Forenzní antropologie

Poranění tupým předmětem

Poranění předmětem bez ostří, ostré hrany nebo špičatého konce, např. úder pěstí, kamenem, železnou tyčí, nástrojem – kladivo, šroubovák. Rozsah a typ poškození kostí (tj. fraktury) je dán:

  • velikostí síly, která je vedena na kost 
  • schopností kosti tuto sílu absorbovat

Při poranění tupým předmětem rozlišujeme následující typy poškození:

  • přímé fraktury -  v místě kontaktu působícího předmětu a kosti
  • nepřímé fraktury - zlom oslabených míst lebky při radiálním šíření energie nárazu
Podle síly nárazu, resp. rozsahu poškození lze poranění charakterizovat jako:

  • bodové poranění – lebka nepraská, vzniká jen bodové poškození integrity kosti
  • vznik kráteru – lebka nepraská, vzniká pouze prohlubeň v místě impaktu objektu
  • vznik kráteru s radiálními frakturami
  • vznik kráteru s transverzálními a radiálními frakturami

Radiální fraktury (lineární i komplexní) vznikají, pokud je síla nárazu radiálně šíří po ploše kosti

Koncentrické fraktury vznikají kompresí vnitřní vrstvy ploché kosti (lamina interna)  = vznikají kolmo na paprsky

Následující