pokryto
nPo dokončení – pro celé území jednotná mapa 1:5000
n

Vyhotovování tematických map velkého měřítka
ntechnické mapy měst
nzákladní mapy letišť
nzákladní mapa dálnic
njednotné železniční plány
nzákladní plány závodů

Třídy přesnosti:
nupraveno v normě ČSN 013410 (1979)
nDefinice třídy přesnosti
Přesnost map je dána přesností mapování a přesností grafického zobrazování, popř. přesností
mapového podkladu. Přesnost se posuzuje podle hodnot středních chyb a mezních odchylek, které
představují kritéria přesnosti. Přesnost mapování je rozdělena do tříd 1 až 5 a charakterizují jí
hodnoty středních souřadnicových a výškových chyb. Uvedené hodnoty v tabulce představují přesnost
vzhledem k bodům základního bodového pole a pokládají se za absolutní chyby.
Třída přesnosti
Podrobné polohové body
Podrobné výškové body
Mezní odchylka pol. bodů                 (mezi dvojicí bodů)
1
0,04 m
0,03 m
0,15 m
2
0,08 m
0,07 m
0,25 m
3
0,14 m
0,12 m
0,40 m
4
0,26 m
0,18 m
0,80 m
5
0,50 m
0,35 m
1,50 m
Podrobné polohové body = rohy budov, rohy parcel (významné polohové body)

Třída přesnosti mapování v závislosti na měřítku mapy
nZávislost není přímá
Měřítko mapy
Třída přesnosti mapování
Základní mapy
Tematické mapy
1:200, 1:250
-
1,2
1:500
-
2,3
1:1000
3,4
2,3,4
1:2000
3,4,5
3,4,5
1:5000
4,5
4,5

nČSN 013410 (1990) o mapách velkých měřítek –definice přesnosti jako precizace vyjádření
nPřesnost
ncharakteristika
nkriterium
nStřední souřadnicová chyba (základní charakteristika polohy)

nSouřadnice podrobných bodů musí být určeny, aby:
ncharakteristika mxy nepřesáhla kritérium uxy
ncharakteristika md (střední chyba měřené délky) nepřesáhla kritérium ud , kde
n
n
n
n
n
n
nVýšková chyba – střední chyba mH – pro výšky podrobných bodů platí:
ncharakteristika mH nesmí překročit uH
nna nezpevněném povrchu se uvažuje uH jako trojnásobek
nVrstevnice – výška odvozená interpolací mezi vrstevnicemi nemá přesáhnout uv

Třída přesnosti
uxy         (m)
uH          (m)
uV          (m)
1
0,04
0,03
0,30
2
0,08
0,07
0,40
3
0,14
0,12
0,50
4
0,26
0,18
0,80
5
0,50
0,35
1,50

Mezní odchylky pro ZMVM
nalespoň 4. třída přesnosti
nmezní odchylka jako vzdálenost na mapě a v terénu
Měřítko
Mezní odchylka
1:250
0,12 m
1:500
0,22 m
1:1000
0,40 m
1:2000
0,68 m