Klimatické změny a jejich odraz ve vývoji života
na Zemi
Část 5.
Osidlování souše
Tomáš Kumpan
kumpan@sci.muni.cz
Ústav geologických věd PřF MUNI
2024
#Hastag Konference 1
Silur a devon – osidlování souše
(podle keltského kmene Silurů a anglického hrabství Devon)
Silurské a devonské klima
• Od krátkodobé hirnantské glaciace globální teploty
rostly
• Období extrémně teplého klimatu ve středním a
pozdním devonu ukončily vlny ochlazení a
krátkodobého zalednění jižního pólu
(paleokontinent Gondwana)
Scotese et al. 2021 https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825221000027?via%3Dihub
https://cdn.britannica.com/59/6559-050-D6D277AA/events-plant-evolution.jpg
̶ Evoluční linie rostlin začala v proterozoickém moři,
enosymbiózou prastarého eukaryotického organizmu se
sinicí
̶ další vývoj prodělaly rostliny v moři, kde byly
zastoupené různými skupinami řas, nejprve
jednobuněčnými, později mnohobuněčnými
Vývoj rostlin
Geologie pro výuku na ZŠ a SŠ 5https://jpsonline.co.in/index.php/jop/article/view/43
Osidlování souše houbami a rostlinami
• jako první pravděpodobně kolonizovaly pevninu houby, sinice a rostliny řasy
• samostatně nebo v symbióze, jako lišejníky
(jejich vznik je uvažován už v proterozoiku)
• z mnohobuněčných řas (např. podobných chárám) se vyvinuly první mechorosty
– nejstarší doklady z ordoviku (cca 480 milionů let)
6
D. Edwards, L. Axe, R. Honegger
Contributions to the diversity in cryptogamic covers in the mid-Palaeozoic: Nematothallus revisited
Bot. J. Linnean Soc., 173 (2013), pp. 505-534
Nematofyty (ordovik-devon)
- velké lišejníky (zelená řasa + endomykorhizní houba)
- od siluru některé z nich gigantické
- první stromovité organizmy
A Prototaxites fossil in the desert of Saudi Arabia. Reprinted from Review of Paleobotany and Palynology, Vol. 116, "Rotted Wood-Alga-Fungus: The History and
Life of Prototaxites Dawson 1959," by Francis Hueber, p. 146, Smithsonian Institution, Copyright 2001
7
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1342937X22000247
8
https://www.nm.cz/en/about-us/science-and-research/the-earliest-vascular-terrestrial-plants-and-polymorphs-
of-the-silurian-and-lower-devonian-periods-in-barrandien-czech-republic
https://en.wikipedia.org/wiki/Cooksonia#/media/File:Cooksonia_sp._-_MUSE.jpg
̶ první cévnaté rostlin známe od siluru – velmi jednoduché výtrusné rostliny („psilofyta“/“rhyniofyta“), bez listů,
kořenů
̶ nejstarší doklad pochází ze středních Čech (barrandienská oblast, Loděnice)
̶ Cooksonia barrandei
• Kořeny vznikly u dvou evolučních větví rostlin nezávisle na sobě
- 1) plavuňovité a 2) ostatní vyšší rostliny
9
Vznik kořenů
https://academic.oup.com/plphys/article/166/2/570/6113261?login=false,
̶ Vznik díky symbióze s mykorhizními houbami
̶ Kořeny umožnily rostlinám:
- upevnění v substrátu (na počátku vývoje vyšších
rostlin nelze hovořit o půdě – rozvoj kořenů k ní
ovšem vedl, viz dále)
- účinné získávání vody a živin
Zosterophyllum – raný devon (415 Ma) Čína; jedna z
nejstarších rostlin s kořeny
• Růst velikosti rostlin umožněn zvyšováním
koncentrace O2 v atmosféře
• Vznik prvních stromovitých výtrusných rostlin
plavuní
(smyčka pozitivní zpětné vazby – čím více rostlin,
tím více O2, tím více rostlin
… ačkoli hlavními producenty O2 byly a jsou
mořské řasy a sinice)
10
https://www.annualreviews.org/content/journals/10.1146/annurev-earth-032320-095425?crawler=true&mimetype=application/pdf
Vznik stromovitých forem rostlin
• vznik ekosystému lesa ve středním devonu – další zásadní milník globálních ekosystémů
11
Vznik lesa
