MENŠÍK Vojtěch, 548075 2. ročník, PřF B-GEK FYZG podzim 2024 Masarykova Univerzita Přírodovědecká fakulta Geografický ústav M U l\l I SCI Z0076 Meteorologie a klimatologie Vojtěch Menšík Hodnocení klimatu v okrese Nový Jičín, Frýdek-Místek, Přerov, Vsetín, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 2. ročník, Geografie a kartografie, FYZG Brno, listopad 2024 OBSAH 1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ..................................................3 2 TEPLOTNÍ POMĚRY ÚZEMÍ................................................................................................5 2.1 Průměrné roční teploty vzduchu..........................................................................................5 2.2 Roční chod teploty vzduchu.................................................................................................5 2.3 Roční chod průměrných a absolutních denních maxim a miním teploty vzduchu..............7 2.4 Roční chod průměrného počtu dnů s charakteristickou teplotou vzduchu..........................9 3 SRÁŽKOVÉ POMĚRY ÚZEMÍ............................................................................................13 3.1 Roční chod průměrných srážek..........................................................................................13 3.2 Roční chod průměrného počtu dnů s charakteristickými úhrny srážek.............................14 3.3 Průměrný roční úhrn srážek...............................................................................................17 3.3.1 Prostý aritmetický průměr..........................................................................................17 3.3.2 Metoda čtverců...........................................................................................................17 3.3.3 Metoda polygonů.......................................................................................................18 3.3.4 Metoda izohyet...........................................................................................................19 3.3.5 Vyhodnocení metod...................................................................................................20 4 KLIMAGRAM.........................................................................................................................22 5 ZÁVĚR......................................................................................................................................24 SEZNAM ZDROJŮ.........................................................................................................................25 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ..................................................................................................26 SEZNAM TABULEK......................................................................................................................27 2 1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ Vybrané území, které bude analyzováno je složeno z okresu Nový Jičín a Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, Přerov v Olomouckém kraji a Vsetín, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště, které tvoří kraj Zlínský. Toto území má celkovou rozlohu 6 906,9 km2 s nejnižším bodem 173 m n. m. (místo odtoku řeky Moravy ze Zlínského kraje) a nej vyšším bodem 1 323 m n. m. (Lysá hora). Studované území tedy nabízí značnou výškovou variabilitu. (MAPY.CZ, 2024) 0 50 100 200 km i_i_i_i Obr. 1 Vybrané území v rámci České republiky Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023) SS: WGS 1984 UTMZone 33N Území je tvořeno převážně Moravskoslezskými Beskydy, Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskou bránou, dále Javorníky, Hostýnsko-vsetínskou hornatinou, Vizovickou pahorkatinou a Hornomoravským úvalem. Z části do území zasahuje Dolnomoravský úval nebo Chřiby, Kyjovská a Litenčická pahorkatina. Dominantním povodím je povodí řeky Moravy, ale severní část území odvodňuje řeka Odra, území je tedy na pomezí umoří Baltského a Černého moře. Nej významnější mi toky jsou pak právě Morava a Odra, dalšími většími řekami jsou např. Ostravice, Olše, Bečva, Haná, Moštěnka, Dřevnice nebo Olšava. (MAPY.CZ, 2024) 3 Obr. 2 Prostorové rozložení klimatologických a srážkoměrných stanic na vybraném území Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023), IS.MUNI (2024) SS: WGS 1984 UTMZone 33N Na vybraném území se nachází 29 klimatologických stanic, které jsou nerovnoměrně rozmístěny. Největší koncentrace těchto stanic je ve vyšších oblastech a jejich podhůří ve východní části území. Nejvýše položená klimatologická stanice se nachází na vrcholku Lysé hory a nejníže položená stanice se nachází v Přerově. Co se týče srážkoměrných stanic, těch se na území nachází 81. Území je poměrně hustě a rovnoměrně rozložené. Nejvýše položená stanice se nachází opět na Lysé hoře a nejníže položená stanice tentokrát není v Přerově, ale v Napajedlech. 