GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ Rostlinná výroba světa 2 Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Brambory ¨původ jižní Amerika ¤vyšlechtěny indiánskými kulturami ¨rozšíření v Evropě na přelomu 18. a 19. stol ¤chladné oblasti s chudou půdou ¨významné role v období průmyslové revoluce ¤obilnářství nestačilo pokrýt spotřebu ¨dříve čistě potravinářské využité ¤postupně se značně změnilo (krmiva, škrob, líh) ¨začátek 20. století ¤nejvýznamnější krmivo (řada států 3/4 sklizně na krmivářské účely) ¨význam v Evropě klesá ¤nástup jadrných krmiv (především obiloviny) ¨ ¤ potatoes-group Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Brambory ¨v současnosti se konzumuje asi 1/5 produkce ¨roste význam jako průmyslové plodiny (škrob, líh) ¨vyšlechtěny speciální odrůdy ¨produkce stále mírně roste (především HMVZ) ¤světová produkce (2014): 376,8 mil. t ¤východní a jižní Asie, východní Evropa ¤v roce 1991 největší producent SSSR (85 mil. t) ¤největší producent (2016): Čína (99,1 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 17,4 t/ha ¤sev. a záp. Evropa (41,5 t/ha), Oceánie (42,2) nUSA (45,0 t/ha), V. Británie (43,9), Nizozemsko (43,6) ¤záp. Afrika (4,8 t/ha), stř. Afrika (7,1), vých. Afrika (9,4) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. damage Zdroj:FAO ANd9GcSb4vX2Ym17zJaRz3tYLlrI0R2gHUu3ujJbXjUh3-_gJvlHBRSZXga3LGlt-g Tapioca Maniok (kasava) ¨okopanina nízkých zeměpisných šířek ¨nízká biologická hodnota hlíz (obsahuje především jen škroby) ¨výroba škrobu a mouky (tapioka) ¨do r. 1990 stagnace produkce ¤omezené možnosti přepravy a skladování ¨v současnosti prudce roste produkce (Nigérie, Thajsko) ¤světová produkce (2016): 277,1 mil. t ¤Afrika, jižní Amerika, jihovýchodní Asie ¤největší producent (2016): Nigérie (57,1 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 12,4 t/ha ¤již. Asie (32,7 t/ha), JV Asie (18,4), vých. Asie (16,8) nIndie (34,8 t/ha), Cookovy o. (28,0), Surinam (25,3) ¤sev. Afrika (1,7 t/ha), Karibik (5,0), vých. Afrika (8,2) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. cassava-plant-kenya 9857923-workers-in-cassava-field Zdroj:FAO Batáty (sladké brambory) ¨okopanina nízkých zeměpisných šířek ¨nízká biologická hodnota hlíz (obsahuje především jen škroby) ¨pěstování doprovázeno intenzivních chovem prasat ¤zkrmování zbytků ¨produkce stagnuje, poslední dobou spíš klesá ¤světová produkce (2016): 105,2 mil. t ¤největší producenti (2016): nČína (70, 2 mil. t), Nigérie (3,9), Tanzanie (3,8), Etiopie (2,2), Mozambik (2,1) ¨průměrné světové výnosy: 13,2 t/ha ¤sev. Afrika (26,1 t/ha), sev. Amerika (22,7), vých. Asie (21,9) nSenegal (33,3 t/ha), Izrael (30,9), Egypt (30,6) ¤záp. Afrika (3,1 t/ha), již. Afrika (3,3), Karibik (4,4) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. 11-03-09-11-9-09044 Zdroj:FAO sweet_potatoes x_stmichael0012-450x350 Jamy ¨okopanina nízkých zeměpisných šířek ¨nízká biologická hodnota hlíz (obsahuje především jen škroby) ¨do konce 80. let vyrovnaná produkce, pak prudký nárůst ¤světová produkce (2016): 68,1 mil. t ¤zejména oblast Guinejského zálivu ¤největší producenti (2016): nNigérie (45 mil. t), Côte ďIvoire (5,8), Benin (3,2), Etiopie (1,4), Kamerun (0,5) ¨průměrné světové výnosy: 10,1 t/ha ¤vých. Asie (18,3 t/ha), již. Evropa (16,4) ¤sev. Afrika (2,6 t/ha), Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. IMG_1579 Zdroj:FAO 20110110135242_Yam Yams Taro ¤Vodní rostlina ¤Jedna z prvních kultivovaných rostlin ¤Za syrova jedovatá ¤Světová produkce 10,1 mil. T (2016) nzáp. a stř. Afrika, vých. Asie n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Produkce cukru ¨vysoká nutriční hodnota ¨objem spotřeby je ukazatelem úrovně výživy ¨výroba cukru ¤cukrová třtina nz 1 ha 6 tun cukru (levné extenzivní pěstování) ¤cukrová řepa nz 1 ha 4,5 – 5 tun cukru (dražší intenzivní pěstování) ¤ostatní (jen okrajově) nčirok, datle, kokos, javor... ¤ Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. profil_cukrovar_dobrovice_velky 13599 1514186 Produkce cukru ¨mezinárodní kvóty pro produkci a mezinárodní obchod s cukrem ¤stabilita pěstování v jednotlivých regionech ¨poměr produkce řepného a třtinového cukru je asi 30:70 ¨světová produkce stále roste ¤světová produkce (2016): 178,0 mil. t ¤nejvíce jižní Amerika a jižní, východní a jihovýchodní Asie ¤největší producenti (2016): nBrazílie (37,3 mil. t), Indie (26,6), Čína (11,4), Thajsko (10,0), USA (7,6), nv Evropě: Rusko (5,2) Francie (4,6 mil. t), Německo (4,5) Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. 