Mezibuněčná signalizace membránovými receptory doc. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU Bi7005 Buněčné regulace / 2 / 2. 10. 2024 Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 2 OSNOVA: • Receptory spřažené s G-proteiny (GPCRs) • GPCRs a jejich napojení na iontové kanály • GPCRs a jejich napojení na enzymy • Role druhých poslů • Receptory spřažené s enzymy • Cytoplasmatické kinázy 3 Receptory spřažené s G-proteiny (GPCRs) Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 4 RECEPTORY SPŘAŽENÉ S G-PROTEINY (G protein-coupled receptors, GPCRs) • 7x transmembránová α-helix doména (H1-H7) • 4x extracelulární segment (E1-E4) • 4x cytosolický segment (C1-C4) • N-konec extracelulárně • C-konec intracelulárně Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 5 RECEPTORY SPŘAŽENÉ S G-PROTEINY (G protein-coupled receptors, GPCRs) • Největší skupina receptorů u eukaryot (lidský genom ≈ 800) • Vazba malých molekul, peptidů, proteinů • Receptory: vidění, chutí, vůní, pro neurotransmitery, pro hormony • Rychlé změny buněčných funkcí i změna genové exprese • Hormon/ligand vázající doména – extracelulárně nebo v membráně • Aktivovaný receptor po vazbě ligandu aktivuje asociovaný heterotrimerický G-protein • Interakce pomocí C3 a C4 cytoplasmatických regionů • G-protein interaguje s efektorovým proteinem vázaným na membráně 6 Receptory spřažené s G-proteiny a jejich napojení na iontové kanály Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 7 NAPOJENÍ GPCR NA IONTOVÉ KANÁLY POZOR! - nejde o receptory spřažené s iontovými kanály, kdy se kanál otevírá po navázání ligandu, popsané pro některé neurotransmitery (např. acetylcholin na synapsích) • Komplikovanější přenos signálu – přes G proteiny • Aktivují Na+ nebo K+ kanály/pumpy • Ovládají zapnutí/vypnutí funkce kanálu • Regulovány receptory pro neurotransmitery • Přímá regulace: např. muskarinový acetylcholinový receptor v srdečních buňkách • Nepřímá regulace: Navíc role druhých poslů, např. rhodopsin v tyčinkách v oku GPCR (G protein-coupled receptor) = receptor spřažený s G-proteiny Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 8 PŘÍMÁ REGULACE IONTOVÉHO KANÁLU G PROTEINEM • Muskarinový acetylcholinový receptor • V buňkách srdeční svaloviny • Aktivace receptoru -> transdukce signálu dimerem Gβγ • Otevření K+ kanálu -> eflux K+ -> hyperpolarizace membrány • Zpomalení činnosti srdce • Další agonista = muskarin • Houbový toxin (strmělky, vláknice, m. červená) • Antagonista = atropin • Toxin rulíku • Zrychlení činnosti srdce Amanita muscaria Atropa bella-donna Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 9 NEPŘÍMÁ REGULACE IONTOVÉHO KANÁLU G PROTEINEM – RECEPTORY PACHŮ • Lidé - schopnost vnímat 10.000 pachů, 350 druhů čichových receptorů = 350 druhů čichových neuronů • Olfaktorické (čichové) neurony exprimují na povrchu cilií olfaktorické receptory spřažené s G proteiny • Aktivace G proteinu (Gαolf) -> aktivace adenylátcyklázy -> ↑cAMP • cAMP otvírá Na+ kanály -> depolarizace membrány -> vznik vzruchu Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 10 • Vnímání: slabého světla – tyčinky / barevného světla – čípky • RHODOPSIN = s G proteinem spřažený receptor světla v tyčinkách sítnici oka • Navázaný na membránové disky vnějšího segmentu tyčinky (40 x 106 / buňka) • Obsahuje protein OPSIN – struktura 7 