Jak zaznamenávat nálezy plodnic hub, aby data byla použitelná pro mykology (občanská věda pro mykologii) I. Základní záznam (=našel jsem houbu na procházce/výletě a nemohu ji nijak uchovat) Slouží jen k tomu, aby Vám byl někdo ochoten houbu přibližně určit, případně jako upozornění, že na určité lokalitě se možná vyskytují vzácné houby. a) Nalezenou plodnici vyfotit (pokud možno ze všech stran včetně rozřízlé plodnice, pokud je nalezeno více plodnic, samozřejmě vyfotit všechna stádia) b) Popsat znaky, které z fotografie nejsou patrné – vůně, změna barvy při otlačení, změna barvy rozříznuté plodnice, chuť (jen u ryzců a holubinek; nepolykat, ochutnat jen nepatrnou část plodnice, vyplivnout a vypláchnout ústa vodou) c) Popsat stanoviště nálezu (les, louka, hráze rybníka), nejbližší stromy a zjistit, z čeho plodnice vyrůstá (zbytky dřeva, opad, zbytky rostlin, ležící kmen atd.) d) Zjistit GPS bod nálezu nebo označit bod na www.mapy.cz II. Záznam poučeného laika Zpracování tohoto typu je již využitelné při mapování výskytu hub a) Nalezenou plodnici/e vyfotit (pokud možno ze všech stran včetně rozřízlé plodnice, pokud je nalezeno více plodnic, samozřejmě vyfotit všechna stádia[VMMP1] ). b) Plodnice opatrně vyjmout a dopravit v čerstvém stavu do houbařské poradny (podle typu plodnice lze uchovat 1-2 dny v chladu) případně usušit podélně rozřízlou/é v sušičce na ovoce při 35-40°C na topení nebo na slunci (poté uchovat v papírovém sáčku/krabičce). Způsob sušení je třeba poznamenat, u nevhodně usušených plodnic je třeba počítat s problémy při případné izolaci DNA. Pokud není možnost plodnici usušit celou, lze se pokusit usušit alespoň fragment s lupeny či póry, aby se daly studovat výtrusy. c) Vyplnit následující formulář[VMMP2] , který bude sloužit jako podklad pro vytvoření etikety (=schedy) Název druhu:[VMMP3] Způsob sušení: Lokalita: Oblast (CHKO, pohoří atd.): Lokalizace [VMMP4] (nejbližší obec, vzdálenost a směr od důležitého orientačního bodu, např. Náměšt na Hané, 3km JV od žel. st. V obci, nebo Bílá Lhota, 2 km Z od vrcholu Třesín (343 m): Souřadnice (GPS): Nadmořská výška: Datum: Leg[VMMP5] . (sbíral): Det. (určil): Ekologie Biotop (např. bučina, břeh potoka): Substrát[VMMP6] (např. opad, ležící větev smrku, mech): Způsob růstu (jednotlivě – hromadně – v trsech) Nejbližší stromy: Popis všech znaků, které se sušením mohou změnit (velikost, barva, barevná změna dužniny, vůně, chuť[VMMP7] ...) III. Záznam začínajícího amatérského mykologa Zpracování tohoto typu již může být využitelné pro taxonomické studie. a) Nalezenou plodnici vyfotit (pokud možno ze všech stran včetně rozřízlé plodnice, pokud je nalezeno více plodnic, samozřejmě vyfotit všechna stádia[VMMP8] ) b) Plodnici opatrně vyjmout, zaznamenat znaky, které později mohou mizet (typ vela, vůně, některé barevné odstíny) c) Plodnici popsat podle níže přiloženého formuláře. Pokud nebyla focena, zakreslit. Znaky plodnic jsou dobře popsány v knize: Holec et al. 2012: Přehled hub střední Evropy. Formulář slouží k popisu kloboukatých hub, u nelupenatých a vřeckovýtrusých hub stačí jen popsat všechny znaky, které se sušením mohou změnit (velikost, barva, barevná změna dužniny, vůně, chuť[VMMP9] ...). Rovněž není nutné popisovat plodnice druhů, které člověk dobře zná. Číslo nálezu: Název taxonu: POPIS (pokud jsou k dispozici různá vývojová stádia, uvádět u znaků vždy stav v mládí, v dospělém stavu a u přestárlých plodnic) Klobouk Velikost Tvar Povrch Okraj[VMMP10] Barva Slupitelnost [VMMP11] pokožky Hygrofánnost[VMMP12] Velum[VMMP13] Barva vela Lupeny (jsou-li) Šířka [VMMP14] Počet[VMMP15] Připojení ke[VMMP16] třeni Barva Charakter [VMMP17] ostří Barva ostří[VMMP18] Barva výtrusného prachu Póry (jsou-li) Výška Hustota Barva Barva ústí Barevná změna při otlačení Barva výtrusného prachu Třeň Velikost Tvar Báze[VMMP19] Povrch Barva Velum (prsten, pochva, pavučinka atd) Barva vela Dužnina Konzistence Barva Změna barvy Vůně Chuť [VMMP20] Mléko[VMMP21] Poznámka d) Pokud je k dispozici více plodnic, či jedna větší, lze se pokusit získat výtrusný