1 Aplikovaná a ochranářská biogeografie 1 Steffen et al. 2005 2 3 4 5 Přehled • antropogenní změny ve fungování ekosystémů • růst lidské populace • klimatické změny • ochrana druhů – in situ, ex situ • ochrana biotopů - SLOSS • průběh extinkcí • centra biodiverizity a endemismu 6 2 1. přeměna původních habitatů na antropocenózy (pěstování plodin, pastva) 2. fragmentace zbývajících habitatů (populací) 3. změna prostředí – náchylnost k invazi nových druhů 4. přímé narušení přirozené bioty, narušení ekosystémových toků (voda, produkce, teplo) 5. změna albeda (odraz slunečního záření) 6. regulace toků (změna přirozeného režimu) 7 Růst lidské populace • na konci Pleistocénu 2-20 mil. lidí • na přelomu letopočtu 250 mil. • r. 1650 500 mil. • r. 1830 1 mld, 1930 (2), 1974 (4), 2000 (6), 2013 (7), 2023 (8) • odhad 40% primární produkce planety spotřebuje člověk • domestikovaná zvířata (17 mld kuřat, 4,3 mld skotu a ovcí) • spotřeba fosilních paliv (cykly chemických prvků) 8 9 • klima se otepluje: ale … • změna v intenzitě slunečního záření, 11 leté cykly • vliv skleníkových plynů výrazný, jejich nárůst nezpochybnitelný (CO2, metan …) • změna distribuce srážek • změna vegetace, fauny, • změna hladiny moří • vliv na různé regiony odlišný 10 Jaká může biogeografie nabídnout řešení? 11 Ochrana druhů in situ • metapop. teorie a rovnovážná teorie ostrovní bg jako zdroj predikcí pro populační trendy ohrožených druhů • stanovení minimální velikosti populace a jejích prostorových nároků • zajištění vhodných disperzních koridorů umožňujících migraci mezi populacemi • ochrana jedné populace nestačí: případ hnědáska Euphydryas editha bayensis (1 nepříznivá událost) 12 3 Dynamika extinkcí • struktura areálu: v centru nejvyšší početnosti • vymírání (= signifikantní a dlouhodobé ubývání početnosti) od okrajů k centru? • Ne! Velmi často poslední přežívající populace v periferii původního areálu. • Proč? – extinkce začínají na periferii a postupují areálem přes jeho střed až k opačné periferii – populace v periferií žijí na hranici ekologické valence druhu, adaptovány na extrémní podmínky, s novou situací se některá z nich dokáže lépe vyrovnat 13 kunovec vombat Kreftův klokánek zemní klokan kosmatý 14 tchoř černonohývlk rudohnědý 15 Anasaziové 16 Ochrana druhů ex situ • vhodné párování v záchranných chovech: zachování genetické variability (vs inbreeding) • zachování geografických linií • identifikace vhodných biotopů pro reintrodukci Agroxiphium sandwicense 17 Ochrana habitatů • typicky zbytky (fragmenty) původních habitatů • aplikace ostrovní biogeografie: tvar, velikost, prostorová distribuce rezervací; jedna velká rezervace je lepší než větší počet malých a vzdálených (kolonizace, extinkce) • oponenti: raději více a menších, species-area vztah nelineární, náchylnost k disturbancím 18 4 Ochrana druhů vs habitatů • chráníme charizmatické druhy (které se nám zdají hezké) • naprosto neadekvátní rozdělení financí i úsilí • ale jak sehnat dostatek prostředků na záchranu ohrožené hlístice? • deštníkové druhy (umbrella species) • a navíc … druhy s malými populacemi (a nízkou schopností disperze) jsou nejohroženější – velké druhy a vrcholoví predátoři vs. 19 Ochrana habitatů • chránit oblasti s vysokou biodiverzitou nebo endemismem? • alfa vs beta, gamma diverzita • jsou oblasti s vysokou diverzitou (endemicitou) jednoho taxonu shodné i pro další taxony? 20 21 Rozdělení endemických oblastí (ptáci) 22 Překryv oblastí endemismu pro různé taxony (1) 23 Překryv oblastí endemismu pro různé taxony (2) 24 5 Centra endemismu [biodiversity hotspots] 25 Mořská centra endemismu 26 Shrnutí Aplikovaná biogeografie – Antropogenní změny – Ochrana druhů in situ a dynamika extinkcí – Ochrana druhů ex situ – Ochrana habitatů a plánování rezervací – Priority: endemismus vs. biodiverzita 27