Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14
tř. Kpt. Jaroše 14, 658 70 Brno 2, poštovní přihrádka 270
tel: +420-545 32 12 82, fax: +420-545 57 73 71, email: jaroska@jaroska.cz
Příloha č. 3 Školního řádu V Brně dne 15. 8. 2013
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD
Stupně prospěchu a celkový prospěch
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích
předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 – výborný – žák je schopen samostatně a
bezchybně řešit zadané úkoly, dokáže samostatně
činit nové závěry ze získaných vědomostí;
v laboratorních a praktických cvičeních je schopen
samostatně a správně používat pomůcky, nástroje a
přístroje; činí samostatné závěry z prováděných
činností; zadané práce odevzdává ve stanoveném
termínu a bez chyb;
2 - chvalitebný - žák je schopen samostatně a
s drobnými chybami řešit zadané úkoly; dokáže
samostatně reprodukovat získané vědomosti a je
schopen za pomoci učitele činit nové závěry ze
získaných vědomostí; v laboratorních a praktických
cvičeních je schopen správně používat pomůcky,
nástroje a přístroje; zadané práce odevzdává ve
stanoveném termínu a bez podstatných chyb;
3 – dobrý - žák je schopen správným postupem řešit
zadané úkoly s drobnými chybami, je schopen
reprodukovat získané vědomosti; při jeho činnosti je
třeba občasné nápovědy učitele; v laboratorních a
praktických cvičeních je schopen správně používat
pomůcky, nástroje a přístroje, s nápovědou učitele
dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve
stanoveném termínu s drobnými nedostatky;
4 – dostatečný - žák je schopen s nápovědou učitele
řešit zadané úkoly; dokáže používat získané
vědomosti v dalším studiu a prohlubovat je; při
samostatné práci je schopen určit postup řešení;
v laboratorních a praktických cvičeních je schopen za
pomoci učitele používat pomůcky, nástroje a přístroje;
pod vedením učitele dokáže vyvodit závěry; zadané
práce odevzdává ve stanoveném termínu s vážnými
nedostatky, nebo po stanoveném termínu bez
podstatných chyb;
5 – nedostatečný - žák ani s nápovědou učitele není
schopen řešit zadané úkoly; stupeň znalostí,
vědomostí a dovedností neumožňuje pokračovat
v novém osvojování učební látky; při samostatné
práci není schopen ani naznačit postup řešení;
v laboratorních a praktických cvičeních se dopouští
vážných omylů, nedokáže používat pomůcky, nástroje
a přístroje; nedokáže ze své činnosti vyvodit závěry;
zadané práce neodevzdává ve stanoveném termínu.
Nehodnocen – není-li možné žáka hodnotit
z některého předmětu na konci prvního pololetí ani
v náhradním termínu, tj. do konce června.
Uvolněn – je-li žák rozhodnutím ředitele zcela
uvolněn z vyučování některého předmětu (zpravidla
tělesné výchovy). Tato skutečnost nemá vliv na
celkový prospěch žáka.
Chování žáka
Je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla
slušného chování a ustanovení školního řádu; méně
závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je
vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své
chyby napravit;
2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly
slušného chování a s ustanoveními školního řádu, tj.
dopouští se vůči nim závažných přestupků; nebo se
opakovaně dopouští méně závažných přestupků,
ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob;
3 - neuspokojivé – chování žáka ve škole je
v příkrém rozporu s pravidly slušného chování;
dopouští se takových závažných přestupků, že je jimi
vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných
osob; záměrně hrubým způsobem narušuje výchovněvzdělávací
činnost školy.
Celkový prospěch
Žák je na konci pololetí hodnocen následovně:
Prospěl s vyznamenáním – není-li klasifikace
v žádném povinném a volitelném předmětu horší než
stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch
z povinných a volitelných předmětů není horší než
1,50, chování je hodnoceno jako velmi dobré;
Prospěl – není-li klasifikace v žádném z povinných a
volitelných předmětů vyjádřena stupněm 5 –
nedostatečný;
Neprospěl – je-li klasifikace v některém povinném či
volitelném předmětu vyjádřena stupněm 5 –
nedostatečný, nebo není-li žák hodnocen z některého
předmětu ani konci druhého pololetí.
Nehodnocen – není-li hodnocen z některého
předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním
termínu.
1
Zásady klasifikace
Vyučující provádí klasifikaci a zodpovídá za ni. Při
stanovení výsledné známky vychází z podkladů, které
získává v průběhu celého klasifikačního období:
 Soustavným sledováním výkonů a připravenosti
žáka na vyučování.
 Různými druhy zkoušek (ústní, písemné,
grafické, praktické, pohybové) dle specifik
jednotlivých předmětů. Termín orientačních
písemných prací oznamuje učitel alespoň 2 dny
předem, v jednom dni je povoleno psát nejvýše 2
takové práce; totéž neplatí pro krátké písemné
zkoušení nepřesahující 10 minut.
 Ústním zkoušením, které je prováděno zásadně
před kolektivem třídy, přičemž učitel vždy
oznámí žákovi známku ze zkoušení a klasifikaci
odůvodní.
 Čtvrtletními, pololetními či ročníkovými pracemi
předepsanými osnovami předmětu, počet
kontrolních prací trvajících hodinu a déle oznámí
vyučující na začátku klasifikačního období,
termín jejich vypracování alespoň 14 dní předem;
v jednom dni je povoleno psát nejvýše jednu
kontrolní práci tohoto charakteru. Termíny všech
kontrolních prací zapisují vyučující do formuláře
v třídní knize, koordinuje třídní učitel.
 Analýzou výsledků různých činností žáka
(aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro
předmět, písemné zpracování laboratorních
protokolů, domácí úkoly všeho charakteru apod.).
Učitel:
 opraví všechny písemné práce do 14 dnů od
jejich napsání a seznámí žáky s klasifikací,
umožní jim do opravených prací nahlédnout;
 oznámí na začátku klasifikačního období
minimální počet známek za pololetí podle toho,
jak bylo projednáno v předmětové komisi;
 oznámí na začátku každého klasifikačního
období bodové rozmezí pro jednotlivé
klasifikační stupně, pokud se rozhodl pro bodový
systém schválený projednáním v předmětové
komisi;
 nejméně jedenkrát měsíčně a vždy před třídními
schůzkami a hovorovými hodinami zaznamená
podklady pro klasifikaci tak, aby se s nimi mohli
zákonní zástupci žáků seznámit (informační
systém, třídní přehled o klasifikaci, studijní
průkaz);
 archivuje předepsané písemné práce po dobu
školního roku;
 dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména:
 nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do
školy po nepřítomnosti delší než jeden
týden;
 uvědomuje si, že účelem zkoušení není
nacházet mezery ve vědomostech, ale
hodnotit to, co žák umí;
 v případě zadávání nové látky k samostatnému
nastudování předem žákům sdělí, jakou formou a
v jakém rozsahu bude ověřována (tento postup
může být použit pouze jako doplňková forma
výuky);
 na konci každého klasifikačního období oznámí
žákovi výslednou známku a řádně ji odůvodní;
 u žáka s prokázanou specifickou vývojovou
poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci
přihlédne k charakteru poruchy, respektuje
doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené
způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které
odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá
porucha negativní vliv; učitel klade důraz na ten
druh projevu, ve kterém má žák předpoklady
podávat lepší výkony;
 při klasifikaci není ovlivněn chováním žáka.
Zkoušky před komisí
se konají v těchto případech:
a) Koná-li žák opravnou zkoušku dle §69 odst. 7 a 8
zákona č. 561/2004 Sb.
b) Požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce
nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení
z důvodu pochybností o správnosti hodnocení.
Postupuje se dle §7 odst. 9 školního řádu, který
vychází z §69 odst. 9 a 10 školského zákona.
c) Má-li žák v daném předmětu absenci vyšší než
25%, může příslušný vyučující navrhnout
doplňující zkoušku před komisí. Komisi jmenuje
ředitel školy a je buď dvojčlenná (v případě
zkoušení před třídou nebo před skupinou žáků),
nebo tříčlenná..
Obsah zkoušky před komisí odpovídá obsahu učiva za
dané období (zpravidla pololetí), za které je zkouška
prováděna. Zkoušející, popř. třídní učitel oznámí
žákovi rozsah zkoušky. Zástupce ředitele zveřejní
složení komise, termín a místo konání zkoušky
s minimálně 24hodinovým předstihem na veřejně
přístupném místě ve škole (na nástěnce).
Komise může po žákovi požadovat předložení
písemných prací (např. slohových prací, domácích
úkolů, protokolů apod.), které byly v běžné výuce
v daném období zadávány. Komise rovněž může po
žákovi požadovat předložení dalších materiálů (např.
poznámky z vyučovacích hodin, součástí zkoušky
může být domácí práce atp.).
Výsledek zkoušky oznámí předseda komise žákovi
okamžitě po ukončení zkoušky. O výsledku každé
komisionální zkoušky se pořizuje záznam, který
archivuje třídní profesor.
Komisionální zkoušku podle písmena a), a b) může
žák konat v jednom dni pouze jednu. V případě
zkoušky podle písmena a) a b) odpovídá výsledná
známka u zkoušky známce, kterou je žák následně
hodnocen na vysvědčení. V případě zkoušky dle
písmena c) je výsledná známka u komisionální
zkoušky pouze doplňující známkou k ostatní
klasifikaci za celé příslušné pololetí, její váhu pro
celkovou klasifikaci stanoví vyučující po dohodě
s ostatními členy komise.
RNDr. Jiří Herman, Ph.D.,
ředitel gymnázia