Územní plánování a urbanismus poválečné plánování ■ poválečná situace v prostoru ČR ■ ekonomické rozdíly mezi Čechami/Moravou a Slovenskem latentní nedostatek průmyslu v jižní části republiky odsun německého obyvatelstva z příhraničních oblastí 1950-1960 1960-1968 80. léta regionální aspekty . industrializace ekonomicky utlum , ekonomické Slovenska vyrovnávaní 70. léta centrální rozdělování zdrojů centrální plánování vědomé usměrňování rozvoje národního hospodářství jako celku podle centrem připravených cílů centrální rozhodování -jaká odvětví budou rozvíjena a která nikoli oblastní plánování - kde budou jaké výrobní jednotky lokalizovány územní plánování - harmonizace vývoje průmyslu a osídlení v daném území - v rámci územního plánování koncepce osídlení / koncepce urbanizace ekonomické plánování decentralizační tendence _ rozvíjení starých vyrovnávání V S • průmyslových oblastí meziregionálních rozdílů průmyslová politika sídelní politika územně-plánovací koncepce středisková soustava osídlení koncept sítě střediskového osídlení: • střediska místního významu (SOMV, 1500 až 2000 obyvatel) • střediska obvodního významu (SOOV, 30 - 80 000 ob.) • střediska oblastního významu koncentrace finančních prostředků na investiční akce zlevnění administrativy koncentrovaných zařízení úpadek nestředískových obcí sídelní aglomerace druhá generace koncepcí aglomerace a urbanizační pásma nesouhlas s rozptylem prostředků do centrálních míst důraz na význam měst doplněk střediskového konceptu středisková soustava osídlení koncept sítě střediskového osídlení: • střediska místního významu (SOMV, 1500 až 2000 obyvatel) • střediska obvodního významu (SOOV, 30 - 80 000 ob.) • střediska oblastního významu koncentrace finančních prostředků na investiční akce zlevnění administrativy koncentrovaných zařízení úpadek nestřediskových obcí Členění obyvatelstva podle kategorizace sídel (sčítání 1980) Členění sídelních útvarů Počet Počet Počet obyvatel obcí sídel absolutní v # nestředisková sídla 3 5kh 9 188 2 098 088 20,4 střediska osídlení místního významu 850 3 809 2 k23 992 23,5 střediska osídlení obvodního významu 177 2 417 5 155 026 56,1 c e 1 k e m h 571 15 klk 10 291 927 100 io sídelní aglomerace druhá generace koncepcí aglomerace a urbanizační pásma nesouhlas s rozptylem prostředků do centrálních míst důraz na význam měst doplněk střediskového konceptu Hlavní směry urbanizace ČSR podle Terplanu z roku 1975 řešení bydlení bydlení (a průmysl) jako symboly socialistické modernity KONTEXT: poválečná bytová krize rozsáhlé přesuny obyvatelstva spojené s dosídlováním a industrializací modernistické „i.^u,., socialistický , . , navrny J masová panelová výstavba od 60. let /V / Baťův Zlín realismus přechodné poválečné období meziválečná (levicová) avantgarda úvahy o kolektivním bydlení a industrializaci výstavby Karel Teige: Minimální byt a kolektivní dům nejmenšíbytje třeba řešitijako obytnou buňku pro dospělého jednotlivce; tyto buňky jest třeba seskupiti do velkých obytných úlů Baťův Zlín zájem o standardizaci a prefabrikaci (zkušenosti se standardizovanou výstvbou cihlových a železobetonových konstrukcí) standardizované plány továrních měst poválečné přechodné období první momenty masové výstavby navázané na předválečný modernismus dvouletý plán 1947-1948 kolektivní dům Litvínov Hilský, Linhart původní plán = 35 kolektivních domů často atypické prvky - nízká možnost standardizace - drahá výstavba vzorná sídliště pracovní skupiny pro návrhy standardizovaných bytů a rodinných domků nízký výkon stavebnictví v rámci dvouletého plánu centralizace výstavby a projektování po 1948 - Československé stavební závody a Stavoprojekt im mum tm im »n wa "31 n3Ě ° j w3BmnSĚ "JE 3i"im n a n f *mmmmm poválečné přechodné období první momenty masové výstavby navázané na předválečný modernismus dvouletý plán 1947-1948 kolektivní dům Litvínov Hilský, Linhart původní plán = 35 kolektivních domů často atypické prvky - nízká možnost standardizace - drahá výstavba vzorná sídliště pracovní skupiny pro návrhy standardizovaných bytů a rodinných domků nízký výkon stavebnictví v rámci dvouletého plánu centralizace výstavby a projektování po 1948 - Československé stavební závody a Stavoprojekt KLADNO* MOST -MÍJÍ 1111 ' 4 1 ISTEBNA ^™ socialistický realismus ■ spíše opak meziválečného modernismu - inspirace sovětskou praxí 1948 -1955 SORELA politicky podporovaný - historizující - estetizujícľ- důraz na detail • nepopírány principy typizace a standardizace výstavby ■ často kvalitní urbanistická kompozice Nová Ostrava největší bytový projekt tehdejší ČSSR (redukováno na Ostrava-Poruba) Havířov Bludovice - Šumbark (od 1955 Havířov) - součást projektu Nová Ostrava ^9 n í n T Ti Ostrov nad Ohří Nová Dubnica Nová Ostrava největší bytový projekt tehdejší ČSSR (redukováno na Ostrava-Poruba) Havířov Bludovice - Šumbark (od 1955 Havířov) - součást projektu Nová Ostrava Ostrov nad Ohří Nová Dubnica I! D u__II ^m masová panelová výstavba od 2. pol. 50. let návrat k čistému modernismu důraz na ekonomiku výstavby = prefabrikace = panelová sídliště snižování pestrosti architektonických prvků "proudová" výstavba vývoj konstrukčních soustav problémy nedostatečné občanské vybavenosti, kvality výstavby a urbanistické kompozice Brno Lesná 1961 - příklad kvalitního panelového sídliště (Zounek, Rudiš) první skutečně celostátní soustava téměř bez estetizujících prvků do 70. let B60 m m krajská (brněnská) varianta G57 ostravská varianta G57 do konce 60. let - tzv. blokopanely (jak z cihel, tak z betonu) často i na venkově T06B nejčastější soustava - mnoho variant - od 1. třetiny 60. let větší rozpon - 6 metrů nová : a enei BA-NKS nová soustava vyvíjená od 70, let - vyšší bezpečnost a energetická úspornost WÚ-ETA úprava T08B dle zásad N KS od 70. do 90. let nejmodernější soustavy - od 80. let dán v některých typech zděná jádra Larsen Nielsen dánská licence - od 80. let sídliště v západní Evropě Hansaviertel, Z. Berlin This was followed by a number of major initiatn'es taken by the Berlin senatt to modernize the city's housing stock. A large housing project was started to t designs of Hans Scharoun in Charlottenburg Nord. and in the eariv 1960s this was followed by two even larger developments, the first suge of Gropiusstadt, or bbs, linking the south Berlin suburbs of Britz. Buckow and ftudow. and the Markisches Viertel (Rave, 1970; see Figure 6.17). It was billed from the start as another demonstration of Berlin's transformation from the cmy of nineteenth-century rent barracks into a modern city offering all the facilities to be found in any other West German city. It was conceived as a new commururv for 45.000 people to be built in an area to the north of the dry that was then covered with shabby Scbrebergarden (allotment) plots, dilapidated weekend shacks and teasional cottages. The few buildings judged fit to remain were to be Greater London Plan Patrick Abercrombie, John Forshow VÝCHODISKA: • snížení populačního zatížení jádrového londýnského regionu • adekvátní rozmístění průmyslu, restrikce nových průmyslových aktivit • udržení pozice hlavního námořního přístavu • založení plánovací infrestruktury pro Londýn INDUSTRY GREATER LONDON PLAN 1944 POPULATION ■ DISTRIBUTION AMD CHANGE I92M93& *■ i ■ PSTPr^EE HD* Tut «-' ■-■•<- O» TQM APO OOtMTffr NV.M^ GREATER LONDON PLAN 1944 POPULATION "* DISTRIBUTION AMD CHANGE 1921-I93Ö LI PIVWCCruM the WMSTDKMTDHUMO GREATER LONDON PLAN 1944 New Towns 3 fáze výstavby (Mark 1, 2 a 3) mezi 1946 a 1970 | 32 nových měst | 2,8 mil. obyvatel výsledek debat z předválečného období (Barlowova komise) snaha o kontrolu expanze (průmyslových) měst příklad "pozitivního" plánování | inspirace zahradními městy Stevenage Instead of restricting the size of the city, the planners immeasurably expanded it... The "new towns" ineluctably became as much part of london (as Bloomsbury and Covent Garden)... so that the whole south eastern area became London.