klíčením bazidiospory vzniká haploidní primární mycelium (jednojaderné buňky) dikaryotické sekundární mycelium (vznik obv. somatogamií) zde konjugované mitózy spojené s tvorbou přezek (zajišťují rovnoměrné rozdělení + a – jader do dceřinných buněk) Clamp_formation.jpg (28179 bytes) tvorba plodnic není časově a prostorově vázána na somatogamii (zásadní rozdíl proti vřeckatým houbám) následně vznik bazidiospor (obvykle čtyř) fig3 Four-spored basidium of the fungus Oudemansiella radicata ZÁKLADNÍ MIKROZNAKY BAZIDIOMYCETŮ Holec et al. 2012 BAZIDIE klíční porus (E) • apikulus = hilární apendix (C) • suprahilární deprese (B) • suprahilární lysinka („plage“; D) • kapénka (G) tloušťka a zbarvení stěny chemická reakce stěny (amyloidní, dextrinoidní, cyanofilní) absolutní velikost: 2 nebo i 3 rozměry - někdy zploštělé spory (Coprinus, Psilocybe aj.) délkošířkový poměr (Q) spora spora Kuyper et al. 1988 Kuyper et al. 1988 mikromorfologie spor je dána mj. způsobem uvolňování výtrusů z bazidií (viz zde) a souvisí i s makromorfologii lupenů(/rourek/ostnů) BAZIDIOSPORY spory tvar – kulovité, elipsoidní, vejčité, válcovité, kapkovité, alantoidní…) Kuyper et al. 1988 Holec et al. 2012 BAZIDIOSPORY ornamentika Holec et al. 2012 bradavčité hrbolaté ostnité zebrované žebrované křídlaté síťované s perisporem BAZIDIOSPORY typy hyf v pletivu plodnic stopkovýtrusných hub: • generativní - tenko- i tlustostěnné, přehrádkované (vždy přítomny; A–C) • skeletové - rovné, málo větvené, tlustostěnné, úzké lumen, dlouhé úseky mezi septy (zdánlivě nepřehrádkované), vždy bez přezek (D) • ligativní (vazbové, binding) - tlustostěnné a bez přehrádek, silně se větvící (propojují skeletové hyfy => zpevnění pletiva; F) © David Moore, Geoffrey D. Robson and Anthony P. J. Trinci 2019 © M. Vašutová plektenchymatická nepravá pletiva (prosenchym, pseudoparenchym) HYFY A PLETIVA v pletivu někdy přítomny kulovité buňky – sférocysty (Russulaceae) velký význam má přítomnost či absence (příp. četnost) přezek na přepážkách hyf, a to v různých částech plodnic (bazidie, pokožka klobouku) clampconnection © Giancarlo Partacini HYFY A PLETIVA lokalizace pigmentů v buňkách hyf: • nástěnný (=parietární, membranální) • vakuolární • inkrustovaný (inkrustující) http://www.tc.umn.edu/~dent0015/fagicola_incrusted_hyphae_1250x.gif Niskanen 2006 sterilní elementy, tvarově odlišné od bazidií i běžných hyfových zakončení podle umístění na plodnici: • hymeniální cystidy – v hymeniu – pleurocystidy – na ploše lupenů (rourek) –cheilocystidy – na ostří lupenů (rourek) • pileocystidy – na klobouku • dermatocystidy – na povrchu plodnice (ne v hymeniu) • kaulocystidy – na třeni CYSTIDY Hypholoma fasciculare-chrysocystidy3 dělení podle charakteristických vlastností: • leptocystidy – tenkostěnné (př.: vláknice - Inocybe) • lamprocystidy (=metuloidy) – tlustostěnné, často s krystaly • chrysocystidy – světlolomné, často v alkáliích žlutě se barvící tělísko (př.: límcovka - Stropharia) • gloeocystidy – světlolomný obsah © M. Vašutová Peniophora incarnata-cystidy2upr © M. Vašutová http://mushroomhobby.com/Gallery/Marasmius/Xerula%20pudens/Xerula%20pudens%20cystidia.jpg © M. Vašutová CYSTIDY cystidy Kuyper et al. 1988 tvar CYSTIDY cutis cutis cutis cutis • (ixo)cutis • • • • • (ixo)trichoderm • • • • • hymeniderm Kuyper et al. 1988 • epithelium Holec et al. 2012 POKOŽKA KLOBOUKU POKOŽKA KLOBOUKU trama trama2 DUŽNINA (TRAMA) LUPENŮ/ROUREK Kreisel 1969 Kuyper et al. 1988 regulární irregulární (pravidelná) (nepravidelná) inverzní bilaterální (převrácená) (rozčísnutá) • destilovaná voda • hydroxidy (KOH, NaOH, NH4OH - 2-5% vodný roztok) – projasňují preparát, změkčují a narušují buněčné struktury (následně lepší barvení např. Kongo červení), (pozor!! - mohou měnit velikost/tvar některých pozorovaných struktur – bobtnání) • Kongo červeň (Congo-red; roztok ve vodě nebo NH4OH) - barví stěny hyf, nejpoužívanější • kyselina mléčná (lactic acid) • laktofenol (lactophenol – kys. mléčná, fenol, glycerol, dest. voda) • bavlníková (anilinová, kotonová) modř - roztok barviva v kys. mléčné nebo laktofenolu: - cyanofilní reakce - modrání buněčných stěn (var/několik hodin působení) • • ZÁKLADNÍ MIKROSKOPOVACÍ MÉDIA •Lugolův roztok (IKI) - roztok KI a I2 ve vodě (hlavně u drobných askomycetů) • Melzerovo činidlo - roztok KI, I2 a chloralhydrátu ve vodě - amyloidní reakce: (šedo)modrání až černání sledovaných struktur - dextrinoidní (pseudoamyloidní) reakce: hnědorezavé až červenohnědé zbarvení (např. výtrusy u bedel, hyfy dužniny u helmovek aj.) - inamyloidní: beze změny (žlutavé zbarvení) • sulfovanilin (chlorvanilin, sulfobenzaldehyd) – specifická reakce obsahu gloeocystid (tmavnutí – holubinky, některé kornatce) • Kresylová/Toluidinová modř: - ortochromatická reakce: modrá - metachromatická reakce: fialová až červená (viz též např. http://fungus.org.uk/nwfg/chemdec99.htm ) ZÁKLADNÍ MIKROSKOPOVACÍ MÉDIA ZÁKLADNÍ URČOVACÍ LITERATURA domácí: Pilát A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. – Brázda, Praha. Veselý R., Kotlaba F. et Pouzar Z. (1972): Přehled československých hub. – Academia, Praha. Svrček M., Kalina T., Smola J., Urban Z., Váňa J. (1976): Klíč k určování bezcévných rostlin. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Antonín V., Hagara L. et Baier J. (1999): Houby. - Aventinum, Praha. Papoušek T. (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. – České Budějovice. Holec J., Bielich A. et Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. - Academia, Praha. Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub. – Ottovo nakladatelství, Praha. cizojazyčné: Moser M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. – In: Gams W., Kleine Kryptogamenflora, Band IIb/2, Fischer Verlag, Jena. Horak E. (2005): Die Röhrlinge und Blätterpilze in Europa. - Elsevier, München. Bas C., Kuyper T.W., Noordeloos M.E. et Vellinga E.C. (1988-2005): Flora agaricina neerlandica. Vol . I.-VI. – Baalkema, Rotterdam. Knudsen H. et Vesterholt J. [eds.] (2008): Funga Nordica. - Nordsvamp, Copenhagen. Breitenbach J. et Kränzlin F. (1991-2006): Fungi of Switzerland. Vol. 3-6. – Mycologia, Lucerne. Krieglsteiner G.J. (ed.) (2000-2010): Die Großpilze Baden-Württenbergs. Vol. 2-5. – Ulmer Verlag, Stuttgart. Laessoe T. et Petersen J.H. (2019): Fungi of Temperate Europe. Vol. 1-2. – Princeton University Press, Princeton. + monografie jednotlivých rodů ZÁKLADNÍ URČOVACÍ LITERATURA Russula ochroleuca – amyloidní bradavčitá ornamentika spor, hymeniální cystidy, sférocysty v tramě (Melzer) Craterellus tubaeformis – válcovité tetrasporické bazidie, hladké elipsoidní spory, hyfy s přezkami (Kongo červeň+KOH) Pluteus atromarginatus – cheilocystidy s hnědým vakuolárním pigmentem, silnostěnné „rohaté“ pleurocystidy (KOH) Chlorophyllum rachodes – dextrinoidní silnostěnné spory s klíčním porem (Melzer) PŘÍKLADY MIKROSTRUKTUR LUPENATÝCH HUB Russulales Russula ochroleuca holubinka hlínožlutá plodnice bez vela, okrový klobouk, bělavé lupeny slabě palčivá chuť dužnina křehká, obsahující sférocysty spory s amyloidní ornamentikou mykorizní, ubikvist – hlavně smrčiny na podzim Spores Russula ochroleuca L 0608852 | gerritmaarten | Flickr šedohnědý hladký klobouk volné růžové lupeny s tmavým ostřím inverzní trama výrazné tlustostěnné pleurocystidy s hákovitými výběžky tenkostěnné cheilocystidy s hnědým vakuolárním pigmentem dřevní saprotrof na dřevě jehličnanů Agaricales Pluteus atromarginatus štítovka černolemá Pluteus atromarginatus cheilocystidia | Most species of Plut… | Flickr tenkomasé nálevkovité plodnice s lištovitým hymenoforem válcovité tetrasporické bazidie hladké elipsoidní spory, hyfy s přezkami mykorhizní na podzim v bučinách a smrčinách Cantharellales Craterellus tubaeformis liška nálevkovitá Craterellus tubaeformis (MushroomExpert.Com) plodnice s šupinatým kloboukem a prstenem bílé volné lupeny silnostěnné dextrioidní spory s klíčním porem široce kyjovité cheilocystidy terestrický saprotrof na opadu v lesích Agaricales Chlorophyllum rachodes bedla červenající Alan Rockefeller | Chlorophyllum rhacodes found yesterday in Colorado Springs. The spores are dextrinoid, showing a red reaction in Melzer's reagent. | Instagram