4 2 teplotní pomery uzemi 2.1 Průměrné roční teploty vzduchu Průměrná roční teplota je taktéž stejně jako nadmořská výška velmi variabilní. Od minim, které jsou pod 5 °C se dostáváme směrem k jihozápadu území (Dolnomoravský úval) k hodnotám mezi 8 a 9 °C. Teplota se ale v obou obdobích velmi liší a následující mapa pouze potvrzuje globální oteplení. Zatímco v letech 1961-1990 byla sledována maxima pouze do 9 °C, a to pouze na menší části území, vletech 1991-2020 jsou sledovány hodnoty přes 9 °C téměř na polovině území a ostrůvek nižších teplot kolem vrcholu Lysé hory se velmi rychle zmenšuje. Celkově lze sledovat na většině území nárůst okolo 1 °C. 1961-1990 1991-2020 0 20 40 I_l_L_ 80 km Průměrná roční teplota vzduchu [°C] H méně než 5.0 jm 5.0- 5.5 5.6 - 6.0 6.1 - 6.5 6.6 - 7.0 7.1 - 7.5 7.6 - 8.0 8.1-8.5 8.6-9.0 I více než 9.0 Obr. 3 Průměrné roční teploty vzduchu [°C] na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: ARCDAT A PRAHA, ZÚ, ČSÚ(2023), IS.MUNI (2024) SS: WGS 1984 UTMZone 33N 2.2 Roční chod teploty vzduchu Roční chod průměrných měsíčních teplot zobrazuje rozdíly teplot během roku na nejvýše a nejníže položené stanici, tedy Lysá hora a Přerov. Nej sou zde ale hodnoceny pouze měsíční změny, ale i roční průměry, které potvrdily původní odhad nárůstu teplot o cca 1 °C. Co se týče rozdílů mezi jednotlivými měsíci, ve stanici Přerov byly zaznamenány nárůsty v každém měsíci s maximy v letních měsících a měsíci lednu. Maximální nárůst proběhl v měsíci srpnu, kdy průměrná teplota stoupla o celé 2 °C. Zajímavý je i nárůst v lednu, kdy jsou teploty stále pod nulou, ale stále proběhl nárůst o 1,4 °C. 5 Stanice na Lysé hoře nezaznamenala až tak vysoký nárůst jako Přerov, ale i přesto stoupla průměrná roční teplota o 0,8 °C. Tato hodnota je způsobena především letními měsíci a také vysoký nárůst v dubnu. Maximální hodnota nárůstu je zde taktéž naměřena v srpnu, a to 1,6 °C, naopak v září nebo březnu se jedná o pouhých 0,3 °C a říjnu dokonce průměrná teplota o 0,1 °C klesla. Stanice ve vyšších nadmořských výškách tedy oteplování zasahuje také, sice ne tak silně, ale rozdíl je velmi malý a jak již bylo řečeno, k nárůstu o cca 1 °C stále dochází. Tab. 1 Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] naměřené na stanicích Přerov a Lysá hora v normálových obdobích (NO) 1961-1990 a 1991-2020 Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Přerov 1961-1990 -2.6 -0.4 3.6 8.7 13.7 16.7 18.0 17.6 13.9 8.9 3.7 -0.5 8.4 1991-2020 -1.2 0.4 4.3 10.0 14.5 18.1 19.8 19.6 14.5 9.3 4.7 0.1 9.5 Rozdíl NO 1.4 0.7 0.7 1.3 0.8 1.4 1.8 2.0 0.6 0.4 1.0 0.6 1.1 Lysá hora 1961-1991 -5.6 -5.0 -2.4 2.1 7.6 10.4 12.5 12.5 8.7 4.6 -1.0 -4.4 3.3 1991-2021 -4.9 -4.6 -2.1 3.4 8.3 11.7 14.0 14.1 9.0 4.6 -0.1 -3.9 4.1 Rozdíl NO 0.7 0.4 0.3 1.3 0.7 1.3 1.4 1.6 0.3 -0.1 0.9 0.5 0.8 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 25 -10 I II III IV V VI VII VIII IX Měsíc —Přerov (1961-1990) ^—Přerov (1991-2020) ^—Lysá hora (1961-1990) — X XI XII Lysá hora (1991-2020) Obr. 4 Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] naměřené na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 6 2.3 Roční chod průměrných a absolutních denních maxim a minim teploty vzduchu Ve stanici Přerov dochází k nárůstům jak maximálních, tak i minimálních průměrných teplot velmi podobně jako je tomu u průměrných měsíčních teplot. Stále se drží maximální hodnoty kladných rozdílů v letních měsících a maximum je v měsíci srpnu akorát s tím rozdílem, že průměrná minimální teplota zaznamenává maximální rozdíl v srpnu a lednu. Absolutní maxima a minima už trochu více kolísají a nárůst není konstantní. V některých měsících je rozdíl také záporný, to je dáno větší variabilitou a náhodností těchto teplot. U absolutní maximální teploty je maximum rozdílu naměřeno v lednu, kdy maximální teplota stoupla dokonce o 4,4 °C, zatímco minimum je v měsíci březnu a je to rozdíl o -2 °C. Soubor absolutních minimálních teplot je také více rozkolísaný s maximálním rozdílem tentokrát už opět v srpnu, a to 2,8 °C a minimem v prosinci -1,4 °C. Stanice na Lysé hoře zaznamenává podobné údaje jako ta v Přerově, tedy rozdíly průměrných hodnot téměř všechny narůstají, zatímco ty absolutní jsou velmi proměnlivé. Rozdíly průměrných maximálních a minimálních teplot udržují nejvyšší nárůsty v měsíci srpnu a také vysokou lednovou hodnotu. Maximální absolutní hodnoty téměř všechny rostou až na březen, prosinec a únor, ve kterém j e naměřen pokles o 2,1 °C. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v lednu o celých 6 °C. Absolutní minima pak stoupají ve všech měsících, kromě podzimních měsíců, u kterých byl zjištěn pokles, nejvyšší u září, kdy byl naměřen pokles o 2 °C. Nejvyšší nárůst byl naměřen taktéž v lednu a byl to nárůst o4°C. 7 Tab. 2 Roční chod průměrných a absolutních denních maximálních a minimálních teplot vzduchu [°C] naměřených na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020 Průměrná maximální denní teplota vzduchu [°C] Stanice Období Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 0.1 3.0 7.9 13.9 19.1 22.1 23.7 23.5 19.3 13.8 6.4 2.0 Přerov 1991-2020 1.6 4.1 9.1 15.7 20.0 23.6 25.9 25.9 20.1 14.0 7.8 2.5 Rozdíl NO 1.5 1.1 1.3 1.8 0.9 1.5 2.2 2.3 0.8 0.2 1.4 0.6 1961-1991 -3.2 -2.5 0.5 5.4 11.4 14.2 15.8 15.8 12.2 7.9 1.3 -2.2 Lysá hora 1991-2021 -2.5 -2.2 0.9 7.1 