DYNAMIKA OBYVATELSTVA / PORODNOST A PLODNOST Z0043, ZA0043 Geografie obyvatelstva a geodemografie – podzim 2024 OSNOVA • Dynamika obyvatelstva • Přirozený pohyb obyvatelstva • Porodnost • Plodnost Statistika Skupina lidí Miminko Obchodní růst DYNAMIKA OBYVATELSTVA §obyvatelstvo - silná dynamika změn mnoha znaků §tři kategorie pohybu obyvatelstva: §přirozený pohyb (rození × umírání) §přirozený přírůstek / úbytek §mechanický pohyb (mobilita, prostorové přesuny) §migrační přírůstek / úbytek §sociálně-ekonomický pohyb (změny ve struktuře obyvatelstva) § § Hierarchický řád území §poměr přirozeného a mechanického pohybu souvisí s hierarchickým řádem území: §svět a kontinenty – dominance přirozeného pohybu §pokles hierarchické úrovně území → růst významu mechanického pohybu §státní, regionální, lokální úroveň §celkový populační vývoj v konkrétním území – nutno sledovat zároveň: §přirozený pohyb §mechanický pohyb § § § →vzhledem k rostoucí populaci některých regionů a klimatickým změnám lze očekávat zintenzivnění mezikontinentálních přesunů zejména z oblastí Afriky, Asie Žárovka PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA §Základní procesy: §rozmnožování → porodnost §umírání → úmrtnost §ovlivněné biologickými, historickými, socioekonomickými faktory §Související procesy: §sňatečnost §rozvodovost §potratovost § § PORODNOST (natalita) §základní populační proces, který ovlivňuje reprodukci obyvatelstva §množství ukazatelů § § ovlivnění: §rozsahem sledované populace §velikostí časové jednotky Ukazatel: počet narozených → Absolutní ukazatele eliminace: §rozsahu sledované populace počet narozených se srovnává se středním stavem obyvatelstva Relativní ukazatele střední stav obyvatelstva = průměrný počet osob žijících během daného časového intervalu →chronologický průměr okamžikových stavů uvnitř období →prostý aritmetický průměr dvou okamžikových údajů z počátku a konce daného období (např. k 1. 1. a 31. 12.) →okamžikový stav ve středu studovaného období (např. k 30. 6.) → Žárovka Používané relativní ukazatele §hrubá míra celkové porodnosti (natalita) •= počet všech narozených na 1000 obyvatel středního stavu §hrubá míra živorodnosti (efektivní natalita, též hrubá míra porodnosti) •= počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu §hrubá míra mrtvorodnosti •= počet mrtvě narozených na 1000 obyvatel středního stavu §ukazatel mrtvorozenosti (mortinatalita) •= podíl počtu mrtvě narozených na 1000 narozených dětí celkem • § § N - počet všech narozených ve sledovaném období S - střední stav obyvatelstva Nv - počet živě narozených ve sledovaném období Nm - počet mrtvě narozených ve sledovaném období Vlastnosti natality (hrubých měr) §hrubé všeobecné míry, které nezohledňují vnitřní diference souboru §počty událostí (narození) jsou vztaženy k celému obyvatelstvu §bez ohledu na fakt, zda příslušníci mohou mít děti §ovlivnění věkovou strukturou populace, příp. populačními opatřeními •→ použití pro: §mezinárodní srovnání §velké územní celky • § § § PLODNOST (fertilita) §vhodné pro podrobnější analýzy §počet narozených na počet žen v reprodukčním věku 15-49 let • § § §hrubá míra plodnosti (fertilita) = počet narozených na 1000 žen v reprodukčním věku §čistá míra plodnosti = počet živě narozených na 1000 žen v reprodukčním věku §specifická plodnost = míry plodnosti pro jednotlivé věkové kategorie žen § § N - počet všech narozených ve sledovaném období F15-49 – počet žen v reprodukčním věku Nv - počet živě narozených ve sledovaném období Fx – střední stav žen ve věku x NFx – počet dětí, jež se narodily ženám ve věku x Úhrnná plodnost (úp) •= součet měr plodnosti podle jednotek věku vyjadřující intenzitu plodnosti dané populace v daném časovém období / 1000 §kolik by průměrně měla žena dětí za celé reprodukční období §neměnné míry plodnosti po 35 let • § § § Úhrnná plodnost (úp) §hodnota 2,1 zajišťuje udržení početního stavu populace §biologicky podmíněné rození více chlapců než dívek (105-106/100) §úmrtnost dívek a žen v raném věku §biologické dispozice §sociokulturní a ekonomické podmínky/preference § • § § § Míry reprodukce §hrubá míra reprodukce (hmr) = součet měr plodnosti * podíl děvčat při narození §v ČR koeficient 0,485 (na 100 děvčat se rodí 106 chlapců) §čistá míra reprodukce (čmr) = kolik děvčat, jež se narodí jedné ženě v reprodukčním období, se dožije věku matky v době porodu §čmr = 1 prostá reprodukce populace §čmr > 1 rozšířená reprodukce §čmr < 1 zúžená reprodukce SVĚT – charakteristiky a diferenciace Svět – základní charakteristiky porodnosti a plodnosti v roce 2023 Zdroj: PRB (2024), inspirace dle Kunc a kol. (2019) Svět – hrubá míra porodnosti v jednotlivých státech v roce 2023 Zdroj: PRB (2024) Rok 2023 Zdroj: PRB (2024) Vývoj a predikce hrubé míry porodnosti ve světě (1950–2050) Pozn.: střední varianta prognózy Zdroj: United Nations (2017a), Kunc a kol. (2019) Svět – úhrnná plodnost v jednotlivých státech v roce 2023 Zdroj: PRB (2024) Vývoj a predikce úhrnné plodnosti ve světě (1950–2050) Pozn.: střední varianta prognózy Zdroj: United Nations (2017a), Kunc a kol. (2019) Věk matky v době porodu §Evropa, USA – nárůst věku Medián věku matky při porodu v USA: 1990 a 2019 Plodnost dle věkových kategorií matky v EU: 2001, 2011 a 2022 Příčiny a faktory poklesu porodnosti §změny probíhají v jednotlivých populacích různou rychlostí §Evropa (již 19. století) x Afrika (probíhá/chystá se) §stupeň urbanizace §vliv ekonomických podmínek, vzdělání §vliv tradic §vliv náboženství §teorie preventivních prostředků §vliv válek a válečných událostí (demografický zákon války – E. Rosset) §vliv politik (pronatalitní x antinatalitní opatření) →souvislost s teoretickou koncepcí tzv. demografického přechodu (I., II.) Žárovka Zdroj: Lutz et al. (2015) Úhrnná plodnost dle vzdělání matky ve vybraných afrických státech (Úhrnná) normalizovaná plodnost dle vzdělání žen v USA Zdroj: Doepke et al. (2022) EVROPA Úhrnná plodnost ve státech Evropy v roce 2022 Zdroj: Eurostat (2024) ČR §90. léta – významné změny reprodukčního chování → pokles počtu narozených dětí §důsledek změn vnějších sociálních a ekonomických podmíněností §více různých možností ovlivnění vlastního života (studium, kariéra, cestování, …) §vyšší nezaměstnanost mladých lidí §nedostatek finančně dostupných bytů §obtíže při návratu matek do zaměstnání po ukončení mateřské / rodičovské dovolené Základní charakteristiky porodnosti a plodnosti v ČR v roce 2021 a 2023 Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo – roční časové řady (2021, 2023) Zdroj: ČSÚ (2024) ČR - plodnost §relativní stálost porodnosti X změny strukturálních ukazatelů plodnosti: §důvody vysoké plodnosti do roku 1990: §nedostatečná sexuální výchova §omezená dostupnost efektivní antikoncepce §omezená možnost seberealizace §státní paternalismus §80. léta - rysy plodnosti českých žen: §koncentrace plodnosti do mladého věku (20-24) §velmi nízký průměrný věk prvorodiček (22) §v průběhu 90. let nastaly zásadní změny: §pokles úrovně plodnosti §posun nejvyšších plodností do vyššího věku §výrazný nárůst věku prvorodiček (28-29) §separace plodnosti od formalizovaných svazků Vývoj čistých specifických plodností v ČR v období 1950 – 2020 Zdroj: ČSÚ, Demografická příručka – 2020 Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo – roční časové řady (2022) Podíl dětí narozených mimo manželství v letech 1970, 1995 a 2016 Zdroj: OECD (2017), Kunc a kol. (2019) ČR – kontext, budoucnost §druhý demografický přechod §západní / severní / jižní Evropa – cca od 60. let §odkládání méně častého vstupu do manželství §založení rodiny ve vyšším věku §ČR – 90. léta §dopady poklesu porodnosti a plodnosti §zářez ve věkové struktuře vznikající od 2. pol. 90. let §školský systém §pracovní trh §penzijní systém Zdroj: ČSÚ, SLDB 2021(2022) nar. 1970 1980 1990 2000 2010 Reálné a projektované míry plodnosti podle věku ženy, varianty projekce 2023 Zdroj: ČSÚ, projekce obyvatelstva ČR 2023-2100