GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ VI
Krajské úřady - historie a
současnost
podzim 2024
Petr Kubíček
kubicek@geogr.muni.cz
Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC)
Institute of Geography
Masaryk University
Czech Republic
GIS ve veřejné správě
Zadání cvičení V.
• Seznamte se s novým Statistickým geoportálem
ČSÚ, který představuje nové služby pro
veřejnost s vizualizací statistických dat na
mapovém podkladě.
• http://geodata.statistika.cz
• Popište jeho funkcionalitu a slabé a silné stránky.
• 15 minut + diskuze.
• Zpracování: Tomáš Jurista, Julie Konvičná.
GIS ve veřejné správě
Který portál je lepší?
Gis.brno.cz mapy.plzen.eu
GIS ve veřejné správě
TECHNICKÉ OKÉNKO –
hodnocení geoinformačních
aplikací
GIS ve veřejné správě
Hodnocení webových mapových
aplikací
• První práce vznikaly počátkem 90. let 20.
století, kdy se jednalo spíše o návrhy
uživatelského rozhraní desktopových GIS.
– MacEachren a kol. (1998) – hodnocení
vizualizace;
– Andrienko a kol.(2002) – použitelnost nástrojů;
– Wachovicz (2007) – spokojenost během práce s
produktem, rozhraní;
– VanElzakker (2004) využívá uživatelského
testování.
• ČR – Komárková a kol., DP a BP práce.
HODNOCENÍ POMOCÍ UŽIVATELŮ X ODBORNÍKŮ.
GIS ve veřejné správě
Heuristické hodnocení
mapových aplikací - odborníci
• Heuristika (z řečtiny heuriskó, εύρίσκω – nalézt,
objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž
neznáme algoritmus nebo přesnější metodu.
• ISO 9126 - Software engineering — Product quality
mezinárodní standard pro
zhodnocení kvality software.
• Kvalitou je rozuměn souhrn charakteristik o entitě,
který souvisí se schopností uspokojit určené i
předpokládané potřeby.
• POZOR: standard je neaktuální:
• ISO/IEC 25010:2011 Preview
• Systems and software engineering -- Systems and
software Quality Requirements and Evaluation (SQuaRE)
-- System and software quality models
GIS ve veřejné správě
Charakteristiky kvality výrobku
(produktu)
1. funkčnost – schopnost aplikace nabídnout požadované
funkce,
2. použitelnost – kvalita při použití produktu,
3. bezporuchovost – schopnost produktu fungovat na
požadované úrovni,
4. účinnost – schopnost produktu fungovat s přiměřeným
nárokem na zdroje,
5. udržovatelnost – schopnost produktu být udržován v
provozu a dle potřeby dále vyvíjen,
6. přenositelnost – schopnost produktu fungovat a
spolupracovat s produkty na jiných platformách.
• Nový standard 25010 vytvořil kategorie a
definoval požadavky na „non-functional
software quality requirements.“
• ISO 25010 přidal dvě další „product quality
characteristic“ k původním šesti ze ISO 9126 —
security a compatibility.
GIS ve veřejné správě
Charakteristiky kvality
GIS ve veřejné správě
Použitelnost (usability)
• Použitelnost „sada atributů, které mají vliv na úsilí
nutné k užití a na individuální hodnocení tohoto užití
stanovenými a implicitními skupinami uživatelů.“
• Kategorie použitelnosti (8 - ISO 9126):
– prostředí a uživatelské rozhraní ;
– použití a podpora technologií ;
– řízení chyb ;
– flexibilita, design a estetika ;
– uživatelská přívětivost ;
– nápověda a ostatní dokumenty ;
– uživatelská kontrola nad aplikací, volnost a dovednosti ;
– dostupné služby.