transmembránových domén • RETINAL = světlo absorbující pigment – vazba na opsin • TRANSDUCIN = G protein • Čípky – u lidí 3 druhy, různé fotopsiny (modrá, zelená, žlutá) NEPŘÍMÁ REGULACE IONTOVÉHO KANÁLU G PROTEINEM – RECEPTORY SVĚTLA Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 11 NEPŘÍMÁ REGULACE IONTOVÉHO KANÁLU G PROTEINEM – SIGNALIZACE VIDĚNÍ • Signálem je foton -> konverze 11-cis-retinalu na all-trans-retinal -> • konformační změna opsinu -> aktivace G proteinu • Gt podjednotka aktivuje cGMP fosfodiesterázu (PDE) -> hydrolýza cGMP • Klesá koncentrace cGMP vázaného na iontové kanály • Zavírání kanálů v plasmatické membráně -> přechodná hyperpolarizace • Souhrnně: světelný signál ≈≈≈> změna elektrického signálu Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 12 Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 13 Bez světla: • Membránový potenciál tyčinek relativně vysoký -30mV • Ostatní neurony -60 až -90mV • Probíhá signalizace druhým poslem cGMP • Stálé otevření nespecifických kanálů pro Na+ a Ca2+ • Influx kationtů • Membrána je dopolarizovaná • Soustavná sekrece neurotransmiterů • Nepřetržitá stimulace neuronů v synapsi Za světla: • Neprobíhá signalizace druhým poslem cGMP • Zavření nespecifických kanálů pro Na+ a Ca2+ • Membrána je hyperpolarizovaná • Velmi nízká sekrece neurotransmiterů Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 14 Součinnnost několika mechanismů pro ukončení signalizace • Hydrolýza GTP na Gt -> konec aktivace cGMP fosfodiesterázy -> ↑cGMP • Pokles Ca2+ iontů -> stimulace guanylátcyclázy -> ↑cGMP • Aktivace rhodopsin kinázy -> fosforylace rhodopsinu -> vazba arrestinu Rekonstrukce signální dráhy – příprava na přijetí dalšího signálu • Konverze all-trans-retinalu na 11-cis-retinal -> spojení s opsinem • Odstranění arrestinu z rhodopsinu 15 Receptory spřažené s G-proteiny a jejich napojení na enzymy Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 16 CYKLICKÝ ADENOSINMONOFOSFÁT (cAMP) JAKO DRUHÝ POSEL • Syntéza cAMP z ATP: adenylátcykláza (inducibilní) • Štěpení cAMP na AMP: cAMP-fosfodiesteráza (konstitutivní) • cAMP je rozpustný ve vodě, snadno difunduje cytosolem • Rychlý nárůst (až 20x/s) • Regulace metabolismu cukrů a tuků, syntéza a sekrece hormonů, svalová kontrakce… Neurony reagující na serotonin. Signalizace zvyšuje koncentraci cAMP. Detekováno pomocí fluorescenční sondy. Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 17 GPCR SPOJENÉ S ADENYLÁTCYKLÁZOU • Navázání ligandu na receptor -> aktivace G proteinu -> aktivace adenylátcyklázy –> • ↑cAMP –> aktivace kinázy (proteinkináza A) –> fosforylace cílového proteinu • Funkce závisí na receptoru a typu G proteinu • U savců > 30 GPCRs aktivujících Gs a adenylátcyklázu • Buňky exprimují jeden či více typů současně Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 18 REGULACE AKTIVITY ADENYLÁTCYKLÁZY • Závislost na aktivaci příslušného receptoru a G proteinu • Regulace mezi aktivací a inhibicí adenylátcyklázy Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 19 PŘÍKLAD AKTIVACE/INHIBICE ADENYLÁTCYKLÁZY • Buňky tukové tkáně exprimují různé GPCR regulující adenylátcyklázu • Adrenalin, glukagon, adrenokortikotropní hormon –> stimulují adenylátcyklázu –> rozklad tuků • Prostaglandin E a adenosin –> inhibují adenylátcyklázu –> rozklad tuků neprobíhá Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 