„morfologické skupiny“ stopkovýtrusých hub tradiční dělení podle charakteru plodnic: (také poněkud odlišné pracovní metody à specializace mykologů) - houby lupenaté (a hřibovité) - kloboukaté - houby chorošovité - houby kornatcovité - houby „rosolnaté“ - ostatní nelupenaté houby (kyjankovité, kuřátkovité, lošákovité…) - břichatky rourkatý (poroidní) hymenofor, plodnice jedno- či víceleté, dlouhověké, rozlité nebo bokem přirůstající (vz. se třeněm), zpravidla postupně přirůstající, tzv. krustothecium ekologie: větš. lignikolní saprotrofové či (sapro)parazité zř. terestrické (i mykorizní) POLYPOROIDNÍ („CHOROŠOVITÉ“) HOUBY zejména zástupci ř. Polyporales a Hymenochaetales, méně i v jiných skupinách CHOROŠOVITÉ HOUBY – MORFOLOGIE PLODNIC -jednoleté n. víceleté plodnice (pak více vrstev rourek) -povrch klobouku hladký, sametový, s lesklou krustou, štětinatý aj. -zbarvení (nejčastěji bílé či hnědé) -tvar – zcela rozlité, „efusoreflexní“ (polorozlité - s horním okrajem odstálým), bokem přirostlé, s postranním či centrálním třeněm, střechovitě nad sebou, v trsu -dužnina homogenní nebo dvojitá („duplex“ – dvě různě husté vrstvy, někdy oddělené tmavou linií), příp. je přítomno tzv. zrnité jádro -dužnina plodnice a stěny rourek bílé/hnědé/jiné -konzistence dřevnatá, korkovitá, ztuha masitá či měkce masitá -někdy tmavá/ želatinózní vrstva mezi rourkami a dužninou (Bjerkandera, Gloeoporus) CHOROŠOVITÉ HOUBY – MORFOLOGIE PLODNIC -velikost pórů (ca 10 na 1 mm až i více mm v průměru), jejich tvar (okrouhlé, hranaté, protažené), příp. jiný charakter hymenoforu (lupenitý, labyrintický, irpikoidní) -okraj plodnice celistvý, třásnitý či rhizomorfní (u rozlitých typů) CHOROŠOVITÉ HOUBY – MORFOLOGIE PLODNIC - vůně (anýzová, nakyslá, štěničná aj.) při sběru zaznamenat důležité ekologické údaje: -charakter a druh substrátu (živý vs. odumřelý, jaká část stromu, stupeň rozkladu aj.) -typ tlení: bílé tlení (rozklad všech složek vč. ligninu) a hnědé tlení (rozklad především celulózy – ca 1/4–1/5 druhů) fruktifikace (sporulace) jen v určitých obdobích – u víceletých plodnic často sterilní (sporulují obvykle pozdě na podzim/na jaře) ještě v den sběru usušit!! – rostou i utržené plodnice, rourky přerůstají hyfami a mikrostruktury kolabují sušit dlouho, nechat několik dní doschnout a vyvětrat - CHOROŠOVITÉ HOUBY – SBĚR A PREPARACE Hyphae of Fomes fomentarius přítomnost různých typů hyf - generativní hyfy (tenkostěnné, větvené, přehrádkované; přítomny vždy) - skeletové hyfy (tlustostěnné, nevětvené, nepřehrádkované) - ligativní hyfy (tlustostěnné, ±bohatě větvené, nepřehrádkované, často téměř postrádají lumen) CHOROŠOVITÉ HOUBY – ANATOMIE PLODNIC © M. Vašutová hyfové systémy Kreisel 1969 monomitický dimitický trimitický (jen generativní hyfy) (gener.