GIS ve veřejné správě
Prostředí a uživatelské rozhraní
– kritéria (příklad)
∑ 1
GIS ve veřejné správě
Funkčnost - aplikace a nástroje
GIS ve veřejné správě
Výsledky hodnocení
• Heuristiky – ano/ne
GIS ve veřejné správě
Výsledky hodnocení – srovnání
aplikací
Zdroj: Humlíčková 2013
GIS ve veřejné správě
Další příklady hodnocení
• Heuristické hodnocení použitelnosti
webových GIS aplikací (Slavíková 2009)
• Hodnocení kartografické funkcionality v GIS
programech (Dobešová, Kusendová 2009).
• Hodnocení kartografické funkcionality pro
mobilní GIS aplikace (Peško 2013).
GIS ve veřejné správě
Uživatelský pohled
• Oblast Human–computer interaction (HCI) popsáno v ISO 9241
(Ergonomics of Human System Interaction).
• Aplikační oblast zaměřená jak na užitnost systémů, nástrojů, rozhraní
(prostředí) a užité formy reprezentace (vizualizace).
• V oblasti GISci otázka souladu mezi počítačovou reprezentací
(datové modely, datové struktury, vizualizace) a lidskou kognitivní
reprezentací prostoru, místa či prostředí (mentální mapy, mentální
modely, egocentrické pohledy).
• Prvky užitnosti(usability elements):
– vhodnost (angl. efficiency) reprezentace;
– účelnost (angl. effectiveness) reprezentace.
– Zatímco vhodnost je posuzována pomocí rychlosti, se kterou
se uživatelé rozhodují, účelnost úzce souvisí se správností
rozhodnutí.
– spokojenost (satisfaction) s reprezentací.
• Více ve Wachowicz et al (2005).
GIS ve veřejné správě
ISO 9241
Part 125: Guidance on visual presentation of information
GIS ve veřejné správě
Geoinformatika na
krajských úřadech
GIS ve veřejné správě
Stručná historie krajské
informatiky
• 2001 – Základní informatizace krajů pod koordinací
MVČR
• 2002 – vznik Komise informatiky AKČR,
• 2003 – realizace společných projektů krajů,
delimitace OkÚ, Úvodní studie GIS; vznik PS
GIS; vznik MIČR
• 2006 – Strategie rozvoje ICT regionů ČR v letech
2007-13, příprava IOP a ROP; zánik MIČR
• 2009 – platnost eGOV legislativy, první výzvy IOP,
opětovný vznik KI AKČR
• 2012 – realizace projektů IOP, příprava Digitální
strategie krajů na roky 2013-2020
GIS ve veřejné správě
GIS krajů – úvodní studie
(2003)
• Řešitelem je společnost T-MAPY.
• Vymezené základního rámec pro budování GIS
krajských úřadů.
• cíle:
– analýza prostředí centrální správy, úřadů
samosprávy (na úrovni krajů, magistrátů, měst,
obcí) a dalších složek veřejného i soukromého
sektoru z pohledu GIS;
– návrh řešení za oblast datové základny,
architektury systému s návazností na systémové
a aplikační SW vybavení, oblast lidských zdrojů
a oblast řízení.
GIS ve veřejné správě
Typová studie GIS krajů
Studie má tři části:
– analytickou část;
– návrhovou část;
– způsob realizace;
• Analytická
– role krajů při vytváření prostředí pro GIS od
legislativy až po tvorbu datové základny.
– Využitelnost vybavení okresních úřadů.
– Situace v GIS na městech a obcích.
– Využití GIS v privátním sektoru a možnosti
veřejnosti pracovat s GIS především v prostředí
internetu.
GIS ve veřejné správě
Návrhová část
• Řešení různých aspektů GIS jako součásti
informačního systému úřadu.
• „Geografický informační systém je organizovaný souhrn
počítačové techniky, programového vybavení,
geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl
efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat,
přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky
vztažených informací.“
• Složky GIS:
– technické vybavení
– základní programové vybavení
– data
– aplikace
– lidé
– organizace a řízení
GIS ve veřejné správě
Potřeby odborů krajských úřadů
v oblasti GIS
• SDZA (správa datových zdrojů a aplikací) –
aplikace, sledující vazby mezi podněty
(=zákony, usneseními zastupitelstva) – z nich
vyplývajícími agendami jednotlivých odborů –
daty (potřebnými pro výkon agend) – a
příslušnými aplikacemi.