935_medium Zdroj:FAO 1326115983cla_melasa Cukrová třtina ¨vytrvalá bylina (až 10 let) ¨původ z Indie ¤vyrábění cukru již za dob Alexandra Velikého ¨rozšíření v Americe ¤otrokářství ¨sklizeň velmi náročná ¨tropy a subtropy ¨velký význam pro mnoho států ¤zejména menších států v Karibiku ¨výroba kvalitních destilátů a etanolu ¨zdroj obnovitelné energie – bioetanol ¤Brazílie – významně kryje spotřebu pohonných hmot n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Cukrová třtina ¨žádné jiné kulturní plodiny se tolik nesklízí ¨produkce stále prudce roste ¤světová produkce (2014): 1 884,1 mil. t ¤JV Brazílie, Karibik a pobřeží Mexického závlivu, Indie, J Čína, JV Asie ¤největší producent (2014): Brazílie (736,1 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 71,7 t/ha ¤sev. Afrika (108,8 t/ha), již. Evropa (85,0), již. Amerika (78,9) nEtiopie (126,9 t/ha), Peru (125,5), Egypt (116,8) ¤záp. Asie (20,2 t/ha), stř. Afrika (21,6), Karibik (33,9) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Zdroj:FAO Světová produkce cukrové třtiny (2014) Cukrová řepa ¨cukrová řepa pochází ze Středozemí ¨výroba cukru z cukrové řepy až v pol. 18. stol. (Německo) ¤Napoleonské války => blokáda => omezení dovozu třtinového cukru ¨80. léta 19. stol. v Evropě převyšuje výrobu třtinového cukru ¨20. století pokles ¤řepný cukr nestačil konkurovat levnějšímu třtinovému n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Cukrová řepa ¨35°- 47° s. z. š. ¨produkce mírně klesá ¤světová produkce (2016): 277,8 mil. t ¤v r. 1989 největší producent SSSR (97,5 mil. t) ¤především Evropa, sev. Amerika ¤největší producent (2016): Rusko (51,3 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 48,6 t/ha ¤již. Amerika (77,3 t/ha), záp. Evropa (74,1), sev. Amerika (61,7) nChile (87,3 t/ha), Francie (83,1), Španělsko (76,7) ¤stř. Asie (13,7 t/ha), záp. Afrika (14,1), vých. Evropa (30,4) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Ovoce a zelenina ¨Většinou malá energetická hodnota ¤ale obsahují vitamíny, nerostné soli a jiné látky ¨Výroba ovoce a zeleniny se stále zvětšuje, a to nejen v tradičních oblastech ¨Pěstování se postupně soustřeďuje v oblastech s nejpříznivějšími klimatickými a půdními podmínkami ¨dochází ke specializaci jednotlivých oblastí ¨Stále více se uplatňují zásady velkovýroby, jež usnadňují ošetřování stromů a sklizeň. Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Ovoce ¨Světová produkce ovoce dosahuje 689,3 mil.tun, ¨z toho asi 1/10 prochází světovým obchodem. ¨Pro přímou spotřebu mají největší význam druhy snášející skladování a přepravu ¤citrusy, jablka, banány ¨Některé druhy mají místní význam, jiné druhy jsou důležitou složkou mezinárodního obchodu. ¤Zejména pomeranče (tj. 53 % celkové sklizně citrusů), banány a jablka tvoří základ světového obchodu s ovocem. Nejvíce se vyvážejí banány a citrusy (15 až 20 %). Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Banány ¨V řadě HMVZ důležitou plodinou ¤Nahrazují obiloviny a okopaniny (vysoká nutriční hodnota) ¨Plantáže v Latinské Americe většinou majetkem monopolů z USA ¨produkce prudce roste ¤světová produkce (2016): 113,1 mil. t ¤Asie, Latinská Amerika ¤Největší producent (2016): Indie (29,7 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 20,3 t/ha ¤Největší: jižní a severní Afrika, jižní Evropa nIndonesie (56,8 t/ha), Côte d‘Ivoire (50,7), JAR (49,5) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Citrusy ¨převážně v subtropických oblastech, někde velmi intenzívně (Izrael, Kypr, Španělsko, USA atd.). ¨produkce prudce roste ¤světová produkce (2014): 139 mil. t ¤Amerika, Asie, jižní Evropa, severní Afrika ¤Největší producent (2014): Čína (38,4 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 14,1 t/ha ¤Největší: jižní Afrika, severní Amerika ¨Největší produkce pomerančů (68,3 mil. t.), následují mandarinky (21,4), citróny (13,9) a grepy (7,1) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Pomeranče ¨produkce stále mírně roste ¤světová produkce (2016): 73,2 mil. t ¤Amerika, Asie, jižní Evropa, severní Afrika ¤Největší producenti (2016): ¤Brazílie (16,9 mil. t.), Čína (7,9), Indie (7,3), USA (6,1), Mexiko (4,5) ¨průměrné světové výnosy: 16,8 t/ha ¤Největší: jižní Afrika, severní Amerika n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. orange-tree Jablka ¨nejrozšířenější ovoce mírného pásu ¨objemy kolísají podle klimatických vlivů ¤vymrzání sadů ¨historicky největším producentem i spotřebitelem Evropa (téměř 60% sklizně) ¨produkce neustále roste ¤světová produkce (2014): 89,3 mil. t ¤zejména východní Asie (1/2 produkce) ¤Největší producenti (2014): nČína (44,4 mil. t), USA (4,6), Polsko (3,6), Indie (2,9), Turecko (2,4) ¨průměrné