Organizační informace k harmonogramu výuky, úkolům a kritériím pro řádné ukončení předmětu; představení témat předmětu, kontexty, výzvy. - PhDr. Petr Škyřík, Ph.D., Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Tematický blok se zaměří jednak na oblast Digital Humanities v kontextu akademického prostředí, jednak na to, co nás v kyberprostoru obklopuje nebo těší také v čase volna a pro povznesení ducha – např. na paměťové instituce (digitální knihovny a sbírky, repozitáře), či platformy jako Europeana, Historiana, Manuscriptorium apod. - Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
V rámci tohoto bloku se zaměříme na fenomén proměny vzdělávání v souvislosti s nástupem moderních technologií. Jakým způsobem si vytvořit osobní vzdělávací prostředí? Co jsou to MOOC a čím mohou být zajímavé? Co je pro studium online kurzů potřeba a jak v případě studia postupovat tak, aby člověk kurz dostudoval? A jak a proč se vlastně učíme? - RNDr. Michal Černý
V této části se zaměříme na téma otevřeného vzdělávání, otevřených zdrojů a sebeřízeného učení. Podíváme se na fenomén občanské a otevřené vědy. Současně se pokusíme zamyslet nad tím, co moderní technologie znamenají pro obsah a způsob toho, co konzumuje v edukačním procesu. - RNDr. Michal Černý
Kdo všechno vidí, co provádíme na internetu? Jak dosáhnout anonymity a chránit si své soukromí? A čím je taková ochrana vykoupena? V přednášce se zaměříme na fenomén anonymizace a dohledu v kyberprostoru, na téma technologií, šifrování, platforem nebo úniků dat a soukromí v kontextu každodenního života a studia. Tak vzhůru do (ne)anonymity!
Fenomén otevřených dat mění způsob občanské participace. V některých zemích jde otevírání samo, někde to trochu drhne. Společně se podíváme na cesty, jak se k datům dostat. Mluvit budeme i o důležitosti otevírání dat ve vědě. A k čemu nám mohou být data v běžném každodenním životě? Proč rozvíjet svůj datový mindset?
Svět, ve kterém žijeme, je stále více závislý na mediálních technologiích, jež nás propojují se zbytkem světa. Vytvářejí síť, ze které je čím dál obtížnější vystoupit. Na mediální podněty máme často pouze reflexivní reakci, bez snahy o hlubší porozumění. V současnosti na ovlivňování lidí nemusíte vlastnit celostátní média. Mnohdy postačí dobře vedený online profil...
Imerzivní virtuální realita je technologie, která se rozvíjí už desítky let, ale teprve v posledních asi 10 letech získává na reálném na významu v širším spektru oborů. Cílem přednášky je předat studujícím představu o tom, jak VR ovlivňuje vzdělávací procesy, a vhled do toho, u jakých témat a forem vzdělávání má VR smysl a kde jde spíše o samoúčelné hraní.
V tomto týdnu se přednáška nekoná, nabízíme alespoň doplňkové aktivity.
Přednáška bude zaměřena na představení národních portálů, digitálních knihoven a služeb, které vznikají v rámci Moravské zemské knihovny. Nejprve bude představen portál Knihovny.cz, který je stěžejním projektem českých knihoven a umožňuje využívat fondy a služby knihoven online z jednoho místa. Portál propojuje různé služby knihoven a je nedocenitelným pomocníkem při studiu i v běžném životě. Následovat bude představení projektu Digitalniknihovna.cz, což je rozcestník českých digitálních knihoven. Zjistěte, jaké zdigitalizované dokumenty tento projekt nabízí a k jakým z nich se díky službě DNNT dostanete i z pohodlí domova.
V tomto týdnu se přednáška nekoná, nabízíme alespoň doplňkové aktivity.
Imerzivní virtuální realita představuje nástroj, který přímo vybízí k tomu, aby byl využit pro výzkum v sociálních vědách. Ve virtuální realitě můžeme velice přesně kontrolovat výzkumné podmínky a zároveň máme možnost s prostředím kreativně manipulovat a dosahovat takového prožitku zkoumaných osob, který se blíží reálným podmínkám. Můžeme zároveň získávat velice podrobná data o chování jedince, počínaje trekováním pohybu, přes trekování pohybu očí až po měření fyziologických a neurofyziologických proměnných. - Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D.
Mohou inovace v oblasti Web3 technologií napomoci tranzici ke spravedlivější, regenerativnější ekonomice či do konce kultuře? Nebo jde jen o další techno-optimistický blud? A jak by tyto inovace mohly proměnit kulisy i prožívání našeho každodenna - v kyberprostoru i mimo něj? Mohly by otevírat cesty k alternativám “feudalismu platforem”? A jak by mohly vypadat? Téma “regenerace” a regenerativní ekonomiky se postupně dostává do veřejných debat i na akademickou půdu i u nás v ČR - a to nejen díky populárnímu konceptu “Ekonomie koblihy” od Kate Raworth. Mluví se o regenerativních business modelech, regenerativním zemědělství, regenerativním designu, ekonomice commons i regenerativních financích. Debatami zároveň prolínají otázky: “Jakou roli mohou v této tranzici hrát digitální technologie?” a “Jak mohou proměňovat naše každodenno?” Jednou z oblastí překotného vývoje je mj. oblast Web3 technologií. V mnoha ohledech jde o oblast protkanou kontroverzemi - od asociace se spekulativními bublinami, přes energetickou náročnost až po otázky právních regulací. Dává tedy zrovna v této na první pohled pohled anti-regenerativní oblasti, hledat odpovědi? Nejprve si uděláme krátký exkurz do historie a klíčových milníků vývoje Web3, a na konkrétních projektech (jako je třeba POCAS) se polusíme identifikovat potenciálně významné technologické, ekonomické či sociální inovace, slibujících napomoci tranzici k regenerativnější ekonomice či kultuře. Přednášku uzavřeme diskuzí. - Bc. et Bc. Jakub Lanc