•ekologická skupina, začleňovaná do systému hub podle výraznějšího mykobionta •asi v 97 % se na stavbě lišejníků podílejí vřeckovýtrusé houby (tř. Lecanoromycetes a tř. Chaetothyriomycetes), ve 3% pak stopkovýtrusé houby (tř. Agaricomycetes) •pionýrské organizmy, ekologicky významné především v extrémních biotopech a ekosystémech (vysokohoří, polární oblasti, pouště apod.), jedinečné bioindikační vlastnosti •z ČR dosud známo asi 1400 druhů lišejníků (včetně řady dnes již vyhynulých), celosvětově přibližně 15 tisíc druhů •složené organismy: mykobiont (houba) + fotobiont (řasa, sinice) ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Lecanoromycetes •pionýrské organizmy, ekologicky významné především v extrémních biotopech a ekosystémech (vysokohoří, polární oblasti, pouště apod.), jedinečné bioindikační vlastnosti •z ČR dosud známo asi 1400 druhů lišejníků (včetně řady dnes již vyhynulých), celosvětově přibližně 15 tisíc druhů stavba stélky - dva typy podle anatomie: A) st. homeomerická - vlákna mykobionta a buňky fotobionta volně rozptýleny mezi sebou B) st. heteromerická (tvar určuje mykobiont) - diferencovaná na jednotlivé vrstvy: (1) svrchní kůra tvořená obvykle pseudoparenchymem mykobionta (2) řasová (gonidiová) vrstva - buňky fotobionta, mezi nimi řídce hyfy (3) dřeňová vstva obsahuje pouze rozvolněná vlákna mykobionta případně je u některých vytvořena spodní kůra (4) stejné stavby jako svrchní, může být opatřena kořínkovitými útvary - rhizinami (5) Xanthoria parietina – terčník zední (herbářová položka) Xanthoria parietina - celk Xanthoria parietina - detail Xanthoria Výskyt: epifyticky na dřevě, zvláště na stromech podél komunikací, dřevě či epiliticky na skalách; častý nitrofilní druh. Lupenitá stélka s lekanorovitým typem apothecií; žluté zbarvení je způsobeno antraquinony. xanthoria_parietina_stelka_apothecia_24x Hypogymnia physodes – terčovka bublinatá (herbářová položka) Hypogymnia physodes Hypogymnia - xero Rtovité sorály jsou charakteris- tické pro vzhůru ohrnuté okraje laloků stélek. Na povrchu laloků možno pozorovat též drobné, četné pyknidy (černé tečky). Výskyt: jeden z nejběžnějších epifytických lišejníků s lupenitou stélkou (méně často roste též epiliticky); relativně toxitolerantní vůči mírnému znečištění ovzduší. soredie hypogymnia_physodes_soredie_18x Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) peltigera_sp peltigera_rhiziny_8x peltigera_fylidie_60x Velká, lupenitá, laločnatá stélka; na její spodní straně jsou žilky a rhiziny - kořenující útvary hyfové povahy (pro lepší uchycení k substrátu, ale bez absorpční funkce). Na svrchní straně stélky se mohou tvořit fylidie (útvary nepohlavního rozmnožování, plochá obdoba isidií). rhiziny fylidie – plochá obdoba isidií Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) Apothecia se tvoří na okrajích stélky, kde jsou přirostlá celou plochou na stélkové laloky Usnea sp. – provazovka (herbářová položka) Usnea sp Usnea hirta Usnea hirta – provazovka srstnatá; příklad zpravidla poněkud drobnějšího druhu provazovky, který se velmi pozvolna v současné době navrací na původní stanoviště. Epifyticky rostoucí keříčko-vité stélky řady druhů pro-vazovek mohou být i velmi dlouhé (např. druh Usnea longissima, nalezený v ČR naposledy na Šumavě v polovině 19. století, dosa-huje až několika metrů dél- ky!) a mohou zejména v hor- ských oblastech bez výraz-ného znečištění ovzduší vytvářet na větvích stromů i