20 Hormony zprostředkovaná signalizace regulovaná cAMP • Široké spektrum buněčných odpovědí • Genetické defekty v G podjednotce –> snížená odpověď na hormony –> metabolické abnormality Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 21 cAMP AKTIVUJE PROTEINKINÁZU A (PKA) • PKA – hlavní cíl pro cAMP, v neaktivním stavu heterotetramer • 2x katalytická podjednotka, 2x regulační (inhibiční) podjednotka • Regulační podjednotky váží A-kinase anchoring proteins (AKAPs) • AKAPs – vazbou na cytoskelet nebo organely určují buněčnou lokalizaci PKA • Po vazbě cAMP na regulační podjednotku –> změna konformace –> uvolnění z komplexu • Katalytické podjednotky se fosforylují a následně aktivují (fosforylují) cílové proteiny s typickým motivem (Arg-Arg-X-Ser/Thr) Struktura regulační podjednotky Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 22 POMALÁ ODPOVĚĎ NA cAMP • Buněčná odpověď v řádu minut až hodin • Regulace genové exprese • Aktivovaná PKA fosforyluje jaderný protein CREB (CRE-binding) • pCREB vykazujte DNA vazebnou aktivitu • Vazba na CRE element (cAMP responzivní element) • Společně s dalšími transkripčními faktory + RNA Pol II –> transkripce Příklady signalizací s pomalou odpovědí na cAMP • Játra - syntéza proteinů pro glukoneogenezi • Mozek - učení a paměť Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 23 DOWN REGULACE SIGNALIZACE ŘÍZENÉ cAMP • Pomocí různých mechanismů na různých úrovních signální dráhy • Uvolnění hormonu z receptoru • Desenzitizace receptorů kinázami • Endocytóza receptoru • Hydrolýza GTP na G podjednotce • Hydrolýza cAMP pomocí cAMP fosfodiesterázy (PDE) Příklad regulace signalizace pomocí cAMP zpětnou vazbou • Protein AKAP (A-kinase anchoring proteins) – váže jadernou membránu, PKA a PDE • Aktivovaná PKA přechází do jádra a současně aktivuje PDE –> snížení cAMP –> konec signalizace jaderná membrána kardiomyocytu Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 24 INOSITOLTRIFOSFÁT (IP3) A DIACYLGLYCEROL (DAG) JAKO DRUZÍ POSLI • Obě molekuly vznikají díky aktivitě fosfolipázy C-β (PLCβ) • Aktivace PLCβ přes receptor spřažený s G proteinem třídy Gq • Substrátem PLCβ je - fosfatidylinositol 4,5-bisfosfát [PI(4,5)P2; PIP2] • Lokalizovaný ve vnitřní vrstvě plasmatické membrány Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 25 INOSITOLTRIFOSFÁT (IP3) • Ve vodě rozpustný, difunduje cytosolem do endoplasmatického retikula • Zde vazba na IP3 receptor v membráně retikula • IP3 receptor je membránový iontový kanál pro Ca2+ • Po vazbě IP3 otevření kanálu vyplavení Ca2+ z endoplazmatického retikula • Zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+ >10x Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 26 DIACYLGLYCEROL (DAG) • Zůstává ukotvený v membráně • Aktivuje proteinkinázu C (PKC) – „C“ jako Ca2+ dependentní • Translokace PKC z cytosolu na membránu • PKC aktivována vápníkem, spojením s DAG a fosfatidylserinem • Aktivace způsobuje fosforylaci • Následuje fosforylace cílových proteinů • Další štěpení DAG –> arachidonová kyselina (AA) • Rozvětvený metabolismus –> eikosanoidy Fosfatidylserin na VNĚJŠÍ straně membrány funguje jako „eat me“ signál pro makrofágy během regulace buněčné smrti AA –> Lipoxygenáza –> leukotrieny AA –> Cyklooxygenázy (COX1 a COX2) –> prostaglandiny a tromboxany Cyklooxygenázy jsou cílem nesteroidních