Karyotyp člověka 1)Odstranění rodičů z pokusu s octomilkou 2)Karyotyp člověka Pozorování dědičnosti znaku white s vazbou na pohlaví Picture 3 Picture 4 Picture 5 Picture 6 Odstranění rodičů Vyhodnocení generace F1 Vyhodnocení generace F2 Odstranění rodičů 1. týden 2. týden 3. týden 4. týden Karyotyp – soubor chromozomů v jádře buňky Význam – v genetickém poradenství ke stanovení změn ve struktuře a počtu chromozomů Picture 11 Picture 12 Karyotyp člověka Historie: 20. léta 20. století – přibližný počet chromozomů v buňce člověka 1956 – přesný počet chromozomů = 46 chromozomů 1965 – technika vyšetření chromozomů z periferní krve - klasická technika barvení mitotických chromozomů orceinem = období morfometrických metod identifikace chromozomů např. dle polohy centromery – metacentrický, submetacentrický, akrocentrický, telocentrický Picture 6 Picture 7 1969 – 1. proužkovací technika – Q-pruhování - počátek proužkovacích technik – identifikace chromozomů na základě počtu, tloušťky a pozice proužků Picture 7 – G-pruhy – působení trypsinem na metafázní chromozomy s následným barvením Giemsovým barvivem 1976 – HRT – zavedení proužkovacích technik v profázi mitotického dělení - chromozomy jsou méně spiralizované a kondenzované = více pruhů + identifikace i malých chromozomů Picture 5 Současnost – G-pruhy – FISH (Fluorescenční in situ hybridizace) – fluorescenční obarvení části chromozomu pomocí komplementární sondy Picture 5 Picture 6 Picture 10 Picture 11 Výhody oproti pruhování: - méně pracná - nevyžaduje pro vyhodnocení takovou zkušenost - odhalí i mikrodelece a drobné translokace Picture 3 Picture 4 Picture 10 Picture 11 Nevýhody: - lze sledovat jen oblast, k níž máme sondu - nutný je fluorescenční mikroskop - preparát není trvalý („zháší“) Hlavní zásady klasifikace lidských chromozomů: 1960 - Denverská konference – člověk má 23 párů chromozomů č. 1 až 22 = autozomy č. 23 = gonozomy 1963 - Londýnská konference – rozdělení chromozomů do 7 skupin dle morfometriky A – chromozomy č. 1-3 B – chromozomy č. 4 a 5 C – chromozomy č. 6-12, X D – chromozomy č. 13-15 E – chromozomy č. 16-18 F – chromozomy č. 19 a 20 G – chromozomy č. 21, 22 a Y 1967 - konference v Chicagu – rozdělení aberací 1971 - konference v Paříží – zásady pro identifikaci naproužkovaných chromozomů Sestavení karyotypu Picture 8 Princip: na základě morfologie a proužkování chromozomy podle idiogramu uspořádáme do 7 skupin Idiogram lidských chromozomů Picture 11 Princip: na základě morfologie a proužkování chromozomy podle idiogramu uspořádáme do 7 skupin Postup: - odběr periferní krve - kultivace lymfocytů z periferní krve – indukce z G0 do G1 fáze buněčného cyklu pomocí speciálního kultivačního média - mitóza při 32 ºC po dobu 72 hodin - působení kolchicinem – zastavení mitózy, synchronizace buněk - hypotonizace a fixace chromozomů - barvení Sestavení karyotypu Princip: na základě morfologie a proužkování chromozomy podle idiogramu uspořádáme do 7 skupin Postup: - odběr periferní krve - kultivace lymfocytů z periferní krve – indukce z G0 do G1 fáze buněčného cyklu pomocí speciálního kultivačního média - mitóza při 32 ºC po dobu 72 hodin - působení kolchicinem – zastavení mitózy, synchronizace buněk - hypotonizace a fixace chromozomů - barvení Význam: - určení pohlaví - stanovení změn ve struktuře a počtu chromozomů Př.: zdravý muž – zápis: 46,XY Klinefelterův syndrom – 47,XXY Turnerův syndrom – 45,X Downův syndrom – 47,XY,+21 Pataův syndrom – 47,XX,+13 Chronická myeloidní leukémie – Ph-chromozom - translokace mezi chr. 9 a 22 zápis: 46,XY,t(9;22) Picture 7 Sestavení karyotypu Úkol: Sestavení karyotypu Picture 9 Picture 10 Vyfotografované chromozomy barvené G-pruhováním. 1) Rozstříhejte chromozomy a přiřaďte je k sesterským homologům 2) Určete – pohlaví jedince – zda je jedinec zdravý a nebo zda některý chromozom chybí či přebývá 4) Do nalepeného karyotypu napište jméno a Závěr (karyotypový zápis, pohlaví, zdravý/nemocný), nahrajte do příslušné odevzdávárny 3) Vyzvedněte si vzorové řešení pro kontrolu a chromozomy nalepte