https://www.nhm.ac.uk/discover/news/2024/march/earliest-fossilised-
forest-discovered-in-somerset.html
Calamophyton – strom nejstaršího lesa
- zpevňování zvětralého povrchu Země kořenovými systémy a vznik půd
https://www.nature.com/articles/s43017-021-00249-6
12
Zdeněk Burian
Počátek zalesňování ve středním devonu
• Lesní ekosystém buduje příznivé geomorfologické podmínky sám pro sebe (Biogeomorphic Ecosystem Engineering)
podobně jako mořský organický útes
• Stromy zpevňují říční břehy a podporují tak vznik meandrujících řek tam, kde to další podmínky dovolují
• Meandrující řeky jsou klidné, díky klikatění stálých koryt zásobují krajinu vodou a uchovávají velké množství biomasy v
záplavových plošinách a mrtvých ramenech - velké množství živin pro centrum biodiverzity na pevnině
13
Budování vlídné pevniny
https://facts.net/science/geography/18-astounding-facts-about-river-meanders/https://i0.wp.com/eos.org/wp-content/uploads/2021/04/braided-river-new-zealand.jpg?fit=820%2C615&ssl=1
Divočící řeka Meandrující řeka – vznik zákrut (meandrů), zpomalující tok vody
̶ Časté překládání koryt, výrazná eroze, divoká
řeka jako za povodně
• Evoluce suchozemských rostlin, prvních cévnatých rostlin, prvních stromů a poté celých lesních ekosystémů
měla dalekosáhlé důsledky pro dynamiku zemského povrchu – lesy vytvářejí podmínky pro vznik
meandrujících řek
14
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1342937X22000247
- vliv hluboce zakořeněných cévnatých rostlin,
zejména stromů na :
- zpevňování břehů
- zvětrávání
- pedogenezi
- transport živin
- koloběh CO2, ukládání uhlíku
• Stejně jako během kambrické zemědělské revoluce došlo k zásadním změnám stylu „v hospodaření“ látkových
cyklů (hlavně uhlík, dusík, fosfor, síra) a chemického složení oceánů i atmosféry
15
Vznik půdy
̶ do rozvoje kořenových systémů nebyl nejvyšší sedimentární pokryv tvořen půdami, ale pouze
zvětralinovým pláštěm (svrchní vrstva „rozpadlých kusů hornin“)
̶ ve spolupráci s prokaryoty, houbami i živočichy rostliny s jejich kořenovými systémy velmi intenzivně
změnily zvětralinový obal Země na půdu procesy pedogeneze
̶ „druhá zemědělská revoluce“
https://bio.libretexts.org/Bookshelves/Ecology/Environmental_Science_%28Ha_and_Schleiger%29/02%3A_Ec
ology/2.04%3A_Ecosystems/2.4.03%3A_Biogeochemical_Cycles
• Ve stejné době, kdy se rozvíjely pevninské ekosystémy, docházelo poměrně často ke globálním poklesům prokysličení oceánů
(anoxické události, globální anoxické eventy)
• Značná část živin, které vznikaly díky pedogenezi, byla splachována do oceánu řekami při povodňových stavech
• Drastický „injektážní“ růst živin v oceánech vedl k eutrofizaci („překrmení“) oceánů a přemnožení sinic („vodní květ“)
• odumřelá biomasa v oxických podmínkách rozkládána metanogenními bakteriemi oxidačně-redukční disproporcionací uhlíku
• Spotřeba kyslíku a vznik CO2 - při vysoké produktivitě biomasy jsou vody ochuzené o kyslík (anoxie) a velmi kyselé (mnoho
CO2)
• Poklesu kyslíku ve vodě (mrtvé zóny, Oxygen Minimum Zone)
• Anoxické události byly ve středním
a mladším devonu poměrně časté
(podobně časté budou ještě v dalším období
hothouse klimatu – v křídě)
16
Devonské ekologické katastrofy způsobené vznikem lesa?
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmars.2021.724913/full
17
̶ Hlavním spouštěčem
apokalyptických změn prostředí na
konci devonu byla pravděpodobně
aktivita ve viluyské velké
magmatické provincii
(„supervulkán“; východní Sibiř)
- Toxikace prostředí + ochlazení +
oteplení + nárůst přínosu prvkových
makronutrient (Fe, Zn, Cu atd.)
