Virtuální pitva (virtuel (fr.)/virtualis (lat.) virtuosus (statečný, zdatný), možný – opsomei – dívat se na, anglicky virtopsy nebo také „digital“, „scalpel-free“ autopsy) je moderní neinvazivní bezkontaktní přístup k prohledání a hodnocení mrtvého těla v soudním lékařství. Postup používá zobrazovací a záznamová klinická zařízení. Primárním zdrojem dat pro virtopsii je vyšetření těla na počítačovém tomografu (postmortem CT - PMCT).

Virtuální antropologie je zaměření biologické antropologie, které spojuje tradiční zájmy oboru s počítačovou podporou. Představuje propojení záznamu lidského těla s vizualizačními prvky 3D grafiky a analytickými a výpočetními nástroji v prostředí počítače. Formování metodické základny virtuální antropologie bylo úzce spojeno s bohatou tradicí využití radiodiagnostických postupů pro potřeby antropologie, tzv. paleoradiologie. 

Základní technologie virtuálních postupů, které našly uplatnění ve forenzní antropologii jsou:

• 3D skenovaní a 3D povrchová záznamová zařízení 
• radiodiagnostická zařízení - RTG, CT
• 3D tisk
• další záznamové a zobrazovací technologie - mikroCT, MRI

Výstupem 3D záznamových technologií jsou trojrozměrné digitální modely. Ve srovnání s konvenční fotografií přinášejí 3D digitální modely řadu výhod. Umožňují trvale uchovat věcné důkazy nebo dokumentovat obecné i unikátní vlastnosti věcných důkazů (např. tělesné vlastnosti osob) v realistické podobě (v reálné velikosti a ve všech třech dimenzích). Tato komplexní informace o důkazu může být hodnocena opakovaně a nezávisle i s velkým časovým odstupem, např. objeví-li se v soudním řízení nové skutečnosti. Tím se naplňuje podmínka přezkoumatelnosti důkazů i závěrů znaleckého zkoumání a použití transparentních metod, tj. základních kritérií pro hodnocení kvality a správnosti znaleckého posudku.