antiflogistik (brufen, aspirin) Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 27 ÚLOHA VÁPENATÝCH IONTŮ (Ca2+) • Role Ca2+ v signalizaci u všech živočichů • V cytosolu udržovaná nízká hladina volného Ca2+ (≈10-7 M), extracelulárně až ≈10-3 M • Vápníkové ATP pumpy –> přenos Ca2+ do endoplasmatického retikula nebo ven z buňky • Velký gradient Ca2+ vzhledem k cytosolu • Signál (depolarizace, natažení membrány, ligand) –> otevření kanálů na membráně • Signál (druhý posel) –> IP3 receptory + ryanodinové receptory –> otevření kanálů z ER • –> intenzivní zvýšení koncentrace v cytosolu (10x-100x) • Zvýšení koncentrace lokálně v buňce –> efekt v daném místě • Receptory s funkcí kanálu na retikulu jsou citlivé na Ca2+ • Ca2+ otevřením kanálů ↑ konc. Ca2+ - pozitivní zpětná smyčka Ryanodinové receptory (RyR 1-3) - senzitivní na alkaloid ryanodin - lokalizace na retikulu - závislé na Ca2+ - fce jako iontový kanál Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 28 REGULACE BUNĚČNÝCH PROCESŮ Ca2+ • Chemoatrakce/pohyb buňky • Kontrakce svalových buněk • Exocytóza sekrečních váčků s hormony nebo neurotransmitery • Fertilizace oocytu Vápník vizualizovaný pomocí Fura-2 v leukocytu. Lokalizace v místě kortikální kontrakce. Při změně směru pohybu, změna gradientu vápníku. Vápník vizualizovaný fluorescenční značkou v oocytu. Lokalizace v místě průniku spermie. Postupné uvolňování vápníku z ER. Následně kortikální reakce oocytu zabraňující polyspermii. Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 29 POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ REGULACE KONCENTRACE Ca2+ Velmi nízká koncentrace signálu • otevření malého množství kanálů na ER • striktně lokalizované ↑ Ca2+, omezená difuze Vyšší koncentrace signálu • postupné otvírání vyššího množství kanálů na ER • Vlna ↑ Ca2+ v cytosolu, pozitivní smyčka Vysoká koncentrace Ca2+ • Inhibuje funkci kanálů na ER • Aktivuje funkci ATP pump • Vlna ↓Ca2+ v cytosolu, negativní smyčka Střídání pozitivní a negativní regulace ≈> oscilace signalizace Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 30 PRINCIP FUNKCE Ca2+ JAKO DRUHÉHO POSLA • Ca2+ interaguje s vazebnými proteiny • „EF hand“ rodina proteinů – motiv helix-loop-helix • nejvýznamnější kalmodulin ✓ 1 % buněčné masy ✓ Tvar činky – 2 globulární domény ✓ 4 vazebná místa na Ca2+ Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 31 CÍLE KALMODULIN/Ca2+ KOMPLEXU • Vazba Ca2+ na kalmodulin –> konformační změna –> vazba na cílový protein • Zanutí/vypnutí cílového proteinu – fce jako switch protein • Regulace různých enzymů a membránových proteinů ✓ Vápníková ATP pumpa - eflux Ca2+ z buňky - negativní smyčka ✓ CaM-kinázy (Ca2+/calmodulin dependent kinases) – fosforylace TF Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 32 ROLE CaM KINÁZY II V NERVOVÉM SYSTÉMU • Vysoká koncentrace v buňkách savčího mozku • Primárně na synapsích • Struktura: 12 molekul enzymu ve dvou prstencích • Kinázová doména vně + regulační segment • Fce jako molekulární paměť • Aktivace Ca2+/kalmodulinem –> autofosforylace kináz • Udržení aktivity i bez Ca2+/kalmodulinu • „paměťová stopa“ předchozího Ca2+ signálu • Vypnutí aktivity pomocí fosfatáz • Uplatnění v paměti a učení savců • KO mozkové formy CaM II u myší –> poruchy paměti Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 33 ROLE CaM KINÁZY