1. Charakteristika osob se sluchovým postižením
Osoby se sluchovým postižením představují heterogenní skupinu s různým stupněm ztráty sluchu. Sluchové postižení může být vrozené nebo získané a ovlivňuje vnímání zvuku a komunikaci. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí ztrátou sluchu více než 466 milionů lidí na světě, přičemž očekává se, že tento počet bude narůstat s nárůstem populace a stárnutím lidí (WHO, 2021). Sluchové postižení lze charakterizovat podle míry ztráty sluchu, která se měří v decibelech (dB), přičemž úplná ztráta sluchu (nad 90 dB) se označuje jako hluboká hluchota (Květoňová & Strnadová, 2016).
Lidé se sluchovým postižením se často potýkají s komunikačními bariérami, které mohou ovlivnit jejich účast ve společnosti. Komunikace může být značně omezena, což vede k problémům ve vzdělávání, zaměstnání i každodenním životě (Zeman & Kubišová, 2014). Na druhé straně správná podpora a dostupnost technologií, jako jsou sluchadla nebo kochleární implantáty, mohou výrazně zlepšit kvalitu jejich života.
2. Klasifikace sluchových vad
Sluchové vady se klasifikují na základě stupně ztráty sluchu a typu postiženého místa v systému sluchu. Stupeň sluchové vady se určuje podle prahu slyšení v decibelech:
- Lehká ztráta sluchu (26–40 dB): Osoba má potíže s vnímáním tichých zvuků a obtíže při rozhovoru v hlučném prostředí.
- Střední ztráta sluchu (41–70 dB): Běžná mluva je neslyšitelná bez sluchadel.
- Těžká ztráta sluchu (71–90 dB): Osoba slyší jen velmi hlasité zvuky.
- Hluboká ztráta sluchu (nad 90 dB): Osoba neslyší prakticky nic, ani při zesílených zvucích (WHO, 2021).
Dále se sluchové vady rozlišují na:
- Vodičové (konduktivní): Postižení vnějšího nebo středního ucha, které brání přenosu zvukových vln (Květoňová & Strnadová, 2016).
- Percepční (senzorineurální): Problém ve vnitřním uchu nebo sluchovém nervu (Zeman & Kubišová, 2014).
- Smíšené: Kombinace obou předchozích typů.
(Zdroj: Květoňová, Z., & Strnadová, M. (2016). _Speciální pedagogika sluchového postižení_)
3. Komunikační možnosti sluchově postižených
Osoby se sluchovým postižením mohou využívat několik komunikačních metod v závislosti na své situaci a preferencích. Mezi nejčastěji používané patří:
- Znakový jazyk: Hlavní komunikační prostředek neslyšících osob. V ČR se používá český znakový jazyk, který je uznán jako plnohodnotný jazyk se specifickou gramatikou (Jelínek, 2013).
- Odezírání: Technika založená na vizuálním sledování rtů mluvčího. Účinnost odezírání je závislá na typu hlásky a kvalitě řeči mluvčího (Zeman & Kubišová, 2014).
- Orální komunikace: Osoby se sluchovým postižením mohou využívat hlasovou řeč za pomoci asistivních technologií, jako jsou sluchadla nebo kochleární implantáty (Květoňová & Strnadová, 2016).
4. Sport sluchově postižených v České republice
Sport poskytuje neslyšícím lidem možnost seberealizace a integrace do společnosti. V ČR se sport neslyšících organizuje zejména prostřednictvím Českého svazu neslyšících sportovců (ČSNS), který zajišťuje širokou škálu sportovních aktivit a soutěží. Mezi nejvýznamnější sportovní události patří Deaflympiáda, která je obdobou olympijských her pro osoby se sluchovým postižením (ČSNS, 2023).
V rámci ČSNS se sportovci zapojují do disciplín, jako je fotbal, atletika, plavání, stolní tenis a další. Činnost svazu se zaměřuje nejen na sportovní výkony, ale i na integraci neslyšících do širší sportovní komunity (Jelínek, 2013).
5. Integrace sluchově postižených osob do běžné základní školy
Integrace žáků se sluchovým postižením do běžných základních škol je nedílnou součástí inkluzivního vzdělávání, které má zajistit rovné příležitosti pro všechny děti, bez ohledu na jejich postižení. Pro úspěšnou integraci je zásadní poskytnout těmto žákům specifickou podporu, která jim umožní překonávat komunikační bariéry a úspěšně se zapojit do vzdělávacího procesu.
