V kontextu historického vývoje dnes města plní celou řadu funkcí jako základní
článek občanské samosprávy. Města a metropolitní oblasti jsou hnacími motory
vyspělých i postsocialistických ekonomik. Města a městské systémy prošly za
posledních dvou stoletích a zejména v posledních dekádách velkou
prostorovou, společenskou a ekonomickou transformací. Významným prvkem funkce
měst je územní a strategické plánování. Na vybraných příkladech a případových
studiích jsou české způsoby řešení srovnávány se zahraničními zkušenostmi.
Konfrontace teoretických možností a praktických způsobů jejich realizace,
především v oblasti sociálně ekonomického a územního rozvoje, je těžištěm
tohoto předmětu.
Studenti budou postupně obeznámen s problematikou:
- Globalizace – prostorová, společenská a ekonomická restrukturalizace měst.
- Základní pojmy a termíny - město jako pól rozvoje, fáze vývoje měst a
městských systémů.
- Novodobý historický vývoj a současnost sídel a měst v ČR.
- Vzestup a pád města. Historie vepsaná do současnosti.
- Městské plánování a urbanismus.
- Strategické plánování na úrovní měst a metropole (se zaměřením na
Brno/BMO).
- Industriální a postindustriální město.
- Doprava a životní prostředí ve městě.
- Prostorová a socioekonomická transformace měst a metropolitních oblastí ve
střední Evropě.
- Udržitelné město, cestovní ruch ve městě.
- Evropská a česká urbánní politika.
- Vývoj měst v historické a současné perspektivě. Budoucnost měst a
metropolitních oblastí.
Výuka probíhá formou přednášek (2 hodiny týdně) a seminářů (seminární
projekt, jeho zpracování fázované do několika etap; podrobný rozpis v IS). Na
přednáškách jsou vysvětleny základní fakta a principy probíraného tématu, které
jsou dále diskutovány na seminářích. Využívány jsou jak teoretické přístupy a
koncepty, tak informace a interpretace z aplikační praxe a konkrétní
případové studie z ČR i zahraničí. Na přednáškách i seminářích participují
odborníci z Magistrátu města Brna.
Požadavky ke zkoušce: účast na seminářích a adekvátní zvládnutí požadovaných úkolů (podrobný popis harmonogramu předmětu a požadavků k seminářům a zkoušce v IS/interaktivní osnově). Písemná zkouška se skládá z otevřených i uzavřených testových otázek. Minimum ke složení zkoušky je dosažení 60 % bodů z testu a dalšího minimálního počtu bodů získaného za aktivitu na seminářích, resp. při tvorbě seminárního projektu. Body získané v seminářích jsou součástí komplexního hodnocení předmětu.
Přednáška vysvětlila pojem globalizace a dále ho zasadila do ekonomické a sociální restrukturalizace měst a městských struktur, s využitím teoretických konceptů i konkrétních příkladů ve světovém kontextu.
Proč se kdysi slavná města dočkala velkého úpadku? Proč se některým velkým a slavným městům opět podařilo dostat na vrchol? Za úpadkem řady průmyslových měst ve vyspělém světě ve druhé polovině 20. století stály zejména tyto faktory: i) deindustrializace, ztráta pracovních míst a ekonomický pokles bez adekvátní náhrady jinými ekonomickými aktivitami, ii) příchod méně vzdělaných a přizpůsobivých obyvatel a odchod vzdělaných bohatých obyvatel mimo město (suburbanizace) i mimo region iii) sociální problémy, chudoba, rasové problémy, kriminalita, iv) nedostatečná a zastaralá infrastruktura (zejména dopravní), veřejná doprava a nedostatečné kapacity pro bydlení. Na druhé straně, za vzestupem a obrozením většiny industriálních měst stály faktory jako vzdělanost, inovativnost, kreativita, sdílení a přenos myšlenek ve spojení s místními finančníky a jejich kapitálem. Ve stagnujícím či upadajícím městě nelze výstavbou velkých projektů (tzv. chyba velké budovy) docílit růstu, výstavba je výsledkem úspěchu, ne jeho příčinou.
Industriální město je typické pro období průmyslové revoluce, charakterizované masovou výrobou a koncentrací průmyslových zařízení. V industriálním městě dominují průmyslové závody, které přitahují velké množství pracovní síly. Urbanizace roste v souladu s potřebou pracovních sil, což vede k vzniku hustě zalidněných městských oblastí. Velkou podporou industriálního rozvoje se stala železnice. Postindustriální město je charakteristické transformací z ekonomiky založené na průmyslu na ekonomiku zaměřenou na služby, vzdělání a znalosti. Ve městech dochází k deindustrializaci a revitalizacím průmyslových brownfields. Dalšími procesy přetvářejícími strukturu, funkci a společnost města jsou komercionalizace, ghettoizace, citizace a gentrifikace.
Udržitelná městská doprava a mobilita a jejich management představují klíčovou součást moderního urbanistického plánování, usilující o minimalizaci negativních dopadů městského ruchu na životní prostředí, lidské zdraví a kvalitu života. Základem tohoto konceptu je posun od individuální automobilové dopravy směrem k integrovaným, ekologicky šetrným alternativám. Hlavními pilíři udržitelné městské mobility jsou (městská) veřejná hromadná doprava, cyklistika a chůze a moderní technologická řešení typu bike a car sharing či ride-sharing. Management mětské mobility má ekonomickou, sociální a environmentální dimenzi a kombinuje měkká (organizace, marketing, osvěta, informace, plánování apod.) a tvrdá opatření (budování infrastruktury, údržba a modernizace voziude, řízení dopravního provozu apod.)
Idea chytrých měst souvisí s využitím technologických řešení ke zlepšení kvality života lidí ve městech. Využívá digitální konektivitu mezi systémy a daty a v reálném čase reaguje na potřeby obyvatel. Základními aspekty, se ketrými se smart city musí (bude muset) vyrovnat jsou: ekologie, voda, energir, vhodnost pro žití, odpady, jídlo, mobilita, kultura, infrastruktura a ekonomie. Pokud lze v současnosti hovořit o konceptu smart city a konkrétním městě, takje to Singapur. Do konce století dojde k velmi významnému prostorovému a geopolitickému přesunu těžiště a koncentrace největších světových metropolí z obou amerických kontinentů, Evropy, Číny a Japonska do Afriky, Indie a JZ Asie. Pro první skupinu metropolí bude typická nízká porodnost, stárnutí populace, nižší imigrace a ekonomická stagnace, druhou skupinu čeká (pravděpodobně) opak.