II V NERVOVÉM SYSTÉMU • Využití molekulární paměti pro vnímání frekvence Ca2+/kalmodulin signálů • Při současné přítomnosti fosfatázy a opakovaných Ca2+/kalmodulin signálů • Aktivita CaM II závislá na frekvenci signálů • Nízká frekvence –> opakovaně stejně nízká aktivita kinázy • Vysoká frekvence –> vzrůstající aktivita kinázy –> postupná autofosforylace všech podjednotek –> –> po maximální aktivaci kinázy může frekvence signálů poklesnout - aktivita přetrvá • Uplatnění v postsynaptických buňkách –> dlouhodobé změny v buněčné odpovědi Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 34 Sydney Ringer (1835 – 1910) Odhalení role vápníku: Sydney Ringer, 1883 Vliv vápníku na kontrakce izolovaných krysích srdcí Roztok NaCl: • v destilované vodě: slabé kontrakce • v kohoutkové vodě: silné kontrakce (obsah Ca2+ ) 35 Receptory spřažené s enzymy Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 36 RECEPTORY SPŘAŽENÉ S ENZYMY (enzyme-coupled receptors) • Transmembránové proteiny, 3 domény • Extracelulární – vazba ligandu • Transmembránová – 1x prochází skrz membránu • Intracelulární – vlastní enzymatická aktivita nebo přímá asociace s enzymem • Často aktivace podobných drah jako přes GPCR • Nejtypičtější – receptorové tyrozinkinázy (RTKs) • Funkce: regulace proliferace, diferenciace, metabolismu, aj. • Ligandy pro RTK - sekretované nebo na membráně navázané proteiny Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 37 PŘÍKLADY EXTRACELULÁRNÍCH LIGANDŮ PRO RTKs Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 38 RODINY RTKs • lidský genom: 59 genů (+alternativní sestřih), 20 strukturálních rodin Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 39 TRANSDUKCE SIGNÁLU PŘES RTKs • Vazba růstového faktoru/ligandu na extracelululární doménu • Přiblížení a následná dimerizace receptorů • Konformační změna • Cross-autofosforylace • Stimulace katalytické aktivity tyrozinkinázové domény • Tvorba vazebných (fosforylovaných) míst pro domény adaptorových proteinů Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 40 PRINCIP AKTIVACE KINÁZOVÉ DOMÉNY • Závisí na typu RTK • V neaktivním stavu je aktivační smyčka (activation loop domain) nefosforylovaná a konformačně blokuje kinázovou aktivitu = brání vazbě ATP nebo substrátu A) Stačí přiblížení kinázových domén ve správné orientaci –> cross-autofosforylace obou (např. PDGFR) B) Pokud je receptor dimerem (např. InsR) –> po vazbě ligandu současná změna orientace extracelulární i intracelulární domény –> cross-autofosforylace obou C) Kinázová podjednotka je aktivována konformačními změnami díky vzájemné interakci – ale mimo aktivní (fosforylační) místa (např. EGFR) Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 41 TVORBA DOKOVACÍCH MÍST PRO INTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ PROTEINY • Po aktivaci kinázové domény –> fosforylace dalších reziduí (Tyr) mimo kinázovou doménu • Představují specifická místa pro intracelulární signální proteiny • Ty obsahují fosfotyrozin-vazebnou doménu – rozeznávají p-Tyr a jeho okolní aminokyseliny • Po vazbě na RTK se signální proteiny fosforylují/aktivují • Fosforylace RTK funguje jako spínač sestavení intracelulárních signálních komplexů • Proteiny v komplexech určují směr transdukce signálu a buněčnou odpověď Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 42 INTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ PROTEINY • Velké množství + další proteiny pomocí protein-proteinových interakcí - role modulárních domén • Fosfolipáza Cγ (PLCγ): Stejná role jako při aktivaci receptoru s G proteinem – nárůst koncentrace Ca2+ a aktivace PKC • Cytoplasmatická tyrozinkináza Src – fosforylace dalších cytoplasmatických proteinů • Adaptorové proteiny – aktivace Ras/MAP kinázové dráhy • Fosfatidylinositol-3-kináza (PI3K) – fosforyluje spíše lipidy - fosfolipidy dokují signální proteiny na membráně Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 43 INTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ PROTEINY Pro všechny signální proteiny platí: • Přítomnost fosfotyrozin-vazebné domény: SH2 (Src homology 2) nebo PTB (phosphotyrosine-binding) • Přítomnost dalších vazebných domén (např. SH3 – vazba na „prolin rich“ motiv) – interakce s dalšími proteiny - transdukce signálu • Možný i tlumící efekt = negativní zpětná vazba, např. ubikvitinligáza Cbl – katalyzuje ubikvitinaci receptoru –> endocytóza + degradace v lysozomu. Mutace v genu Cbl prodlužuje odstraňování - podíl na rozvoji nádorových onemocnění 3D struktura SH2 domény • Endocytóza (společně s ligandem) nemusí tlumit signalizaci – pokračuje v jiném buněčném kompartmentu, např. ligand NGF + receptor TrkA z konce neuritu přesun signalizace pro přežití do centra buňky • Významná účast adaptorových proteinů – mají SH2 a SH3 domény – spojují RTKs se signálními proteiny, které SH2 nemají (např. napojení na Ras GTPázu) Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 44 MONOMERICKÁ GTPÁZA RAS NAVAZUJE NA VĚTŠINU RTKS • Ras superrodina – široké spektrum regulací • Ras a Rho – transdukce z membránových receptorů • Ras připojený na membránu lipidovými skupinami • Primární fce v regulaci TF – řízení proliferace a diferenciace • Driverová mutace v Ras – hyperaktivita enzymu – 30 % nádorů • Rezistentní k GAPs (GTPase-activating proteins) – zamčený v aktivním stavu s navázaným GTP • Standardní aktivace pomocí GEF (guanine nucleotide-exchange factors) – jejich lokalizace určuje jaká GTPáza a kde bude aktivovaná Sos (Son-of-sevenless) – homolog RTK Sev u Drosofily, podílí se na vývoji oka, mutace = ztráta fotoreceptorové buňky Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 45 RAS AKTIVUJE MAP KINÁZOVOU DRÁHU • Vlastní aktivace RTKs a Ras rychle mizí (fosfatázy + GAPs) • Pro dlouhodobé buněčné odezvy - nutné prodloužení signalizace • Evolučně zakonzervovaný MAP kinázový komplex • Návaznost 3 proteinkináz (serin/threoninových) • MAPKKK -> MAPKK-> MAPK (= Raf, MEK, ERK) • Spojení pomocí scafold proteinů – zamezení cross-talku Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 46 MAP KINÁZOVÁ DRÁHA • Fosforylované MAPK – změna konformace – dimerizace – aktivita v cytosolu nebo translokace do jádra • Následná fosforylace různých cílů vč. transkripčních faktorů –> vyvolání buněčné odpovědi • Transkripce genů včasné odpovědi (early response genes), hlavně transkripční faktory (např. c-fos, c-myc) • Následná transkripce genů stimulující proliferaci (např. G1 cykliny) • Mitogenní signalizace: růstový faktor –> receptor –> MAPK dráha –> proliferace • Délka aktivace MAPK dráhy určuje buněčnou odpověď • Např. Působení na neurální prekurzor: ✓ EGF –> EGFR –> ERK aktivní 5 min –> proliferace ✓ NGF –> TrkA –> ERK aktivní x hodin –> diferenciace Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 47 NEGATIVNÍ REGULACE MAPK DRÁHY Fosfatázy: • Defosforylace signálních molekul • Transkripčně regulované • Stabilizace proti degradaci Inaktivační fosforylace: • ERK –> MEK • ERK –> SOS • MEK –> Raf Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 48 PŘÍMÁ MEZIBUNĚČNÁ SIGNALIZACE – RTK/Rho • Rho = rodina monomerních GTPáz (Rho, Rac, Cdc42) • Regulace aktinového cytoskeletu (tvar, polarita, pohyb, adheze) • Regulace buněčného cyklu, transkripce, transportu Role v růstu axonů • Vazba ephrinů na ephrinové receptory (EphA 1-10, EphB 1-6) • Eph receptor na povrchu motorických neuronů – navádění konce axonu ke svalu • Vazba ephrinu na Eph receptor –> aktivace RhoA –> kontrakce aktin/myozinových komplexů –> zastavení růstu axonu –> změna směru růstu Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 49 FOSFOINOSITIDOVÁ SIGNALIZACE NAVAZUJÍCÍ NA RTK • Hlavní dráha regulující růst a přežití buněk • PI3K (fosfatidylinositol-3-kináza) aktivovaná pomocí RTKs fosforyluje inositidy -> připravuje dokovací místa na membráně • Typicky PIP3 – POZOR není solubilní jak druhý posel IP3 • Deaktivace fosfatázou PTEN • Mutace v PTEN – onkogenní - prodlužuje signalizaci Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 50 FOSFOINOSITIDOVÁ SIGNALIZACE NAVAZUJÍCÍ NA RTK • PI3K – 3 třídy, často heterodimerické • Regulační podjednotka se váže na pRTK nebo na GPCR • Katalytická tvoří PIP3 • Na PIP3 se váží proteiny PH doménou (pleckstrin homology) • PH doménu má > 200 proteinů (např. SOS, Akt) • Serin/threoninová kináza Akt • PI3K/AKT dráha - hlavní regulátor přežívání a růstu u buněk obratlovců i bezobratlých Třídy PI3 kináz Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 51 PI3K/AKT DRÁHA STIMULUJE PŘEŽITÍ A RŮST BUNĚK • Přežití buněk ≠ proliferace • Typickým signálem insulin nebo IGFs (insulin-like growth factors), ale i jiné růstové faktory • Na PIP3 se současně váže PDK1 (phosphoinositide-dependent protein kinase 1) a Akt • Akt po aktivaci fosforyluje cílové proteiny na membráně, v cytosolu a v jádře • Často je fosforylace inaktivující (např. Bad – inhibitor antiapoptotického Bcl2) Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 52 Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 53 PI3K/AKT/mTOR DRÁHA STIMULUJE PŘEŽITÍ A RŮST BUNĚK • Růst buněk závislý na aktivaci kinázy mTOR (mammalian target of rapamycin) • Rapamycin = bakteriální toxin, inhibuje kinázy, imunosupresivní a protinádorová funkce (komerčně dostupný Sirolimus) • Kináza se vyskytuje ve dvou multiproteinových komplexech mTORC1 a mTORC2 • mTORC1 – obsahuje protein Raptor – komplex je senzitivní na rapamycin – stimuluje buněčný růst • mTORC2 – obsahuje protein Rictor – komplex není senzitivní na rapamycin – stimuluje buněčné přežití aktivaci Akt kinázy a reguluje aktinový cytoskelet • Aktivace mTOTRC1 – růstovými faktory a živinami (AMK) Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 54 PŘEKRYV SIGNÁLNÍCH DRAH AKTIVOVANÝCH GPCR A RTK • Společná aktivace (např. PLCγ) • Aktivace rozdílných drah –> stejné cílové proteiny • Interakce mezi dráhami umožňuje různým signálům koordinovat navzájem svůj efekt Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 55 CYTOKINY A JEJICH RECEPTORY • Receptorů pro cytokiny je několik skupin (často dimery, trimery) • Různé