• Na základě základních vlastností a původu se stopy klasifikují na biologické (krev, sliny, sperma, vlasy), daktyloskopické (otisky prstů, chodidel), mechanoskopické stopy představují např. otisky obuvi, zubů nebo uší. Tyto stopy identifikují osobu. Trasologické stopy jsou např. poškození oděvních součástek, měkkých tkání, kostí ostrými nebo tupými předměty (nůž, pila, kladivo). Balistickými stopami jsou projektily, nábojnice, zbraně. Stopy pro grafickou expertizu představují doklady totožnosti, dopisy na rozloučenou aj. Chemické stopy jsou léky, drogy, láhve s neznámým obsahem.

Výskyt stop na místě nálezu se řídí tzv. Locardovým principem. Tento princip pojmenovaný podle Edmonda Locarda (1877-1966), předního francouzského kriminalisty, ustavuje transfer stop mezi objekty (L'enquete criminelle et les methodes scientifiques), který zanechává fyzické důkaz přítomnosti a činnosti pachatele trestného činu. 

Lokalizace biologických stop

• neinvazivní postupy
  • čtení terénu
  • geofyzickální postupy - georadar, magnetometrie
  • lidské zdroje - rojnice, psovodi
  • detektory (kovů) a endoskopie
  • termovize
• invazivní postupy
  • sondáž
  • exkavace

Lokalizace skrytého nálezu

Nejjednodušší formou vyhledávají je aspektivní „čtením“ (rekognoskace) terénu, tj. na základě dobré znalosti pedologie, krajiny a rostoucí vegetace. Obecně platí, že přítomnost rozkládajícího se těla ovlivňuje kvalitu a kvantitu vegetace. Volně se rozkládající mrtvola obvykle posiluje růst vegetace přítomné nad pohřbeným tělem (v případě mělkých hrobů). Naopak tělo zabalené v pomalu se rozkládající látce (igelit, průmyslové textilie) vytvoří překážku, která snižuje růst rostlin. 

Vlastnosti půdního terénu jsou také vhodnou a důležitou indicií při lokalizaci nálezu. Například přítomnost mělkého hrobu může signalizovat lokální vyvýšení nebo propad terénu, narušení stratifikace se odrazí ve změně zbarvení nebo kyprosti zeminy. Primární deprese obvykle odpovídají okrajům hrobové jámy, sekundární deprese se vyskytují v oblasti hrudníku těla. Praskliny a tmavě zbarvené skvrny na povrchu terénu kopírující uzavřenou obdélníkovou plochu ukazují na přítomnost dutiny pod povrchem vzniklé dekompozicí těla. Neodmyslitelnou součástí prospekce terénu jsou mapy, plány různého stáří a jiná doprovodná dokumentace.