souvislé a nepřehlédnutel- né „záclonovité“ porosty. usnea_florida_apothecium_14x Nahoře několik pohledů na stélku Usnea filipendula (provazovka obecná) v přirozeném prostředí, vpravo detailní záběr apothecia Usnea florida (provazovka rozkvetlá; orig. zvětšení 14x). usnea_filipendula_celkovy_pohled_2 usnea_filipendula_detailni_pohled_1 Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka) Cladonia fimbriata Podrod Cladonia je charakterizo- ván tzv. dimorfickou stélkou; vyvíjejí se různě tvarované duté kmínky (podécia) a bazální přízemní šupiny. Druh Cladonia fimbriata má kmínky na vrcholu pohárkovitě rozšířené a jejich povrch je sorediózní. Výskyt: na mechatých skalách, trouchnivějícím dřevě, bázích stromů i na holé lesní půdě či na vřesovištích a rašeliništích; velmi hojný druh. Pohárkovitá podecia se vyskytují jen někdy, často lze na mrtvém dřevě nalézt jen lupenitou vegeta-tivní stélku nebo leprariové stadium). cladonia_fimbriata cladonia_soredie_na_poharku_20x_1 cladonia_soredie_na_poharku_40x Trvalé preparáty: Průřez podeciem (orig. zvětšení 10x) a detail povrchu pohárku, ze kterého se oddělují soredie (orig. zvětš. 40x). Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka, trvalý preparát) Rhizocarpon geographicum – mapovník zeměpisný (herbářová položka) Rhizocarpon geographicum apothecium lecideovitého typu prothalus na okraji stélky a mezi areolami (pouze mykobiont) žlutá areolovitá korovitá stélka Výskyt: na silikátových skalách a balvanech, vzácněji též např. na zdech z přírodního kamene od nížin do vysokohoří; častý druh. biotop lišejníku1 kopie Sutě jsou také velmi typickým biotopem tohoto druhu ŘÍŠE: Opisthokonta / Fungi - houby ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • stélka holokarpická i eukarpická s tvorbou rhizomycelia • nepohlavní rozmnožování pomocí jednobičíkatých zoospor; ze systematického hlediska je důležitá ultrastruktura zoospor • pohlavní rozmnožování: izogamie, anizogamie, oogamie, somatogamie • nejčastěji vodní a půdní saprotrofní organizmy, též několik významných parazitů cévnatých rostlin • velikost skupiny: kolem 120 rodů a přes 900 druhů Synchytrium endobioticum rakovinec bramborový (materiál ve fixáži) Významný fytopatogenní druh, původce tzv. rakoviny brambor. Na hlízách brambor způsobuje vznik bradavičnatých nádorů. V buňkách hostitele jsou přítomna tlustostěnná odpočívající sporangia, která přetrvávají zimní období. zralé odpočívající sporangium napadená hlíza ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: 8 řádů, cca 80 rodů •stélka nejčastěji vláknitá, větvená, bez přehrádek, coenocytická •buněčná stěna je z celulózy a beta-glukanů •nepohlavní rozmnožování: sporangia → zoospóry se 2 bičíky •pohlavní rozmnožování: oogametangiogamie •organismy sladkovodní i suchozemské, saprotrofní i parazitické ŘÍŠE: SAR / Straminipila (dříve Chromalveolata, Chromista) ODDĚLENÍ: Oomycota (Peronosporomycota) TŘÍDA: Oomycetes (Peronosporomycetes) Peronospora destructor vřetenatka (plíseň) cibulová sporangiofor a uvolněná sporangia Peronospora destructor - Plíseň cibulová (oomycota) příznaky napadení plísní na nati cibule Foto: M.Sedlářová detail napadených listů s porostem sporangioforů (mikroskopický preparát) Albugo candida (plíseň bělostná, „bílá rez“) ložisko sporangií pod epidermis hostitelské rostliny (trvalý preparát) http://bladmineerders.nl/wordpress/wp-content/uploads/beeld/_583_2.jpg C:\Documents and