DYNAMIKA OBYVATELSTVA / POTRATOVOST, SŇATEČNOST, ROZVODOVOST Z0043, ZA0043 Geografie obyvatelstva a geodemografie – podzim 2024 OSNOVA • Potratovost • Hodnocení, legislativa, vývoj, ČR • Sňatečnost • Formy soužití, hodnocení, vývoj, ČR • Rozvodovost • Hodnocení, vývoj, ČR • Dokument Svatební prsteny Zdravotnictví POTRATOVOST §souvislost s úmrtností a plodností §potrat = ukončení těhotenství (porod plodu) v takovém stádiu, v němž plod není schopen samostatně žít ani s pomocí přístrojů §druhy potratů vykazované statistikou: §samovolné (spontánní) §potraty na žádost (UPT – interrupce, miniinterrupce) §umělé přerušení mimoděložního těhotenství §ostatní Závazné pokyny Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) – potrat: →plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdnů →z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice →ukončení mimoděložního těhotenství a uměle přerušené těhotenství Žárovka Potratovost a reprodukční proces §rozdílnost biologické podstaty §samovolné potraty → proces úmrtnosti podmíněný biologicky §indukované potraty → biologicky často normálně se vyvíjející těhotenství přerušena na základě legální možnosti těhotenství přerušit §populační perspektiva: potratovost negativně ovlivňuje reprodukční proces §snižuje intenzitu porodnosti §faktory související s potratovostí: §socioekonomické §kulturní §demografické §legislativní (potratová legislativa) § § Hodnocení potratovosti §početnost potratů podle jednotlivých druhů: §hrubá míra spontánní potratovosti §hrubá míra indukované potratovosti §hmpo nepřesné → jen velmi malá část populace – pouze těhotné ženy – je skutečně ohrožena rizikem samovolného potratu (respektive může žádat o interrupci) §hrubá míra potratovosti (hmpo) = počet potratů připadajících na 1000 obyvatel středního stavu § § A – celkový počet potratů ve sledovaném období S – střední stav obyvatelstva Hodnocení potratovosti §index potratovosti (ipo) = počet potratů na 100 narozených dětí (alternativně na 100 ukončených těhotenství) § §obecná míra potratovosti (ompo) = počet potratů na 1000 žen v reprodukčním věku § § A – celkový počet potratů ve sledovaném období N – počet narozených ve sledovaném období F15-49 – počet žen v reprodukčním věku §věkově specifická míra potratovosti = míry potratovosti pro jednotlivé věkové kategorie žen §úhrnná potratovost = průměrný počet potratů připadajících na jednu ženu § § Legislativní postavení UPT §legalizace potratů ve 20. stol. (1920 Sovětský svaz) §přístup ovlivněn socioekonomickou úrovní, kulturními tradicemi, náboženstvím, mírou ateismu §více legálních důvodů k UPT: •→ kategorizace OSN dle „liberálnosti“ důvodů §podíl zemí světa umožňující: §97 % UPT v případě záchrany života ženy §67 % UPT v případě fyzické poruchy plodu §63 % UPT v případě duševní poruchy plodu § UPT známé již ve starověku: →negativní postoj historicky známých společností k potratům →silný vliv katolické církve – potrat jako zločin, přísné potrestání Žárovka Umělá přerušení těhotenství ve světě podle legislativních norem a zákonů jednotlivých zemí (2022) Zdroj: Center for Reproductive Rights (2022), inspirace dle Kunc a kol. (2019) https://www.guttmacher.org/sites/default/files/styles/max_1300x1300/public/images/aww-global-eng-fs -figure1-rev-2022-31453.png?itok=gFF3W8wE https://abort-report.eu/wp-content/uploads/Abort-Report_Europe-Fig21rev2-298.jpg Obecná míra potratovosti – světový vývoj (vlevo nahoře) a hodnoty ve vybraných státech Evropy v roce 2020 (vpravo) Zdroj: abort-report.eu (2022) Zdroj: Abortion Worldwide 2017 Zdroj: Abortion Worldwide 2017 ABSOLUTNÍ POČTY POTRATŮ NE SVĚTĚ VŠAK ROSTOU §1950 - povolení UPT (zdravotní příčiny) §1958 - nově potraty ze sociálních důvodů §1962 - zpřísnění legislativy (interrupční komise) §1973 - přísnější specifikace důvodů §1986 - liberalizace potratové legislativy (zrušeny komise, povoleny miniinterrupce) §1993 – zpoplatnění interrupcí § § § Vývoj legislativní úpravy interrupcí v ČR Vývoj počtu potratů v ČR v období let 1953-2022 Zdroj: ÚZIS (2022), ČSÚ (2004, 2022, 2023) 1988 - nejvyšší úroveň potratovosti 110 031 UPT Příčiny vysoké potratovosti v letech 1950-90 §nedostupnost hormonální a nitroděložní antikoncepce §široká dostupnost UPT §absence společenské diskuse (potratovost, sexuální výchova, antikoncepce, …) §trendy umělé potratovosti - až do konce 80. let inverzní odraz trendů plodnosti § §typické pro celou oblast bývalého sovětského bloku § Vývoj potratovosti v ČR v období po roce 1990 §snižování počtu potratů i míry potratovosti Zdroj: ÚZIS (2022), ČSÚ (2004) §přesun těžiště UPT k mladší populaci žen bez dětí (vs. alespoň 1 vdané ženy s naplněnými reprodukčními ambicemi) Zdroj: ČSÚ – Potratovost (2003-2014; 2019) ČR – potratovost v širším kontextu §radikální přechod od socialistické k transformační sféře v 90. letech 20. století §pokles v ČR výraznější než v ostatních postkomunistických zemích střední Evropy (s výjimkou Polska) §od vnímání potratů jako běžné metody dodatečného zabránění nechtěným těhotenství k prevenci (spolehlivá antikoncepce) §interrupce v současnosti jako nouzové východisko z krizové situace §po celé období poklesu úrovně potratovosti byla v ČR zachována liberální potratová legislativa • → hladinu potratovosti lze drasticky snížit i bez použití restriktivních zákonů SŇATEČNOST •sňatečnost – vstup osob různého pohlaví do formálních svazků => vznik rodiny §specifika sňatečnosti: §sňatek se neuskuteční u všech příslušníků populace §sňatek je opakovatelná událost §některé osoby sňatek uzavřít nemohou => sňatkuschopné obyvatelstvo §18 (16) let (ČR) §rodinný stav §příbuzenské vztahy §široký kontext sňatečnosti (legislativa, …) § Rodina §v širším smyslu společenství jednoho nebo více mužů s jednou nebo více ženami a jejich dětmi §význam v procesu reprodukce obyvatelstva §formy rodiny: §monogamní §polygamní (polygynní, polyandrická, skupinové) §sňatky protogamní × palingamní §míra protogamie (pokles) § ukazatel homogamie / heterogamie § § Formy soužití §manželství §svazek muže a ženy §svazek osob stejného pohlaví §registrovaná partnerství §kohabitace (nesezdané soužití) • §kulturní a prostorová diferenciace §právní úpravy §společenské podmínky § § Zdroj: Adamopoulou et al. (2020) Zdroj: Pitoňák (2022) Hodnocení sňatečnosti §hms ovlivněna: §věkovou strukturou §sňatky vyšších pořadí §podílem sňatkuschopného obyvatelstva §pro mezinárodní srovnání §obecná míra sňatečnosti = počet sňatků osob ve věku 16 - 49 let vztažený k počtu sňatkuschopných osob ve stejné věkové kategorii §míra sňatečnosti podle věku, pohlaví, … §hrubá míra sňatečnosti (hms) = počet sňatků připadajících na 1000 obyvatel středního stavu § § S – celkový počet sňatků ve sledovaném období – střední stav obyvatelstva Hrubá míra sňatečnosti ve vybraných zemích Evropy mezi roky 1960–2022 Zdroj: Eurostat (2024) – v případě nedostupných dat za rok 2022 použit rok 2021, inspirace dle Kunc a kol. (2019) - Hrubá míra sňatečnosti v Evropě v roce 2022 Zdroj: Eurostat (2024) ROZVODOVOST •rozvodovost – demografická událost mající za důsledek rozpad manželství (x úmrtí) §specifika rozvodovosti: §negativní vliv na reprodukci obyvatelstva a výchovu dětí §rozvod se neuskuteční u všech příslušníků populace §rozvod je opakovatelná událost §široký kontext rozvodovosti §vztah s ekonomickými, kulturními a společenskými podmínkami §právní řád dané země § Hodnocení rozvodovosti §hmro ovlivněna: §věkovou strukturou §počtem sňatků v předchozím období §velikostí populace, která se procesu rozvodovosti nemůže zúčastnit §index rozvodovosti = poměr počtu rozvodů a počtu sňatků, které se uskutečnily v jednom roce (ir = Rozvody/Sňatky * 100) §míra rozvodovosti manželství = poměr počtu rozvodů a počtu existujících manželství (přepočet na 1000 manželství či vdaných žen) § §hrubá míra rozvodovosti (hmro) = počet rozvodů připadajících na 1000 obyvatel středního stavu § § R – celkový počet rozvodů ve sledovaném období – střední stav obyvatelstva Další ukazatele rozvodovosti §rozvodovost také ovlivňují: §doba uplynulá od uzavření sňatku §druhotně věk