Vznik vrstev černých břidlic
• Nárůst živin z většího biochemogenního zvětrávání kontinentů s
přispěním živin z vulkanizmu došlo opakovaně k eutrofizaci oceánů a
vyvolání globálních oceánských anoxických událostí
• Vznikly organikou bohaté břidlice (z nich získáváme břidličný plyn
anebo vznikla ropa) – černé břidlice – které pokryly mnoho
mořských pánví
• Z atmosféry mizí CO2 (C do sedimentu),
což vedlo k rychlému ochlazování
• Ochlazování vede k růstu ledovců,
poklesu hladiny oceánů, obnažování
hornin ke zvětrávání (odjímání CO2)
a většímu snosu zvětralin do
oceánů (opět přínos živin) zvýšení
produktivity, větší pohřbívání
organické hmoty – odjímání CO2)
18
• uhlík nebyl ukládán jen do černých břidlic (jak tomu bylo už od prekambria)
• Lesy neovlivňovaly zvyšování ukládání C do sedimentu pouze změnou intenzity zvětrávání
• Počátek tvorby mocných vrstev rašeliny a uhlí – vznik nového rezervoáru uhlíku v rychlém (biologickém,
povrchovém) cyklu uhlíku
• CO2, které rostliny využijí při fotosyntéze
je použito pro stavbu organických molekul
rostlinných pletiv atd.
• především lignin se může hromadit
v močálech (jezerní pánve bez
přístupu kyslíku) ve velkém objemu
• z atmosféry tak mizí CO2
a narůstá koncentrace O2
19
Doba ledová vyvolaná nástupem lesů?
https://muzeumropy.cz/lignit-a-geologicke-lokality/
Rozvoj černouhelných deštných pralesů
20
- Nejobjemnější ložiska uhlí vznikla v mladším paleozoiku – v karbonu
– „kamenouhelném období“
- enormní tvorba uhlí v karbonu vysvětlována až pokarbonským
vznikem/rozvojem dřevokazných hub (schopných rozkládat lignin)
Míra akumulace severoamerických organických sedimentů (uhlí,
rašelina, lignit, antracit a dehet) v průběhu času.
https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1517943113
- Rozpory teorie:
1) pokud by karbonská vegetace dosahoval jen 25 % rozsahu současné, uhlík
ligninu (a další biomasy) by se hromadil rychlostí asi tří gigatun za rok
- Za tisíc let by se tak nahromadil takový objem uhlí, který vznikl za celé
fanerozoikum
- Uhlík by se pak mohl hromadit ještě milion let, než by atmosférický CO2 klesl
na nulu a skleníkový efekt by nebyl účinný
2) nálezy devonských rostlin s rozkladem srovnatelným s projevy působení
dřevokazných hub
https://www.woodwildpa
rk.org/fungi/2010/p82705
40m.jpg
https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1517943113
Současný rozklad pletiva
dřevokaznými houbami
Rozklad pletiva ze svrchního
devonu, zachovalé hyfy hub
Pro vznik uhlí je potřeba :
1) Vznik uhelné biomasy (lignin atd. = velké množství stromů)
2) Bažinatá prostředí s vodou bez kyslíku, kde se může hromadit ve velkém rašelina
3) Rychlé prohlubování a vyplňování pánve stále novými sedimenty a jejich pohřbení do značných hloubek
s patřičnou teplotou a tlakem, při které dojde k přeměněn rašeliny na uhlí
- během karbonu došlo ke srážce kontinentů a
vzniku superkontinentu Pangea
- v tropickém vlhkém pásu bylo vyvrásněno
pohoří (Apalače, evropské variscidy = část tvoří
Český masiv)
- vznik poklesávajících pánví na obou stranách
pohoří podél rovníku
- z hor byl dopravován sediment, který byl
společně s rašelinou pohřbíván do hlubokých
pánví
https://deeptimemaps.com/
• Rozšiřování lesních ekosystémů přispívalo k odebírání
CO2 z atmosféry a vedlo k nástupům dob ledových
• Devonské klima bylo velmi teplé (greenhouse
klimatický režim – bez ledovců na pólech)
– ekosystémy uvyklé na teplo vymíraly
• V karbonu pak nástup nejdelšího zalednění
fanerozoika - pozdně paleozoický ice-house
