Milí studenti,
níže uvedená charakteristika a "návod k vytváření" reflektivního deníku praxe by vám měl posloužit ve smyslu správného uchopení jeho účelu a uvědomění si důležitosti a užitečnosti tohoto nástroje. Pečlivě si tedy přečtěte následující řádky a zkuste jejich podstatu aplikovat při vytváření vašeho reflektivního deníku praxe v rámci absolvování nastávajícího Úvodu do pedagogické praxe. Prosím, respektujte přitom pokyny vyplývající z Interaktivní osnovy týkající se výstupů a požadavků.
"Reflektivní deník praxe je pomůcka pro Vaše hlubší sebeuvědomění (introspekci), jako osoby vykonávající praxi. Metodou sebepozorování a kladení otázek sám(a) sobě, můžete dosáhnout přesnějšího pochopení toho, do jaké míry se Vám dařilo naplňovat cíle praxe a jaké jsou příčiny Vaše úspěchu či neúspěchu. Obojí je důležité pro další seberozvoj a odemknutí Vašeho osobního potenciálu.
Reflektivní deník není chronologickým popisem vzniklých událostí. Můžete však použít narativní metodu, tedy vyprávění příběhu o Vaší praxi. Popište např. jak jste se na praxi připravoval(a), jak jste se cítil(a) v okamžiku, když jste poprvé předstoupil(a) před žáky, zaznamenejte klíčové okamžiky, kdy jste si uvědomil(a) něco důležitého a jak jste vnímal(a) průběh praxe po jejím dokončení. Reflektivní deník umožňuje utříbení Vašich pocitů, poznatků a reakcí z praxe a měl by vyústit v závěrečné zhodnocení (výsledek, poučení, úkoly a nápady pro příště, otázky, dilemata, …).
V reflektivním deníků je prostor pro rozvahu nad následujícími oblastmi a tématy:
Pedagogický postup
- • popis a hodnocení pedagogického postupu, který jste v konkrétní hodině použili,
- • popis pedagogické situace (problému) a její analýza (Vaše subjektivní hodnocení, případně hodnocení s odstupem času),
- • možnost navržení změny svého pedagogického postupu v reakci na popisovanou situaci (problém).
Didaktický postup
- • vhodnost volby organizační formy hodiny (individuální, skupinová, hromadná, kooperativní, týmová),
- • vhodnost volby výukové metody (slovní, názorně demonstrační, praktické, didaktické hry, situační aj.),
- • didaktická řada nácviku pohybových dovedností (znalost a sebejistota postupu, individuální přístup ke studentům/žákům),
- • záchrana a dopomoc, bezpečnost,
- • propracování se k pedagogickým (psychologickým) poznatkům,
- • jak se Vám dařilo předávat žákům znalosti a hodnoty za úrovní fyzického učiva tělesné výchovy (vnímání estetiky pohybu, vztah k pohybu, vůle, odolnost, spolupráce s ostatními, význam pohybu pro sebe a společnost),
- • vhodnost volby výukové metody mezioborových přesahů (Příklad pro ZŠ: Dedukce: 1. premisa: všichni lidé musí jíst – 2. premisa: člověk, který vydal více energie pohybem ji musí o to více doplnit – závěr: po hodině tělocviku budu mít větší hlad a žízeň než po hodině výtvarné výchovy; Indukce: 1. premisa: když běžím „buší“ mi srdce silněji než když jdu, 2. premisa: když srdce pracuje rychleji, rozvádí v těle větší množství krve, 3. premisa: více proudící krve v těle, rozvádí více kyslíku ke svalům; závěr: při sportování potřebují svaly více kyslíku a proto mi buší srdce silněji.
Individuální přístup
- • analýza případů žáků (méně tělesně zdatných, problémových, jednotlivých skupin apod.),
- • jak se mi dařilo změnit plánovanou didaktickou řadu u žáků, kterým učivo vůbec nešlo (regrese),
- • jak se mi dařilo doplnit didaktickou řadu u žáků, kteří vykonávali učivo nadprůměrně (progrese).
Váš vztah se studenty/žáky
- • Dokázal(a) jste se žáky navázat vhodný kontakt? (Rozdat zadání a úkoly, ale nebýt příliš přísný(á), udělat legraci a společně se zasmát, docílit společného úspěchu v hodině aj.)
- • Jak na Vás žáci a žákyně reagovali? (Cítili z Vás autoritu? Báli se Vás? Smáli se Vám?)
Klima třídy školy
- • Zdraví děti učitele a naopak?
- • Jaká je atmosféra ve třídách a na chodbách (mezi dětmi, mezi učiteli)
- • Jak jste se cítil(a) mezi ostatními pedagogy?
- • Jak se Vám dařilo komunikovat s provázejícím učitelem?
Vaše osobní pocity a prožitek
- • sdělení svých pocitů, prožitků,
- • vzniknul Vám nějaký rozpor mezi naučenou teorií a vlastní zkušeností z praxe,
- • vznikly Vám po realizaci praxe nějaké otázky nebo dilemata (např. to „Shakespearovské“ a nejzásadnější „Učit, či neučit?“),
- • jak jste se cítil(a) při výuce (sebejistě, nezkušeně, nekomfortně, příjemně),
- • nad čím jste po výuce nejdéle přemýšlel(a) - (co se Vám nepodařilo, jestli jste dodržel(a) všechny formální pokyny, jestli žáky hodina bavila a rozvíjela je, jestli nestalo něco negativního?),
- • jakákoliv další, pro Vás podstatná, sdělení a uvědomění,
Učitelský reflektivní deník pište v průběhu všech pedagogických praxí – Úvod do pedagogické praxe, Pedagogická praxe 1, Pedagogická praxe 2 a u jednooborového studia navíc Pedagogická praxe 3.
Číslo deníku vyplňujte chronologicky a v jednotné formě, pomůže Vám to v rychlé orientaci a řazení.