Úvodní informace, harmonogram předmětu, podmínky ukončení a hodnocení.
Raní teoretikové sociologie rodiny nostalgicky připomínali funkčnost tradiční rozšířené rodiny. Jak jsme se po téměř dvou stoletích k rozšířené rodině dostali oklikou přes rozvod? Nestabilita partnerství a proměny uspořádání po rozchodu jsou tématem, v němž se prolíná mnoho dlouhodobých trendů vývoje rodiny v evropských společnostech. Na vzestupu významu střídavé péče můžeme ilustrovat proměnu veřejného diskurzu o rodině a rodičovství, vývoj významu partnerství i lásky, proměnu právních rámců a další kulturní, sociální a ekonomické souvislosti.
Vztah státu a jedince je plný napětí: stát může být zdrojem bezpečí a blahobytu, ale také omezuje naši svobodu. Rozebereme z této perspektivy otázku populační a rodinné politiky. V empirické části probereme, zda a jak stát (rodinná politika) může ovlivňovat intimní, osobní rozhodnutí o rodičovství (a jeho kontexty).
Vzdělání je jeden z nejsilnějších determinantů sociálního osudu. Ovlivňuje naše jednání, myšlení, ale také naději dožití, zdravotní stav či sklony ke kriminálnímu chování. Přístup ke vzdělání je přitom nerovný a závislý na rodině původu. Není divu, že vzdělání je významným předmětem zájmu sociologie.
Přednáška představí základní koncepty výzkumu sociální stratifikace a nerovnosti. Ukáže, jaké dimenze tvoří sociální stratifikaci v současných společnostech. Na empirickém příkladu sběru dat o romské populaci jak na základních školách, tak na území ČR, bude demonstrovat význam konceptu etnicity jako jedné z dimenzí stratifikačního výzkumu. Klíčová slova: nerovnost, stratifikace, etnicita, šance, Romové
Přednáška pokryje témata kolektivního jednání a jeho dilemat, konceptu sociálních hnutí a politického aktivismu, a seznámí studenty s aplikací jednoho z přístupů ke studiu sociálních hnutí na českou realitu. Klíčová slova: sociální hnutí, protest, občanská společnost. Otázky: co jsou to sociální hnutí, jak mim máme rozumět a jak je lze zkoumat? Co je to politický aktivismus a jaké jeho typy máme v české společnosti?
Týden pro samostudium V tomto týdnu probíhá výuka na katedře sociologie ve formě samostudia. Studující mají za úkol znovu projít dosavadní četbu ke kursům, nastudovat případnou zameškanou četbu, vypracovat a dopracovat zadané úkoly, a připravit se na průběžné testy.
Den FSS - děkanské volno
Pojmy jako zdraví, nemoc, medicína, zdravotnictví a zdravotní péče znějí samozřejmě, jejich podoby a definice se ale liší napříč společnostmi, historickými obdobími a porozumění jim se mění i v průběhu životní dráhy jedinců. Pacienti nebo lékaři mnohdy vidí jejich jádro jinak. Na příkladu výzkumu české reprodukční medicíny, konkrétně praxe porodnictví, si ukážeme medikalizaci životních procesů, normalizaci nerovností ve zdraví, profesní hierarchie a další klíčové jevy a procesy, kterým jako sociologové a socioložky můžeme věnovat výzkumnou pozornost.
Klíčová slova stárnutí; heterogenita stáří; čtvrtý věk; podoby stáří; normativita stárnutí; úspěšné stárnutí
Jak se dělá kriminálník? Struktura versus jedinec.
Přednáška se zaměří na představení dekolonizační perspektivy v sociálních teoriích a vysvětlení základních pojmů postkolonialismu, orientalismu a imperialismu. Na příkladech protestních sociálních hnutí v Indii budeme diskutovat kritickou reflexi pojetí modernity a vliv eurocentrismu a universalismu na konstrukci vědění o společnosti.
Prezentácia sa bude venovať výskumu postojov českej verejnosti k migrácii. Ako vnímajú Češky a Česi ľudí, ktorí sa k nám prisťahovali zo zahraničia? Ako sa vytvárajú, udržujú, prekračujú alebo stierajú hranice medzi skupinami "my" a "oni"? A akú rolu v tvorbe postojov zohrávajú média či osobná skúsenosť s migráciou? Kľúčové slová: migrácia, postoje, kultúrna sociológia, symbolické hranice, médiá, chápajúci rozhovor, focus group
Rozvoj technologií odnepaměti proměňuje trh práce - některé typy zaměstnaných vytlačuje, jiné naopak odměňuje. Nástup umělé inteligence tento proces výrazně urychluje a rozšiřuje na dosud nedotčené oblasti pracovního trhu. Jaká je v tomto světle budoucnost práce, a na co se máme připravit?
Na existenci klimatické změny a na jejím původu v lidské činnosti se shodne většina z nás - a výzkumy to potvrzují. Na tom, kdo a co může s nastávající katastrofou dělat, se shodneme hůře - i to nám výzkumy potvrzují. Jaká vysvětlení tohoto nesouladu se nám nabízí - a jakými sociologickými metodami je můžeme nalézt? Klíčová slova: Změna klimatu; Veřejné mínění; Riziko; Narativy; Reprezentace