klimatický režim (pozdně paleozoická doba ledová)
22
https://deeptimemaps.com/
Pozdní devon (370 mil. let) Pozdní karbon (300 mil. let)
Glaciace Gondwany (jižní Indie, Austrálie,
Antarktida, severovýchodní Sibiř)
Revoluce nektonu
23
• Mořské planktonické a bentické ekosystémy byly komplexně rozvinuté od siluru
• V devonu probíhá revoluce nektonu - rozvoj volně a aktivně plovoucích
organizmů
• Rozvoj loděnkovitých hlavonožců už od ordoviku
- ordovik-silur na vrcholu potravního řetězce
• V devonu nástup a významný rozvoj hlavonožců amonoidů
https://www.savalli.us/BIO385/Diversity/10.Cephalopoda.html
Revoluce nektonu a obratlovců
#Hastag Konference 24
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4298210/
̶ Revoluce nektonu je především spjata s diverzifikací rybovitých obratlovců
̶ První strunatci a bezčelistnatci v kambriu
̶ Diverzifikace bezčelistnatých ryb od ordoviku a především pak v siluru
̶ Čelistnatci (evoluční větev směřující k člověku) taktéž od ordoviku
https://www.sci.news/paleontology/qilinyu-rostrata-silurian-fish-china-jaw-evolution-04297.html
Moravský kras
• Značný konkurenční tlak v mělkých mořích
• Cesta do hlubších částí oceánů (v první fázi v ordoviku - revoluce planktonu; později v devonu revoluce nektonu
• Dalším expanze fauny vedla na pevninu, počátky v ordoviku, od siluru významně
• osidlování pevniny vrcholilo v devonu
#Hastag Konference 26
https://www.deviantart.com/paleoguy/art/Devonian-Reef-728369201
̶ Devonské moře
• Jedny z nejstarších nálezů nemořských živočichů (brakické
vody?) pocházejí ze spodního kambria středočeských Brd
• Merostomátní členovci (Kodymirus a Kockorus) a členovci
korýši (Vladicaris), řasy, akrytarchy
27
https://link.springer.com/article/10.1007/s00114-013-1081-y
https://en.wikipedia.org/wiki/Kodymirus
Přechod z moří do sladkých vod
• Nejstarší doklady výskytu sladkovodních/břežních ekosystémů
ze středního ordoviku, USA, Tennessee
• korýš nebo klepítkatec, spóry mechorostů, nematofyty
28
https://jpsonline.co.in/index.php/jop/article/view/43/42
Geologie pro výuku na ZŠ a SŠ 29
https://jpsonline.co.in/index.php/jop/article/view/43
• Od ordoviku do devonu docházelo k postupné srážce paleokontinentů Laurentie, Avalonie a Baltiky (kaledonské vrásnění)
• Vznik paleokontinentu Laurussie v tropických oblastech
– rozsáhlá mezihorská údolí a široké předpolní pánve s velkým množstvím říčních toků a jezer v devonu
• Od středního devonu růst koncentrací O2 do nebývalých hodnot
díky rozvoji lesů i mořských řas a sinic
• Ideální konstelace pro expanzi do sladkých vod a na pevninu
30
https://deeptimemaps.com/map-lists-thumbnails/global-paleogeography-and-tectonics-in-deep-time/
https://astrobiology.com/2023/01/evolution-of-tree-roots-may-have-driven-mass-extinctions.html,
Grónsko a Svalbard jsou proslulé výchozy devonských pevninských sedimentárních hornin
Laurentie
Siberie
Baltika
Avalonie
Laurussie
31
https://www.cambridge.org/core/journals/earth-and-environmental-science-transactions-of-royal-society-of-edinburgh/article/follow-the-
footprints-and-mind-the-gaps-a-new-look-at-the-origin-of-tetrapods/03CDF19859875BB5F43B6AB81C5E476A
https://www.britannica.com/animal/Eusthenopteron
• Rychlý rozvoj sladkovodních ryb
• nozdraté kostnaté ryby – přizpůsobení některých zástupců této skupiny k životu v občas vysychajících vodních nádržích
- dvojdyšné ryby
- tetrapodi (čtvernožci)
Vymírání na konci devonu
32
Sepkoski, J.J., 1997. Biodiversity: past, present, and future. Journal of Paleontology, 71(4), p.533-539.