12.4 15.9 17.8 17.9 12.4 7.4 2.3 -1.5 Rozdíl NO 0.7 0.3 0.4 1.7 1.0 1.6 2.0 2.1 0.2 -0.5 0.9 0.7 Průměrná minimální denní teplota vzduchu [°C] Stanice Období Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 -5.8 -3.8 -0.7 3.3 7.8 10.9 12.1 11.8 8.5 4.2 0.6 -3.2 Přerov 1991-2020 -4.3 -3.4 -0.4 3.7 8.4 11.9 13.5 13.3 9.3 5.1 1.4 -2.7 Rozdíl NO 1.5 0.4 0.2 0.4 0.5 1.0 1.4 1.5 0.8 0.9 0.8 0.4 1961-1991 -9.0 -8.2 -5.7 -1.7 3.5 6.6 8.2 8.2 5.3 1.4 -3.9 -7.5 Lysá hora 1991-2021 -7.5 -7.4 -4.8 0.1 4.5 8.0 10.0 10.2 5.9 1.8 -2.3 -6.4 Rozdíl NO 1.6 0.8 0.9 1.8 1.0 1.4 1.8 2.0 0.7 0.5 1.6 1.1 Absolutní maximální denní teplota vzduchu [°C] Stanice Období Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 11.5 16.9 23.5 27.3 30.5 31.6 34.9 33.7 31.7 25.9 19.2 15.1 Přerov 1991-2020 15.9 17.5 21.5 29.5 31.2 34.0 36.2 37.1 31.6 25.9 20.9 13.9 Rozdíl NO 4.4 0.6 -2.0 2.2 0.7 2.4 1.3 3.4 -0.1 0.0 1.7 -1.2 1961-1991 7.9 12.7 15.6 22.2 25.4 26.7 27.8 27.1 25.5 19.6 13.2 11.2 Lysá hora 1991-2021 13.9 10.6 14.5 22.4 26.3 27.4 28.7 29.3 26.8 21.4 14.7 10.1 Rozdíl NO 6.0 -2.1 -1.1 0.2 0.9 0.7 0.9 2.2 1.3 1.8 1.5 -1.1 Absolutní minimální denní teplota vzduchu [°C] Stanice Období Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 -29.0 -25.8 -19.0 -6.1 -2.7 0.5 3.2 1.8 -3.2 -7.5 -15.1 -21.6 Přerov 1991-2020 -26.6 -24.1 -16.7 -7.5 -2.4 2.9 4.8 4.6 -0.8 -8.0 -14.4 -23.4 Rozdíl NO 2.4 1.7 2.3 -1.4 0.3 2.4 1.6 2.8 2.4 -0.5 0.7 -1.8 1961-1991 -30.1 -25.5 -23.1 -12.8 -8.5 -3.4 0.5 -0.2 -3.0 -10.1 -16.3 -26.0 Lysá hora 1991-2021 -26.1 -23.0 -19.7 -12.5 -6.6 -1.9 1.7 1.5 -5.0 -11.6 -17.6 -24.2 Rozdíl NO 4.0 2.5 3.4 0.3 1.9 1.5 1.2 1.7 -2.0 -1.5 -1.3 1.8 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 8 Průměrná maximální teplota vzduchu [°C] 30.0 ■ 25.0 U ^ 20.0 15.0 10.0 & 5.0 0.0 -5.0 Průměrná minimální teplota vzduchu [°C] 15.0 ■ I III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc ■ Přerov (1961-1990) -Přerov (1991-2020) ■Lysá hora (1961-1990) -Lysá hora (1991-2020) -10.0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc ■ Přerov (1961-1990) -Přerov (1991-2020) ■Lysá hora (1961-1990) -Lysá hora (1991-2020) Absolutní maximální teplota vzduchu [°C] 40.0 ■ IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc •Přerov (1961-1990) ■Lysá hora (1961-1990) •Přerov (1991-2020) ■Lysá hora (1991-2020) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc ■Přerov (1961-1990) ■Lysá hora (1961-1990) ■Přerov (1991-2020) ■Lysá hora (1991-2020) Obr. 5 Roční chod průměrných a absolutních denních maximálních a minimálních teplot vzduchu [°C] naměřených na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 2.4 Roční chod průměrného počtu dnů s charakteristickou teplotou vzduchu Jako další charakteristika teploty na daném území byly sledovány počty dnů s charakteristickou teplotou, které jsou rozděleny následovně: den tropický - maximální naměřená teplota je buď 30 °C nebo vyšší; den letní - maximální naměřená teplota je buď 25 °C nebo vyšší; den mrazový -minimální naměřená teplota je menší než -0,1 °C; den ledový - maximální naměřená teplota je menší než 0,1 °C. Obecně počty teplých dnů (tropický a letní) mezi normálovými obdobími stoupaly a počty studených dní (mrazový a ledový) se snižovaly. Tropických dnů je ze všech zkoumaných dnů s charakteristickou teplotou nejméně. Na stanici na Lysé hoře dokonce hranice 30 °C nebyla za obě normálová období dosažena. V Přerově byly s maximy v letních měsících naměřeny nejdříve průměrně 5 dnů za rok a mezi lety 1991-2020 bylo již téměř o 9 těchto dní více. 9 Letních dnů již bylo na stanicích naměřeno více. Na stanici v Přerově dokonce proběhl nárůst otéměř50%, tedy z průměrných 40,9 na 58,5. Maxima počtů těchto dnůjsouopětv letních měsících, a to přesně v červenci v obou obdobích. Jejich dolní hranice je pak v dubnu a horní hranice v říjnu, kde je ale pravděpodobnost jejich výskytu velmi malá. Na stanici na Lysé hoře proběhl také velký nárůst, který procentuálně předčí i Přerov, a to hned několikrát, nárůst je zde více než dvojnásobný, protože v normálovém období 1961-1990 byly letní dny zaznamenávány pouze zřídka v letních měsících, zatímco nyní už je zde průměrně téměř 5 letních dnů v roce opět v letních měsících a pouze průměrně 0,1 dnu v květnu. Mrazových dnů je ze všech zkoumaných nejvíce. Na stanici v Přerově byly v prvním normálovém období naměřeny ve všech měsících v roce kromě těch letních, což ale neplatí o tom druhém, kde se jejich výskyt už neobjevil v září. Ve všech ostatních měsících byl zaznamenáno snížení počtů, až na únor a březen. Největší úbytek se odehrával v lednu. Stanice na Lysé hoře výskyt mrazových dnů byl daleko vyšší, bohužel stejně tak i jejich úbytek. Mrazové dny byly zjištěny ve všech měsících roku kromě července a srpna. Toto se sice nezměnilo, ale ve všech ostatních měsících mrazových dnů ubývalo s maximálním úbytkem v dubnu o 5,4. Výskyt ledových dnů ve stanici v Přerově nebyl příliš velký a stejně jako v případě mrazových dnů na Lysé hoře, jednalo se pouze o úbytek. Ledové dny byly sledovány v Přerově od listopadu do března a maximální úbytek proběhl v lednu o 2,1. Na Lysé hoře opět kromě letních měsíců byl zjištěn ledový den v každém z měsíců s tím rozdílem, že v normálovém období 1991-2020 už nebyl naměřen v červnu. Největší úbytek v tomto případě připadá na měsíc prosinec, a dokonce v měsíci říjnu je zaznamenán nárůst o 1,7. 