makromorfologické znaky kloboukatých bazidiomycetů „postava“ plodnice marasmioidní (špička), collybioidní (penízovka), mycenoidní (helmovka), omphalinoidní (kalichovka), clitocyboidní (strmělka), tricholomoidní (čirůvka), boletoidní (hřib), pleurotoidní (hlíva), crepidotoidní (trepkovitka) Holec et al. 2012 velum = obal plodnice důležitá je jeho přítomnost či absence v případě, že je vyvinuto, tak charakter, pomíjivost, zbarvení atd. gymnokarpní plodnice hemiangiokarpní plodnice závoj (velum partiale) závoj (velum partiale) + plachetka (v.universale) Holec et al. 2012 velum plachetka praskající na šupinky blanitý prsten (zbytek závoje) blanitá plachetka  pochva na bázi velum závoj tvořený jednotlivými vlákny – pavučinka (kortina) drobně zrnité velum na klobouku křehce vločkovité velum • velikost • tvar (polokulovitý – 10, sklenutý – 8+9, zvoncovitý – 12, kuželovitý – 13-15, plochý – 7 aj.) • charakter pokožky (sliz, šupinky, žíhání aj.) • zbytky vela na povrchu • charakter okraje (rýhovaný, brvitý, zvlněný, vroubkovaný…) Kuyper et al. 1988 klobouk klobouk sklenutý, hygrofánní, průsvitně čárkovaný rozprostřený, se strupovitými zbytky vela a rýhovaným okrajem paraboloidní, řasnatě skládaný klobouk plstnatě šupinkatý vmačklý, radiálně žíhaný žebernatý okraj šupinatý hustota • přítomnost a četnost lupénků • tvar (rovné, břichaté – 11-14…) • připojení ke třeni (odsedlé – 18, volné – 19, vykrojené – 22+23, zoubkem sbíhavé – 26, sbíhavé – 28+29…) • ostří (rovné, zvlněné, zubaté, brvité, vločkaté…) Kuyper et al. 1988 lupeny lupeny sbíhavébřichaté, volné krátce sbíhavé, tlusté, naspodu žilnaté vykrojené lupeny tlusté, řídké, sbíhavésíťnatě žilnaté, sbíhavé vykrojené, na ostří vločkaté a slzící vykrojené, břichaté, na ostří světlejší a s růžovou linkou připojení ke klobouku (centrální, excentrický, postranní) • tvar (válcovitý 4, kyjovitý 6-7, břichatý 8) • dužnina (dutý 10-12, vatovitě vycpaný, sklípkatý 13) • charakter báze (hlíza kulovitá, obroubená, kořenující třeň, rhizomorfy) • zbytky vela na povrchu Kuyper et al. 1988 třeň třeň odstále šupinatý vločkatě šupinkatý kořenující s kulovitou obroubenou hlízou s řepovitou obroubenou hlízou vůně / pach / aroma houbová vůně – dost vágní a neurčitý termín, ale existuje řada jiných, dost specifických a diagnostických pachů (vůní): - jodoform = nemocniční dezinfekce (Mycena metata, Cortinarius obtusus, Russula amethystina, Agaricus xanthoderma); chlórový (nitrózní) pach = Savo/kyselina dusičná (Mycena stipata, Entoloma nidorosum); naftalín (Hodophilus foetens) - moučný (Lyophyllum spp., Tricholoma spp.); okurkový či okurkově moučný (Calocybe gambosa); anýzový (Clitocybe odora, Agaricus arvensis); česnekový (Mycetinis spp.); maggi (Lactarius helvus, Rubroboletus legaliae); kysané (hnijící) zelí či kapusta (Gymnopus brassicolens, G. hariolorum aj.); kokos (Lactarius glyciosmus, L. mammosus); rybina – slaneček (Russula sect. Xerampelinae, Lactarius volemus), rybina – rybí tuk (Macrocystidia cucumis), celer (Tricholoma apium) - zemitý až ředkvový (Mycena pura, Hebeloma sp.) - ploštičný (po plošticích z čel. Pentatomidae; Lactarius quietus) - lesní jahody (Aphroditeola olida, Hebeloma sacchariolens, Entoloma pleopodium); pomerančový květ (Cortinarius suaveolens) chuť dužniny ochutnává se malý kousek pletiva (požvýkat a vyplivnout!) může se lišit v různých částech plodnice (např. u holubinek nezřídka v lupenech ostrá, jinde mírná) - hořká (Hypholoma fasciculare, Tylopilus felleus, Tricholoma acerbum) - svíravá (Pluteus ephebeus) - palčivá (Russula spp., Lactarius spp.) - nasládlá (Russula olivacea, Clavariadelphus truncatus) makrochemické reakce (tzv. kapkové testy – kapka činidla na povrch plodnice nebo na řeznou plochu dužniny) základní činidla: • zelená skalice (10% roztok FeSO4) – především holubinky (šedavá, růžová, zelená, negativní) • hydroxidy (KOH, NaOH, NH4OH: 20-40% vodný roztok) – pavučince, některé choroše, ryzce aj. • guajaková tinktura • páry NH3 - hřibovité houby dále kyseliny (60%HNO3, 60%, H2SO4 HCl konc.), formaldehyd, anilin, benzidin, alfa-naftol (holubinky), fenol aj.