Karbon a perm
(mladší paleozoikum)
- Karbon - Carboniferous (lat. carbō – uhlí; ferō – nesoucí)
- Perm - město v Rusku
Pangea
• srážka mnoha kontinentů do jednoho
superkontinentu od devonu do závěru paleozoika
(permu)
• srážkou Laurussie, Gondwany, Siberie, Kazachstanie,
čínských kontinentů a dalších menších vznikla Pangea
• Tu omýval vnitřní oceán Tethys a vnější Panthalassa
35
Gondwana
Laurussie
Siberia
Pangea
Devon
Karbon
Tethys
Panthalassa
Vznik rozpálené Pangey
• kvůli značné rozloze pevniny (dominující kontinentální klima – výrazné sezónní rozdíly, málo srážek)
+ procházejícím přes rovník (intenzivní ohřev)
+ pohořím na okrajích kontinentů (srážkové stíny)
+ vázání vody v ledovcích (nedostatek srážek v nížších šířkách)
+ atmosférickému a oceánskému proudění
- Pangea velmi rychle vysychala a pozdně karbonské, a především pak permské a triasové klima bylo velmi aridní
36
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825217302581#f0005
Rozložení kontinentů v permu (před 260 mil.lety)
Karbonské a permské klima
• Období mladšího paleozoika – karbon a perm – je charakterizováno převažujícím chladným klimatem
– ice-house klimatický režim
• Nejdelší fanerozoická doba ledová (resp. série událostí střídání dob ledových a meziledových)
• Extrémně nízké koncentrace CO2 a vysoké koncentrace O2
37
https://www.researchgate.net/publication/320593500_Elevated_CO2_degassing_rates_prevented_the_return_of_Snowball_Earth_during_the_Phanerozoic/figures?lo=1
Složení atmosféry mladšího paleozoika
• Nárůst kyslíku v atmosféře dosáhl vrcholu během karbonu
(O2 tvořil až na 35 % vzduchu, dnes 21 % O2)
• vysoká dostupnost kyslíku umožnila růst velikosti rostlin i živočichů
38
https://www.newscientist.com/article/mg17623735-500-the-big-o/
Flóra karbonských deštných pralesů
• Karbonská flóra s převládajícími výtrusnými
rostlinami (stromovité kapradiny, plavuně,
přesličky)
https://sciencephotogallery.com/featured/carboniferous-flora-de-agostini-picture-library-universal-images-groupscience-photo-libraryscience-photo-library.html
https://botany.cz/cs/lepidodendron/
https://www.prints-online.com/fossil-leaves-calamites-8590999.html
Floristická společenstva vázaná na vlhké prostředí
přesličky
kapradinyplavuně
https://cdnsciencepub.com/doi/10.1139/cjb-2013-0312
Současná jediná stromovitá přeslička
Equisetum giganteum
• + „prajehličnany“ koradaity
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cordaites_foliatus_Commentry.jpg https://www.renderosity.com/marketplace/products/94666/cordaites-set-dr
Obři karbonských pralesů
42
- členovci dosáhli během pozdního karbonu gigantických rozměrů
- respirace členovců přes vzdušnice - vysoká dostupnost a tak snadný příjem O2 – možnost růstu do stále větších
rozměrů a přitom udržet energetickou bilanci metabolizmu atd.
- Dalším vysvětlením je vyšší odolnost větších larev před negativními dopady vysokých koncentrací O2 (kdy působí
toxicky) – větší larvy = větší dospělci
https://themeaningofwater.com/2023/01/29/the-age-of-oxygen-the-giant-insects/
43 https://themeaningofwater.com/2023/01/29/the-age-of-oxygen-the-giant-insects/
https://newdinosaurs.com/diplocaulus/
https://www.deviantart.com/prehistorybyliam/art/Eryops-782971758
Obojživelníci
https://www.britannica.com/animal/amphibian/General-features
Vznik v devonu z rybovitých obratlovců
Reprodukce obojživelníků vázaná na vodu.