• „jaká data potřebuji pro výkon jednotlivých
agend“, „ve kterých agendách využiji zvolenou
datovou sadu“?
• Organizační struktury krajských úřadů byly
dekomponovány do 20 oblastí – identifikace
agend – přiřazeny datové vrstvy definované v
konceptuálním datovém modelu GIS krajů.
• Zdůvodnění potřebnosti datových sad pro výkon.
GIS ve veřejné správě
Kraje a okresy, kraje a obce
• „dědictví“ okresních úřadů na poli GIS v oblasti:
– personální – přechod části pracovníků;
– hardware – prakticky nevyužito;
– software – částečná delimitace, není
plnohodnotně využito;
– data - zablokování tzv. datových konzerv (které
nelze legálně „otevřít“).
– K převodu dat využit metadatový systém
MIDAS
• Města a obce
– zjistit základní informace o stavu rozvoje
(geo)informačních systémů na městech a obcích,
konkrétní formy spolupráce;
– seznámit obce s aktivitami krajských úřadů na
poli GIS, zjistit požadavky.
GIS ve veřejné správě
Datová základna
referenční mapové podklady:
– katastrální mapy v digitální formě
– ZABAGED (digitální ekvivalent Základní mapy
1:10 000)
– územní identifikace (její prostorová - mapová
složka – adresní body)
– ortofotomapy
tematická data:
– územně plánovací dokumentace
– doprava
– životní prostředí
GIS ve veřejné správě
GIS – nepodkročitelný standard
GIS kraje
Minimální úroveň, kterou by GIS krajského
úřadu měl dosahovat ve všech svých složkách
– nepodkročitelný standard GIS kraje (NSGK):
• Systémová část NSGK
• Datová část NSGK
• Aplikační část NSGK
• Personální část
GIS ve veřejné správě
Systémová část NSGK
Používání produktů ESRI jako základního kamene
softwarového vybavení GIS na krajském úřadě zahrnuje
systémy:
•silný robustní nástroj pro správu, operativní provádění
analýz, konverzí aj. operací GIS (ArcInfo)
•silný robustní nástroj pro správu geografické databáze a
jednoduchou administraci heterogenních datových zdrojů
(ArcSDE)
•silný robustní nástroj pro obsloužení všech tříd klientů
(ArcIMS)
Systémovou část NSGK dále tvoří:
– virtuální mapový server
– metainformační systém
– zajištění bezpečnosti GIS
GIS ve veřejné správě
Datová část
Krajský GIS musí disponovat obsahově, lokalizačně i topologicky kvalitními
geodaty, jejichž permanentní přísun musí být zajištěn a garantován. Za datovou
část byly navrženy následující složky NSGK:
• referenční data
– katastrální mapy v digitální formě
– ZABAGED
– správní jednotky (do úrovně obcí a k.ú.)
– prostorová složka územní identifikace (adresní body, do budoucna lépe i
budovy/ZRÚIN)
– účelová mapa povrchové situace
– ortofotomapy
• tematická data: nutno doplňovat a upřesňovat obsah dat
– datové sady pro integrovaný záchranný systém
– ÚP VÚC a územně plánovací podklady
– datové sady pro regionální rozvoj,
– vybrané datové sady za oblast dopravy (silniční síť v majetku krajů ad.)
– vybrané datové sady za oblast životního prostředí (hydrografická síť,
pedologie,ochrana přírody, ovzduší, odpadové hospodářství).
• metadata
GIS ve veřejné správě
Aplikační část NSGK
na pomezí činnosti oddělení GIS a „vlastní“
informatiky:
– SW pro zpřístupnění dat SPI KN (obecně
registru nemovitostí)
– SW pro zpřístupnění dat územní
identifikace ÚIR-ADR, ÚIR-ZSJ a ÚIR-ČSÚ.
