Zdravotní tělesná výchova
Tělovýchovný proces ve
zdravotní TV sleduje především pozitivní ovlivňování zdravotního stavu
v oblasti fyzické a psychické. Plní kompenzační funkci
v primární a sekundární prevenci. Pozitivně ovlivňuje zdraví
a výkonnost zdravotně oslabených jedinců. Pomáhá jim vytvářet adekvátní
pohybový režim vzhledem k jejich zdravotnímu stavu i věku a je
vhodným prostředkem regenerace. V tělovýchovném procesu jsou využívány
i poznatky psychomotoriky, která klade důraz na rozvoj osobnosti
v oblasti psychické, sociální a tělesné. Prvky zdravotní tv lze také
využít jako kompenzační cvičení v případě jednostranného zatížení/zatěžování,
např. pro vrcholové sportovce či těžce fyzicky pracující.
Významným činitelem,
který ovlivňuje vývoj člověka, je pohybová aktivita. Přiměřená
Dnešní moderní
člověk je často nazýván jako „Homo sapiens sedentarius“, neboť převážnou
většinu dne udržuje tělo ve flekční poloze. Je tedy zcela logické, že už od dětství
vznikají funkční poruchy, které příčinně souvisí s hypokinetickými trendy a
vysokým podílem statické zátěže v sedu. Díky komputerizaci vznikl nový fenomén,
neboť se vytváří zásadní nepoměr mezi kvalitou pohybové aktivity geneticky
zakódovaných pohybových vazeb předcházejících generací a současné generace.
Snížil se podíl dynamické svalové práce na úkor svalové práce statické. Výrazně
se změnilo kvalitativní rozdělení pohybu a přibývá procento jedinců s problémy
v oblasti podpůrně-pohybového systému,
Zdravotní
tělesná výchova je specifickou formou tělesné výchovy určenou pro zdravotně
oslabené jedince a je zaměřena na zdravotně orientované aktivity, které mají
preventivní i terapeutický význam pro upevnění a zlepšování zdraví. Zdravotní
oslabení představuje odchylky od zdravého tělesného vývoje a může mít dočasný
nebo setrvalý charakter.
Zdravotní
oslabení je v systému zdravotní tělesné výchovy členěno do tří skupin.
Uvedené členění vychází z legislativních dokumentů, které se vztahují k
zajištění zdravotní péče v oblasti tělesné výchovy. Historicky lze první
legislativní zmínky datovat k roku 1950, kdy výnosem Ministerstva školství
došlo k zavedení zvláštní /zdravotní tělesné výchovy.
Základní tři
definované skupiny oslabení: oslabení ortopedická, oslabení interní a oslabení
následkem nervových poruch.
Oslabení
podpůrně-pohybového systému
• poruchy
svalové rovnováhy v jednotlivých pohybových segmentech, poruchy nervosvalové
koordinace,
hypermobilita, hypomobilita, chabé držení těla;
• poruchy
a vady páteře v předozadním postavení (v rovině sagitální) – zvětšená bederní
lordóza,
zvětšená hrudní kyfóza (kulatá záda), kyfolordotické držení těla, plochá záda;
• poruchy
a vady páteře v bočném postavení (v rovině frontální) – skoliotické držení těla
a
skoliózy;
•
vertebrogenní poruchy – poúrazové stavy, pooperační stavy, chronické stavy;
• oslabení
dolních končetin – oslabení kyčelních a kolenních kloubů, ploché nohy, vady
a
deformity chodidel, parézy, poúrazové stavy, pooperační stavy, chronické stavy;
• oslabení
horních končetin – oslabení ramenních a loketních kloubů, jiné deformity kloubů
a parézy,
poúrazové stavy, pooperační stavy, chronické stavy;
•
osteoporóza, artróza.
Oslabení
vnitřních orgánů
• oslabení
respiračního aparátu – astma bronchiale, bronchitida, zánět plic, laryngitida,
zánět
vedlejších
dutin nosních, alergie a další;
• oslabení
kardiovaskulárního aparátu – hypertenze, hypotenze, srdeční arytmie, ischemická
choroba
srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris), vrozené srdeční vady, křečové
žíly,
ateroskleróza,
aj.;
• oslabení
endokrinního systému – diabetes mellitus, poruchy funkce štítné žlázy apod.;
•
metabolické poruchy – obezita;
•
gynekologická oslabení – poruchy menstruačního cyklu, klimakterium, sterilita,
inkontinence,
atd.;
•
gastrointestinální oslabení – žaludeční vředy, kýly, apod.
