sběr a zpracování mykologického materiálu pro účely determinace a archivace sbíráme (pokud možno) reprezentativní materiál – celé plodnice (i s bazí třeně – důležité znaky!), ideálně v počtu 3-5 sběr a zpracování mykologického materiálu [USEMAP] © G. Mueller pro účely determinace a archivace sbíráme (pokud možno) reprezentativní materiál – mladé i dospělé plodnice v čerstvém stavu (nikoliv oschlé, rozbředlé, tlející, přestárlé či přemrzlé plodnice); sběr a zpracování mykologického materiálu [USEMAP] malé a křehké plodnice umístit zvlášť do krabiček (rybářské potřeby/na drobné nářadí – „organizér“, filmovky) větší plodnice do alobalu (papírové sáčky lze použít jen u neslizkých a nelepkavých plodnic) a ty do koše nebo do krabic (plech, plast) (také lze krabice vystlat mechem a plodnice vložit volně přímo do něj) plodnice by neměly vyschnout, zmrznout, pomačkat se či zapařit !!! nebalit více druhů dohromady (míchají se výtrusy, kolekce mohou být zaměněny) sběr a zpracování mykologického materiálu [USEMAP] označit jednotlivé sběry (třeba i jen provizorním) číslem (nejlépe tužkou psaným; fixa či propiska se vlhkostí rozpíjí) sběr a zpracování mykologického materiálu Již v terénu zapíšeme: topografické údaje – lokalizace (dnes GPS, souřadnice s příslušnou přesností, ale i slovní popis lokality) ekologické údaje • okolní dřeviny (zejména mykorizní druhy – okruh ca 10–20 m) • substrát (u druhů rostoucích na dřevě je optimální přiložit jeho kousek k případnému pozdějšímu mikroskopickému ověření) [USEMAP] DSC00294 sběr a zpracování mykologického materiálu velmi vhodné digitální foto – dokumentace samotného nálezu a případně i biotopu © Jan Běťák [USEMAP] po návratu z terénu (neurčujeme-li rovnou, a někdy i tak) je třeba pořídit co nejpodrobnější popis některé znaky mohou již po několika hodinách mizet (zejména u drobných hub) – těm věnujeme přednostní pozornost; v optimálním případě je zaznamenáváme již v terénu: • vůně (v různých místech povrchu plodnice může být různá) • ojínění (povrch klobouku, třeň) • hygrofánnost klobouku • slizkost nebo lepkavost povrchu (klobouk, třeň) • zbarvení a charakter vela • barva lupenů v mládí (může se měnit dozráváním výtrusů) sběr a zpracování mykologického materiálu [USEMAP] http://ecx.images-amazon.com/images/I/71CZBQ9H5oS._SL1500_.jpg zbarvení celé plodnice pokud možno pozorovat na denním světle (nebo s využitím světelného zdroje se spektrálním složením podobným dennímu světlu) sledujeme i barvu a barevné změny dužniny na řezu, příp. povrchu plodnic po otlačení sběr a zpracování mykologického materiálu lze využít i kodifikovaných barevných stupnic – chromotaxií Ridgway R. (1912): Color Standards and Color Nomenclature. – Washington, D.C., published privately (by the author). 43 pp + 53 color pls. Kornerup A. et Wanscher J.H. (1967): Methuen Handbook of Colour. Second edition. Methuen Co., London. 243 pp + 30 two-page color plates. (1440 barev) Küppers H (2003): Du Mont’s Farbenatlas. (5500 barev) Munsell soil color charts, 1988 (205 barev) [USEMAP] Küppers 2003 Kornerup et Wanscher 1978 sběr a zpracování mykologického materiálu [USEMAP] chuť (ochutnávaný kousek vyplivnout!) a vůně povrchu a na řezu přítomnost vela (ohledat mladé plodnice!) morfologický popis – ideální kresba nebo fotografie pozor na barevné podání (vyvážení bílé barvy) sběr a zpracování mykologického materiálu [USEMAP] výtrusný prach – několik hodin nebo nejlépe přes noc nechat klobouk položený na bílém papíře nebo na podložním sklíčku vhodné přiložit k položce (měření spor + barva v.p.) sběr a zpracování mykologického materiálu k přesnému měření spor (a zhruba i k hodnocení barvy) lze použít i výtrusný prach ulpělý na třeni, povrchu sousedících klobouků apod. konzervace a uchovávání mykologického materiálu postup: -větší houby rozkrojit na kusy do 2 cm tloušťky (lépe schnou a vejdou se do sušičky) -usušit zcela do sucha (pozor u masitějších druhů a chorošů!), pak lze krátce vystavit vyšší vzdušné vlhkosti (plodnice poněkud „zvláční“) -uložit do novin či igelitových sáčků se zipem a do herbářové obálky -uchovávat v suchu! u drobných plodnic je variantou sušení pomocí silikagelu: - v uzavřené krabičce v papírových sáčcích [USEMAP] Silikagel v krabičce 4 sušení v sušičce (průmyslová či klasická kuchyňská sušička na ovoce) nebo na zdroji tepla (topení) při teplotě max. 50 °C, ideálně 30-40 °C Sušička ovoce ABC 728.002 - DOMO DO600S | DOMO-elektro.cz konzervace a uchovávání mykologického materiálu etiketa: • jméno houby •lokalita, stanoviště • datum sběru a jméno sběratele položka výhody: skladnost, trvanlivost, snadná příprava nevýhody: změna tvaru a barvy plodnic à používáno zejména pro vědecké sbírky sušení sušené položky náchylné k poškození plísněmi (při zvlhnutí) a především hmyzem (brouci, moli) – zvláště citlivé jsou některé jednoleté choroše (Trametes), lošákovité houby, holubinky a ryzce, některé hřiby aj. à nutná dezinsekce!!! (alespoň 1x ročně, poprvé hned po usušení): - hluboké podmrazení – několik dní při teplotě -30°C a nižší - plynování – PH3, CS2 (silně jedovaté), příp. tablety proti hmyzu (paradichlorbenzen – „Invet“; menší sbírky) ideální kombinace obou metod konzervace a uchovávání mykologického materiálu [USEMAP] konzervace v tekutinách - základem většiny dříve používaných roztoků formaldehyd, ledová kyselina octová, glycerol a etanol - dnes na bázi etanolu - několik dní máčet v roztoku, pak umístit do skleněného nebo PE válce konzervace a uchovávání mykologického materiálu http://www.cesonline.cz/arl-ces/cs/csg/?repo=cesrepo&key=92479070653 à používáno zejména dříve pro expoziční účely, dnes minimálně výhody: - plodnice zachovávají tvar nevýhody: - náročné na prostor - náchylné na poškození - změna barev - tekutiny nutno doplňovat © Petr Horák cesonline.cz [USEMAP] https://www.muzeumcb.cz/obrazek.php?id=3495-17-1-2020.jpeg kryosikace (lyofilizace) sušení za velmi nízkého tlaku a teploty (~ve vakuu, proto někdy vakuové vymrazování) voda sublimuje z ledu a nepoškozuje tak buňky konzervace a uchovávání mykologického materiálu https://www.thermofisher.cz/img/70737D726F7C-6B5B5A5A5A5A5A5A5C5E6E5D-lyofilizator-gregor-l10-110.j pg nevýhody: - velké počáteční náklady - prostorová náročnost - nutnost udržovat v suchém prostředí (materiál snadno znovu vlhne) à užíváno dosti zřídka muzeumcb.cz výhoda: - výborně zachována barva a zejména tvar plodnic [USEMAP]