– SW pro zpřístupnění referenčních dat a
nad nimi vytvářených nebo externě
dodávaných geodat v jednoduchých
přehledných projektech pro průběžnou
kontrolu probíhajících prací, přebírání zakázek
a rychlé publikování v případě potřeby (např.
povodně, kalamitní situace).
GIS ve veřejné správě
Personální část
Nepodkročitelné personální zajištění tvoří:
• manažer GIS– vedoucí oddělení GIS;
• 2 - 4 specialisté, jejichž konkrétní náplň závisí na
tom, nakolik je určitý okruh služeb např. z oblasti
správy geodatabáze nebo webových mapových
aplikací schopen zajistit vlastní odbor
informatiky.
Na Typovou studii navazoval „Funkční rámec“ pro
jednotlivé kraje, který bral do úvahy konkrétní
situaci a příslušná specifika krajských úřadů.
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
Geoinformatika na
krajských úřadech -
současnost
GIS ve veřejné správě
DMVS – klíčový projekt krajů
Projekt Digitální mapa veřejné správy (DMVS) zastřešuje projekty v oblasti
prostorových informací, jejichž smyslem je zajištění dostupnosti
garantovaných jednotných dat pro veřejnou správu a veřejnost. IOP
Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích.
• Projekt DMVS je jedním z projektů, které jsou podporovány v rámci IOP.
• Projekt DMVS není totožný s „Digitální mapou veřejné správy“, kterou
zmiňuje Memorandum o DMVS ze dne 27.11.2008, ale přispívá k jejímu
vytvoření
• Projekt DMVS je zaměřen na:
– Účelovou katastrální mapu – povinná služba, maximální alokace 10
mil. Kč
– Digitální technickou mapu – nepovinná služba, maximální alokace
30 mil. Kč
– Nástroje pro tvorbu a údržbu územně analytických podkladů –
povinná služba maximální alokace 10 mil. Kč
• Projekt umožnil krajům na tato témata čerpat alokaci až v maximální výši
50 mil. Kč/ kraj.
GIS ve veřejné správě
ÚKM – současný stav KM
Analogová KM
• původní katastrální mapa na plastové fólii, různá
měřítka
DKM (digitální katastrální mapa)
• spojitá a bezešvá mapa v S-JTSK
• vzniká obnovou katastrálního operátu nebo novým
mapováním
• v měřítku 1:1 000 a 1:2 000
• má nejvyšší vyšší kvalitu, má vyšší přesností
souřadnic podrobných bodů polohopisu.
KMD (katastrální mapa digitalizovaná)
• vzniká přepracováním analogové mapy v
souřadnicovém systému Stabilního katastru do S-JTSK
• Navazuje na hranicích, bezešvá mapa
• má zpravidla nižší přesností souřadnic podrobných
bodů polohopisu
GIS ve veřejné správě
Katastrální mapa
Analogová x digitální KM
GIS ve veřejné správě
Účelová katastrální mapa
(UKM)
• digitální vektorové mapové dílo s
obsahem katastrální mapy,
pokrývající území kraje, na kterém je
KM vedena na plastové fólii
• tam kde neexistují DKM, KMD
• vektorizovaná data ÚKM převezme
ČÚZK a bude s ní nakládáno stejně,
jako s orientační mapou parcel.
