Kartografická generalizace Milan KONEČNÝ, Zdeněk STACHOŇ GÚ, PřF MUNI Brno Turkmenistán – mapy (generalizace) Generální Geografická (přehledná) mapa mapa Provincie a distrikty Podstata kartografické generalizace Účel generalizace Def.: Proces výběru a zevšeoběcňování obsahu mapy, který má na zřeteli zobrazení skutečností v jejich hlavních rysech a zvláštnostech podle účelu a měřítka mapy (Sališčev) Specifická metoda znázorňování, výběru a zevšeobecňování konkrétních objektů a vztahů, používaná při sestavování map (Suchov).  Hlavní úkol generalizace:  Vyjádření uceleného a objektivního obrazu území i na mapách menších měřítek tak, aby charakteristické rysy území zůstaly zachovány  A nebyly způsobem znázornění ani generalizací setřeny. Základní činitelé generalizace - Účel mapy - Měřítko mapy - Zvláštnosti zobrazovaného území - Grafické prostředky a způsoby znázornění ÚČEL MAPY  Účel: prvořadý a určující význam, dává generalizaci obsah i rozsah.  Je mu podřízen obsah mapy a podrobnost zobrazení jednotlivých jevů  Určuje měřítko mapy.  Důležitost prvků pro zobrazení/vypuštění  Podřízeny grafické metody, velikost značek, síla čar, barevnost, popis. MĚŘÍTKO MAPY  Plně podřízeno jejímu účelu  Ovlivňuje plošné rozměry mapového listu  Se zmenšujícím se měřítkem dochází k redukci obsahu, odsunům značek, apod.  V měřítkové řadě etapy, kdy se s měřítkem mění i výrazové prostředky, jiné zpracování, poznání – charakter generalizace CHARAKTER GENERALIZACE  Kvalitativní  Kvantitativní Ad. Kvalitní: u topografických map, výběr prvků do mapy, jejich vyjádření, výrazové prostředky Z map původních vznikají mapy odvozené 1:25 000, 1:50 000 a 1:100 000. Stejná koncepce map, účel, obsah, úprava, jednotný značkový klíč. Odlišnost: velikost značek. Ad. Kvantitativní: při odvození map 1:50 K a 1:100 K generalizace kresby, zmenšení počtu a velikosti značek, tedy kvantitativní. Přechod na menší měřítka (1:200,500 K a 1:1 mil) se mění účel map (z podrobných na přehledné), jiné zobrazovací metody, barvy, hypsometrie, apod. –kvalitativní charakter.  Kvalitativní charakter nejvýraznější při přechodu z map topografických k obecně geografickým (nemusí se měnit ani měřítko).  Jiná koncepce, význam, jiné obsahové prvky, jiné grafické a barevné vyjádření.  Geografické mapy menších měřítek: opět kvantitativní charakter. CHARAKTER ZOBRAZENÉHO ÚZEMÍ  Vždy ovlivňuje generalizaci.  Vymezení oblastí s kvalitativně stejnými a dostatečně homogenními jevy z hlediska znázornění a generalizace v budoucí mapě. GRAFICKÉ PROSTŘEDKY ZNÁZORNĚNÍ OBSAHU  Ovlivňují generalizaci tím, jak graficky zatěžují mapu.  Mají na ni vliv nejmenší možné rozměry značek, síla čar, schopnost očí rozlišit podrobnosti.  Čím hustší kresba a rozsáhlejší popis, tím méně prvků může být v mapě zobrazeno. Metody generalizace  výběru  zevšeobecňování tvarů  zevšeobecňování kvalitativních a kvantitativních charakteristik  nahrazení obrazů jednotlivých předmětů jejich hromadným, označením Reglementace  odstranění subjektivismu  závazná pro daný druh mapy  nejčastěji vychází z matematicko-statistického šetření Censální výběr  Stanovuje se dolní hranice výběru  Příklad: 1. Na mapě se zobrazí pouze obce, které mají více než 500 obyvatel, 2. vodní toky s délkou na mapě větší než 2 cm. Cenzální výběr  vyžaduje odbornou znalost tématu – jen odborník ví, co je v tématu důležité  je běžný u map velkých a středních měřítek  snadnost při rozhodování o zákresu prvku Cenzální výběr  Příliš závisí na tvůrci mapy 1. nerespektuje charakter okolí zájmového prvku 2. nepřihlíží k charakteru území 3. nepřihlíží k významu vyjadřovacích prostředků 4. nepřihlíží k zaplnění mapy kresbou (v různých částech mapy) Normativní výběr  vychází z podrobných rozborů zákonitostí a vztahů mezi prvky na podkladových a odvozených mapách  výběr je podřízen vypočteným normativům  normativ = největší možná (optimální) množství prvků, která z daných množství na podkladové mapě přijdou v úvahu pro zakreslení do odvozené mapy (ne prvky, které má mapa obsahovat) Normativní výběr  pro celé území neplatí pouze jeden normativ  způsoby stanovení normativů : 1. Töpferůr zákon odmocniny 2. Rozšířený zákon odmocniny 1. Töpferův zákon odmocniny  nF je počet prvků na mapě odvozené,  nA je počet prvků na mapě podkladové,  mF je měřítkové číslo mapy odvozené,  mA je měřítkové číslo mapy podkladové. F A AF m m .nn  2. Rozšířený zákon odmocniny  nF je počet prvků na mapě odvozené,  nA je počet prvků na mapě podkladové,  mF je měřítkové číslo mapy odvozené,  mA je měřítkové číslo mapy podkladové.  cv - konstanta významu prvku volená relacemi  cz - konstanta poměru velikosti znaků v odvozené a podkladové mapě F A AF m m .nn  v.c z.c Zevšeobecňování tvarů  Zjednodušování tvarů patří k nejtěžším metodám  Při zjednodušování je nutné zachytit charakter objektu samotného (např. u říční sítě) nebo prostorový pattern u plošných jevů (např. lesní celky). Zevšeobecňování tvarů  Je nutné brát v úvahu minimální možné na mapě zobrazitelné rozměry.  Minimální možné rozměry: 1. jednoduchá čára černá - 0,07 mm 2. Jednoduchá čára barevná - 0,1 mm, 3. výstupky z plochy - 0,3 mm, 4. vlnovka - 0,4 mm. Zevšeobecňování tvarů  Agregace (seskupení)  Posunutí  Vyhlazení průběhu / zjednodušení tvaru  Zvětšení Zevšeobecňování charakteristik  Zevšeobecňování kvantitativních charakteristik  Zevšeobecňování kvalitativních charakteristik Zevšeobecňování kvantitativních charakteristik  zmenšení počtu prvků stupnice (interval vrstevnic, sídla).  Hranice intervalů jsou v sedlech rozdělení četností. Zevšeobecňování kvalitativních charakteristik  Slučování: 1. druhů pozemků, 2. tříd silnic, 3. druhů lesa apod. Nahrazení obrazů jednotl. předmětů jejich hromadným označením  spojování stejnorodých prvků do jednoho celku  platí zásada dodržet co nejpřesnější polohu středových(osových) čar a relativní rozložení prvků vybraných do odvozené mapy  nazývaná také prostorová redukce  Použití když mapový obraz ztrácí schopnost vyjádřit názorně jednotlivé objekty či jevy při změně měřítka. Turkmenistán – mapy (generalizace) Generální Geografická (přehledná) mapa mapa Provincie a distrikty