CELKOVÝ POHYB OBYVATELSTVA, II. DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD Z0043, ZA0043 Geografie obyvatelstva a geodemografie – podzim 2024 OSNOVA • Celkový pohyb obyvatelstva • Hodnocení, vizualizace, interpretace • II. demografický přechod • Projevy, kontext, kritika • Pohlaví Síťový graf CELKOVÝ POHYB OBYVATELSTVA §výsledek přirozeného a mechanického pohybu: §globální přírůstek obyvatelstva §globální úbytek obyvatelstva § N – porodnost M – úmrtnost I – počet emigrantů E – počet emigrantů S – střední stav obyvatelstva §celkový přírůstek = součet přirozeného přírůstku a migračního salda § §hrubá míra celkového přírůstku = celkový přírůstek na 1000 obyvatel středního stavu § https://www.czso.cz/documents/10180/32469034/33010916q1k05.png/761e3569-ee6f-47c4-b8eb-0557acc678c0 ?version=1.1&t=1467613016680 https://www.czso.cz/documents/10180/32469034/33010916q1k06.png/b1350736-510a-4cb0-b7f0-de8d657c5133 ?version=1.1&t=1467613017380 https://www.czso.cz/documents/10180/32469034/33010916q1k07.png/00029173-c7b7-4d19-b78a-50e52f0cbf98 ?version=1.1&t=1467613018045 Webbův diagram §Typologie území dle dynamiky obyvatelstva – Webbův diagram: §vertikální osa = bilance přirozeného pohybu, §horizontální osa = bilance migračního pohybu, §úhlopříčky = osm částí (sektorů) grafu označovaných A, B, C až H, §každý sektor = typ regionálních jednotek se specifickým vztahem přirozeného přírůstku a migračního salda: §sektory A-D = území s celkovým přírůstkem §sektory E-H = území s celkovým úbytkem •→ pomocí Webbova diagramu lze hodnotit také vývoj celkového přírůstku obyvatelstva a vývoj vzájemného vztahu obou rozhodujících složek § § sejmout0009 Webbův diagram Zdroj: Mládek (1992) POZOR: obrácené vertikální a horizontální osy oproti modelu! Zdroj: ÚAP Brno (2020) https://www.census.gov/content/dam/Census/library/stories/2022/03/what-has-driven-population-change -in-united-states-counties-map-1.jpg https://www.census.gov/content/dam/Census/library/stories/2022/03/what-has-driven-population-change -in-united-states-counties-map-2.jpg II. DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD §snaha teoreticky vysvětlit dramatický pokles plodnosti v Evropě od pol. 60. let 20. stol. §poválečný baby-boom • x §omezení počtu dětí v rodině §kontext ideové a kulturní proměny společnosti (2. pol. 20. st.) §široký myšlenkový základ → nová éra demografické historie, kompletní změna postojů a norem § § § →1986 - Ron Lesthaeghe a Dirk van de Kaa →narušení dosavadní mikroekonomické rétoriky v demografii (omezení racionální volby) →demografickou proměnu kromě peněz řídí minimálně ve stejné míře také myšlenky Žárovka Základní projevy II. DP §pokles plodnosti z úrovně lehce nad záchovnou / reprodukční hranicí (ÚP ≥ 2,1) na úroveň hluboce pod ní §okamžik, kdy se migrační saldo změní z negativního na pozitivní §počátek II. DP dle van de Kaa rok 1965 §spíše širší období! § § § § sejmout0001 Zdroj: Rabušic (2001) Časoprostorový (fázový) vývoj úhrnné plodnosti ve vybraných zemích západní, severní, jižní a východní Evropy v letech 1950–2015 Zdroj: United Nations (2017), Kunc a kol. (2019) Sociální pozadí nástupu II. DP §posun v normách a postojích populací §změna chápání funkce jednotlivce v dynamické postindustriální společnosti §postmaterialistické hodnoty §nové sexuální normy § § § Posun v normách a postojích populací §I. DP – altruismus §pokles plodnosti s ohledem na rodinu a děti → „child-king“ §sociální konstrukce období „dětství“ §emocionální a finační investice do dítěte §aby z dětí „něco bylo“ (lepší budoucnost než u jejich rodičů) §zajištění vysokého životního standardu a zabezpečení dobrých životních šancí příští generace §děti chápány jako výraz úspěšnosti rodiny § § § §II. DP – individualismus §králem vztahů je pár samotný → „king-pair with a child“ §sebenaplnění, seberealizace a práva jedince §dítě jako jedna z mnoha komponent plánů mladých lidí §děti někdy