V rámci přednášky bude nastíněna proměna stavební kultury a praxe přelomu 19. a 20. století, jíž spoluutvářelo několik důležitých faktorů - najmě uměleckoprůmyslový diskurzivní obrat, secese a diskuse o slohu, jenž by byl kompatibilní s novými stavebními materiály a typologiemi.
Odklon od tradičních slohotvorných motivů měl řadu příčin a předpokladů, mezi nimiž figuruje též rozvoj abstraktního výtvarného umění. Přednáška bude proto orientována na obecnou proměnu výtvarné kultury, sdružující rozličná média umění a designu, která spojují puristické tendence a relativizaci vztahu k mimetickému vyobrazování.
Tématem setkání budou moderní architektonické tendence nultých a desátých let 20. století se zřetelem na puristické či racionalizační tendence (L. Sullivan, H. P. Berlage, A. Loos). Pojednáno bude rovněž o problematice funkce, vč. jejího dějinného rámce (Vitruvius, Carlo Lodoli apod.) Po uvedení do problematiky bude osvětlen problém formalismu a jeho reziduí ve tvarosloví funkcionalistické architektury.
Pojednání o klíčových premisách funkcionalismu vč. osvětlení nuancí mezi třemi klíčovými proudy, jež jsou v obecném úzu sdružovány do jedné a téže kategorie: funkcionalismus, konstruktivismus, mezinárodní sloh. Uvedeme si rovněž dějiny termínu funkcionalismus a přiblížíme, jak byly tyto stavby vnímány (a označovány) v době jejich budování.
Během přednášky bude pojednáno o významu moderních průmyslových fenoménů pro utváření funkcionalismu. Pojednáno bude o vlivu průmyslových závodů (stran organizace a plánování; vč. poučení na Taylorismu) a dopravní techniky (aeronautika, automobilismus, nautická symbolika a metaforika). V přímé návaznosti na předchozí přednášku budou rovněž přiblížena novátorská řešení vzešlá z úvah o utvoření architektonického standardu. Řeč bude o samonosných konstrukcích (ocelových či železobetonových), nových materiálech a jejich uplatnění (teraco, xylolit, rozmach sklobetonu) či úloze zefektivnění a ergonomie, a to od detailů (užívání rozměrných obkladaček kvůli eliminaci spár) až po rozsáhlejší dispoziční soubory (tzv. frankfurtská kuchyň Margarette Schütte-Lihotzky a její průkopnická úloha v kuchyňském designu)
Sledování poválečné reflexe funkcionalismu vč. "programových" negací jeho klíčových premis (postmodernismus) či kritiky s ideologickými konotacemi (socialistický realismus). Pojednáno bude rovněž o neofunkcionalismu.
Možnosti funkcionalismu jakožto nástroje pro etablování moderní československé republiky. Architektura bude přiblížena jako příležitost manifestace politicko-ekonomických idejí, a to v přímé komparaci s obdobnými tendencemi v zahraničí (např. USA, kde obdobnou úlohu sehrál Streamlining).
Doporučená literatura pokrývá též týdny se státními svátky (1. a 8. května).
Fenomén brněnského funkcionalismu bude zasazen do socioekonomického a kulturního kontextu. Zohledníme též geografické hledisko sledovaného problému - Brno jako město uprostřed nově vzniknuvšího státu, jež je nadto koncipováno jako centrum veletržních aktivit a které i nadále zůstává zemskou metropolí.