Ilustrační obrázek - žáby
vznikají až v mesozoiku
Nezávislost na vodě jako evoluční výhoda
• Zvyšování aridity Pangey v pozdním karbonu a v permu
- Permská flóra s převládajícími nahosemennými rostlinami (jehličnany, cykasy benetity), rozšířující se s postupnou aridizací klimatu
45
https://medium.com/@exploringdeeptime/an-in-depth-look-at-the-mesozoic-era-f33aef2116af
https://www.manuelcohen.com/image/I0000NFefdWdmDfE
Nezávislost na vodě jako evoluční výhoda
• Obojživelníci vázaní na vodu (především rozmnožování)
• V suchém světě na závěru karbonu a v permu evoluční nevýhoda
• Vznik vejce s amnionovým vakem v pozdním karbonu
– odštěpení skupiny amniota (blanatí)
46
https://sciencephotogallery.com/featured/amniote-embryo-anatomy-jose-antonio-penasscience-photo-library.html?product=art-print
Amnionový vak
- vnitřní zárodečný obal, uvnitř něhož se
nachází vodní prostředí, ve kterém se zárodek
vyvíjí.
Plazi
https://www.earth.com/news/did-the-reptile-or-the-egg-come-first-scientists-have-changed-their-minds/
První výskyty od pozdního karbonu, kdy dochází k jejich prudkému rozvoji
Reprodukce nezávislá na vodě bude během závěru karbonu a na počátku permu tou zásadní evoluční
výhodou, díky které se stane linie plazů (a tím pádem naše linie) nejúspěšnější z obratlovců
#Hastag Konference 48
https://www.deviantart.com/mariolanzas/art/Animals-of-the-Permian-Period-887675133
Permští plazi
https://www.discovermagazine.com/the-sciences/the-proto-mammal-that-stalked-a-dying-world
Therapsidi - savcovití plazi – mnoho
rysů ze „savčí morfologie“, osrstění,
?teplokrevnost
Vymírání na konci permu
• Nejsilnější vymírání fanerozoika
• Z fosilního záznamu mizí na hranici perm/trias
- 57% čeledí
- 80 až 85 % rodů a druhů mořských druhů
50
Sepkoski, J.J., 1997. Biodiversity: past, present, and future. Journal of Paleontology, 71(4), p.533-539.
• Nejvíce postiženy mořské ekosystémy
• Výrazné vymírání útesotvorných organizmů
(korálů) (acidifikace oceánů)
• úplně vymírají trilobiti, paleozoičtí koráli
• téměř všichni amoniti
• většina planktonu
• Terestrická prostředí
- tetrapodi – až 75 % čeledí
hmyz – z 27 řádů mizí 8 a 10 silně
redukováno
51
52
• masivní vulkanizmus - Sibiřské trapy (výlevy čedičových láv)
- krátké a razantní ochlazení (zaprášení atmosféry) a pak výrazné
oteplení (odplynění velkého množství CO2, metanu a dalších
skleníkových plynů sopečnou činností)
- přímá toxikace prostředí (Hg atd.)
Příčiny vymírání na hranici perm-trias
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0031018215003624
- Následovalo
výrazné oteplení
(velké množství
skleníkových plynů
v atmosféře)
-snížení
atmosférického a
mořského O2
- globální anoxie /
euxinie celý pozdní
perm vrcholící P-T
superanoxií
- nárůst
oceánského CO2
(hyperkapnie)
--tání hydrátů
metanu (možné
spuštění výlevy láv)
- oxidace CH4 ---
vzrůst CO2
--- vzrůst CO2 ,
např. také kvůli
chybějícím útesům
Extrémní klimatické výkyvy
54
Scotese et al. 2021 https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825221000027?via%3Dihub
--- zesílení skleníkového efektu
růst teplot na rovníku o 7°C ; na
pólech o 20 °C.
- ústup oceánů na konci permu a
rychlý růst hladiny na začátku triasu
Co jsme se dnes naučili?
- Vývoj flóry během paleozoika směřoval od mořských řas v kambriu, přes příbřežní nízké porosty
primitivních výtrusných rostlin v ordoviku a siluru, po lesy výtrusných rostlin od devonu
- Vznik půd a lesů měl vliv na klima zvyšováním ukládání uhlíku do černých mořských břidlic a
pevninského uhlí
- Při spojení s vlivem činnosti „supervulkánů“ způsobují hromadná vymírání na konci devonu
- Vyvrásnění pásemného pohoří Pangey s rozvojem rostlin vedlo k nejdelšímu zalednění fanerozoika
(pozdně paleozoická doba ledová)
- Extrémně vysoké koncentrace O2 v karbonské atmosféře
- Suché klima Pangey vedlo k dominanci nahosemenné flóry a plazů
- Vymírání na hranici perm-trias, největší vymírání fanerozoika – hlavním spouštěčem aktivita ve velké
magmatické provincii na Sibiři