Settings\Hrouda\Dokumenty\S_Www\Novy_web\mycology\kryptogamy\images\albugo_candida_lozisko_pod_epid ermis_100x.jpg ŘÍŠE: Amoebozoa (dříve součást Protozoa) ODDĚLENÍ: Myxomycota (Mycetozoa) TŘÍDA: Myxomycetes (Myxogastrea) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • trofickou fázi představují myxaméby, myxomonády, pseudoplazmodia nebo plazmodia • reprodukční fázi představují různé typy sporokarpů (plodniček), které dle morfologie dělíme na tři typy: - drobná přisedlá nebo stopkatá sporangia - větší polštářovitá nebo kulovitá aethalia - síťovité plazmodiokarpy • sporokarpy jsou kryté peridií a uvnitř sporokarpů se tvoří kapilicium a spory • přes 60 rodů a téměř 800 druhů s globálním rozšířením Myxomycetes – trofická fáze Amébovitě se pohybující makroskopické faneroplazmodium představuje trofickou fázi v životním cyklu hlenek. Lze jej nejčastěji nalézt na vlhkém dřevě, kůře a listovém opadu. Z faneroplazmodií vznikají většinou makroskopické sporokarpy, v tomto případě stopkatá sporangia. (obrazová prezentace) Fuligo septica (slizovka práškovitá) Polštářovitá aethalia tohoto nápadného a poměrně hojného druhu dosahují velikosti 3-10 cm, v mladších fázích jsou žlutavá, ve zralosti krytá hnědavou peridií, která se rozpadá a odkrývá tmavé kapilicium. Druh se vyskytuje na mrtvém dřevě (např. pařezech), ale častý je i v mechu nebo jehličí. Fuligo 002 peridie kapilicium Vývin plazmodia a sporokarpu: https://www.youtube.com/watch?v=B79Z56vl02A (makroskopické pozorování herbářové položky) Lycogala epidendrum (vlčí mléko oranžové) lycogala epidendrum a Lycogala ep (makroskopické pozorování herbářové položky) lycogala Aethalia (sporokarpy typické pro rod Lycogala) jsou téměř kulovitá, častá na tlejícím dřevě. Mladá aethalia mají peridii růžovou a pružnou, ve zralosti je peridie šedohnědá, křehká a lámavá. mladá, nezralá aethalia zralá, rozpadající se aethalia Sporangiální hlenka, jejíž stopkatá válcovitá, až 2 cm dlouhá sporangia vyrůstají většinou nahloučena v těsném svazečku. Stopka přechází uvnitř sporangia v kolumelu, z níž vybíhají větvená vlákna kapilicia. Relativně častá hlenka na mrtvém dřevě. Stemonitis (pazderek) (makroskopické pozorování herbářové položky, mikroskopický preparát) kolumela Oddělení: Ascomycota - vřeckovýtrusé houby Třída: Lecanoromycetes (lichenizované houby, pomocné oddělení Lichenes - lišejníky) Řád: Lecanorales Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lupenitá stélka, sorály, soredie, (pyknidy) Xanthoria parietina (terčník zední) - lup. stélka, apothecia Peltigera (hávnatka) - lupenitá stélka, rhiziny, apothecia, šupinovité fylidie (obdoba isidií) Usnea filipendula (provazovka obecná) - keříčkovitá stélka Cladonia fimbriata (dutohlávka třásnitá) - dimorfická stélka, pohárkovitá podecia Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) - korovitá stélka Oddělení: Chytridiomycota – chytridie, třída: Chytridiomycetes Řád: Chytridiales Synchytrium endobioticum (rakovinec bramborový) – napadené hlízy bramboru s květákovitými nádory Oddělení: Peronosporomycota (Oomycota) – oomycety, třída: Peronosporomycetes Řád: Albuginales Albugo candida (plíseň bělostná) - průřez stonkem hostitele, ložiska sporangií pod epidermis Oddělení: Myxomycota (Mycetozoa) – hlenky, třída: Myxomycetes (Myxogastrea) Řád: Liceales Lycogala epidendrum (vlčí mléko oranžové) - sporokarpy Řád: Physarales Fuligo septica (slizovka tříslová, s. práškovitá) - sporokarpy Přehled objektů