Vojenské topografické mapy bývalé koncepce (do konce roku 2005) Státní mapová díla (8) nprodukt, který zachovává vývojovou linii již několik století (od r. 1763) npůvodní měřítková řada 25, 50, 100, 200, 500 tis. a 1 mil. nmezi jednotlivými měřítky existuje návaznost – jednotlivé rozhodovací úrovně za války nurčeny pro potřeby obrany státu, ale využívány i v jiných rezortech (státní správa, samospráva, věda, kultura) nvydavatel: Generální štáb AČR nzpracovatel: topografická služba AČR n Historický vývoj npo roce 1945 k dispozici pouze mapy III. VM (topografické sekce 1 : 25 000, speciální mapy 1 :75 000 a odvozené generální 1 : 200 000) naktualizace na různém stupni, navíc nízká geometrická přesnost à nutnost nového mapování (aktualizace nestačí) nřešení ve 2 etapách: nI. otázka celkového přístupu k unifikaci topografických map (mezinárodní unifikace nebyla, díla jen státní, unifikace v rámci socialistické soustavy) npotřeba mezinárodního sjednocení nového topografického díla (kartografické zobrazení, souřadnicový systém, klad a označení mapových listů) nII. technické řešení à n technické řešení n1950-1953: nprozatímní vydání topografického díla 1 : 50 000 (odvozeny 100) ze všech dostupných mapových podkladů nne původní mapování à špatná geometrická přesnost X unifikace na S-1946 (první přiblížení k systému S-1942 v Sovětském svazu) nod r. 1952: nnové mapování 1 : 25 000, 1 : 200 000 vydány v roce 1955 nfotogrammetrické a geodetické metody – geometrická přesnost přestala být kritickým kvalitativním parametrem nukončeno r. 1958 nS-52 jako souřadnicový systém (odpovídal přibližnému připojení k sovětskému systému S-42) n nmapy určeny jak pro potřeby obrany země, tak pro národní hospodářství, vědu a kulturu, v působnosti MO nna zpracování se podílely vojenské (80%) i civilní organizace (20%) nod r. 1965 aktualizace a obnova zabezpečována orgány Ministerstva obrany nod té doby 5 aktualizací naktuálnost – dnes kritickým parametrem n2x změněn značkový klíč Topografické mapování 1: 10 000 n1957-1971 – celé státní území n„nové fotogrammetrické mapování“ nzachování geodetických a kartografických základů unifikovaných topografických map npro potřeby územně technického plánování a projektování nzpracování: civilní složky 80%, vojenské 20% (příhraniční a výcvikové prostory) npůvodní vydání map 1 : 10 000 nebylo v dalších letech obnovováno – součástí archivu nmapy použity jako podklad ZM10, od 1991 převedeny do působnosti ČÚZK. nnejpřesnější výškopis v rámci ČR před laserovým skenováním n ntopografické mapy až do r. 1970 nebyly brány čistě jako mapy vojenské noznačeny jako tajné, ale využívány i pro národní hospodářství, vědu, kulturu… npo r. 1970 – jenom armáda, i přes utajování k dispozici na školách nurčení topografických map pouze pro armádu neopodvídá jejich charakteru a možnostem využití npo r. 1990 odtajněny, uvolněny též k civilnímu využití n Geodetické a kartografické základy nGauss-Krügerovo zobrazení („Gaussovo složité zobrazení“) nPříčné konformní válcové – osa válce – rovina rovníku nKrasovského elipsoid (a= 6378245m, b = 6356863m, f = 1:298,3) n6°pásy (3° na východ a na západ od dotykového poledníku). Celá Země – 60 pásů. nSouřadnicový systém S-42 (Gauss-Krüger je jeho nedílnou součástí) n1 : 1 000 000 – do roku 1985 vytvářeny v modifikovaném polykónickém zobrazení. nVýškopis - Bpv nGeodetické základy topografických map vycházely z S-JTSK a jejího připojení k S-42 používanému v Sovětském svazu nS-JTSK nemožné rozšířit mimo naše území (Křovák, chyba v orientaci v referenčního elipsoidu) nProto S-JTSK pro vojenské účely převeden transformací do systému 1942 Sovětského svazu nS-1946 à S-1952 à S-1942 à (S-1942/83) n Geometrická představa Gaussova zobrazení MIkl-obr-2-29 Šestistupňové pásy v Gauss-Krügerově zobrazení gauss1_scan nČíslování od Greenwiche nDotykový poledník vždy 3°,9°,15°… nČR pás 3 a 4 nV rámci pásu tvoří souř. systém samostatnou zobrazovací soustavu nOsa X – svislá, rovnoběžná s obrazem dotykového