+skeletové hyfy) (gener., skelet. i vazbové hyfy) dle přítomnosti různých typů hyf rozlišujeme tyto základní hyfové systémy: CHOROŠOVITÉ HOUBY – ANATOMIE PLODNIC - přezky (ano/ne) - sety: hnědé tlustostěnné nepřehrádkované elementy (Hymenochaetales) Hymenochate rubiginosa-sety-upr © M. Vašutová Phanerochaete affinis-cystidyupr - různé typy cystid (gloeocystidy, metuloidy) - přítomnost a charakter inkrustace hyf (hl. v ostří rourek) - amyloidita a cyanofilita hyf a spor - tvar a velikost spor © M. Vašutová lit.: Bernicchia A. (2005): Polyporaceae s.l. – In: Fungi Europaei, Vol. 10, Edizioni Candusso, Alassio. Ryvarden L., Melo I. (2016): Poroid fungi of Europe. – Fungiflora, Oslo. Kotlaba F. (1984): Polyporales v Československu. Vampola P., Charvátová E. (2021): Choroše Evropy ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava. CHOROŠOVITÉ HOUBY – ANATOMIE PLODNIC KORNATCOVITÉ HOUBY plodnice zcela nebo částečně rozlité, s rozmanitě utvářeným hymeniem (ale nikoliv rourkatým hymenoforem) zástupci různých skupin stopkovýtrusných hub (hl. řády Corticiales a Polyporales) někdy i vytrvalé plodnice, výskyt téměř celý rok důležité jsou podobně jako u chorošovitých ekologické znaky (charakter substrátu, typ hniloby) hymenofor: hladký, poroidní, irpikoidní (s nepravidelnými zuby), ostnitý, merulioidní (síťnatě zvrásněný), grandinioidní (jemně zrnitý), tuberkulátní (nepravidelně hrbolkatý) konzistence: kožovitá, dřevnatá, moučnatá, voskovitá, blanitá okraj plodnice – brvitý, rhizomorfní, ohraničený, difúzní případné barevné změny po poškození někdy je velmi význačný i pach plodnic žilnatka bledá - Phlebia centrifuga dřevomorka lesní - Serpula himantioides ostnateček třásnitý - Steccherinum fimbriatum tlustěnka kafrová - Scytinostroma portentosum KORNATCOVITÉ HOUBY – ANATOMIE PLODNIC - hyfový systém (přítomnost skeletových nebo ligativních hyf) -přítomnost a četnost přezek v různých vrstvách pletiva - na řezu: subikulum, subhymenium a hymenium - inkrustace na hyfách - přítomnost gloeoplerních hyf, mléčnic apod. - tvar a velikost bazidií, počet sterigmat a další znaky bazidií (repetitivní aj.) - tvar, velikost, ornamentika a amyloidita spor, tloušťka jejich stěny - tvorba konidií - cystidy (různé typy - lyocystidy, asterocystidy, halocystidy, gloeocystidy, lamprocystidy aj.), hyfidie, asterosety a další elementy Hjortstam et al. 1987 KORNATCOVITÉ HOUBY – ANATOMIE PLODNIC příklady cystid Hjortstam et al. 1987 KORNATCOVITÉ HOUBY – ANATOMIE PLODNIC příklady cystid a dalších elementů povrch plodnice - okrovka (peridie) uvnitř různě organizovaný teřich (gleba), v němž vznikají spory (obvykle na hymeniu, které pokrývá povrch jeho vnitřních prostor) uvnitř teřichu často také vlášení (kapilicium) spory roznášeny větrem, vodou, živočichy aj. BŘICHATKY - charakter a utváření peridie (exo- a endoperidie, ostny, areoly) a její hygroskopicita (Geastrum, Astraeus) - přítomnost a utváření ústí (Tulostoma - brvité x rourkovité, Geastrum - rýhované x třásnité), resp. charakter rozpadání plodnice - přítomnost a utváření sloupku - kolumely - přítomnost tzv. myceliové vrstvy (Geastrum) - přítomnost a tvar sterilní části – subgleby - zbarvení výtrusného prachu (Lycoperdon) BŘICHATKOVITÉ HOUBY - ZNAKY BŘICHATKOVITÉ HOUBY - MIKROSKOPICKÉ ZNAKY - přítomnost přezek (peridie Scleroderma) - kapilicium - charakter větvení, póry - spory: velikost, ornamentika, (tvar), přítomnost stopeček