ligandy - interleukiny, interferony, růstové faktory… • Typ I a II – asociované s cytoplasmatickými tyrozinkinázami JAK • JAKs (pův. „just another kinases“) –> Janus kinases - dle římského boha, mají dvě podobné domény - kinázovou a inhibiční • JAKs fosforylují a aktivují transkripční regulátory STAT (signal transducers and activators of transcription) Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 56 RECEPTORY PRO CYTOKINY AKTIVUJÍ JAK-STAT SIGNÁLNÍ DRÁHU • Po nasednutí ligandu -> crossfosforylace JAKs –> fosforylují cytoplasmatickou část receptoru –> vytvoří dokovací místo pro STAT • Po fosforylaci se STAT disociuje a může homo/hetero-dimerizovat díky SH2 • Následná translokace dimeru do jádra – vazba na odpovídající DNA element – iniciace transkripce cílových genů • Regulace signalizace: transkripce inhibitorů Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 57 RECEPTORY PRO LIGANDY Z TGFβ SUPERRODINY AKTIVUJÍ PROTEINY SMAD • TGFβ superrodina, > 30 strukturálně příbuzných dimerických proteinů • Podrodiny: TGFβ, Aktiviny/Inhibiny, BMPs • Regulace širokého spektra biologických funkcí • Během vývoje: proliferace, diferenciace, smrt, produkce ECM.. • V dospělosti: hojení tkání, imunitní odpověď, .. • Receptory (typ I a II) mají serin/threoninovou kinázovou doménu • Dimer ligandu se váže na heterotetramerický komplex receptorů • Aktivace kinázové domény (typ II fosforyluje typ I) • Následná vazba a fosforylace Smad proteinu • Fosforylovaný Smad se spojí s dalšími Smad molekulami a translokuje do jádra • V závislosti na dalších transkripčních regulátorech – různé cílové geny 58 Cytoplasmatické tyrozinkinázy Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 59 CYTOPLASMATICKÉ TYROZINKINÁZY • Receptory nemající vlastní tyrozinkinázovou doménu • Asociují s cytoplasmatickou tyrozinkinázou – fosforylace cílových proteinů (včetně receptoru) • Cytoplasmatická tyrozinkináza je nekovaletně navázaná na receptor • Příklady: receptory pro antigen a interleukiny u lymfocytů, integriny, receptory pro hormony a cytokiny • Častá kooperace s rodinou cytoplasmatických kináz Src (Src, Yes, Fgr, Fyn, Lck, Lyn, Hck, a Blk) • Obsahují SH2 a SH3 domény – vazba na receptor a na lipidové řetězce • Aktivují se po vazbě ligandu na receptor • Můžou se vázat i na RTK – následně vzájemná aktivace – zesílení a prodloužení signalizace • Asociace s integriny – spojené s ECM – podíl na tvorbě fokálních adhezí • FAK (focal adhesion kinase) – navazuje na cytoplasmatickou část integrinů – fosforyluje se a tvoří dokovací místo pro Src – fosforylace cílových proteinů včetně cílů RTK signalizace • Společná signalizace: adheze k vhodnému podkladu kde může přežít, růst, dělit se… Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 60 c-Src • První objevená tyrozinkináza (1979) • Homologní k v-Src (Rous sacoma virus) • V neaktivní formě vazba na mastnou kyselinu (myristovou) a membránu • Aktivace pomocí RTK (EGFR, HGFR), GPCRs nebo receptory bez kinázové domény • Následně: odstranění fosfátu z c-konce + vazba aktivačního proteinu na SH3 + fosforylace • Funguje jako signalizační integrátor – musí nastat více aktivačních kroků • Kooperace s dalšími dráhami – MAPK, STAT, AKT.. -regulace proliferace, přežití, pohybu • Mutace -> ≈ 50 % of nádorů střeva, jater, plic, prsa, pankreas Bi7005 Buněčné regulace / 02 / 2. 10. 2024 61