poledníku, posunutá o 500 km na západ (aby všechny souřadnice Y byly kladné) „False easting“ nOsa Y – obraz rovníku nPřed Y souřadnici přidáváno číslo poledníkového pásu (rozlišení) gauss3_scan MIkl-obr-2-29 Klad a označení mapových listů nVychází z kladu mezinárodní mapy 1:1 mil. n1:1 mil. nΔφ = 4° nΔλ = 6° nOznačení písmenem vrstvy od rovníku (A,B,C, D, až V), u nás M nOznačení pásu – číslo pásu + 30 – u nás tedy M-33 n n m-33-m-34-fin n1:500 000 – vznik dělením 1:1 mil. na 4 díly nΔφ = 2° Δλ = 3° nOznačení A, B, C, D (např. M-33-A) n1:200 000 – dělením výchozí 1:1 mil. na 6x6 polí nΔφ = 40´ Δλ = 1° nOznačení římskými číslicemi I – XXXVI n1:100 000 – opět dělení 1:1 mil. na 12x12 polí nΔφ = 20´ Δλ = 30´ nOznačení arabskými číslicemi 1 - 144 n n n1:50 000 – vznik dělením 1: 100 000 na 2x2 pole nΔφ = 10´ Δλ = 15´ nOznačení písmeny A – D n1:25 000 – vznik dělením 1: 50 000 na 2x2 pole nΔφ = 5´ Δλ = 7´30´´ nOznačení písmeny a – d n n n klady_vtm-export-fin nTento systém se zachovává i ve stávající koncepci nV tomto systému je i 1:10 000 nVznik rozdělením 1:25 000 na 2x2 pole nOznačení čísly 1 – 4 nNapř: M-34-1-D-b-4, Brno M-33-106-A-c-1 Obsah, úprava a užitné vlastnosti nUnifikované provedení v rámci tehdejších standardů zemí socialistického tábora nTyto standardy přebrala i Varšavská smlouva (nebyla autorem); stejně tak i NATO přebírá civilní standardy nObsah: nBohatý polohopis a výškopis i popis nPodrobně všechny topografické prvky (reliéf, vodstvo, sídla, povrch půd, .. nBohatý popis technických zařízení – zejména dopravního charakteru nCenné i pro civilní užití, barevná hypsometrieà stínování terénu i u 500 nZákladní interval vrstevnic – 1:25 000 à 5m, 1:50 000 à10m atd. nBohaté rámové údaje nčáry příslušného souřadnicového systému v celé ploše: např. u 25 1x1km; núdaje km hodnot; na vnějším rámu i rysky souř. sítě vedlejšího pásu; npodobné odkazy u komunikací, kam vedou nGrafické a sklonové měřítko, údaje o poledníkové konvergenci, o magnetické deklinaci pro střed mapového listu a určitou epochou s roční změnou nV rozích vždy φ,λ n50: síť po 1 km, 100: po 2 km nvykreslení čar – praktický význam pro určování polohy (můžeme redukovat srážku papíru) nU map 500 uváděna pouze zem. síť n n25 n1096 mapových listů nPůvodní mapy, vytvořené z výsledků mapování 1952-1957 n4 barvy nVšechny trigonometrické body, všechna sídla s barevným odlišením hustě zastavěných bloků domů s převládajícími ohnivzdornými stavbami a bloků s převážně spalnými stavbami. nDopravní stavby, komunikace (drážní, pozemní, telekomunikace, potrubní, elektrická vedení) nVodstvo – hydrotechnické stavby a zařízení nDruh porostu – značkou nVrstevnice, výškové kóty a relativní kóty n50 n285 mapových listů nvytvořeny kartografickým odvozením z 25 n1. vyd. koncem 60. let n4 barvy, podobně jako 25 nobsah – všechny základní prvky jako u 25, ale s odpovídající generalizací n100 n83 mapových listů nodvozeny z 50 n4 barvy n200 – 27 mapových listů, 4 barvy n500 – 6 mapových listů, 7 barev, výběr sídel, vrstevnice, stínování resp. hypsometrie nmil. – 2 mapové listy, 7 barev n Přesnost map nkontrola přesnosti po 3. obnově – kontrola polohopisu npřesnost do 5 m, železnice 13 m, polní cesty 15 m, vodní toky 15 m nv průměru body polohově asi 15 m nvýškově kontrola v Koppeho rovnici: nmh = 1,1 + 8,7 tg α, α = sklon terénu nvětší chyba při vegetaci nu map menších měřítek se v tomto vztahu zvětšuje především vliv skonu svahu (roste druhý člen rovnice) a to přibližně s odmocninou měřítkového čísla mapy Nová – stávající koncepce, přechodné řešení nstandardy NATO nrozhodnuto, aby se připravila jednoduchá stávající úprava map tzv. přítiskemà ndo stávající mapy se ve fialové barvě doplnila souřadnicová síť WGS 84, některé mimorámové údaje nna zadní straně – tisk zjednodušeného značkového klíče v češtině a angličtině, seznam zkratek a jejich angl. ekvivalent ndále základní údaje o WGS 84, způsoby udávání polohy a grafické měřítko ve třech verzích (metry, míle, yardy)