GIS ve veřejné správě
Nástroje pro tvorbu a
údržbu ÚAP
Registrační služby (povinné)
• k registraci uživatelů (subjektů) pro případ přístupu k neveřejné
části
• vazba na registr práv a povinností
Vyhledávací služby (povinné)
• vyhledávání údajů o území pomocí metadat, poskytováno bezplatně
Prohlížecí služby (povinné)
• zobrazování prostorových dat
Stahování dat (povinné)
• neveřejné (vazba na registrační služby), nikoli placené
• data připravena v předem zveřejněných formátech s metadaty a
pasporty údajů o území
• prostřednictvím WFS a WCS nebo připravení exportní dávky
Transformační služby (volitelné)
• transformace dat mezi různými souřadnicovými systémy
Spouštěcí služby (volitelné)
• spuštění služeb založených na prostorových datech
GIS ve veřejné správě
Jednotné územně analytické
podklady a územní plány
(http://juap-zk.cz)
GIS ve veřejné správě
DATOVÉ MODELY DMVS
GIS ve veřejné správě
Obsah DMVS a datový model
• Vychází z legislativy a z pravidel stanovených ČÚZK.
– Obsah ÚKM je definován například v příloze č. 2 Technická
specifikace ÚKM Olomouckého kraje. Nemá legislativní povahu.
– Obsah a datový model ÚAP je definován vyhláškou č. 500/2006
Sb.
– Obsah DTM vychází z vyhlášky č. 233/2010 Sb. Vyhláška o
základním obsahu technické mapy obce
• Návrh finálního stavu datového modelu DMVS provede
dodavatel projektu DMVS.
– Někteří poskytovatelé dat budou muset postupně splňovat
podmínky směrnice INSPIRE, zejména v oblasti metadat a
datových specifikací, datový model je nutné připravit na tuto
situaci.
– Obce a další partneři projektu mají další požadavky na obsah
technické mapy, které je potřeba zohlednit ve finálním návrhu.
GIS ve veřejné správě
Datové modely - ÚKM
DGN, SHP, VFK
GIS ve veřejné správě
ÚAP
• Přílohy vyhlášky specifikující sledované jevy
(celkem 119) a způsob jejich předávání
včetně návrhu předávacího protokolu.
GIS ve veřejné správě
ÚAP
• Různé datové modely podle zpracovatele,
odlišné údaje podle poskytovatele - př. SŽDC
GIS ve veřejné správě
DTM - rozsah
• (1) Technická mapa obce se zpracovává pro celé území obce, jeho
část, zejména pro zastavěné území nebo zastavitelnou plochu
nebo pro koridory.
• (2) Základní obsah technické mapy obce tvoří
– a) značky bodů bodových polí,
– b) polohopis,
– c) výškopis,
– d) popis technické mapy obce a
– e) metadata o prvcích technické mapy obce.
• (3) Prvky základního obsahu technické mapy obce jsou uvedeny v
příloze této vyhlášky.
• (5) Obsah technické mapy obce se vyznačuje způsobem
stanoveným příslušnou technickou normou - ČSN 01 3411 Mapy
velkých měřítek. Kreslení a značky..
• (6) Objekty se zvláštním režimem ochrany a provozu lze jako
prvky technické mapy obce uvádět pouze se souhlasem
příslušného ministerstva.
GIS ve veřejné správě
DTM - příloha
• Příloha k vyhlášce č. 233/2010 Sb. Prvky základního
obsahu technické mapy
• Př: 1.4 Zařízení dopravní infrastruktury
– a) svodidlo,
– b) zábradlí,
– c) mechanické závory (stojan),
– d) zastávka veřejné dopravy (označník),
– e) světelné signalizační zařízení,
– f) dopravní značka (sloupek),
– g) měřené podrobné body na dopravní infrastruktuře.
• Prvky nad rámec základního obsahu definuje obec
vyhláškou.
• Prvky musí být zaměřeny v souřadnicích S-JTSK a
požadovanou přesností v poloze a výšce.
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
Současný stav DMVS na krajích
• ÚAP - realizováno ve 12 krajích
• DTM – realizováno ve 4 krajích
• ÚKM - realizováno ve 12 krajích
• Široké spektrum dodavatelů
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
Zadání cvičení VI.
• Vytvořte vlastní heuristiku hodnocení
geoportálu krajského úřadu a na základě
vlastního výběru porovnejte dva krajské
geoportály.
• Zpracování: Eliška Křapová, Nicole Neveselá