světové výnosy: 14,8 t/ha ¤Největší: západní Evropa, jižní Afrika, severní a jižní Amerika n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Apple__325_app1 Zdroj:FAO Apple_field1 redrome Hrozny ¨jen malá část produkce se spotřebovává jako stolní ovoce ¤výroba nápojů, zejména vína ¨produkce v posledních letech stagnuje ¤světová produkce (2014): 77,4 mil. t ¤Evropa (zejména jižní), roste význam Asie a Ameriky ¤Největší producenti (2016): nČína (14,7 mil. t), USA (8,2), Itálie (7,0), Španělsko (6,2), Francie (5,9) ¨průměrné světové výnosy: 9,4 t/ha ¤Největší: severní Amerika, východní a jihovýchodní Asie n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. tecce-old-vine-tree Zdroj:FAO grapes vinice-horni-dunajovice Ananas ¨jsou plody tropické rostliny – Ananas Sativus, původem ze střední a jižní Ameriky ¨dnes je pěstována prakticky všude v tropech ¨Ananas představuje vytrvalou bylinu, která vyhání z oddenku nejprve hustou růžici přízemních, tuhých, po kraji ostnitě zubatých listů a později ze středu této růžice silnou, 30-50 cm, někdy až přes 1m vysokou listnatou lodyhu. Na vrcholu lodyhy se vytváří složité květenství, z kterého po opylení vzniká složený nepravý plod až několik kg těžký. ¨Plody se konzumují za syrova, ale v poslední době stále více již konzervované, jak se dostávají na zahraniční trh. ¨ ¨ n Ananas ¨Světová produkce ananasu stále roste a v roce 2009 již dosáhla- 18,45 mil.t., v roce 1986 – 10,4, 1998- 12,3, 2003 – 14,62 ¨Hlavní produkční oblastí je JV Asie – až 60 % sklizně, následuje Latinská Amerika – 23 %, Afrika – 12%. ¨Největším světovým producentem jsou Filipíny – 2,20, následují – Thajsko – 1,89, Kostarika – 1,87, Indonésie – 1,56, Brazílie – 1,48, Čína – 1,46, Indie – 1,31 ¨Vývoz směřuje především do USA a zemí Evropy ¨ ¨ n Avokádo ¨Jsou plody stromu hruškovce přelahodného ( Persea gratissima), jedná se o tropický až subtropický, prostředně vysoký, vždy zelený strom, který pochází z tropické Ameriky, odkud se rozšířil i do jiných tropů. ¨Plody jsou hruškovité nebo podlouhlé, často dosti neforemné peckovice až 10cm dlouhé a přes půl kg těžké. Jsou obaleny tvrdou, kožovitou slupkou tmavě zelené, nebo fialové až černé barvy, uvnitř olivově zbarvené. ¨V tučné dužnině, která se na jazyku rozplývá jako máslo, se nachází tvrdá pecka a v té hořké semeno. Olivově zelená dužnina se konzumuje buď čerstvá, (příloha k masu), nebo se rozmanitě upravuje (omáčky, polevy, saláty atd.) ¨ ¨ ¨ ¨ n Avokádo ¨Roční světová produkce se neustále zvyšuje a dosahuje 3,59 mil.t. (2009), 1986 – 1,60, 1998 – 2,14 ¨Výrazně dominuje produkce v Mexiku – 1,12 mil.t., ve větším množství se avokádo pěstuje i v Indonésii – 0,26, Chile – 0,25, Dominikánské rep. – 0,19, Kolumbii – 0,17, Peru, Brazílii, USA a v Číně ¨ ¨ ¨ ¨ n Mango ¨Jsou plody tropického stromu Mangifera indica, jednáse o prostředně velký, vždy zelený strom o silném tmavokorém kmeni a košaté, rozložité koruně. ¨Typické jsou vejčité, celokrajové, lesklé, kožovité listy. ¨Pěstuje se v mnoha druzích, plody, které představuje kulovitá, vejčitá až ledvinkovitá peckovice, se sklízí v mnoha variantách. Od malých, velikých jako švestky, až po obrovské 15 cm dlouhé a až 1 kg těžké, rovněž zabarvení kožovité slupky je různé od zelené, přes žlutou, červenou až po fialovou. ¨ ¨ ¨ n Mango ¨Zlatožlutá, šťavnatá dužnina patří k nejchutnějšímu ovoci tropických krajin ¨Mango pochází pravděpodobně z jižní Asie (Indie), odkud se postupně rozšířilo i do ostatních tropů ¨Hlavní produkční oblastí je Asie – téměř 80 % světové sklizně, hodně se také pěstuje v zemích Latinské Ameriky (13 %) a v Africe (6 %) ¨Největším světovým producentem je Indie – 13,65 mil.t. (2009), následují Čína – 4,17, Thajsko – 2,47, Indonésie – 2,15, Mexiko – 1,86, Pakistán – 1,75 a Brazílie – 1,15 ¨ ¨ ¨ ¨ n Papaya ¨Jsou plody Papaje obecné neboli strom melounový (Carica papaya), tropický, vždy zelený strom, 5-8 m vysoký, podobá se palmě. Plody jsou dužnaté bobule, podobné protáhlým až 30 cm dlouhým a přes 10 cm , širokým melounům. ¨Mají velmi tlustou kůru zelené až nahnědlé barvy a uvnitř obsahují na nástěnných semenících četná tmavošedá semena. Dužnina je žlutá, oranžová až červená velmi chutná, konzumuje se syrová v různých úpravách, s mlékem, pepřem, citronem apod. ¨Výrazně podporuje trávení ¨ ¨ ¨ ¨ n Papaya ¨Roční světová produkce převyšuje 10 mil.tun, (10,2,) – 2009 ¨Nejvíce se sklízí v Indii – 3,63, Brazílii – 1,89, Nigerii- 0,77, dále následují: Indonésie a Mexiko ¨ ¨ ¨ ¨ n Datle ¨Jsou významnou plodinou suchých tropů a subtropů, plody datlovníku (Phoenix dactylifera), ztepilá přes 20m vysoká palma. Plody jsou