Hodnocení krajinného rázu – Hydrologické podmínky RNDr. Martin Culek, Ph.D. Hydrologické podmínky - úvod • < 2% povrchu ČR, ale… navíc dynamika! • Voda - symbol života • Voda v kultuře (Vltava, Morava, studánky…) • => vodní plochy velmi významné pro kraj.ráz • Hodnocení kladné …..(x devastace) • Typy - neoriginální dělení: Tekoucí vody x stojaté x mokřady • Tekoucí: Prameny, potoky, říčky, řeky • Zvláštní případy: Propadání, vyvěračky, podzemní toky (Punkva) • Vodopády, peřeje, „divoká voda“, „proudící voda“, téměř stojatá (jezy) • Vazba vegetace na tyto typy • Stojaté: přírodní jezera, nádržky, rybníky (vč. rekreačních), přehradní nádrže – - někdy nejasná hranice: • Přehradní nádrže: Údolní x v ploché sníženině • Vazba vegetace na tyto typy • Mokřady – definice, naše pojetí: tůňky i mokrá zem, s vegetací, ne volné vodní plochy Mohelnička – PR u Mohelna – typické malé vodopády na přítocích zaříznutých řek • Přes jejich drobnost atraktivními prvky krajiny, navštěvované, fotografované. • Mohou být zničeny zaplavením údolní přehradou a mnohé takto již zničeny jsou (Dalešice, Slapy …) Hydrolo- gické zvláštno- sti: Ponory a vyvěračky Propadání vod: Nová Rasovna určité mysterium a tajemno Vyvěračka: Malý výtok Punkvy • Naprostá většina vyvěraček zničena změnou na zdroj pitné vody, budovy, oplocení, nepřístupné Tekoucí vody - hodnocení • Problémy hodnocení: Kolísání hladiny (s x t), abraze (s+t), meandry x regulované toky • - otázka změny krajinného rázu výstavbou jezu v Děčíně • Dynamika + (drobnokvět pobřežní, židovník, bezobratlí ...) • Kolísání dané špičkováním vod. elektráren x zařezávání vod. toků pod přehradami • Vodopády x peřeje ohrožené, výstavba MVE – zničeno: • - Čertovy proudy, Jizera 2x, Želivka, horní Morava, Svratka, Moravice… • Kde vhodné MVE • Podchycené vyvěračky – problém ekol. i kraj. rázu • Čistota vody i břehů Peřej – Labská soutěska U nás už ojedinělý jev, zde ovšem poničený částečným zastavěním silnicí. Těžce přístupná. Video zde (5 min): https://www.youtube.com/wat ch?v=bc6mVG9aIhA&feature=e mb_rel_end • Vltava pod Lipnem – Čertovy proudy. • Na obrázku stav, když Lipno do peřejí tak 2x ročně pustí vodu pro vodácké závody. • Video - 4 min., vlastní Čertovy proudy jsou až ve druhé polovině videa: https://youtu.be/PDV T0bYihXU Bývalé Čertovy proudy dnes. • Držen minimální hygienický průtok, koryto z boků zarostlo stromy, protože je voda neomezuje. Vydra • Druhé největší peřeje v ČR (± bývalé) • Takto bez vody je již dlouho známa, takže takový stav považován za přírodní normál. Ale téměř veškerá voda odebrána náhonem na elektrárnu u Čeňkovy pily. Odběr vody do náhonu na elektrárnu Voda není, takže nezbývá než fotografovat jiné zásadní věci Po deštích stav odpovídající původnímu stavu peřejí • Hnědofialová barva vody dána vodou z rozsáhlých rašelinišť Totéž místo po většinu roku Takto to bývalo za větší vody často. Dnes za extrémní povodně Příklad, že to lze změnit. Jižní Švédsko, proslulé Trolhättanské slapy • Řeka Göta älv – z jez. Vänern • Pův. 900 m³/s, převýšení peřejí 32 m • 1832 plavební kanál • 1910 a 1938 elektrárny • Ca od r. 1980 v letní sezoně pouštějí do peřejí vodu 2x týdně 300 m³/s Trolhättanské slapy • Řeka Göta älv – z jez. Vänern • Pův. 900 m³/s, převýšení 32 m • 1832 plavební kanál • 1910 a 1938 elektrárny • V letní sezoně 2x týdně 300 m³/s • Když se spustí voda do původního koryta – velmi navštěvovaná atrakce, díky tomu žije místní rekreační ruch A takto to vypadá při osvětlení v podvečer Dyje pod N. Mlýny •U vnímání řeky důležité: • 1. snadná přístupnost břehů – hladiny. Zde není dobrá. • 2. Čistota – vazba s barvou vody: • Pozitivní – modravé - jen na vápencích a žulách. Studené vody též – málo života proto se jeví „čisté“. • Negativní – vody šedé, nafialovělé, tmavohnědé (výjimky rašelinišť), s chuchvalci, s ropnými látkami na povrchu („duha“) • 3. odpadky na břehu Zakarpatí, slepé rameno Tisy • Mění vnímání samotné vody. Láká k rekreaci  Morava, PP Osypané břehy – • Sesouvá se to, podemíláno boční erozí • Dle běžného mínění lidu a vodohospodářů škaredá devastace • Jde je o obyčejnou břehovou erozi v meandru V létě je zde ovšem plno vodáky, někteří i nedovoleně kempují. Proč asi, škaredé? Nebo neobvyklé, dynamické a atraktivní? Takovéto zbytky přirozených koryt stále ohroženy regulacemi řek, zvl. po povodních Morava, PP Osypané břehy • Známý protržený meandr. Spolu s protrženým meandrem na Odře na státní hranici jediné dva protržené meandry na větší řece v ČR Protržený meandr, řeka tekla rovně Rekreační využití přístupné řeky. Latorica, Podkarpatí – Ukrajina Drsně zregulovaná řeka. Není atraktivní, neláká k návštěvě, ani není přístupná. Morava u Mikulčic Koryto nezajímavé, rekreační využití téměř nemožné Nechtěná řeka • Trochu se to v Brně lepší – probíhá revitalizace Svratky s místy, kde bude přístupná Jihlava 1.4. 2006 Povodně a krajinný ráz Povodeň u nás chápána jako katastrofa, jíž je třeba za jakoukoli cenu zabránit. Ale je to také přírodní atrakce. Proč jinak by sem ti lidé přišli? Svratka u Milov, Žďárské vrchy Jarní povodeň v místě neregulovaného toku. Pokud by to byla katastrofa, negativno, proč by to komerční malíř maloval?Josef Dobrovolný Stojaté vody - hodnocení • Velikost vodní plochy důležitá, ornitologové: x < 3 – 20 > y ha, z hled. kraj. rázu podobné – hranice velkých ploch v podmínkách ČR ca 1 km² • Kaskáda rybníků: ≥ 3 rybníky • Rybniční krajina – jak chápána: Stále v dohledu nějaký rybník • Přehrady dle polohy – v nížině, kotlině – napodobuje přírodní jezero x ve skalnatém údolí – cizí v krajině, nemá analogie v přírodě • - příklady: N. Mlýny, Lipno x Vranovská, Dalešice, Slapy, Orlík, Štěchovice • Tvar vodní plochy: Pokud celou přehlédneme z jednoho bodu, např. ovál, pak málo atraktivní, neláká k průzkumu x velmi členitý půdorys – nevidíme celou plochu, ale přitahuje nás to, láká prozkoumat zálivy, poloostrovy, ostrovy • Důležitý je charakter břehové linie + Porostů ve vodě a na březích • Přístupnost vodní plochy • Čistota vody i břehů • Rybníky i nejstarší přehrady – již i památky • Úpravy studánek – dobře (zdroj vody) – špatně (ničí mokřad prameniště) – dobře (divočáci): Přehrada Lipno sice zničila velká rašeliniště, ale vodní plocha do krajiny zapadá, připomíná severská jezera Nové Mlýny, střední zdrž Z dálky nahlíženo, do krajiny zapadá Nové Mlýny – břeh V detailu ovšem nádrž nepěkná, břehy nelákají k rekreaci Téměř nemožný přístup k vodě, ke koupání, poležení Naše zatopená skalnatá údolí. Zatopeny jedny z největších skal v ČR, peřeje, vzácná divočina. Nepřístupné břehy, nepřirozeně vypadají. Všechny přehrady také vypadají podobně. Zde nádrž Vranov Dalešice Slapy Orlík Všude sinice koncem léta Rybník Bezdrev, největší v ČR, Českobudějovická pánev – členitý atraktivní půdorys 1 km • Rybník Bezdrev – od hráze Přehrada Jevišovice 1894 – 1897, kuriózně malá, dnes již památka Studánka lesníka Jana Doležela „U buku“, za Soběšicemi, součást Lesnického slavína v Masarykově lese. Zde pozitivní atrakce, navíc pokus o umělecké ztvárnění. Neumožňuje devastaci divočáky Děkuji za pozornost VODĚ • V prezentaci byly užity obrázky z archivu autora a veřejně dostupných zdrojů na internetu, především Google Earth a Wikipedii.