Diferenciální počet funkcí více proměnných Vektorové funkce, Taylorova věta a funkce daná implicitně Petr Liška Masarykova univerzita 1.11.2024 Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 1 / 11 Vektorová funkce a operátory Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 2 / 11 V rovině je vektorová funkce takový předpis, který každému bodu z množiny D ⊆ R2 přiřadí vektor v rovině. Zapisujeme 󰂓F(x, y) = 󰀃 P(x, y), Q(x, y) 󰀄 , (1) kde P(x, y), Q(x, y) jsou funkce dvou proměnných. Podobně vektorová funkce v prostoru je takový předpis, který každému bodu z množiny D ⊆ R3 přiřadí vektor v prostoru. Zapisujeme 󰂓F(x, y, z) = 󰀃 P(x, y, z), Q(x, y, z), R(x, y, z) 󰀄 , (2) kde P(x, y, z), Q(x, y, z), R(x, y, z) jsou funkce tří proměnných. Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 3 / 11 Uvažujme vektorové pole v rovině a označme jednotkové vektory ve směru os x a y 󰂓ı = (1, 0), 󰂓ȷ = (0, 1). Pak vektorové pole (1) lze zapsat 󰂓F(x, y) = P(x, y)󰂓ı + Q(x, y)󰂓ȷ nebo stručně 󰂓F = P󰂓ı + Q󰂓ȷ. https://www.wolframalpha.com/input?i=plot+a+vector+field Označíme-li jednotkové vektory ve směru os x, y, a z 󰂓ı = (1, 0, 0), 󰂓ȷ = (0, 1, 0), 󰂓k = (0, 0, 1), pak vektorové pole (2) lze zapsat 󰂓F(x, y, z) = P(x, y, z)󰂓ı + Q(x, y, z)󰂓ȷ + R(x, y, z) 󰂓k. https://www.geogebra.org/m/u3xregNW Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 4 / 11 Divergence Nechť 󰂓F = P󰂓ı + Q󰂓ȷ + R 󰂓k je vektorové pole v prostoru. Jestliže existují parciální derivace Px, Qy, Rz, pak divergence vektorového pole 󰂓F je skalární funkce div 󰂓F(x, y, z) = Px(x, y, z) + Qy(x, y, z) + Rz(x, y, z). Pomocí tzv. Hamiltonova operátoru můžeme divergenci vektorového pole zapsat jako skalární součin ∇ · 󰂓F = 󰀕 ∂ ∂x , ∂ ∂y , ∂ ∂z 󰀖 · (P, Q, R). Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 5 / 11 Rotace Nechť 󰂓F = P󰂓ı + Q󰂓ȷ + R 󰂓k je vektorové pole v prostoru. Jestliže existují všechny parciální derivace 1. řádu, pak rotace vektorového pole 󰂓F je vektorové pole definované jako vektorový součin: rot 󰂓F(x, y, z) = ∇ × 󰂓F = (Ry − Qz, Pz − Rx, Qx − Py). Věta Nechť f je funkce tří proměnných, která má spojité parciální derivace druhého řádu. Pak rot grad f = 󰂓o. Věta Nechť 󰂓F je vektorové pole definované na jednoduše souvislé množině v prostoru, jehož složky jsou spojitě diferencovatelné funkce. Pak rot 󰂓F = 0 ⇔ 󰂓F je konzervativní. Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 6 / 11 Taylorova věta Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 7 / 11 Definice Nechť funkce f : R2 → R má v bodě [x0, y0] spojité parciální derivace až do řádu m včetně. Diferenciálem m-tého řádu funkce f v bodě [x0, y0] rozumíme funkci dm f(x0, y0)(h, k) = m󰁛 j=0 󰀕 m j 󰀖 ∂mf ∂xj∂ym−j (x0, y0)hj km−j . Věta Nechť funkce f : R2 → R má v bodě [x0, y0] a nějakém jeho okolí spojité parciální derivace až do řádu n + 1 včetně, pak pro každý bod [x, y] z tohoto okolí platí f(x, y) = Tn(x, y) + Rn(x, y), kde Tn(x, y) = f(x0, y0) + df(x0, y0)(h, k) + 1 2! d2 f(x0, y0)(h, k) + · · · + 1 n! dn f(x0, y0)(h, k) Rn(x, y) = 1 (n + 1)! dn+1 f(x0 + νh, y0 + νk)(h, k), ν ∈ (0, 1), h = x − x0, k = y − y0. Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 8 / 11 Funkce daná implicitně Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 9 / 11 Definice Nechť F je funkce dvou proměnných. Označme M = {[x, y] ∈ D(F): F(x, y) = 0} a nechť F(x0, y0) = 0. Jestliže existují čísla δ > 0 a ε > 0 taková, že množina {[x, y] ∈ M : |x − x0| < δ, |y − y0| < ε} je totožná s grafem funkce y = f(x) pro |x−x0| < δ, řekneme, že funkce f v okolí bodu [x0, y0] definována (dána) implicitně rovnicí F(x, y) = 0. Náš vztah k matematice x2 + (y − 3 √ x2)2 = 1 Descartův list x3 + y3 − 3axy = 0, a > 0 Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 10 / 11 Věta Nechť je funkce F spojitá na čtverci R = {[x, y] ∈ D(F): |x − x0| < a, |y − y0| < a} a nechť F(x0, y0) = 0. Dále předpokládejme, že funkce F má spojitou parciální derivaci ∂ ∂y F(x, y) v bodě [x0, y0] a platí ∂ ∂y F(x0, y0) ∕= 0. Pak existuje okolí bodu [x0, y0], v němž je rovností F(x, y) = 0 implicitně definována právě jedna funkce y = f(x), která je spojitá. Má-li navíc funkce F na R spojité parciální derivace 1. řádu, pak má funkce f derivaci v bodě x0 a platí f′ (x0) = − Fx(x0, y0) Fy(x0, y0) . Petr Liška (Masarykova univerzita) Co ještě s derivací? 1.11.2024 11 / 11