podlouhlé bobule, obsahující ve sladké dužnině válcovité tvrdé semeno. ¨Datlovník se pěstuje v četných odrůdách od nejdávnějších dob v jižní a západní Asii (zvláště Arábie a Sýrie) a v sev. Africe, z těchto původních oblasí se rozšířil i do Záp. Indie i do J.Ameriky. ¨Datlovník je strom velmi užitečný a pro mnohé země, aridní oblasti, tak důležitý, že by bez něho nemohly být ani obydleny. ¨ n Datle ¨Plody poskytují hlavní potravu, takřka denní chléb, milionům lidí. Pojídají se buď čerstvé nebo sušené či vařené a všelijak upravené. Kromě toho se z datlí tlačí med a z medu se připravuje palmové víno. ¨Listové pupeny dávají chutné palmové zelí, dřeva se používá jako paliva a staviva. Z listů se pletou rozmanité předměty, z pevných vláken se tkají provazy a motouzy. ¨Roční světová produkce přesahuje 7 mil.t. plodů, 7,23 (2012), nejvíce záp. Asie a sev. Afrika. Producenti – Egypt – 1.12, Irán -0,88, S.AR. -0,83,UAE – 0,76,Pakistán – 0,65, Irák – 0,63 ¨ n Fíky ¨sklízí se hlavně v oblasti Středomoří a Z.Asie, jedná se o plody smokvoně neboli Ficus carica. ¨subtropická plodina, keřovitého až stromovitého vzrůstu, dorůstá výšky až několika metrů. ¨fík je vlastně nepravý plod sladké chuti, který vzniká srůstáním květů. ¨Toto chutné a zdravé ovoce se konzumuje buď čerstvé nebo sušené, ev. rozmanitě upravené. ¨Necelé 2/3 celosvětové produkce připadá na hl. produkční oblast- Evropu, 25% na JZ Asii a více než 10% na sev. Afriku. ¨Ročně se produkuje cca 1,5 mil. tun fíků, přičemž mezi hlavní ¨ producenty patří – Turecko, P, GR, I, E, Maroko…apod. ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ n Ořechy ¨Svůj význam ve světové produkci mají i jedlá semena, především ořechy, které poskytuje celá řada rostlin. K nejdůležitějším ořechům mírného pásma patří ořech vlašský a líska, v teplejších oblastech navíc ještě mandloně ¨Vlašský ořech – roční sklizeň – 890 tis.t. , nejvíce – USA -191, Čína – 151, Turecko -115, Rumunsko -45 ¨Lískové ořechy – ročně ve světě – 664 tis.t., nejvíce Turecko – 456, Itálie – 138, Španělsko – 24, USA – 14 ¨Mandle – roční sklizeň ve světě – 1 214 tis.t., nejvíce Španělsko -326, USA – 320, Itálie – 132, Čína – 118 ¨Z teplejších oblastí subtropů a tropů pocházejí další plodiny, jako např. pistácie – roční světová produkce – 177 tis.t. ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ n ¨ ¨Pistácie: ¨Nejvíce produkují : Irán – 105, USA – 43, Turecko – 35, ¨Oříšky kešu: 536 tis.t., nejvíce : Brazílie – 177, Indie – 165, Mozambik – 45, Nigérie – 27. ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ n Zelenina ¨nejintenzivnější odvětví RV. ¤Vyžaduje mnoho ruční práce a je náročné na investice. ¤Vyšší intenzita v pařeništích, sklenících…. ¨Rozdíly ve výnosech, spotřebě živé práce a vlastních nákladech závisí pak na intenzitě a organizaci výroby. ¨Zelenina se pěstuje jako „doplněk“ RV prakticky všude ¨tržní produkce se většinou soustřeďuje v ucelených oblastech se zvlášť vhodnými půdními a klimatickými podmínkami nebo v příměstských oblastech. ¨Některé druhy zeleniny jsou také ve značném množství i důležitou surovinou pro potravinářský průmysl. n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. zelenina Zelenina ¨produkce neustále prudce roste ¤světová produkce (2016): 1121,9 mil. t ¤východní a jižní Asie (2/3 produkce) ¤Největší producent (2016): Čína (598,8 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 19,0 t/ha ¤Největší: severní Amerika, západní Evropa ¨nejvíce: rajčata (14,6% produkce), vodní meloun (9,6%), cibule (7,6%), Zelí (6,4%), Okurky (6,0%) ¤ ¤ ¤ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. 450264 Zdroj:FAO 4086hainan1 http://www.vegcraft.mcdonaldcontractors.co.uk/pictures/vegharvest1.jpg Rajčata ¨konzumová převážně ve formě protlaků a kečupů ¨produkce neustále roste ¤světová produkce (2016): 177,0 mil. t ¤zejména východní Asie, dále jižní a západní Asie, jižní Evropa, severní Amerika ¤Největší producent (2016): Čína (56,3 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 34,4 t/ha ¤Největší: západní Evropa (201,9 t/ha) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO 250px-Bright_red_tomato_and_cross_section02 Vodní melouny a cibule ¨vodní melouny ¤po prudkém růst v 2.pol 90. let snížení růstu ¤světová produkce (2016): 117,0 mil. t ¤východní Asie (2/3 produkce) ¤Největší producent: (2014): nČína (75,0 mil. t), Turecko (3,8), Írán (3,5), Brazílie (2,1), Egypt (2,0) ¨průměrné světové výnosy: 28,6 t/ha ¤Největší: západní Evropa ¨cibule ¤světová produkce (2014): 88,4 mil. t ¤jižní a východní Asie ¤Největší producenti (2014): nČína (22,6 mil. t), Indie (19,4), USA (3,1), Egypt (2,5), Írán (2,1) ¨ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. E7700936-Watermelon_field-SPL onion-field Zdroj:FAO r205560_782137 Zelí a okurky ¨Zelí a ostatní brukvovitá zelenina ¤světová produkce (2016): 71,25 mil. t ¤východní Asie ¤Největší producenti (2016): nČína (33,3 mil. t), Indie (8,8), Rusko (3,6), J. Korea (2,5), Ukrajina (1,6) ¨Okurky ¤světová produkce (2016): 80,6 mil. t ¤východní Asie ¤Největší producenti (2016): nČína (61,9 mil. t), Rusko (1,99) , Írán (1,8), Turecko (1,7), USA (0,9) ¤ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. cabbage1 CucumberFieldTlaya Luskoviny (luštěniny) ¨tvoří významnou a dosud stále nedoceněnou skupinu potravinových a krmných plodin. ¨pěstovány jako potravina, nebo jako pícniny – celé rostliny, nať po sklizni lusků je využívána jako krmivo pro dobytek. ¨Luskoviny jsou nejefektivnějšími producenta bílkovin, na stejné ploše jich produkují 2 až 3 krát více než obiloviny. ¨Z tohoto důvodu by rozšiřování jejich kultivace mohlo účinně řešit problém nedostatku bílkovin v řadě HMVZ. ¨jsou hodnotnými kulturami, zlepšují půdní strukturu a obohacují ji dusíkem, a proto jsou velmi vhodnými meziplodinami. ¨Jejich zavádění do osevních postupů umožňuje zvyšovat výnosy ostatních zemědělských plodin. ¨Některé z plodin jsou olejninami (sója, podzemnice olejná) ¨ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. PULSES-india Luskoviny (luštěniny) ¨produkce neustále roste ¤světová produkce (2014): 77,4 mil. t ¤nejvíce jižní Asie, dále severní Amerika ¤Největší producent (2014): Indie (19,9 mil. t) ¨nejvíce (bez sóji): fazole (34,1%), cizrna (16,2%), hrách (15,1%) ¨ ¨ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. PULSES-india Zdroj:FAO 18may_tasri01_pulse_634681e class1-564x272 Sója ¨nejvýznamnější (dle sklizně) luskovina ¨bohatá na bílkoviny (až 40 %) a olej (20 %) ¤mnohostranné využití. ¨Vyrábí se z ní kvalitní rostlinné oleje, mouka, rostlinné mléko a smetana, sýry apod., ¨značný význam jako krmivo v intenzivní živočišné výrobě. ¨produkce neustále prudce roste ¤světová produkce (2016): 334,8 mil. t ¤jižní a severní Amerika ¤Největší producenti (2016): nUSA (117,2 mil. t), Brazílie (96,2), Argentina (58,7), Čína (14,1), Indie (11,9) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Fazole ¨produkce roste ¤světová produkce (2016): 23,5 mil. t ¤jižní a jihovýchodní Asie, jižní Amerika, východní Afrika ¤Největší producenti (2016): nMyanmar (4,6), Indie (4,1 mil. t), Brazílie (3,2), USA (1,3), Mexiko (1,2) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Hrách ¨produkce od 90. let stagnuje ¤světová produkce (2016): 27,4 mil. t ¤severní Amerika, východní a západní Evropa ¤Největší producenti (2016): nArgentina (0,9 mil. t), Čína (19,4), USA (0,7), Indie (0,6) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Cizrna ¨produkce mírně roste ¤světová produkce (2016): 12,1 mil. t ¤především jižní Asie ¤Největší producenti (2016): nIndie (7,8 mil. t), Austrálie (0,8), Myanmar (0,5), Etiopie (0,5), Turecko (0,4) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Další luskoviny ¨čočka ¤světová produkce (2016): 6,3 mil. t ¤produkce v posledních letech stagnuje ¤severní Amerika, jižní Asie ¨vigna ¤světová produkce (2016): 5 mil. t ¤po růstu v posledních letech produkce stagnuje ¤západní Afrika ¨bob ¤světová produkce (2016): 4,1 mil. t ¤trvale stabilní produkce ¤východní Asie, severní a východní Afrika n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Olejniny ¨Rostlinné oleje se nejčastěji získávají ze semen a plodů ¨v posledním období nabývají na významu při výrobě biopaliv. ¨Z přibližně třiceti průmyslově používaných druhů má největší význam dvanáct olejnatých semen, která jsou většinou členěna na tři základní skupiny: ¤měkká semena: bavlníkové semeno, podzemnice olejná, sójové boby, slunečnicová jádra, plody olivy, řepka a sezamové semeno. ¤tvrdá semena: kopra, palmová jádra ¤technická semena: lněné semeno, ricinové boby a tungové ořechy. Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Olejniny ¨Obsah tuku v hlavních olejnatých semenech se pohybuje od 20 % (sója) až po 70 % (kopra). ¨významná položka mezinárodního obchodu ¨Během posledních 20 let vzrostla světová produkce olejnin o více než 50 % ¤ světová produkce (2016): 912,4 mil. t ¤nejvíce jihovýchodní Asie, dále jižní a severní Amerika ¨nejvíce: sója (30%), palma olejná (25%) Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Palma olejná ¨Palmová jádra jsou dužiny plodů a semen palmy olejné, která se pěstuje především v rovníkovém klimatu jihovýchodní Asie a na pobřeží Guinejského zálivu. ¨produkce prudce roste, ale v posledních letech se zpomaluje ¤světová produkce (2016): 300,3 mil. t ¤hlavně Indonésie a Malajsie n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Řepka ¨nejvýznamnější olejninou mírných zeměpisných šířek ¨její semeno obsahuje až 45 % oleje ¨produkce roste ¤světová produkce (2014): 73,8 mil. t ¤severní Amerika, východní a jižní Asie, Evropa ¤Největší producenti (2014): nKanada (18,4), Čína (15,2 mil. t), Indie (6,8), Německo (4,7), Francie (4,5), Austrálie (2,9), Polsko (2,2), UK (2,4), Ukrajina (2,1), Česká republika (1,4) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kokosové ořechy (kopra) ¨kopra je sušené jádro kokosových ořechů, plodů palmy kokosové, která je významnou plodinou pobřežních a ostrovních oblastí ¨Kopra obsahuje 60-70 % oleje, důležité suroviny pro výrobu rostlinných tuků. ¨produkce ¤světová produkce (2016): 68,8 mil. t ¤jihovýchodní a jižní Asie ¤Největší producenti (2014): nIndonésie (17,7 mil. t), Filipíny (13,8), Indie (11,1), Brazílie (2,6), Srí Lanka (2,5) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Podzemnice olejná ¨luštěnina ¤lusky dozrávají pod zemí ¨kromě výroby olejů i výroba mýdla ¨produkce ¤světová produkce (2016): 43,9 mil. t ¤hlavně východní Asie (Čína), dále pak jižní Asie ¤Největší producenti (2016): nČína (16,6 mil. t), Indie (6,9), Nigérie (3,0), USA (2,5), Súdán (1,8) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Olivy ¨hlavní olejninou subtropického pásma a především oblastí kolem Středozemního moře ¤často představuje jediné možné efektivní využití nekvalitních půd. ¨Olivový olej je považován za nejemnější stolní olej ¤ Nejkvalitnější se získává ze zralých plodů (dužiny peckovic) lisováním za studena. ¨produkce ¤světová produkce (2016): 19,2 mil. t ¤jižní Evropa (65%), severní Afrika (18%), západní Asie (14%) ¤Největší producenti (2016): nŠpanělsko (6,5 mil. t), Itálie (2,0), Řecko (2,3), Turecko (1,7) Maroko (1,4), n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Slunečnice ¨v teplejších částech mírného pásma nabývá stále většího významu ¨semeno slunečnice obsahuje 40-60 % oleje ¨produkce ¤světová produkce (2016): 47,3 mil. t ¤východní Evropa (přes ½ produkce) ¤Největší producenti (2016): nUkrajina (13,3 mil. t), Rusko (11,0), Čína (2,5), Rumunsko (2,0), Argentina (3,0) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Ostatní olejniny ¨Lněné semeno (2,8 mil. t) ¤západní Evropa (64%) ¤největší producent: Francie (0,6 mil. t) ¨Sezam (6,1 mil. t) ¤J Asie (24%), JV Asie (23%), V Afrika (16%), V Asie (14%) ¤největší producenti: Tanzánie (0,9 mil. t.), Indie (0,8) ¨Ricinové boby (1,8 mil t.), ¤Indie (1,6 mil. t) ¨Tungové ořechy (0,5 mil. t) – většina Čína ¨Mák, Saflor (Světlice), Konopí (semeno) ¨Nové olejniny : Lasquerella – rostlina z Texasu,konkurent ricinovému oleji, ¨Hlazenec, čeleď kyprejovitých, vytrvalá bylina, olej obsahuje velké množství mastných kyselin, které zvyšují čistící efekt mýdel a detergentů, využití v lékařství i ve výživě n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Pochutiny ¨potraviny s velmi malou výživnou hodnotou, které se konzumují zejména pro své chuťové vlastnosti. ¨Pochutiny obsahují alkaloidy, které působí povzbudivě na trávicí nebo nervové orgány. K nejdůležitějším pochutinám patří jednak: ¤látky používané k přípravě nápojů nkávovník, kakaovník a čajovník ¤látky užívané ke kořenění jídel nrůzné druhy koření n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Čaj ¨jižní oblasti monzunové Asie, rozvinuto i v subtropickém pásmu ¨původ v jižní Číně ¤19. stol. – rozšíření na Cejlon a do Indie ¨plantážní způsob pěstování ¤náročný na ruční práci ¨čaj maté: listy cesmíny (Ilex), nejvíce Argentina,Brazílie a Paraguay ¨produkce ¤světová produkce (2016): 5,95 mil. t ¤Zejména východní a jižní Asie ¤Největší producent (2016): Čína (2,4 mil. t) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kávovník ¨Pěstování kávovníku má plantážní charakter s poměrně dlouhým cyklem, první sklizeň po 4 až 5 letech. ¨Soustřeďuje se v subrovníkovém a rovníkovém pásu ¨Kávovník pochází z náhorních plošin Etiopie ¨Největší odbytiště Evropa (60%) a severní Amerika (30%) ¨nejčastěji pěstován na náhorních rovinách ¨náročný na kvalitu půdy, teplo a množství srážek ¨trpí mnoha chorobami a škůdci ¨produkce ¤světová produkce (2016): 9,22 mil. t ¤jižní Amerika, dále pak střední Amerika a jihovýchodní Asie ¤Největší producent (2016): Brazílie (3,01 mil. t) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kakaovník ¨Optimální podmínky pro kakaovník jsou v pobřežních a říčních nížinách rovníkového a subrovníkového pásu v nadmořských výškách do 500 