Infračervená
spektrsoksopie
Infračervená spektroskopie:
- analytická technika určená především pro identifikaci a strukturní
charakterizaci organických sloučenin a v mneší míře také také pro stanovení
anorganických látek.
- Tato technika měří pohlcení infračerveného záření o různé vlnové délce
analyzovaným materiálem.
- Infračerveným zářením je elektromagnetické záření v rozsahu vlnových
délek 0.75 – 1000 µm, což odpovídá rozsahu vlnočtů 12800 – 10 cm-1.
- Standardně ji dělíme na: Near, Mid a Far-infrared spektroskopii
Vibrační problém polyatomových molekul lze pojímat v
prvním přiblížení jako problém 3n-6 (v případě lineárních
molekul 3n-5) nezávislých harmonických oscilátorů.
Energie fotonů infračerveného záření (1-60 kJ/mol)
nepostačuje pro excitaci elektronů v molekulových orbitalech,
ale je dostatečná ke změně vibračního stavu (z klasického
pohledu ke zvětšení amplitudy vibrace molekuly) či rotačního
stavu molekuly (ke zrychlení rotace molekuly). Uvědomíme-li
si, že molekuly jsou tvořeny atomy, které nejsou spojeny
rigidními vazbami, ale tyto vazby vykazují určitou pružnost,
máme před sebou systém atomů, které mohou různými způsoby
vibrovat.
Formaldehyd
Celulóza
IR – spektroskopie
IR – Transmisní
ATR-FTIR spektroskopie
Technika zeslabeného úplného odrazu
(ATR - Attenuated Total Reflection) je
založena na principu jednoduchého či
vícenásobného úplného odrazu záření
na fázovém rozhraní měřeného vzorku a
měřícího krystalu s dostatečně vysokým
indexem lomu.
DRIFT spektroskopie
IR – Reflectance (odrazivost)