1. Jedním z faktorů ovlivňujících kvalitu vzdělávání je nedostatek učitelů, k němuž přispívá i tzv. drop-out, tedy odchody kvalifikovaných učitelů ze školy či ze školství. Nejohroženější profesní skupinou jsou přitom začínající učitelé. Kniha přináší výsledky výzkumného šetření na českých základních školách, které se zaměřilo na procesy socializace začínajících učitelů a jejich objektivních determinant, které byly identifikovány na rovině interaktivní (žáci, třída), institucionální (škola, kolegové, vedení školy) i na rovině kulturní (komunita blízká škole včetně rodičů, širší kulturní, společenský a politický kontext). Autoři formulovali řadu doporučení pro vzdělávací politiku, vzdělavatele učitelů i pro vedení škol. 

2. Monografie pojednává o dlouhodobém a živém problému situace učitele na začátku jeho kariéry. Z hlediska tématu spadá text do kategorie pedeutologie. Cílem knihy je aktualizovat aktuálně publikované výsledky týkající se učitelů v počátečním stadiu s odkazem na výsledky výzkumu Oldřicha Šimoníka z 90. let. Monografie vychází z teoretických konceptů, které v úvodní kapitole uvádějí mladého učitele do kontextu společenských změn a z výsledků empirických průzkumů na pozadí profesionalizačního kontinua. Zjištění se odrážejí v kapitole „Souhrnná doporučení“ pro podporu adaptačního procesu začínajících učitelů. V závěru studie ukazuje, že problémy a potřeby začínajícího učitele, jak byly identifikovány výzkumem, ve skutečnosti ilustrují situaci v celém vzdělávacím systému.

3. Potřebujeme kvalitní nebo kvalifikované učitele? Touto provokativní otázkou byl uveden Kulatý stůl SKAV a EDUIN v rámci veřejné diskuze, která se rozvinula kolem řešení aktuálního problému souvisejícího s ukončením desetiletého období výjimky ze zákonem stanovených požadavků na kvalifikaci učitelů. Po letech nečinnosti a nezájmu vzdělávací politiky se tak otázky kvality a kvalifikovanosti učitelů, jejich přípravy i dalšího profesního rozvoje dostávají do centra pozornosti. Skutečnost, že v českém školství dlouhodobě působí značné procento nekvalifikovaných učitelů, a že na základních školách dokonce učí nezanedbatelné množství maturantů, byla všeobecně známá.

4. Příspěvek je věnován kritické refl exi vývoje přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a přípravě na ni po roce 1989. Jsou analyzovány relevantní dokumenty vzdělávací politiky, legislativní návrhy i reálné zásahy decizní sféry v této oblasti v posledních 25 letech. V centru pozornosti jsou mezníky ve vývoji a klíčové problémy – profesionalizace učitelství a její podpora ze strany vzdělávací politiky vs. deprofesionalizace, profesní standard jako soubor klíčových profesních kompetencí, které jsou předpokladem ke kvalitnímu zvládání profese v měnících se nárocích na  školní vzdělávání, karierní systém jako prostředek k  podpoře profesního růstu učitelů, přístupy ke kvalitě učitelského vzdělávání, míra liberálnosti vzdělávací politiky v oblasti přípravy učitelů v kontextu výrazné kurikulární reformy (akademické svobody na straně jedné a odpovědnost státu za kvalitu vzdělávání a tedy i za kvalitu učitelů na straně druhé), vymezování rámcových požadavků na přípravu učitelů ze strany státu, reálné možnosti a meze Akreditační komise ČR v ovlivňování kvality vzdělávání na fakultách připravujících budoucí učitele.