m. ¨původz vlhkých oblastí v povodí Orinoka a Amazonky, ¤již před příchodem Španělů byl kultivován. ¤Plody yrůstají přímo z kmene a jsou 10-16 cm dlouhé ¤jeden strom poskytuje 1-2 kg semen (o něco větší než mandle) ¨největší sklizeň přináší ve stáří mezi 10 až 20 rokem. ¨produkce v posledních letech stagnuje ¤světová produkce (2016): 4,46 mil. t ¤hlavně pobřeží Guinejského zálivu, dále jižní Amerika a jihovýchodní Asie ¤Největší producent (2016): Côte d‘Ivoire (1,47 mil. t) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Chmel ¨důležitá a nepostradatelná surovina pro výrobu piva. ¨Silice, pryskyřice a třísloviny, obsažené v hlávkách, příznivě ovlivňují trvanlivost, chuť a barvu piva. ¨Chmel se pěstuje v chráněných nížinách mírného pásu na obou polokoulích. ¨český chmel považován za kriterium jakosti ¤specifické nároky ¨produkce ¤světová produkce (2016): 140 tis. t ¤Evropa, severní Amerika, východní Afrika, východní Asie ¤Největší producenti (2016): nNěmecko (31 tis. t), Etiopie (40), USA (39), Čína (7,6), Česká rep. (7,0) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Koření ¨Koření bylo v minulosti velmi významným artiklem světového obchodu a obchod s ním stál v podstatě u zrodu světové výměny zboží. ¨V současné době však patří objemem mezi méně významná odvětví světového obchodu. ¨Z velkého množství koření jsou světově nejvýznamnější např. pepř, nové koření, vanilka, hřebíček, zázvor, skořice a další. ¨Největší vývozci jsou v Africe (Zanzibar), Karibiku a V a JV Asii Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Koření ¨Pepř: 546,3 tis. t ¤nejvíce: Vietnam (210,2), Indonésie (82,2), Brazílie (55,0) ¨Vanilka: 7,9 tis t ¤nejvíce: Madagaskar (2,9), Indonésie (2,3), Papua Nová Guinea (0,9) ¨Hřebíček: 180,5 tis. t ¤nejvíce: Indonésie (139,5), Madagaskar (20,8), Tanzanie (8,9) ¨Zázvor: 3,27 mil. t ¤nejvíce: Čína (1,1 mil. tun), Indie (0,52), Nepál (0,46) ¨Skořice: 223,5 tis. t ¤nejvíce: Indonésie (91,3), Čína (77,0), Srí Lanka (35,8) ¨Hořčičné semeno: 596,7 tis. t ¤nejvíce: Kanada (186,4), Nepál (155,1), Ukrajina (64,4) Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Koření- pokr. ¨Muškátový květ a muškátový oříšek- je koření, které poskytuje muškátový strom (Myristica fragrana), neopadavý až 15m vysoký. Muškátový květ je zežloutlý usušený míšek semen a muškátový oříšek představuje vyloupaná jádra (semena), obalená dužnatými míšky. Rozkvétá voskovými vonnými žlutými květy. Obojí koření se získává hlavně ze Střední Ameriky, ale i jinde (Moluky) ¨Produkce: ¨Kurkuma – mletý kořen Curcumy longa, součást kari koření ¨Bobkový list – sušené lístky vavřínu obecného -Laurus nobilis, většina produkce pochází se Středomoří ¨Kapary – jsou naložená poupata středomořského keře – kapari trnité (Capparis spinosa) ¨Z koření hojně užívaného i pěstovaného v Evropě to je: ¨Anýz – semena okoličnaté rostliny – Pimpinella anisum ¨Fenikl – (Feaniculum vulgare) ¨ Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Koření- pokr. ¨Kmín- semena kmínu lučního – (Carum carvi) ¨Paprika – (Capsicum annum) – jako koření se používají mleté sušené plody, užívána je i jako zelenina, produkce především státy J a V EU, BG, H.. ,Jinde USA, J a V Asie, AUS, ale především MEX ¨ Čekanka- z jejíhož kořene se vyrábí cikorka, pěstuje se Z a J EU , B, D, CZ , R ¨Na rozhrání mezi pochutinami a tech. Plodinami stojí rostliny lékařský významné ¨Chinin – resp.kůra chininovníku (Cinchona..), lék proti malárii, pěstuje se především v JV Asii (90%), Indie, Indonésie, Srí Lanka, v současné době již méně, existují nové látky proti malárii. ¨Chininovník je stále zelený strom, nebo keř, pochází z horských oblastí tropů Ameriky, v 1000-3500 m.n.m., užitek poskytuje až za 3 roky. Z jeho kůry se vyrábí chinin (alkaloid chinin až 20 %). ¨Koka – rudodřev – (Erythroxylon coca), listy obsahují pro lékařství důležitý alkaloid – kokain. ¨ ¨ Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Lékařský významné –pokr. ¨Žvýkání listů s trochou vápna uvolňující alkaloid umožňovalo člověku dlouho vydržet bez potravy. ¨Keř pochází z J.Am. (Peru, Bolívie, RA), pěstuje se též na Srí Lance, Jávě i přední Indii. V kulturních zemích se používá kokainu v lékařství, místní anestézie, kokain se také šňupe, aby se docílilo zvláštního opojení, spojeného se sny a halucinacemi. Nadměrné užívání kokainu rozrušuje organismus a je zákony zakázáno. ¨Kola – listy keře cola –(Cola acuminata), rostoucího v peru, Bolívii, Indonésii. ¨Kafr- strom (Camphora officinalis), roste divoce na V. pobřeží Asie, (Vietnam, Čína, Tchajwan), rozšířil se i do USA. Výnos od 30 do 100 let. Kafr se získává destilací dřeva a