prach. Odříznout klobouk či část klobouku, položit na bílý papír a přiklopit ideálně víkem od papírové krabice (kádinkou, sklenicí). Popsat barvu výtrusného prachu a papír s výtrusným prachem dosušit a přiložit k položce. Důležité zejména u holubinek. e) Plodnice sušit podélně rozřízlé v sušičce na ovoce při 35-40°C (větší a masitější plodnice např. hřiby mohou být rozkrojeny na několik částí, důležité je, aby opravdu schnuly, nesmí se vařit, zapařit atd.). Usušené houby musí být křehké, lámavé. f) Vytvořit etiketu (=schedu). Komentář k jednotlivým položkám viz bod. IIc. Název druhu: Způsob sušení: Lokalita: Souřadnice (GPS): Nadmořská výška: Biotop: Substrát: Nejbližší dřeviny: Datum: Leg.: Det.: g) Sušenou položku uložit do zipovacího pytlíku či papírové obálky, přiložit schedu, formulář s popisem + fotku. Uložit do osobního herbáře k pozdějšímu mikroskopickému zpracování či předat mykologovi – specialistovi. ________________________________ [VMMP1]Pokud nemáte silné podezření na nález chráněného druhu, je vždy lepší odebrat více plodnic, nejlépe v různém stádiu vývoje. Jednak některé znaky jsou hodnotitelné jen v určitých stádiích vývoje a jednak se v případě nutnosti může sběr snáze rozdělit a poslat na identifikaci specialistovi. [VMMP2]Vyplněním formuláře šetříte čas mykologa a eliminujete riziko, že se Váš nález ocitne na hromadě nálezů, ke kterým nejsou údaje, a tudíž se dříve či později přesunou do koše [VMMP3]Název stačí jen přibližně. Nikdo není dokonalý a při zpracování se mohou sběry poplést. Název může napomoci při přiřazení sušené houby k formuláři. Přibližný název uveďte dle Vašich znalostí – tj. hřib s růžovým kloboukem, malá bílá houba, oranžová miskovitá plodnice, můžete také uvést latinský název rodu s upřesněním – např. Mycena sp. – žlutá, slizská Odhad – Mycena cf. epipterygia (znamená, asi je to tento druh, ale nejsem si jist) Mycena aff. epipterygia (vypadá příbuzná druhu Mycena epipterygia, ale určitě to není ona) [VMMP4]Ačkoliv se to zdá v době GPS nadbytečné, dost lidí se přepíše, splete atd. Lokalizace slouží jako kontrola správně uvedených souřadnic. Souřadnice se uvádí s přesností max. na desetiny sekund. Ideálně uveďte přesnost měření, či zda bylo měřeno pomocí GPS či odečtením z mapy [VMMP5]Často mají lidé pocit, že je přece jasné, že to sbírali oni a není nutné to vyplňovat. Při stém nálezu za den už to tak jasné není….. [VMMP6]Pokud nelze zjistit, z jakého stromu je dřevo, stačí uvést alespoň jehličnan nebo listnáč [VMMP7]nepolykat, ochutnat jen nepatrnou část plodnice, vyplivnout a vypláchnout ústa vodou [VMMP8]Pokud nemáte silné podezření na nález chráněného druhu, je vždy lepší odebrat více plodnic, nejlépe v různém stádiu vývoje. Jednak některé znaky jsou hodnotitelné jen v určitých stádiích vývoje a jednak se v případě nutnosti může sběr snáze rozdělit a poslat na identifikaci specialistovi. [VMMP9]nepolykat, ochutnat jen nepatrnou část plodnice, vyplivnout a vypláchnout ústa vodou [VMMP10]Pokud je okraj klobouku velmi tenký a pletivo řídké, často na okraji prosvítají lupeny (tj. prosvítavě čárkovaný), může být i uzlinatě rýhovaný atd. [VMMP11]Důležité u holubinek, pokožka lze sloupnout buď jen na okraji, do ½, či téměř celá [VMMP12]Některé plodnice jsou hygrofánní, tj. za vlhka plné vody a proto tmavé a živěji zbarvené; za sucha se z nich voda vypařuje, mění barvu a blednou [VMMP13]Může tvořit bradavky, šupinky, svazečky vláken, vlákna; být jen na okraji, po celém povrchu atd. [VMMP14]Výška ve střední části lupene [VMMP15]Pokud je lupenů mnoho, počítají se ve ¼ kobouku nebo jen na 1 cm [VMMP16]Jde o šířku připojení lupene ke třeni – mohou být nepřipojené, úzce připojené, široce připojené, zoubkem připojené či sbíhající [VMMP17]Rovné, zubaté, pilovité atd. [VMMP18]Zejména u helmovek, štítovek a závojenek může mít jinou barvu než plocha lupene [VMMP19]Kořenující, rozšířená, s hlízkou atd. [VMMP20]nepolykat, ochutnat jen nepatrnou část plodnice, vyplivnout a vypláchnout ústa vodou [VMMP21]Přítomnost, změna barvy při kontaktu s dužninou, mimo kontakt s dužninou)