1 Biogeografie člověka 1 Otázky • Podléhá člověk (a jeho předchůdci) stejným principům disperze a diferenciace jako ostatní organismy? • Jaký vliv měly na tyto procesy tektonické a klimatické jevy? • Jak byly osidlovány vzdálené ostrovy (rovnovážná teorie ostrovní bg)? • Platí pro lidské populace na ostrovech taxonový cyklus? + kolonizace planety, vztahy mezi H. sapiens a ostatními druhy rodu Homo, vznik zemědělství atd. 2 Původ člověka • primáti vznik cca 65 mya • nadčeleď Hominoidea vznik v Africe, 7 mya • Sahelantropus tchadensis (6-7 mya, pozdní Miocén) • Australopithecus afarensis (3,7 mya, Etiopie, Tanzánie) • Homo habilis (2,5-1 mya, východní Afrika) • Homo erectus (1,4 mya, oheň) 3 4 Klasický pohled 5 Dnešní pohled 6 2 7 Homo erectus • oheň – lov, detoxikace rostlinných jedů, ale také přeměna ekosystémů • expanze areálu 1,5 (2) mya do Asie (dočasně), Arábie (0,8 mya), vých. Asie a záp. Evropy (0,6-0,5 mya), nárůst populační hustoty? • změny klimatických podmínek? • suchá savana, řídké lesy; suchý glaciál => disperze, změna areálu 8 9 Homo sapiens • 1. paralelní evoluce z H. erectus (multiregionální model), (2. „out of Asia“) • vs. 3. „out of Africa“ • vznik H. sapiens v Africe 0,3 (0,26-0,13) mya • mimo Evropu poprvé 0,115 mya v Izraeli • jakmile se dostal z Afriky, postupoval rychleji a dostal se dále než H. erectus 10 11 Out of Africa • ale také poměrně značná část genomu neandrtálců a Denisovanů • vztahy jsou komplikovanější 12 3 Vznik současného člověka v několika propojených centrech? • Archeologické nálezy • Homo naledi, Homo heidelbegrensis, Homo antecessor, Homo erectus • Admixture, hybridizace • „multiregionální“ původ na úrovni Afriky 13 Dnešní pohled na evoluci anatomicky moderního člověka 14 Ostatní druhy rodu Homo • Homo (s.) neanderthalensis – snad vytlačeni H. s. sapiens, křížení s H. sapiens, společný výskyt v jižní Evropě (Francie, Pyrenejský poloostrov), vyhynuli 29 tis.let BP • Homo floresiensis (?) – ostrovní forma H. habilis přežívající na ostrově Flores (Malé Sundy); 94 - 18 (13) tis.let BP 15 Denisovci 16 17 18 4 19 Expanze H. sapiens • dvě zásadní překážky – chladné podnebí (severní zem. šířky) – překonání moře (Sahul, Oceánie) Evropa: silný glaciál 75-40 tis. BP, ale krátké oteplení 50 tis. BP – v tu dobu osídlení Evropy a severu Asie Severní Amerika: migrace přes Beringii 25-12 tis. let BP • jedna vlna (diverzifikace v refugiích?) vs. několik vln • kolonizace dříve než 15 tis. let BP stále kontroverzní (existence kontinentálního ledovce) • rychlá kolonizace obou Amerik (několik tis. let) 20 21 22 23 24 5 Osídlení Austrálie a Oceánie • kolonizace Velkých Sund bez mořeplavby (nízká hladina světového oceánu); možná už 100-80 tis. let BP • kolonizace Sahulu (N. Guinea, Austrálie, Tasmánie) přes Malé Sundy (asi max. 60 km po moři) • Nová Guinea 70 tis. let BP • Austrálie a Tasmánie osídleny 60-40 tis. let BP • kolonizace Oceánie pomalejší – Bismarkovy ostrovy 32 tis.let BP – Šalamounovy ostrovy 28-20 tis.let BP – Fidži 4 tis.let BP, Tonga přelom letopočtu – Nový Zéland 1000 n.l. – Markézy, Společenské ostr., Havaj, Velikonoční ostr. 14.-15 stol. 25 26 27 Genetická variabilita evropských populací 28 29 Aplikace rovnovážné teorie ostrovní biogeografie • některé kolonizace neúspěšné (imigrace ano, kolonizace ne) • vysvětlení rovnovážnou teorií ostrovní bg: – rovnováha mezi imigrací a extinkcí – minimální nutná velikost ostrova roste s jeho izolací – ostrovy u Británie osídleny vs. Ostrov Sv. Heleny, Ascension, Tristan da Cunha ne – v Oceánii často vlny polynéských osadníků – ostrovy mezi Tasmánií a Austrálií původně obydleny, vymírání populací na malých ostrovech vs. velkých – jazyková různorodost (vzájemná srozumitelnost, přejímání cizích slov a ztráta společných slov = imigrace a extinkce) 30 6 31 Extensions of phylogenetic concept • Languages 32 Taxonový cyklus • podobně jako u jiných organismů je kolonizace ostrovů jednosměrná, z větších (pevniny nebo velkého ostrova) na menší 1. příchozí populace (kultura) nespecializovaná, 2. postupná specializace na specifické zdroje, 3. po nárůstu populační hustoty ještě větší specializace, neschopnost využívat původní široké zdroje, 4. příchod nové populace (kultury), 5. postupný zánik původní (vyhubení nebo asimilace) 33 Domestikace a zemědělství • pěstování plodin, šlechtění a křížení - zemědělství • domestikace zvířat • několik center, nezávisle • datování podle izotopů • stáří vyšlechtěných plodin pomocí molekulárních dat (hodin) • nejdříve domestikace vlka (podle mol. dat 100 tis. let BP!) • ovce na Blízkém východě 6 tis. let před n.l., původ nejasný • evropský skot z Bos taurus, ne Bos primigenius, zebu, buvoli a skot v Indii z jiných předků 34 35 36 7 Domestikace Evropa: husa, králík Blízký a Střední Východ: koza, ovce, skot, velbloud, osel, kočka Střední Asie: kůň, jak JV Asie, Indie, Čína: pes, zebu, buvoli, prase, kur domácí, slon Jižní Amerika: lama 38 Zemědělské plodiny Evropa: oves, žito, cukrová řepa Blízký a Střední Východ: pšenice, ječmen, čočka, hrách Střední Asie: jabloň, hrušeň, hrách, cibule JV Asie, Indie, Čína: rýže, cukrová třtina, banánovník, čaj, bavlna, sója, pomerančovník a citrónovník Střední Amerika: kukuřice, kakao, chilli Jižní Amerika: brambory, tabák, rajče, podzemnice olejná, ananas 39