10 Tab. 3 Roční chod průměrných počtů dnů s charakteristickou teplotou zaznamenaných na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020 Průměrný počet tropických dnů Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Přerov 1961-1990 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.8 1.8 2.3 0.2 0.0 0.0 0.0 5.0 1991-2020 0.0 0.0 0.0 0.0 0.2 2.3 5.8 5.4 0.2 0.0 0.0 0.0 13.9 Rozdíl NO 0.0 0.0 0.0 0.0 0.2 1.5 4.0 3.1 0.0 0.0 0.0 0.0 8.9 Lysá hora 1961-1991 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1991-2021 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 Rozdíl NO 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 Průměrný počet letních dnů Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Přerov 1961-1990 0.0 0.0 0.0 0.6 3.2 8.6 12.9 12.4 3.1 0.1 0.0 0.0 40.9 1991-2020 0.0 0.0 0.0 0.9 5.0 11.8 18.4 18.2 4.2 0.1 0.0 0.0 58.5 Rozdíl NO 0.0 0.0 0.0 0.3 1.8 3.2 5.5 5.8 1.2 0.0 0.0 0.0 17.7 Lysá hora 1961-1991 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.2 0.6 0.6 0.0 0.0 0.0 0.0 1.4 1991-2021 0.0 0.0 0.0 0.0 0.1 0.9 2.0 1.8 0.0 0.0 0.0 0.0 4.8 Rozdíl NO 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.7 1.4 1.2 0.0 0.0 0.0 0.0 3.3 Průměrný počet mrazových dnů Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Přerov 1961-1990 25.2 20.5 16.2 5.9 0.5 0.0 0.0 0.0 0.2 4.8 12.0 22.0 107.4 1991-2020 23.5 20.9 16.7 5.4 0.4 0.0 0.0 0.0 0.0 4.0 11.1 20.8 102.8 Rozdíl NO -1.7 0.4 0.5 -0.6 -0.1 0.0 0.0 0.0 -0.2 -0.8 -0.9 -1.2 -4.6 Lysá hora 1961-1991 31.0 27.5 27.4 19.7 6.0 1.4 0.0 0.0 2.3 11.7 23.9 30.0 181.0 1991-2021 29.9 27.1 26.3 14.3 4.3 0.1 0.0 0.0 1.3 11.0 19.9 29.4 163.5 Rozdíl NO -1.1 -0.5 -1.2 -5.4 -1.7 -1.3 0.0 0.0 -1.0 -0.7 -4.1 -0.7 -17.5 Průměrný počet ledových dnů Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Přerov 1961-1990 13.3 6.0 2.2 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1.7 9.3 32.6 1991-2020 11.3 5.7 1.3 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1.3 7.6 27.1 Rozdíl NO -2.1 -0.4 -0.9 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 -0.4 -1.7 -5.5 Lysá hora 1961-1991 24.6 21.1 14.9 5.2 0.3 0.1 0.0 0.0 0.0 1.6 12.1 21.7 101.5 1991-2021 22.1 18.8 13.9 3.7 0.2 0.0 0.0 0.0 0.0 3.2 9.9 18.9 90.8 Rozdíl NO -2.4 -2.2 -1.0 -1.5 -0.1 -0.1 0.0 0.0 0.0 1.7 -2.1 -2.8 -10.7 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 11 Průměrný počet tropických dnů 35.0 30.0 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 , I I I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc I Přerov (1961-1990) Lysá hora (1961-1990) I Přerov (1991-2020) I Lysá hora (1991-2020) Průměrný počet letních dnů 35.0 30.0 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 i 1 1. J I III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc I Přerov (1961-1990) ■ Přerov (1991-2020) I Lysá hora (1961-1990) ■ Lysá hora (1991-2020) Průměrný počet mrazových dnů Průměrný počet ledových dnů 35.0 30.0 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 35.0 30.0 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc II IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc I Přerov (1961-1990) l Lysá hora (1961-1990) I Přerov (1991-2020) l Lysý hora (1991-2020) I Přerov (1961-1990) l Lysá hora (1961-1990) I Přerov (1991-2020) l Lysá hora (1991-2020) Obr. 6 Roční chod průměrných počtů dnů s charakteristickou teplotou zaznamenaných na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 12 3 SRÁŽKOVÉ POMĚRY ÚZEMÍ 3.1 Roční chod průměrných srážek Roční chod průměrných měsíčních úhrnů srážek byl porovnáván opět mezi nejvýše položenou stanicí, která je na Lysé hoře a nejníže položenou stanicí v Napajedlech. Obě stanice jsou velmi rozdílné, co se srážek týče. Na Lysé hoře jsou srážky totiž více než dvakrát vyšší. Rozložení srážek je ale velmi podobné s vyššími úhrny kolem maxim v létě a minim v zimě. V Napajedlech v normálovém období 1991-2020 spadlo oproti normálovému období 1961-1990 průměrně o 27,5 mm více srážek. Rozdíly mezi obdobími velmi kolísají s nejvyšším nárůstem v červenci (15,7 mm) a nejvyšším v listopadu (8,6 mm). Nejvyšší hodnota je v prvním normálovém období naměřen v červnu (83,1 mm) a ve druhém v červenci (84,9 mm). Na Lysé hoře je kolísání také velmi nepravidelné, ale také dochází k nárůstu mezi obdobími o 60,8 mm, což by znamenalo, že nárůst je procentuálně velmi podobný. Maxima jsou zde u obou normálových období v měsíci srpnu (196,8 a 198,5 mm). Nejvyšší nárůst je v září (43,1 mm) a nejvyšší pokles v srpnu (35,8 mm). Tab. 4 Roční chod úhrnů srážek [mm] naměřený na stanicích Napajedla a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020 Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Napajedla 1961-1990 32.5 33.5 32.4 45.5 69.4 83.1 69.3 70.9 46.4 39.9 51.3 41.3 615.5 1991-2020 34.0 33.2 39.2 39.7 74.4 80.5 84.9 64.5 60.3 47.6 42.7 42.0 643.0 Rozdíl NO 1.5 -0.3 6.7 -5.8 5.0 -2.6 15.7 -6.4 13.9 7.7 -8.6 0.8 27.5 Lysá hora 1961-1991 83.4 81.1 76.8 90.6 135.8 173.1 196.8 174.9 103.5 78.1 96.0 99.9 1390.0 1991-2021 88.3 87.3 95.1 94.8 148.9 160.2 198.5 139.1 146.6 102.6 93.2 96.2 1450.8 Rozdíl NO 4.9 6.2 18.2 4.2 13.1 -12.9 1.8 -35.8 43.1 24.6 -2.9 -3.7 60.8 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 13 III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc Napajedla (1961-1990) ■ Napajedla (1991-2020) ■ Lysá hora (1961-1990) ■ Lysá hora (1991-2020) Obr. 7 Roční chod úhrnů srážek [mm] naměřený na stanicích Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 3.2 Roční chod průměrného počtu dnů s charakteristickými úhrny srážek Další analýzou bylo vyhodnocení průměrného počtu dnů s charakteristickými úhrny srážek. Jedná se o dny, kdy byl úhrn srážek vyšší nebo roven 0,1 mm, 1 mm nebo 10 mm. Celkově dnů s úhrnem vyšším nebo rovným 0,1 a 1 mm ubývalo, ale dnů s úhrnem 10 mm nebo vyšším přibylo, přičemž úhrny srážek se průměrně zvýšily. Tzn. že ubylo málo vydatných srážek s minimálními úhrny, ale srážky s vyššími úhrny byly vydatnější. Dnů s úhrnem 0,1 mm nebo vyšším na stanici v Napajedlech ubylo každý měsíc kromě března a října, v němž byl zaznamenán nejvyšší nárůst o průměrně 1 den více. Nejvyšší úbytek pak byl v červnu, kde těchto dnů ubylo o 2,6. Na Lysé hoře průměrně těchto dní taky ubylo, ale rozdíly kolísaly a úbytek ve všech měsících nenastal. Nejvyšší úbytek byl naměřen v dubnu (2,7) a nejvyšší nárůst v říjnu (1,6). Dny s úhrnem srážek vyšším nebo rovným 1 mm naopak méně ubývaly v Napajedlech a více na Lysé hoře. V Napajedlech nejvíce červnu (1,4) a nejvíce jich přibylo v říjnu (2). Na Lysé hoře byl úbytek celkově vyšší, přičemž nejvyšší byl v srpnu (1,2) a nejvyšší nárůst proběhl v říjnu (0,7). Jak již bylo řečeno, dnů s úhrny srážek vyššími nebo rovnými 10 mm průměrně na rozdíl od předešlých dvou přibylo, ale měsíční rozdíly stále kolísaly, přičemž v Napajedlech ne tak výrazně, pouze v desetinách dnů. V Napajedlech byl nejvyšší nárůst zaznamenán v červenci (0,8) a nejvyšší úbytek v dubnu a červnu (0,4). Na Lysé hoře byl nejvyšší nárůst v září (1,4) a nejvyšší úbytek v srpnu (1,2). 14 Tab. 5 Roční chod průměrných počtů dnů s charakteristickým úhrnem srážek zaznamenaných na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020 Průměrný počet dnů se srážkami > 0.1 mm Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Napajedla 1961-1990 12.7 11.3 12.0 10.8 13.4 14.6 13.2 12.2 10.4 10.3 14.4 13.9 149.3 1991-2020 12.5 10.6 12.1 10.1 12.4 11.9 12.1 10.0 10.1 11.3 11.9 12.1 137.2 Rozdíl NO -0.3 -0.7 0.1 -0.7 -1.0 -2.6 -1.1 -2.2 -0.3 1.0 -2.5 -1.8 -12.1 Lysá hora 1961-1991 19.5 17.2 19.2 18.2 18.1 18.4 17.6 16.5 15.0 14.5 18.4 19.8 212.5 1991-2021 19.3 18.4 19.1 15.5 18.1 17.8 17.4 14.7 15.3 16.1 17.0 19.1 207.7 Rozdíl NO -0.2 1.2 0.0 -2.7 0.0 -0.6 -0.2 -1.9 0.3 1.6 -1.4 -0.7 -4.8 Průměrný počet dnů se srážkami > 1.0 mm Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Napajedla 1961-1990 7.5 6.6 7.6 7.6 9.8 10.5 9.5 8.9 6.8 5.9 8.9 9.1 98.8 1991-2020 7.6 6.9 7.8 7.0 9.7 9.1 9.7 7.6 7.9 7.9 8.0 8.2 97.4 Rozdíl NO 0.1 0.2 0.2 -0.6 -0.1 -1.4 0.1 -1.3 1.1 2.0 -0.9 -0.9 -1.5 Lysá hora 1961-1991 14.1 12.8 13.1 12.5 13.4 14.9 13.6 12.8 11.1 10.4 13.6 14.7 157.1 1991-2021 13.4 12.7 13.3 10.5 13.6 13.4 13.5 11.0 11.1 11.1 11.6 13.5 148.7 Rozdíl NO -0.8 -0.2 0.2 -2.0 0.2 -1.6 -0.1 -1.8 -0.1 0.7 -1.9 -1.2 -8.4 Průměrný počet dnů se srážkami > 10.0 mm Stanice Období Měsíc Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Napajedla 1961-1990 0.3 0.7 0.6 1.3 2.1 2.9 2.0 2.1 1.2 1.2 1.2 0.7 16.3 1991-2020 0.7 0.6 1.0 0.9 2.4 2.5 2.8 2.1 1.9 1.2 1.1 0.7 17.9 Rozdíl NO 0.4 -0.1 0.4 -0.4 0.3 -0.4 0.8 0.0 0.7 -0.1 -0.1 0.0 1.5 Lysá hora 1961-1991 2.0 2.3 2.1 2.7 4.9 5.8 5.4 5.2 3.3 2.4 3.1 2.9 42.2 1991-2021 2.8 2.8 3.0 3.3 4.7 4.9 5.7 4.0 4.7 2.9 2.9 2.6 44.3 Rozdíl NO 0.8 0.5 0.9 0.5 -0.2 -1.0 0.3 -1.2 1.4 0.5 -0.2 -0.3 2.1 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 15 Měsíc Napajedla (1961-1990) ■ Napajedla (1991-2020) ■ Lysá hora (1961-1990) ■ Lysá hora (1991-2020) Obr. 8 Roční chod počtů dnů s úhrnem srážek vyšším nebo rovným 0,1 mm zaznamenanými na stanici Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 20 18 16 Měsíc ■ Napajedla (1961-1990) ■ Napajedla (1991-2020) ■ Lysá hora (1961-1990) ■ Lysá hora (1991-2020) Obr. 9 Roční chod počtů dnů s úhrnem srážek vyšším nebo rovným 1,0 mm zaznamenanými na stanici Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 16 20 18 16 14 ■i 12 ■ T3 +-1 10 ■ OJ ±u >u S. 8 ■ JJJJJIJJJJJJ I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc ■ Napajedla (1961-1990) ■ Napajedla (1991-2020) ■ Lysá hora (1961-1990) ■ Lysá hora (1991-2020) Obr. 10 Roční chod počtů dnů s úhrnem srážek vyšším nebo rovným 1,0 mm zaznamenanými na stanici Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 3.3 Průměrný roční úhrn srážek Aby bylo docíleno co nej vyšší přesnosti vypočítané hodnoty, byl průměrný roční úhrn srážek počítán hned 4 metodami, které byly následně porovnány. Buď výpočtem prostého aritmetického průměru hodnot stanic, se kterým počítá i metoda čtverců nebo výpočtem váženého průměru, který je využíván u metod polygonů a izohyet. 3.3.1 Prostý aritmetický průměr Metoda prostého aritmetického průměru hodnotí průměrný roční úhrn srážek na základě průměru dat jednotlivých srážkoměrných stanic. Počítá se dle následujícího vzorce: X = Kde: xí - naměřené průměrné roční srážky na jednotlivých stanicích [mm] n - počet srážkoměrných stanic na vybraném území Po dosazení těchto hodnot je průměrný roční úhrn srážek dle metody prostého aritmetického průměru roven 820.1 mm v normálovém období 1961-1990 a 837,9 mm v období 1991-2020. 3.3.2 Metoda čtverců Metoda čtverců používá aritmetický průměr jiným způsobem, a to rozdělením vybraného území na stejně velké čtverce, jejichž hodnoty se následně vloží do vzorce aritmetického průměru. Hodnoty jsou určeny dle srážkoměrné stanice, která se ve čtverci nachází, popř. pokud je stanic ve čtverci více, výsledná hodnota je rovna průměru těchto stanic. Pokud se ve čtverci žádná srážkoměrná stanice nenachází, jeho hodnota je vypočítána interpolací hodnot okolních čtverců. Do této analýzy započítány čtverce, ve kterých území nezaujímá alespoň polovinu jejich plochy. 17 5>i Výsledek je tedy opět určen dle vzorce: X = Kde: xí - vypočtené průměrné roční srážky v jednotlivých čtvercích [mm] n - počet čtverců vhodných pro analýzu Čtverce, které byly použity k analýze a jejich průměrné hodnoty jsou vyobrazeny na následující mapě. Po dosažení do vzorce byl vypočítán průměrný roční úhrn o hodnotě 785,6 mm pro normálové období 1961-1990 a rovných 800 mm pro normálové období 1991-2020. 1961-1990 1991-2020 717 S \» ' 9 825 w 93 760^760 707 829 939V- b"^,937 ^939^ 790 881 «931 1119 ') 790« sS 1018 • ™9 .785 » 1089 1155 • S20 1390 41198 878 ,„,„, 21, -1226» 1019 (751)1-»815 t|1Mll096 i877 i "^rar 894 377 J»0 I07i^"? • 1048 • ,1603 1048 98 . 1122 ,J «111.22^-99^ 764 Průměrný roční úhrn srážek čtverce (764) interpolovaná hodnota • Srážkoměrná stanice □ Vybrané území 20 40 i 80 km Obr. 11 Rozdělení průměrných ročních úhrnů srážek [mm] metodou čtverců na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: ARCDAT A PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023), IS.MUNI (2024) SS: WGS 1984 UTMZone 33N 3.3.3 Metoda polygonů Další metodou pro zjištění průměrného ročního úhrnu srážek je metoda polygonů nebo také tzv. Thiessenových polygonů. Tato metoda rozděluje území na polygony dle os přímek, které prochází dvěma sousedními body. Jako hodnota srážek polygonu je určena hodnota srážkoměrné stanice, ke které daný polygon přísluší. V této metodě se počítá také se stanicemi, které na tomto území neleží, protože jejich polygony z části na území leží. Vážený průměr je poté počítán dle vzorce: X = Kde: xí - naměřené průměrné roční srážky na jednotlivých stanicích [mm] Si - plocha polygonu na vybraném území náležící dané stanici [km2] 18 Použité srážkoměrné stanice ajejich polygony jsou zobrazeny v následující mapě. Problémem v tomto případě je absence dat z pohraničních stanic sousedních států, které nejsou do analýzy zahrnuty a stanice u hranic (na východě) tak mohou být nadhodnocené (mají větší váhu). Po dosazení do vzorce vyšla hodnota průměrného ročního úhrnu srážek 774,5 mm pro normálové období 1961-1990 a 789,1 mm pro normálové období 1991-2020. 1961-1990 1991-2020 Srážkoměrná stanice 20 40 _l_ 80 km _i Obr. 12 Rozdělení průměrných ročních úhrnů srážek [mm] metodou polygonů na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023), IS.MUNI (2024) SS: WGS 1984 UTMZone 33N 3.3.4 Metoda izohyet Metoda izohyet je uznávána jako nejpřesnější. V tomto případě je problémem již zmiňovaná absence dat z pohraničních stanic, protože zde chybí hodnoty pro interpolaci. Na území je velmi velká variabilita srážkových úhrnů, takže byl zvolen interval mezi izohyetami 100 mm a jejich střední hodnoty jsou zobrazeny na mapě. Výsledná hodnota je poté zjišťována jako vážený průměr těchto hodnot a rozlohy plochy mezi izohyetami. Výpočet probíhá podle vzorce: X = Z Si Kde: xt - vypočtené průměrné roční srážky mezi jednotlivými izohyetami [mm] Si - plocha mezi jednotlivými izohyetami [km2] Po dosazení do vzorce byl průměrný roční úhrn srážek vyčíslen na 779,4 mm pro normálové období 1961-1990 a 793,2 mm pro normálové období 1991-2020. 19 1961-1990 1991-2020 0 20 40 80 km i_i_i_i Obr. 13 Rozdělení průměrných ročních úhrnů srážek [mm] metodou izohyet na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020 Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023), IS.MUNI (2024) SS: WGS 1984 Zone 33N 3.3.5 Vyhodnocení metod Výsledky všech metod jsou velmi odlišné, což je zčásti možné přisoudit již zmiňovaným nevyhovujícím datům pro metodu polygonů a izohyet, proto je také poněkud zavádějící porovnání ostatních metod vzhledem k metodě izohyet. V normálovém období 1961-1990 byl průměrný roční úhrn srážek 779,4 mm dle metody izohyet, které jsou poměrně blízké metody čtverců a polygonů, které se liší o necelé 1 %. U metody prostého aritmetického průměru ale už dochází k většímu rozdílu, a to o více než 5 %, což v tomto případě je rozdíl o více než 40 mm. Tab. 6 Výsledné hodnoty průměrného ročního úhrnu srážek [mm] na vybraném území za normálové období 1961-1990 metodou aritmetického průměru, čtverců, polygonů a izohyet Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] % Prostý aritmetický průměr 820.1 105.2 Metoda čtverců 785.6 100.8 Metoda polygonů 774.5 99.4 Metoda izohyet 779.4 100.0 V druhém normálovém období, tedy 1991-2020, byl dle metody izohyet průměrný roční úhrn srážek stanoven na 793,2 mm, tzn. nárůst oproti předchozímu období o téměř 14 mm. Co se týče ostatních metod, rozdíly jsou velmi podobné jako tomu je u normálového období 1961-2020. Rozdíl 20 do 1 % u metod čtverců a polygonů, kdy se tento rozdíl se změnil pouze o 0,1 % a přes tentokrát už 5,5 % u metody aritmetického průměru, což je rovno téměř 45 mm. I přes to, že se metody liší, celkový nárůst srážek může být potvrzen, právě proto, že odchylky jsou téměř stejné a v rámci jednotlivých metod tak dochází k téměř stejnému nárůstu. Tab. 7 Výsledné hodnoty průměrného ročního úhrnu srážek [mm] na vybraném území za normálové období 1991-2020 metodou aritmetického průměru, čtverců, polygonů a ízohyet Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] % Prostý aritmetický průměr 837.9 105.6 Metoda čtverců 800.0 100.9 Metoda polygonů 789.1 99.5 Metoda izohyet 793.2 100.0 21 4 KLIMAGRAM Pro sestrojení klimagramů byla vybrána klimatologická a srážkoměrná stanice ve Strání. Tato stanice leží v nadmořské výšce 384 m n. m. na úpatí vrcholu Velká Javorina, který je nej vyšším vrcholem Bílých Karpat a zároveň nejvyšším bodem okresu Uherské Hradiště. (MAPY.CZ, 2024) V klimagramech j sou shrnuty průměrné měsíční teploty a úhrny srážek během roku v normálových obdobích 1961-1990 a 1991-2020. V normálovém období 1961-1990 byla naměřena průměrná hodnota 7,4 °C a celkový úhrn srážek byl 764,2 mm, což je vzhledem k celému vybranému území lehký podprůměr. Teploty kolísaly rovnoměrně od minima v lednu k maximu v červenci. Nejvyšší teplota byla rovna 16,6 °C a nejnižší -3,5 °C. Srážky jsou poté rozloženy nerovnoměrně přes celý rok, kdy nepravidelně klesají a stoupají úhrny srážek v jednotlivých měsících. I přes to jde období rozdělit na méně srážkově vydatné (zima) a více vydatné (konec jara a léto). Maximum srážek spadlo v červnu, a to 90,3 mm a minimum v březnu, a to 41,3 mm. -20 ■ -5 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc Průměrný úhrn srážek [mm] —Průměrná teplota vzduchu [°C] Obr. 14 Klimagram stanice Strání za normálové období 1961-1990 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) Oproti předešlému normálovému období bylo období mezi lety 1991 a 2020 průměrně o 1,2 °C teplejší (8,6 °C) a spadlo o 13,6 mm více srážek (787,8 mm), což je taktéž lehký podprůměr oproti celému území. Teplotní maxima a minima nezměnila polohu v roku (minimum v lednu a maximum v červenci), ale co se změnilo velmi významnejšou teplotní hodnoty, které v průměru stouply o 1,2 °C (8,6 °C). Maximum se zvýšilo o 2 °C (18,6 °C) a minimum o 1,7 °C (-1,8 °C). Rozložení srážek j e méně rozkolísané a více se blíží k trendu s vydatnějšími letními měsíci s poklesy k zimním měsícům. Maximum bylo naměřeno v červenci a bylo rovno 92,6 mm a minimum dosahovalo 47,5 mm a bylo naměřeno v lednu. 22 100 ■ ■ 20 80 15 60 10 -o £ 40 E 20 -20 ■ -5 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc Průměrný úhrn srážek [mm] —Průměrná teplota vzduchu [°C] Obr. 15 Klimagram stanice Strání za normálové období 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) 23 5 ZÁVĚR K analýze bylo vybráno území sestávající z okresů Nový Jičín, Frýdek-Místek, Přerov, Vsetín, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. Na tomto území byly hodnoceny teplotní a srážkové poměry za normálová období 1961-1990 a 1991-2020. Teplotní poměry daného území prošly mezi normálovými obdobími výraznými změnami, kdy na území došlo k celkovému oteplení kolem 1 °C, což se projevilo také na výskytu dnů s charakteristickou teplotou. Nejvyšší oblast území stále nezaznamenáva tropické dny, ale celkově dochází k nárůstu dnů tropických a letních, a naopak ubývá dnů mrazových a ledových, které se dříve nacházely v některých měsících v roce a v normálovém období 1991-2020 se již neobjevily vůbec. Taktéž stoupají maximální a minimální teploty. Teplota vzduchu stoupá ve všech oblastech vybraného území, ale srážky stoupají nerovnoměrně. Celkový nárůst je dle metody izohyet vyměřen na 13,8 mm, ale na stanicích, které byly vybrány k analýze (nejvýše a nej níže položená) byly nárůsty mnohem vyšší, tzn. že na ostatních stanicích bude nárůst mnohem nižší nebo mohlo dojít k úbytku. Např. na stanici Lysá hora byl naměřen roční nárůst o 60,8 mm. Průměrný roční úhrn srážek byl dle metody izohyet, která je považována za nejpřesnější, pro normálové období 1961-1990 roven 779,4 mm a pro normálové období 1991-2020 roven 793,2. Metody se lišily v rámci 1 % až na metodu prostého aritmetického průměru, která se lišila o 5,4 a 5,6 %. Pro přesnější analýzu metody polygonů a izohyet by ale byla zapotřebí data ze sousedních pohraničních stanic sousedních zemí (Slovensko, Polsko). Takto popsané změny potvrdily i klimagramy, které byly sestrojeny pro stanici ve Strání. Zde byl naměřen nárůst průměrných ročních teplot 1,2 °C a roční úhrn srážek se zvýšil o 13,6 mm. 24 SEZNAM ZDROJU ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023): ArcČR500, https://www.arcdata.cz/cs-cz/produkty/data/arccr (20. 11. 2024). IS.MUNI (2024): Studijní materiály předmětu Z0076 Meteorologie a klimatologie, https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2024/Z0076/ (20. 11. 2024). MAPY.CZ (2024): Základní mapy, https://mapy.cz/zakladni (30. 11. 2024). 25 SEZNAM OBRÁZKU A GRAFU Obr. 1 Vybrané území v rámci České republiky Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023) SS: WGS 1984 UTM Zone 33N..........................................................................................................3 Obr. 2 Prostorové rozložení klimatologických a srážkoměrných stanic na vybraném území Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2023), IS.MUNI (2024) SS: WGS 1984 UTM Zone 33N..............4 Obr. 3 Průměrné roční teploty vzduchu [°C] na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020.........................................................................................................................................5 Obr. 4 Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] naměřené na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020...................................................................................6 Obr. 5 Roční chod průměrných a absolutních denních maximálních a minimálních teplot vzduchu [°C] naměřených na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991— 2020......................................................................................................................................................9 Obr. 6 Roční chod průměrných počtů dnů s charakteristickou teplotou zaznamenaných na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020..................................................12 Obr. 7 Roční chod úhrnů srážek [mm] naměřený na stanicích Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020........................................................................................................14 Obr. 8 Roční chod počtů dnů s úhrnem srážek vyšším nebo rovným 0,1 mm zaznamenanými na stanici Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020............................................16 Obr. 9 Roční chod počtů dnů s úhrnem srážek vyšším nebo rovným 1,0 mm zaznamenanými na stanici Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020............................................16 Obr. 10 Roční chod počtů dnů s úhrnem srážek vyšším nebo rovným 1,0 mm zaznamenanými na stanici Napajedla a Lysá hora za normálová období 1961-1990 a 1991-2020.................................17 Obr. 11 Rozdělení průměrných ročních úhrnů srážek [mm] metodou čtverců na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020......................................................................................18 Obr. 12 Rozdělení průměrných ročních úhrnů srážek [mm] metodou polygonů na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020.................................................................................19 Obr. 13 Rozdělení průměrných ročních úhrnů srážek [mm] metodou izohyet na vybraném území za normálová období 1961-1990 a 1991-2020......................................................................................20 Obr. 14 Klimagram stanice Strání za normálové období 1961-1990 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) ...22 Obr. 15 Klimagram stanice Strání za normálové období 1991-2020 Zdroj dat: IS.MUNI (2024) ...23 26 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] naměřené na stanicích Přerov a Lysá hora v normálových obdobích (NO) 1961-1990 a 1991-2020...................................................................6 Tab. 2 Roční chod průměrných a absolutních denních maximálních a minimálních teplot vzduchu [°C] naměřených na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020............................................................................................................................................8 Tab. 3 Roční chod průměrných počtů dnů s charakteristickou teplotou zaznamenaných na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020........................................11 Tab. 4 Roční chod úhrnů srážek [mm] naměřený na stanicích Napajedla a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020..............................................................................................13 Tab. 5 Roční chod průměrných počtů dnů s charakteristickým úhrnem srážek zaznamenaných na stanicích Přerov a Lysá hora za normálová období (NO) 1961-1990 a 1991-2020.........................15 Tab. 6 Výsledné hodnoty průměrného ročního úhrnu srážek [mm] na vybraném území za normálové období 1961-1990 metodou aritmetického průměru, čtverců, polygonů a izohyet...........................20 Tab. 7 Výsledné hodnoty průměrného ročního úhrnu srážek [mm] na vybraném území za normálové období 1991-2020 metodou aritmetického průměru, čtverců, polygonů a izohyet...........................21 27