Postmortem interval (PMI) je doba, která uplyne od okamžiku smrti jedince po jeho nález nebo vyšetření. V závislosti na stupni zachovalosti těla, vnějších podmínkách, příčině smrti je možné stanovit odhad této doby. Metody a přednost určení PMI souvisí s fází dekompozice těla. Platí, že přesnost odhadu klesá s narůstající dobou od smrti jedince. Odlišujeme proto raný PMI a pozdní PMI. 

raný PMI se určuje na základě:

• teplota těla (bubínková, rektální) v důsledku algor mortis
• nástup a odeznívání dalších posmrtných změn (rigor mortis, livores mortis, fenomén růžových zubů, nadmutí, koncentrace volných mastných kyselin pod tělem oběti)
• taxonomické zařazení a fáze vývoje nekrosaprofágního a parazitického hmyzu.
  

pozdní PMI se určuje na základě:

• přítomnost měkkých tkání a jejich stav zachovalosti
• tafonomické změny kostní tkáně
• výjimečně C14 datování (nevhodné pro forenzní případy).

Určení postmortem intervalu u skeletonizovaných nálezů je založeno zejména na tafonomii kostní tkáně ve vztahu k podmínkám okolního prostředí. Degradace kostní tkáně je ovšem také ovlivněna stavem kostry ante mortem (pohlaví, věk, zdravotní stav, nutriční podmínky a další). Silně fosilizované kosti jsou z forenzního hlediska irelevantní, správné rozpoznání fosilizace však je nezbytné pro determinaci irelevance nálezu. 

Kontext

Datovani

Datovani2