Interactive Syllabus

Politologie

doc. JUDr. PhDr. Robert Zbíral, Ph.D.

Politologie

doc. JUDr. PhDr. Robert Zbíral, Ph.D.

Politologie

Info

Přednášející: Robert Zbíral

Email: robert.zbiral@law.muni.cz

Čas přednášek: středa, 16-17.40h, místnost 140

Upozornění („osobní vzkaz přednášejícího“)

Kurz jsem přebral náhled tento leden po doc. Kroupovi, který odešel do zaslouženého (ale nečekaného) důchodu. I když nějakou představu o podobě a průběhu našich setkání mám, na řadě věcí budu teprve pracovat. Znamená to, že tento sylabus, zejména co se týká obsahu přednášek, je pouze předběžný a může se měnit, klidně i na vaše přání. Aktuální (rozšířené) informace budou vždy k dispozici v interaktivní osnově v ISu.

Charakter a cíle kurzu

Politologii možná máte spojenou s „mluvícími hlavami“ v televizi, kde osoba označená jako „politolog“ s vážným výrazem ve tváři deklamuje fakta, která předtím již v podstatě sdělil redaktor (např. „pro vládní koalici je velkou prohrou, že neprosadila v Senátu návrh novely pandemického zákona“). Zároveň se mnozí studenti (nejen práv!) domnívají, že politika je něco, co je nemusí zajímat, bez čeho se během studia i v dalším životě obejdou.

Oba pohledy jsou možná pochopitelné, nicméně chybné či přinejmenším zavádějící. Může to znít banálně, ale politika je jednoduše faktor, který výrazně ovlivňuje vše, co se děje kolem nás, od nejmenších věcí typu „pojede mi autobus do školy?“ po celoplanetární záležitostí jako je rozsah klimatické změny. Pokud to vezmeme jinou optikou, tak i právo je pouhým odrazem politiky. Pochopení zásad fungování politiky je z těchto důvodů pro každého budoucího právníka velkou výhodou a v podstatě nezbytností. Politologie přitom slouží jako prostředek k tomuto pochopení. Její obsah totiž nespočívá v komentování činnosti politiků, jedná se o vědu s tisíciletou tradicí a vlastními velmi vyspělými metodami, která nám dovoluje poznávat a vysvětlovat politické procesy a jejich výstupy.

Cílem kurzu je nejen zprostředkovat široké výsledky zmíněného poznávání a vysvětlování, které nám přiblíží komplexní realitu fungování tohoto světa (tj. na co politologie přišla), ale hlavně vám odhalit procesy a způsoby uvažování, které ono poznávání přinesly (tj. jak na to politologové přišli). Vyjádřeno jinak na příkladu, mou ambicí ani tak není natlačit do vás znalosti stylu „premiérem Itálie je nyní M. Draghi“, protože to si nakonec snadno někde najdete (tak ne že byste to vědět nemohli…), ale spíše donutit vás o věcech a událostech kriticky přemýšlet, rozeznávat důvěryhodnost a přesvědčivost informací. Jinak řečeno, kurz má zároveň sloužit jako nástroj k získání a prohlubování obecných dovedností potřebných k fungování v moderní společnosti 21. století. V neposlední řadě dodávám, že jelikož jsem bytostným zastáncem demokratického právního státu, kurz nebude hodnotově neutrální a můžete jej proto vnímat také jako svého druhu výchovu k občanství.

Pojetí přednášek

Kurz se skládá jenom z přednášek, nepřítomnost seminářů logicky snižuje možnost vzájemné interaktivity mezi vyučujícím a studenty. Předpokládám, že přednášky budou přenášeny i online, nahrávány a poté zpřístupněny na internetu. Obsahově budou samozřejmě sestávat zejména z mého přednesu, přesnou formu ale uzpůsobím reálnému počtu posluchačů v místnosti. Například pokud se bude účastnit pár nadšenců se zájmem o tématech diskutovat, rád takovému přání vyjdu vstříc. Prozatím mám představu, že ještě před samotným tématem vždy probereme na 10-15 minut nějakou čerstvou aktuální politickou událost a zasadíme si ji do širších souvislostí.

Zakončení předmětu - zkouška

Zkouška proběhne ve čtyřech termínech (viz data v ISu, poslední bude v září) a bude mít formu eseje. Probíhat to bude tak, že v 9h se v ISu odhalí zadání, vy můžete začít pracovat, termín pro odevzdání (opět přes IS) bude vždy půlnoc následujícího dne (tj. máte na to 39 hodin).

Je na vás, zda pojmete zadané téma komplexně (tj. budete se zabývat dopadem na celý politický systém) nebo si vyberete jen určitý výsek (např. stranický systém nebo legitimitu zastoupení lidu). Samozřejmě že dané volbě musí odpovídat hloubka analýzy.
Práce může být svým zaměřením analytická, normativní i empirická (popřípadě lze přístupy kombinovat), zásadní je, abyste dokázali konzistentně a přesvědčivě podat své myšlenky a celá práce měla nějakou jednotnou linku argumentace. Nemá jít pouze o soubor náhodných, navzájem si protiřečících tvrzení.
V práci byste měli odkazovat na všechny zdroje faktů či myšlenek (a to včetně přednášek), které v práci použijete a nejsou z vlastní hlavy či nejde o obecně známé informace . Odlišujte mezi přímými a nepřímými citacemi. Nebráníme vám pracovat se žádnými druhy zdroji (klidně využijte internet), hlídejte si však jejich důvěryhodnost a znovu připomínáme nutnost odkazování.
Délka celé práce (mimo případný seznam použitých zdrojů) by měla být 1500 slov (+/- 10 %). Pokud bude práce kratší nebo delší, bude to zohledněno při hodnocení. Dodržujte formální náležitosti práce (např. citace budou dle citační normy) a snažte se o rozumnou vizualizaci (zarovnání do bloky, nadpisy atd.). Dejte si pozor na pravopisnou úroveň.

Doporučené zdroje informací ke studiu

Pravdou je, že pro pochopení věcí o nich musíte něco vědět. Je nemožné udělat si názor například na krizi právního státu v Maďarsku (a zda to vůbec krize je!), pokud nevíte, kdo je to Orbán, co znamená zkratka FIDESZ či jak funguje mechanismus čl. 7 Smlouvy o EU. Podobný všeobecný přehled je ale nemožné získat přečtením jedné či dvou knížek, jedinou možností je čerpat informace dlouhodobě a systematicky. Mé hlavní doporučení proto zní – dělejte to! Nebudu vám vnucovat žádné konkrétní zdroje, ve výsledku je totiž jedno, zda se spolehnete na sledování televize nebo Youtube, poslouchání rádia či podcastů na Spotify, čtení českých či zahraničních novin nebo nekonečné řady internetových serverů. Klidně si pouštějte Čau lidi! nebo čtěte Parlamentní listy, i tyto zdroje referují o záležitostech odehrávajících se kolem nás a donutí vás o nich přemýšlet.