Forenzní antropologie

Populačně specifické znaky na kostře člověka

Odhad populační afinity kosterního nálezu znamená blíže specifikovat geografický původ jedince nebo určit míru podobnosti k biologicky vymezené skupině. Vychází z morfoskopických a metrických znaků lokalizovaných na lebce nebo postkraniálním skeletu. Pokud to nález umožňuje, upřednostňují se znaky na lebce před kostmi postkraniálního skeletu. V důsledku rychlého růstu lebky v raných fázích postnatálního vývoje, do kterého se výraznou mírou promítá populačně specifický genetický potenciál modulovaný faktory vnějšího prostředí, jsou populačně specifické znaky na lebce člověka zřetelnější a více vyvinuté než na postkraniálním skeletu (např. kostech pánevních).

V současnosti se do určení populačního původu začínají promítat prvky globalizace světových populací, stírání kulturních a geopolitických hranic, jenž vytváří plynulou škálu variability znaků na kostře. Dřívější zařazení do jedné tzv. velkých geografických skupin („ras“) – kavkazoidní (evropská), negroidní (africká, afroamerická), mongoloidní (asijská), pro potřeby zahraničních forenzních pracovišť (např. USA) k tomu připojují ještě Hispánci, američtí indiáni a Polynésané se dnes hodnotí jako velice zjednodušující a od tohoto tradičního třístupňového hodnocení se upouští. Tento přístup je postupně nahrazován přístupem, který určuje geografický původ forenzního (kosterního) nálezu.

Platí však, že každá z „velkých“ skupin nese specifické morfologické znaky, které jsou pro ni typické. Neznamená to, že se jedná o znaky výlučné, které nenacházíme u ostatních dvou skupin. Určující je vyšší frekvence daného znaku nebo kombinace znaků v dané skupině. Do úvahy je nutné také brát absenci typických znaků u populací, které sice geograficky náleží do jedné z velkých populací, ale historicky (a ve výsledku i biologicky) se jedná o zcela odlišné skupiny. Příkladem jsou asijské populace, které geograficky náleží k Asii (např. přední Asie nebo Indie), ale zároveň jsou osídleny populacemi s evropským fenotypem a nevykazují tedy žádné typicky "mongoloidní" znaky. Dalším příkladem jsou země se složitou demografickou strukturou jako je USA, Brazílie, JAR apod. s komplikovanými migračními trendy a vlnami. Správné určení populační afinity je vázáno mimo jiné na dobrou znalost demografické struktury a geopolitického kontextu.

Obecně lze problematiku odhadu populační afinity shrnout do následujících bodů:

migrace a vyšší mobilita obyvatelstva (jednotlivců, skupin i populací) stírá původní biologické (morfologické) rozdíly, tj. vysoká intra-populační variabilita a nízká inter-populační variabilita
biologické rozdíly mají multifaktoriální původ (klima, strava, sociální status), které mohou rozdílné populace sdílet nebo mohou být příčinou heterogenity uvnitř populace
biologické rozdíly se kombinují se sociálními kategoriemi (hlavně v USA)
nejednotná koncepce pojmu "populace"