V kontextu historického vývoje dnes města plní celou řadu funkcí jako základní
článek občanské samosprávy. Města a metropolitní oblasti jsou hnacími motory
vyspělých i postsocialistických ekonomik. Města a městské systémy prošly za
posledních dvou stoletích a zejména v posledních dekádách velkou
prostorovou, společenskou a ekonomickou transformací. Významným prvkem funkce
měst je územní a strategické plánování. Na vybraných příkladech a případových
studiích jsou české způsoby řešení srovnávány se zahraničními zkušenostmi.
Konfrontace teoretických možností a praktických způsobů jejich realizace,
především v oblasti sociálně ekonomického a územního rozvoje, je těžištěm
tohoto předmětu.
Studenti budou postupně obeznámeni s problematikami:
- Globalizace – prostorová, společenská a ekonomická restrukturalizace měst.
- Základní pojmy a termíny - město jako pól rozvoje, fáze vývoje měst a
městských systémů.
- Novodobý historický vývoj a současnost sídel a měst v ČR.
- Vzestup a pád města. Historie vepsaná do současnosti.
- Městské plánování a urbanismus.
- Strategické plánování na úrovní měst a metropole (se zaměřením na
Brno/BMO).
- Industriální a postindustriální město.
- Doprava a životní prostředí ve městě.
- Prostorová a socioekonomická transformace měst a metropolitních oblastí ve
střední Evropě.
- Udržitelné město, cestovní ruch ve městě.
- Evropská a česká urbánní politika.
- Budoucnost měst a
metropolitních oblastí.
Výuka probíhá formou přednášek (dvě hodiny týdně) a seminářů jejichž časový harmonogram je podrobně rozepsán v Organizačních pokynech k výuce. Na
přednáškách jsou využívány jsou jak teoretické přístupy a
koncepty, tak informace a interpretace z aplikační praxe a konkrétní
případové studie z ČR i zahraničí. Semináře jsou naplněny semestrálním projektem, jehož zpracování je rozfázováno do několika etap (více viz Organizační pokyny k výuce).
Na přednáškách i seminářích participují experti z Magistrátu města Brna.
Požadavky ke zkoušce: účast na seminářích a adekvátní zvládnutí požadovaných úkolů (podrobný popis viz Organizační pokyny k výuce). Písemná zkouška se skládá z otevřených i uzavřených testových otázek. Minimum ke složení zkoušky je dosažení 60 % bodů z testu a dalšího minimálního počtu bodů získaného za aktivitu na seminářích, resp. při tvorbě seminárního projektu (více viz Organizační pokyny k výuce). Body získané v seminářích jsou součástí komplexního hodnocení předmětu.
Úvodní přednáška definovala a vysvětlila pojem globalizace a představila historické i současné globalizační vlny, jejich projevy a dopady na ekonomiku a společnost, klady a zápory. Dále se přednáška věnovala typologii globálních měst a jejich ekonomické restrukturalizaci a sociální polarizaci v teoretické i příkladové rovině.
Přednáška se zabývá vývojem měst a urbanizačními procesy v historické i současné perspektivě. Poskytuje přehled o historickém vývoji sídel - od neolitické revoluce po vznik prvních měst a velkoměst a fenoménu urbanizace a jejím průběhu ve vyspělých a rozvojových zemích. Dále se věnuje problematice vymezení a definice města a vybraným soudobým trendům a výzvám rozvoje měst (suburbanizace, rezidenční segregace atd.) Zabývá se i vnitřní prostorovou strukturou měst a jejími modely (Burgessův, Hoytův, atd.)
Proč se kdysi slavná města dočkala velkého úpadku? Proč se některým velkým a slavným městům opět podařilo dostat na vrchol? Za úpadkem řady průmyslových měst ve vyspělém světě ve druhé polovině 20. století stály zejména tyto faktory: i) deindustrializace, ztráta pracovních míst a ekonomický pokles bez adekvátní náhrady jinými ekonomickými aktivitami, ii) příchod méně vzdělaných a přizpůsobivých obyvatel a odchod vzdělaných bohatých obyvatel mimo město (suburbanizace) i mimo region iii) sociální problémy, chudoba, rasové problémy, kriminalita, iv) nedostatečná a zastaralá infrastruktura (zejména dopravní), veřejná doprava a nedostatečné kapacity pro bydlení. Na druhé straně, za vzestupem a obrozením většiny industriálních měst stály faktory jako vzdělanost, inovativnost, kreativita, sdílení a přenos myšlenek ve spojení s místními finančníky a jejich kapitálem. Ve stagnujícím či upadajícím městě nelze výstavbou velkých projektů (tzv. chyba velké budovy) docílit růstu, výstavba je výsledkem úspěchu, ne jeho příčinou.
Prezentace se zabývá vývojem a plánováním městských sídel v evropském kontextu od starověku až po současnost. Mapuje proces zakládání a stabilizace měst v různých historických obdobích, včetně středověku a průmyslové revoluce. Obsahuje také urbanistické změny, které nastaly v důsledku průmyslové revoluce a pozdějších obdobích, včetně vývoje regulací a zákonů týkajících se územního plánování. Relevantní prostor je věnován současným legislativním nástrojům územního plánování v České republice a jejich vlivu na rozvoj měst a krajiny.
Industriální město je typické pro období průmyslové revoluce, charakterizované masovou výrobou a koncentrací průmyslových zařízení. V industriálním městě dominují průmyslové závody, které přitahují velké množství pracovní síly. Urbanizace roste v souladu s potřebou pracovních sil, což vede k vzniku hustě zalidněných městských oblastí. Velkou podporou industriálního rozvoje se stala železnice. Postindustriální město je charakteristické transformací z ekonomiky založené na průmyslu na ekonomiku zaměřenou na služby, vzdělání a znalosti. Ve městech dochází k deindustrializaci a revitalizacím průmyslových brownfields. Dalšími procesy přetvářejícími strukturu, funkci a společnost města jsou komercionalizace, ghettoizace, citizace a gentrifikace.