při sňatku (věk při rozvodu) §počet dětí v rodině §ukazatele rozvodovosti podle věku: §míra rozvodovosti manželství podle věku (‰) §míra rozvodovosti podle věku (‰) §úhrnná rozvodovost §podíl rozvedených ze všech žijících § Složení rozvodů podle délky trvání manželství Zdroj: ČSÚ (2023) Hrubá míra rozvodovosti ve vybraných zemích Evropy mezi roky 1960–2022 Zdroj: Eurostat (2024) – v případě nedostupných dat za rok 2022 použit rok 2021, inspirace dle Kunc a kol. (2019) Hrubá míra rozvodovosti v Evropě v roce 2022 Zdroj: Eurostat (2024) Sňatečnost v ČR §období let 1921 - 1990 = relativní vyrovnanost sňatečnosti, §odchylky byly dány střídáním početnějších / méně početných generací § Vývoj hrubé míry sňatečnosti v ČR v období let 1921-2002 Zdroj: ČSÚ - Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002 Rysy sňatečnosti v komunistickém Československu §vysoký podíl osob uzavírajících sňatek (přes 90 %) §nízký věk při vstupu do manželství (1961-88: ženy průměrný věk 21-22 let, muži 24-25 let) §nejnižší sňatkový věk svobodných nevěst (do 18 let věku uzavíralo sňatek 9-12% svobodných žen, ale pouze 1-2% svobodných mužů) §vysoký podíl sňatků uzavíraných z důvodů těhotenství partnerky (tzv. předmanželské koncepce) §příčiny = konzervační tendence tehdejšího režimu: §nedostatek možností jiné seberealizace §malý tlak na konečnou úroveň vzdělání §státní paternalismus §obecná přijatelnost a snadnost rozvodu §model sňatkového chování charakteristický pro celý tehdejší komunistický blok § Vývoj sňatečnosti po roce 1989 §roky 1991 - 1995 = trend prudkého poklesu úrovně sňatečnosti §poté stagnace / pokračující mírný pokles • Počet sňatků a hrubá míra sňatečnosti, 2001–2023 Zdroj: ČSÚ (2024) Rysy sňatečnosti po roce 1989 §změna politického a sociálního klimatu §snížení intenzity sňatečnosti svobodných do 25 let §pokles prvosňatečnosti (%) §1989: M 89,2 Ž 95,3 x 2019: M 59,0 Ž 67,5 §naplnění některých ekonomických aspektů §bytová otázka §stálý příjem §zmírnění rizika ztráty zaměstnání §dosažení seberealizace §studium §cestování, aj. §růst individualismu → naplnění rodinných hodnot odkládáno • Průměrný věk při prvním sňatku v ČR Zdroj: ČSÚ (2024) Průměrný věk u všech sňatků v ČR Zdroj: ČSÚ (2024) Zdroj: Ludvíková (2021) Zdroj: Remiášová (2021) Rozvodovost v ČR §do 1990 stabilní a rychlý růst §civilní rozvod od 1919 §1950 nový zákon o rodině → zdůraznění práva manželů na rozvod §1960/70 liberalizace rozvodů Zdroj: ČSÚ - Obyvatelstvo - roční časové řady (2022) Další faktory vysoké rozvodovosti v ČR §před rokem 1989 §vyšší plodnost mladých žen → předmanželské koncepce → vyšší podíl vynucených manželství (v nízkém věku) → častější rozvody §nedostatek bytů §častější výskyt osob se zkušeností z rozvodu vlastních rodičů §nízká religiozita obyvatelstva §po roce 1989 pokračování trendu relativního růstu §úbytek rozvodů krátkých manželství / navýšení rozvodů déle trvajících manželství §sňatky uzavírají starší a vyzrálejší páry §předchozí soužití „na zkoušku“ §zpřísnění legislativy v roce 1998 pro rozvod nejkratších (nejmladších) manželství §starší manželské páry již nevázané odpovědností za výchovu dětí §po roce 2013 pokles absolutního počtu rozvodů §uváženější sňatky vzdělanějších párů → finanční závazky §pokles podílu rozvodů s nezletilými dětmi §1990 – 72,2 % §2000 – 64,2 % §2019 – 59,0 % Zdroj: ČSÚ – Rozvodovost (2019) Zdroj: ČSÚ – Demografická ročenka ČR (2021) §rozvodovost ovlivněna i velikostí místa bydliště §míra rozvodovosti je tradičně nižší ve venkovském osídlení než ve velkých městech §nižší společenská kontrola ve městech §anonymita městského prostředí §více příležitostí k navázání kontaktů Zdroj: Remiášová (2021) Sňatečnost a rozvodovost v ČR: shrnutí §zvýšení podílu svobodných v populaci §česká společnost byla a je vůči rozvodům velmi tolerantní §význam kohabitací roste §klesá důležitost procesu rozvodovosti z hlediska demografického chování §rozpad nesezdaných soužití není statisticky sledován §pravděpodobně řádově několikrát častější než u sezdaných párů § § § §