listí z poražených stromů, kafrový olej a z něj kafr se využívá v lékařství a chem.průmyslu, vyrábí se i uměle. Největším dodavatelem je Japonsko, ale i další oblasti od Srí Lanky až po Tchajwan. ¨Mák – u nás jako pochutina, ale slouží i pro výrobu opiátů. ¨Opium – je narkotikum, které se vyrábí z mléčné, na vzduchu tuhnoucí šťávy nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum). ¨ Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Lékařský významné –pokr. ¨Léčivé i omamné účinky opia byly známé již ve starověku. Pěstování máku se rozšířilo zejména do Přední Indie, odkud byl organizován vývoz do Číny a Japonska. Všechny státy bojují proti opiu jako omamnému jedu a omezují jeho dovoz i vlastní pěstování máku, jen na výrobu pro účely lékařské a průmyslové. ¨Evropu zásobuje opiem především Turecko, ale i Irán, Afganistán, turecké opium obsahuje až 14 % morfia, užívaného v lékařství. V Evropě se mák pro výrobu opia pěstuje především na Balkáně ( země bývalé Jugoslávie, Bulharsko). ¨Největším odběratelem je Francie, Německo, Nizozemí, USA, Velká Británie ¨Omamné jedy jsou však předmětem rozsáhlého mezinárodního podloudného obchodu, řízeného gangsterskými organizacemi. Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Průmyslové plodiny ¨Společným znakem této skupiny je jejich hospodářské využití jako technických, nepotravinářských surovin. ¨Zahrnujeme sem především kultury a plodiny textilní, dále kaučukovník a tabák. ¨Všechny tyto plodiny jako suroviny mají značné požadavky na průmyslové zušlechťování a zpracování před finálním použitím. ¨Většina těchto surovin, zvláště textilních, se uplatnila jako významný činitel v hospodářském rozvoji řady zemí. n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Textilní plodiny ¨K textilním kulturám jsou řazeny všechny rostliny, které poskytují významné suroviny pro textilní průmysl. ¨Představují ve světové ZV významnou skupinu, podílí se téměř 10 % na světovém obchodě zemědělskými produkty. ¨Přírodní vlákna je možné rozdělit podle toho, z jakých částí rostliny pocházejí na tři skupiny: ¤vlákna různých plodů – hlavní představitel je bavlník, menší význam již mají kapok a kokosová vlákna ¤vlákna lýková njemná – len, konopí, ramije, nhrubá – juta a kenaf ¤vlákna listová – sisal a další méně významné rostliny Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Bavlník ¨Bavlník je nejdůležitější kulturou, poskytující přírodní textilní surovinu. ¨Jeho produkce je větší než produkce všech ostatních přírodních vláken dohromady. ¨Pochází z Indie, kde se pěstoval před více než 5000 lety, ¤19.stol. rozšířen v masovém měřítku (1. etapa industrializace) ¨jednoletá rostlina v suchých subtropech a v tropech ¨Je velmi náročný, hlavně na teplo a světlo, vyžaduje speciální klima n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Bavlník ¨Nejvíce se mu daří v monzunových oblastech ¨produkce ¤světová produkce (2016): 46,98 mil. t ¤zejména východní a jižní Asie, severní Amerika ¤Největší producenti (2016): nČína (16,1 mil. t), Indie (14,4), USA (10,1) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Ostatní textilní plodiny ¨juta – 3,1 mil t: ¤Indie (1,7), Bangladéš (1,2) ¨len – 622 tis. t: ¤Francie (373), Čína (117) ¨koir – 1,1 mil. t: ¤vlákna kokosového ořechu ¤Indie (507), Vietnam (282), Srí Lanka (147) ¨sisal – 361 tis. t: Brazílie (247) ¤vlákno z Agáve (z dužinatých listů) ¤ používá především pro výrobu hrubých tkanin, v kartáčnictví a hlavně na výrobu lan a provazů, hlavně v námořnictví a rybolovu, často nenahraditelné ¨ramije (čínská tráva) – 118 tis. t: Čína (114) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kaučukovník ¨Šťáva této rostliny (latex), je nepostradatelnou surovinou pro výrobu řady gumových výrobků, zejména pneumatik ¨původ v Amazonii ¨plantážní způsob pěstování ¨vytlačován syntetickým kaučukem ¨produkce ¤světová produkce (2016): 13,2 mil. t ¤jihovýchodní Asie (3/4 produkce) ¤Největší producenti (2016): nThajsko (4,4 mil. t), Indonésie (3,2), Vietnam (1,0), Indie (0,9), Čína (0,8) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Tabák ¨Vedle kuřiva se z extraktu tabákových listů vyrábí postřik na ochranu rostlin před škůdci. ¨Roční světová produkce mírně klesá, a to zejména vlivem protikuřácké kampaně v řadě zemí (zejména v USA). ¨Vrcholu dosáhla produkce tabáku v roce 1989 - až 7,3 mil. tun ¨produkce ¤světová produkce (2016): 7,1 mil. t ¤především východní Asie (45%), jižní Amerika (14%), jižní Asie (14%) ¤Největší producenti (2016): nČína (2,8 mil. t), Brazílie (0,7), Indie (0,7), USA (0,3), Indonésie (0,2) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc.