Územní plánovania urbanismus Ondřej Mulíček Jiří Malý stručná osnova 1. Základní pojmy prostorového plánování; 2. Vývoj společnosti a plánování; 3. Významné urbanistické koncepce 19. a 20. století; 4. Plánování mezi válkami; 5. Meziválečné plánování v českém prostředí; 6. Územní a regionální plánování za socialismu; 7. Prostorové plánování v evropském měřítku; 8. Soudobá plánovací praxe v ČR; 9. Příklad tvorby ÚP (Brno). plánování souvisíš lineárně chápaným rozvojem obecná aktivita, která vytváří sled akcí vedoucích k dosažení určitého cíle „Vědecké" plánování je doplněno statistickými podklady, matematickou , reprezentací, kvantifikovaným hodnocením. uzemni a regionální plánovaní je často bráno jako racionální proces - reakce na stávající problémy plánování plánování není jen technickým procesem, odezvou na viditelný problém, aleje rovněž významným mocenským nástrojem plánování vždy odráží a snaží se naplňovat představu o ideálním územním a ekonomickém (městském či regionálním uspořádání) územní a regionální plánování je často bráno jako racionální proces - reakce na stávající problémy plánování není jen technickým procesem, odezvou na viditelný problém, aleje rovněž významným mocenským nástrojem plánování vždy odráží a snaží se naplňovat představu o ideálním územním a ekonomickém (městském či regionálním uspořádání) uzemni a regionální plánovaní je často bráno jako racionální proces - reakce na stávající problémy plánování plánování není jen technickým procesem, odezvou na viditelný problém, aleje rovněž významným mocenským nástrojem plánování vždy odráží a snaží se naplňovat představu o ideálním územním a ekonomickém (městském či regionálním uspořádání) f ^\ I spatial I town planning I planning / \. J f— V^o^Nw / physical f urban \ I planning _ I planning J amenagement du territoire raumordnu ruimtelijke ordering nsiopaid tpfiwyjd upiuispiAr S7 H3Ui[eA*|íJAA nuj[e7 u-iAuíaja* nuejLpo !fnri]3j>HJO>) r K,jorri in^rn] rifnjnj^.o iiíouuip o.jil b nqABjsÍA '\\unzn a jěilijí Ai§wbz pLUOj^ncFS i au a_ja/i ifnuipjooif puq^pt oioqoi a|pod wadrijsod mpAoue|d OLguujarn AueSjfj |f) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) definuje cíle územního plánování (1) Cílem územnřtio plinouáni jp vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj úieml. spočívající v* vyváží r>cm vztahu podmínek pro příznivé Iivotnf ořostfedi. pro hospodářský rojvoja pra soudržnost ^ufilf.'iu-L.1u' L-.byv.Hi; .i--'in\i Itl. ipcMtsjjujL' potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky řivota generaci budoucích. (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj územia konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chránia rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného územia zajišťuje ochranu nezastavěného územia nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje územia míru využití zastavěného území. nsiopaid tpfiwyjd upiuispiAr S7 H3Ui[eA*|íJAA nuj[e7 u-iAuíaja* nuejLpo !fnri]3j>HJO>) r K,jorri in^rn] rifnjnj^.o iiíouuip o.jil b nqABjsÍA '\\unzn a jěilijí Ai§wbz pLUOj^ncFS i au a_ja/i ifnuipjooif puq^pt oioqoi a|pod wadrijsod mpAoue|d OLguujarn AueSjfj |f) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) definuje cíle územního plánování (1) Cílem územnřtio plinouáni jp vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj úieml. spočívající v* vyváží r>cm vztahu podmínek pro příznivé Iivotnf ořostfedi. pro hospodářský rojvoja pra soudržnost ^ufilf.'iu-L.1u' L-.byv.Hi; .i--'in\i Itl. ipcMtsjjujL' potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky řivota generaci budoucích. dílčí cíle a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrofa pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, národní úroveň směrnice, perspektivy bez prostorového aspektu regionální politika regionální úroveň strategické plánování místní úroveň fyzické, prostorové plánování faktory ovlivňující charakter plánovacích systémů záběr systému určuje v jakých politických tématech má systém územního plánovaní kompetence rozsah a typ plánování na národních a regionálních úrovních o centrum moci liší se míra centralizace, lokalizace či regionalizace územního plánování 4 podíl rolí veřejného a c ,J D povaha soukromého sektoru právního systému 7 vzdálenost mezi vyjádřenými cíly a výsledky 6 vyzrálost systému 4 typy územního plánování v Evropě regionálně ekonomický přístup slouží k naplňování širokých sociálních a ekonomických cílů komplexní integrovaný přístup je řízeno pomocí složité provázané hierarchie plánů od národní až po místní úroveň řízení využití území urbanistické pojetí spojeno zejména s otázkami využití území silný architektonický akcent, estetická hlediska, zájem o vzhled města říze ní výstavby teoretická východiska ÚP ??? teorie urbanismu = převážně normativní teorie o správné praxi racionální komplexní model ♦ fundamentální víra ve "vědecké plánování" ♦ urbanista jako profese sdělující "pravdu" politikům ♦ cílem územního plánováníje obecní blaho politicko-ekonomický model • marxistický pohled na roli urbanisty urbanismus jako: * nástroj racionalizace a legitimizace • nástroj zprostředkování mezi různými typy kapitálu * regulátor tlaků ovládaných tříd "obhájcovský" model urbanismu spravedlivý urbanismus • urbanista jako zástupce slabých v procesu územního plánování * územní plánování jako nástroj společenské kontroly a rovnováhy, nástroj přerozdělení moci model komunikativní akce ■ urbanismus jako mód komunikace mezi expertem a klientem ■ snaha o kontextuální pochopení a akci racionální komplexní model • fundamentální víra ve "vědecké plánování" • urbanista jako profese sdělující "pravdu" politikům • cílem územního plánování je obecní blaho "obhájcovský" model urbanismu spravedlivý urbanismus • urbanista jako zástupce slabých v procesu územního plánování • územní plánování jako nástroj společenské kontroly a rovnováhy, nástroj přerozdělení moci politicko-ekonomický model • marxistický pohled na roli urbanisty urbanismus jako: • nástroj racionalizace a legitimizace • nástroj zprostředkování mezi různými typy kapitálu • regulátor tlaků ovládaných tříd model komunikativní akce • urbanismus jako mód komunikace mezi expertem a klientem • snaha o kontextuální pochopení a akci plánování před průmyslovou revolucí přizpůsobení se prostředí ) využívaní vlastností prostředí vznik zemědělské/lokalizované společnosti a prvních sídel přetváření prostředí, vznik „umělého" prostředí rozvoj prvních velkých měst, vznik zavlažovacích systémů, procesy středověké kolonizace převzetí kontroly nad rozsáhlými celky krajiny barokní úpravy krajiny, vznik industriálních měst a krajin středověká kolonizace základní struktury osídleni v raném středověku - rodové vsi na úrodných sprašľch a nivách (nejčastější typ - hromadné vsi s úsekovou plužinou) | výjimečně privilegované osady "městského typu" se zastoupením obchodníků a řemeslníků vnitřní kolonizace (11.- pol. 14. st.) = rozšiřování starého sídelního území do vyšších nadmořských poloh; starousedlíci vnější (německá) kolonizace (konec 12.- pol. 14. st.) = kolonizace zejména lesních a horských oblastí německými osadníky | komplexní hospodářský právní a politický proces, který lze označit za největší historickou transformaci východoevropské krajiny | emfyteutické právo typ právního města (tj. města s danými právními výsadami) přenesen z iniciativy panovníků v souvislosti s německou (vnější) kolonizací pokrývání původní pralesní krajiny sítí enkláv | do konce 13. století v našem prostoru vybudována poměrně stabilní síť měst a městeček vliv lokátorů hustota zalidněni v 1 7. stol. hustota zalidněni ve 13. stot. hustota zalidněni ve 14. ■ 16. stol. stof. hustota zalidnění v 11. stol. Legenda 0-5 EŽJ5-15 TžZh 15-25 BDÍ 25 -30 vegetační stupňovitost hustota zalidnění ve 13. stol. hustota zalidnění ve 14. - 16. stol. stol. návesnítyp převažuje ve staré sídelní oblasti velikost návsi daná počtem zamýšlených lánů kolmých na podélnou osu usedlostí ulicový/silniční typ typicky jižní Morava nebo východní Čechy, často na okrajích říčních niv často přeparcelací starších hromadných vsí návesní ulicový typ esní lánové vsi často typ"okrouhlic" (na obrázku) nebo "potoční" vsi (Českolipsko, Svitavsko, Bílé Karpaty dvorcový typ 78 zakládaná města Moravská Třebová Kolín Nový Jičín Klatovy České Budějovice Vodňany Plzeň Domažlice postupné zahušťování středověkého města zahrada -+hřbitov -> parcela související rozvoj sanitárních opatření, předpisů a infrastruktury "no man shall bury any dung within the liberties of the city" limity růstu: produkce zázemí \ limity pitné vody \ cechovní regulace novousediých řemeslníků \ dopravní omezení \ hradební systémy renesanční a barokní krajina ...if one uses the term precisely, there is no renascence city. But there are patches of renascence order, openings and clarifications, that beautifully modify the structure of the medieval city... Lewis Mumford, 1961 • rozpad hradské soustavy, přestavby hradů • renesance - projev určitými změnami v hospodářském využívání a uspořádaní krajiny. rybníkářství, velkostatky • otevření intravilánu další silná vlna plánovaného zakládání a obnovování měst v období baroka 17. a 18. století ■ města (resp. jejich forma) odrazem doby, ekonomické, světské či církevní m 0 c 1 • po litická o by r okr a tická cen tralizace Turín - renesance Palmanova - renesance Petrohrad - baroko barokní krajina barokní krajina - výsledkem zcela nového land use, resp. zacházení s přírodou archetyp krajiny platný do dnešní doby pobělohorské přerozdělení moci - spojení roztříštěných panství - zavedení velkoměřítkových způsobů hospodaření a správy/plánování krajiny • rozsáhlé polní krajiny, • louky se diferencují od pastvin, • lesy se definitivně stávají enklávami v sídelní krajině • zlepšování cestní sítě a její diferenciace první pobělohorské soupisy majetku tzv. berní rula | na Moravě lánový rejstřík (cca pol. 17. st.) od pol. 18. st první tereziánský katastr - rustikál druhý tereziánský katastr - dominikál RAABIZACE od 1777 přerozdělení půdy mezi dominikálem a bezzemky; vznik cca 250 tzv. raabizačních vsí s pravidelným půdorysem vliv industrializace rozptýlená protoindustrializace koncentrační vliv uhlí • těžební města • dopravní uzly • obchodní centra hygienické podmínky nových průmyslových měst • nedostatečná technická infrastruktura • zavádění právních norem, standardů, kontrola spekulativní výstavba ...capitalism tended to dismantle the whole structure of urban life and place it upon a new impersonal basis: money and profit... ...feudal land was leased for 99 or 999 years: at least three generations. This system favored continuity and it slowed the upward movement of prices. When land became a commodity, not a stewardship, it passed out of any kind of communal control... Lewis Mumford, 1961 3 elementy průmyslového města FACTORY - RAILROAD - SLUM Figure 1.7 Marshall, Benyon and Bage's flax-spinning mill, Shrewsbury, 1796-7 (reproduced from Pevsner, 1979, p.277; photograph: West Midlands Photographic Services, Shrewsbury) Figure 1.1 Deaths from cholera in the Soho district of London, September 1854. Dr John Snow's celebrated map, which established the connection between the cholera outbreak and a single polluted water pump in Broad Street. This emphasized the importance of supplying pure water to the inhabitants of the growing cities of Britain. plánovací utopie Owen - New Lanark Krupp - Margarethenhöhe haussmanizace Paříže „..staví obec sama a odprodává pak domy. Dříve stavěla také nějaká společnost soukromá, poněvadž však prý se ukázalo, že základové jejího jmění byli spíše mělcí, než se očekávalo, zmizela i ona. Vše se staví z kamene a železa a vzdor své lehkosti mají budovy nové přece pevnost pro věky. Deset ulic lehne rumem a na zpustošené prostoře povstanou dvě nebo tři třídy široké, třeba i kus bulváru." 1867 okolo 1900 1914 před 1959 po 1760/1900 1900 1903 po 1773 1901 1904 / 1905 okolo 1906 BRNO. Zatný trh. 1931 1999 1930 1906