chápány jako omezující činitel či dokonce jako překážka při dosahování individuální úspěšnosti § § Jednotlivec v postindustriální společnosti §tradiční společnosti – čitelná sociální struktura §časový rozvrh individuálního životního cyklu (krátké dětství, zahájení pracovní činnosti, sňatek, rodičovství, …) §předepsán v podobě sociálních / kulturních norem a očekávaného chování §individualita podřízena tlaku pospolitosti §industrializace – artikulace vlastního já §technologický rozvoj → proměna venkova v pluralitní a sociálně diferenciovanou společnost §po II. svět. válce – posílení liberálního smýšlení §mobilita – alokace sociálních pozic dle vzdělávacího systému §intergenerační / intragenerační §rovnostářství – garantovaná sociální práva občanů §přístup ke vzdělání a na trh práce → sociální konkurence § § Make LOVE not WAR | Hippie movement, Hippie life, Hippie quotes Postmaterialistické hodnoty §„Touha po kráse tak může být víceméně univerzální, ale hladoví lidé spíše hledají jídlo než estetické uspokojení. V současné době je nebývale velká část západní populace vychována v podmínkách výjimečného ekonomického zabezpečení. Ekonomická a fyzická bezpečnost jsou nadále pozitivně hodnoceny, ale jejich relativní priorita je nižší než v minulosti.“ (Inglehart, 1977: 3) § § § 1960s white family with father, mother, daughter on lap in front seat, and two daughters in back seat, things that would horrify parents today Zdroj: bestlifeonline.com/baby-boomer-positivies/ Zdroj: pinterest.de/pin/561683384751770930/ http://3.bp.blogspot.com/-8yfe70ir-Ek/Tk7pRXS1QyI/AAAAAAAACGA/MiwvagiJED0/s1600/1970s_puzzle2021.jp g Zdroj: sites.google.com/site/1970sentertainmentsandraadame/ Změna pohledu na manželství a rodinu §dříve: manželství jako vznik nové ekonomické a sociální entity §status dospělosti / nezávislost na rodičích / pravidelný sexuální život §rodičovství §mužské (finanční zdroje) a ženské (chod domácnosti) role §70. / 80. léta: cílem manželství egalitární partnerský vztah §štěstí jedince je klíčovým důvodem jeho existence §nové sexuální normy → požadavek sexuální svobody jako vyjádření autonomie mladých §tradiční sociální homogamie → vzájemný cit a partnerství (18. st.) → sexuální aspekty (60. léta 20. st.) §sex jako nástroj rekreace a nikoliv prokreace § Diferenciace životních stylů §rozvodovost §nesezdané soužití (kohabitace) §mají spolu intimní sexuální vztahy §společně bydlí §společně hospodaří §nejsou oficiálně sezdáni §oddělené soužití („living apart together“) §trvale svobodné osoby / bez partnera („singles“) §soužití dvou lidí stejného pohlaví sejmout0004 Zdroj: Rabušic (2001) porozvodové snoubenecké namísto manželství dočasné namísto manželství dočasné Sekvence demografických proměn v II. DP §pokles úhrnné plodnosti §pokles počtu porodů dětí ve vyšším pořadí §pokles počtu předmanželských koncepcí („vynucených“ sňatků“) §stále ještě klesající věk v době prvního sňatku §prodloužení intervalu mezi sňatkem a prvním porodem §nárůst rozvodovosti §odkládání uzavření sňatku §rostoucí popularita nesezdaného soužití §legalizace sterilizace a potratů §nesezdané soužití je vnímáno jako alternativa manželství §stabilizace úhrnné plodnosti na nízké úrovni §mírný vzestup úhrnné plodnosti → porodnost žen, které až dosud plození dětí odkládaly §vzestup demografického významu dobrovolné bezdětnosti §stabilizace plodnosti jednotlivých kohort na úrovni pod reprodukční hranicí čas Kritika II. DP §pořadí DP – svět prošel již několika významnými demografickými tranzicemi §změny v charakteru porodnosti a sňatečnosti nebyly nijak zásadně odlišné od minulých trendů (I. DP) §nový prvek jen užívání antikoncepčních prostředků §nejedná se o „revoluci“ §pochybnosti o trvalosti změn §I. DP – nezvratné a definitivní změny §II. DP – nejistota ohledně nezvratnosti → např. rostoucí plodnost v některých státech v posledních letech §územní omezení na Evropu, Japonsko, částečně USA