Oslabení
smyslových a nervových funkcí
• oslabení
zraku – krátkozrakost, dalekozrakost, šeroslepost, barvoslepost, šilhavost,
glaukom,
katarakta,
zbytky zraku atd.;
• oslabení
sluchu a statokinetického aparátu – nedoslýchavost, poruchy rovnováhy, poruchy
orientace
v prostoru, závratě aj.;
•
neuropsychická onemocnění – neurózy, psychózy, epilepsie, dětská mozková obrna,
ADHD
(Attention
Deficit Hyperactivity Disorder – hyperaktivita s poruchou pozornosti), mentální
anorexie a
bulimie, Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc atd.
Vyrovnávací/kompenzační
cvičení ve zdravotní tělesné výchově
Název sám
vypovídá, že se jedná o cvičení, která jsou zaměřena na určitou korekci, která se
může týkat úpravy svalové nerovnováhy, chybného postavení kloubního segmentu,
vadného držení těla, ale také špatných dechových funkcí atd. Proto se můžeme
setkat v různých publikačních
Tato
cvičení jsou zaměřena na nácvik optimálního držení těla v různých polohách a
při pohybu. Jsou to cvičení, kterými lze cíleně působit na pohybový systém s
cílem zlepšit jeho funkční parametry, jako je posturální stabilizace a
reaktibilita, kloubní pohyblivost, svalové napětí, síla a svalová souhra, vše v
souladu s dýcháním.
Jedná se o
cvičení stabilizační, uvolňovací, protahovací a posilovací, které souvisí s
uvědoměním si
Vyrovnávacími
neboli kompenzačními cvičeními lze cíleně působit na složky pohybového systému
s cílem zlepšit jejich funkční parametry a vyrovnat tak nepříznivý poměr mezi
funkční zdatností pohybového systému, jeho odolností vůči zatížení na straně
jedné a funkčními nároky, které jsou na něj kladeny na straně druhé.
Podle
specifického zaměření a převládajícího fyziologického účinku rozdělujeme kompenzační
cvičení na:
• cvičení
uvolňovací,
• cvičení
protahovací,
• cvičení
posilovací.
Provádí se v základních cvičebních polohách (což jsou lehy, podpory,
vzpory, kleky, sedy a stoje), jejich zvládnutí je základem pro správně
prováděná kompenzační cvičení. Pokud je výchozí cvičební poloha chybně
nastavena, pak nemusí vyrovnávací cvičení plnit svou kompenzační funkci, a
naopak může být ještě kontraindikační.
• cvičení
sebeuvědomovací,
• cvičení
stabilizační.
• cvičení
dechová,
• cvičení
relaxační.
Do zdravotní tělesné výchovy můžeme také řadit další specifická cvičení
body and mind cvičení pro začátečníky (Pilates,
Joga, Jogalates, Zdravotní Qigong a základy Tai-či), SM systém (Spiral
Stabilization) MUDr. R. Smíška, balanční cvičení a strečink.
Nářadí,
náčiní a pomůcky využívané ve zdravotní tělesné výchově
Základem
zdravotních cvičení jsou cviky s vlastním tělěm, tedy bez náčiní a dále
můžeme využívat stejného nářadí a náčiní jako v tělesné výchově.
Zdravotní tělesná výchova na MU - týdenní výuka, vždy 1,40 minut dle rozvrhu.
Lektor volí obsah lekce dle pokročilosti seminární skupiny, dle zaměření
studentů ve skupině a jejich individuálních potřeb. Lekce zdravotní tv obsahují
preventivní nebo léčebné cvičení zaměřené na správné držení těla, cvičení
zaměřené na ochabující svalstvo, a naopak protažení svalů s tendencí ke
zkracování (strečink), balanční cvičení, dechová a relaxační cvičení.
Publikace
Dostálová,
I., Sigmund, M., & Kvintová, J. (2013). Theoretical and practical aspects
of health physical education in the Czech Republic. II/2013 An independent
scientific journal for interdisciplinary research in pedagogy, 110.
Dostálová,
I. (2013). Zdravotní tělesná výchova: ve studijních programech Fakulty
tělesné kultury. Univerzita Palackého.
Strnad,
P., & Prajerová, K. (2022). Zdravotní tělesná výchova. Charles
University in Prague, Karolinum Press.
https://www.youtube.com/playlist?list=PL9yCtXX66neSF58aLF8zbKqM3H2YwWJzD
https://www.youtube.com/playlist?list=PL9yCtXX66neQRylFeUss3m0BHCkVPMI8I