Ve složce Studijní materiály se nachází pod uvedeným číslem a názvem materiál, k němuž se váže úkol. Úkol: Pokuste se pomocí vyprávění Fredegarovy kroniky lokalizovat mocenské centrum Sámova kmenového svazu.
Úkol: Definujte expanzi Karla Velikého, díky které se Franská říše stala přímým sousedem slovanských kmenů v Čechách a v oblastech řek Moravy a Dunaje.
Úkol: Znalost nejstarších hagiografických pramenů náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin.
Úkol: V Kristiánově legendě kladené na konec 10. století se pokuste interpretovat Metodějovo proroctví skrývající se v obratu, že se Bořivojův rod stane „pánem pánů svých“.
Úkoly: 1) Jaká funkce je přiznávána prostoru Pražského hradu v Kristiánově legendě? 2) Jaké byly nejstarší křesťanské svatyně v tomto prostoru a s jakými byly spojeny světci a duchovními institucemi?
Úkoly: 1) Jak Ibrahim ibn Jakub definuje rozsah moci českého knížete Boleslava I. 2) Jak Ibrahim popisuje platební systém na pražském trhu a s jakými jej spojuje komoditami.
Úkoly: 1) S pomocí nejstarších vojtěšských legend (tzv. Kanapáriovy legendy a legendy Bruna z Querfurtu) určete s jakými významnými osobnostmi se sv. Vojtěch během svých cest Evropou setkal a s jakými duchovními komunitami byl úzce spojen. 2) V cášském evangelistáři určete mezi alegorickými postavami představující jednotlivé provincie, které se klaní císaři Otovi III., tu, která představuje nově christianizovanou část středovýchodní Evropy a definujte konkrétní kroky, kterými císař Ota III. nově ukotvil tyto oblasti v rámci svého křesťanského impéria.
Úkol: Znalost narativních pramenů doby knížecí náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin.
Úkoly: 1) Pokuste se určit k jaké době se váže popis hranic pražského biskupství v listině pro biskupa Jaromíra Gebharda. 2) Jakou pozornost věnuje kronikář Kosmas ve svém popisu událostí roku 1086 královskému povýšení Vratislava II. a jaké vyvstávají v rámci kronikářova popisu těchto aktů nevyjasněné otázky.
Úkoly: 1) Určete duchovní instituce, které jsou spojeny s přemyslovskými rezidencemi na Pražském hradě a Vyšehradě. 2) Určete panovníky, kteří preferovali Vyšehrad. 3) Na Pražském hradě a Vyšehradě se nacházely předměty, které sehrávaly určitou roly při inauguračních rituálech přemyslovských vládců. Pokuste se je pomocí narativních pramenů a literatury určit.
Úkoly: 1) Pomocí dobového ikonografického materiálu a vybraným písemným pramenům definujte význam svatováclavského kultu v ideové koncepci moci Přemyslovců. 2) Definujte, jak se toto monarchické pojetí svatováclavského kultu dále rozvíjelo v době lucemburské.
Úkol: Vyberte si částečně či zcela dochovaný středověký klášter, či kapitulu ve Vašem okolí a definujte v čem se jeho půdorys a funkce jednotlivých prostor (dormitář, kapitulní síň, refektář atd) shoduje, či naopak odlišuje od ideálního plánku benediktinského kláštera z 8. století, který se dochoval v opatství St. Gallen.
Úkol: Určete k jakým účelům sloužily středověká nekrologia a mezi k jednotlivým dnům zapsanými jmény v nekrologiu kláštera v Podlažicích dochovaném v proslulé Kodexu gigas se pokuste dohledat zápisy o smrti přemyslovských knížat.
Úkol: Ve zfalšované listině pro břevnovský klášter se pokuste určit, jaký význam tato paměť přisuzuje sv. Vojtěchovi na založení kláštera a pokuste se určit problematické pasáže textu, jejichž autenticita je zpochybňována.
Úkoly: Definujte výsady, které císař Friedrich I. Barbarossa udělil knížeti Vladislavovi II. v této listině a položte si otázku, zda bylo v rámci tohoto privilegia Přemyslovci uděleno povolení, aby byl pomazán na krále.
Úkoly: Definujte jednotlivá ustanovení Zlaté buly sicilské a pokuste se určit výsady, které byly Přemyslovcům uděleny nově, a které jsou jen potvrzením starších práv.
Úkoly: 1) Určete, kde je ve vyobrazení Václava II. v Kodexu Manesse symbolicky vyjádřeno to, že tento český král zastával úřad říšského číšníka. 2) Pomocí pramenů a literatury určete jednotlivé říšské kurfiřty na iluminaci z počátku 14. století (pomocí erbů) a na mapě římsko-německé říše 13. století se pokuste dohledat teritoria těchto kurfiřtů.
Úkol: Znalost narativních pramenů k době posledních Přemyslovců a nástupu Lucemburků náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin.
Úkoly: 1) Co rozumíte pod pojmy „německé právo“ (ius teutonicorum) a empfyteutická smlouva. 2) Pomocí půdorysů vesnic definujte, čím se vyznačovaly vesnice vyměřené ve 13. století a čím se odlišovaly od dřívějšího vesnického osídlení. 3) Pomocí iluminací ve spisu Sachsenspiegel se pokuste definovat proces vysazení středověké vesnice, úlohu vrchnosti, lokátora, lokační smlouvy a vztahu vrchnosti a lokátora k obyvatelům nově vyměřené vesnice.
Úkoly: 1) Určete lokality, kde jsou koncentrovány města založená Přemyslem Otakarem II. 2) Z překladu zakládací listiny města Poličky definujte jednotlivé městské výsady a benefity, které získal lokátor města Konrád z Limberka.
Úkoly: Definujte názory kronikáře Dalimila v jeho popisu konfliktu Přemysla Otakara II. se šlechtou a čím zdůvodňuje její povstání.
Úkoly: Definujte jednotlivé body inauguračního diplomu Jana Lucemburského.
Úkol: Znalost narativních pramenů k této době náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin.
Úkoly: 1) Pomocí mapy definujte jednotlivé země Koruny české, určete, čím se odlišovala struktura a moc českých králů ve Slezsku oproti ostatním zemím. 2) Určete, ve kterých zemích a oblastech v době smrti Karla IV. roku 1378 přímo vládl český král a kde vládli místní panovníci, kteří jen uznávali svrchovanost České koruny.
Znalost tohoto pramene náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin.
Úkoly: Znalost narativních pramenů k této době náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin. 1) Definujte, které narativní prameny hájí pozice kališnické Prahy, Tábora a katolické strany. 2) Pomocí kroniky Vavřince z Březové definujte čtyři pražské artikuly.
Úkol: Znalost této problematiky a uvedených edičních řad náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin.
Úkol: Znalost této problematiky náleží k základním předpokladům pro složení zkoušky ze středověkých dějin.