http://www.mykoweb.com/CAF/photos/Lycoperdon_molle(fs-04).jpg foto V. Antonín Pilát A. (1958): Gasteromycetes. - In: Flora ČSR. sv. 1, ČSAV, Praha. Pegler D.N., Laessoe T. et Spooner B.M. (1995): British puffballs, earthstars and stinkhorns. - RBG Kew, London. Sarasini M. (2005): Gasteromiceti epigei. - Associazione Micologica Bresadola. Jülich W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. – In: Gams W., Kleine Kryptogamenflora, Band IIb/1, Fischer Verlag, Jena. Hansen L. et Knudsen H. (eds.) (1997): Nordic macromycetes. Vol. 3. Heterobasidioid, aphyllophoroid and gasteromycetoid Basidiomycetes. – Nordsvamp, Copenhagen. Breitenbach J. et Kränzlin F. (1986): Fungi of Switzerland. Vol. 2. – Mycologia, Luzern. Krieglsteiner G.J. (ed.) (2000): Die Großpilze Baden-Württenbergs. Vol. 2. – Ulmer Verlag, Stuttgart. + monografie jednotlivých rodů BŘICHATKY - ZÁKLADNÍ LITERATURA prohlížený materiál nelupenatých hub: Trametes versicolor – trimitický hyfový systém Bjerkandera fumosa – monomitický hyfový systém, hyfy s přezkami Tomentella sp. – bazidie a hyfy s přezkami, nepravidelné ostnité spory Geastrum – ± nevětvené silnostěnné kapilicium, kulovité bradavč. spory Bovista – dichotomicky větvené, postupně se ztenčující kapilicium, spory s dlouhými stopečkami Lycoperdon – nevětvené kapilicium Mycenastrum corium – silná hygroskopická peridie, široké, mírně silnostěnné, ostnité hyfy kapilicia, kulovité bradavč. spory Astraeus hygrometricus – dvouvrstevná peridie, exoperidie hygroskopická resupinátní vatovité hnědavé, šedé či rezavé plodnice naspodu ležících větví, kmenů, ale i opadu, kamenů či přímo na povrchu půdy velké bazidie, ostnité, obv.nepravidelné spory ektomykorhizní! Polyporales Tomentella sp. vatička © A. Jirsa © L. Zíbarová Geastrales Geastrum spp. hvězdovka funkčně dvouvrstevná peridie vnější praská (někdy cípy hygroskopické), s myceliovou vrstvou nebo bez ní vnitřní okrovka na vrcholu s diferencovaným ústím (vláknitým/rýhovaným) vlášení nevětvené (~skeletové hyfy) saprotrofní druhy různých biotopů Agaricales Mycenastrum corium škárka hvězdicovitá kulovité plodnice s tlustou peridií za zralosti hvězdovitě praská (hygroskopické pohyby) a odhaluje teřich spory velké, síťnatě bradavč. kapilicium tlusté, ostnité Boletales Astraeus hygrometricus hvězdák vláhojevný dvouvrstevná peridie vnější okrovka praskající, cípy hygroskopické: za sucha svinuté, za vlhka rozestálé https://www.youtube.com/watch?v=Yq5bnFc2RLo http://www.errotari.com/Micologia/fotos/32.jpg plodnice bez subgleby, za zralosti nepravidelně praská otvorem na vrcholu „vločkovité“ větvené kapilicium charakteru ligativních hyf (typ Bovista) stopečkaté spory na pastvinách a loukách, saprotrofní Agaricales Bovista spp. prášivka Image Image Kliknutím zavřeš okno Agaricales Lycoperdon spp. pýchavka sterilní subgleba ostnitá peridie gleba v mládí s dutinkami (lakunózní) vystlanými hymeniem (trv. prep.) pozemní saprotrofové Gube 2009 palicovité plodnice peridie nad plodnou částí se za zralosti rozpadá nevětvené kapilicium (typ Lycoperdon) Agaricales Calvatia excipuliformis plešivka palicovitá