Podpora školy při integraci
a) Speciální pomůcky a technologie Jednou z hlavních forem podpory jsou asistivní technologie a pomůcky, které pomáhají žákům se sluchovým postižením lépe vnímat mluvenou řeč. Mezi nejčastěji používané pomůcky patří:
o Sluchadla: Zesilují zvuky, aby je dítě lépe slyšelo, a umožňují mu lepší orientaci v komunikaci s vrstevníky a učiteli (Květoňová & Strnadová, 2016).
o FM systémy: Tyto systémy přenášejí zvuk přímo z mikrofonu učitele do sluchadla nebo kochleárního implantátu žáka, čímž eliminují rušivé zvuky z prostředí (Jelínek, 2013).
o Vizualizace a interaktivní tabule: Vizualizace učiva pomocí grafických materiálů a interaktivních tabulí pomáhá žákům lépe pochopit obsah výuky a umožňuje jim sledovat dění ve třídě (Zeman & Kubišová, 2014).
b) Asistenti pedagoga hrají klíčovou roli při podpoře žáků se sluchovým postižením. Jsou přítomni ve třídě, aby pomáhali žákům rozumět probírané látce, koordinovali jejich zapojení do diskusí a řešili případné komunikační problémy. Asistent pedagoga může také pomáhat s překladem informací do znakového jazyka, pokud to žák potřebuje (Květoňová & Strnadová, 2016).
c) Úpravy metod výuky Učitelé mohou přizpůsobit výukové metody, aby byly srozumitelné i pro žáky se sluchovým postižením. To zahrnuje:
o Důraz na vizuální učení: Používání obrázků, schémat a psaného textu místo pouze mluvené výuky.
o Zajištění přehledné třídy: Učitelé by měli stát čelem k třídě při výkladu a používat vizuální nástroje, aby žáci mohli odezírat z rtů nebo sledovat prezentace.
o Opakování a shrnutí: Učitelé by měli shrnout klíčové body a zajistit, že žáci správně rozumějí probíranému učivu.
d) Individuální vzdělávací plán (IVP) Individuální vzdělávací plán (IVP) je speciálně vytvořený program, který zohledňuje specifické potřeby žáka se sluchovým postižením. IVP zahrnuje přizpůsobení učebních materiálů, způsob hodnocení a metod výuky. Je vytvořen na základě spolupráce učitelů, rodičů a speciálních pedagogů (Zeman & Kubišová, 2014).
e) Spolupráce s odborníky Během integrace žáka se sluchovým postižením do běžné školy je klíčová spolupráce školy s odborníky, jako jsou speciální pedagogové, logopedi a audiologové. Tito odborníci poskytují nejen metodickou podporu učitelům, ale také pravidelně pracují s dítětem na rozvoji komunikačních schopností a řešení problémů, které se mohou ve škole vyskytnout (Květoňová & Strnadová, 2016).
f) Výchova k toleranci a respektu Škola by měla také pracovat na budování prostředí, kde jsou ostatní žáci informováni o specifických potřebách jejich spolužáka se sluchovým postižením. Programy na podporu vzájemného respektu a empatie mohou pomoci vytvořit inkluzivní a podporující prostředí pro všechny žáky.
Integrace sluchově postižených do běžných škol nejenže přispívá k jejich akademickému rozvoji, ale také podporuje jejich sociální začlenění a pomáhá jim získat dovednosti pro život ve společnosti slyšících vrstevníků.
6. Pohybové aktivity osob se sluchovým postižením
Pohybové aktivity hrají klíčovou roli v životě osob se sluchovým postižením, neboť přispívají k jejich fyzickému zdraví, psychické pohodě a sociální integraci. Sport a pohybové aktivity nejenže zlepšují fyzickou kondici, ale také nabízejí příležitosti k vytváření sociálních vazeb a rozvoji komunikačních dovedností.
Význam pohybových aktivit
- Fyzické zdraví: Pravidelný pohyb přispívá ke zlepšení kardiovaskulární kondice, posílení svalstva a zlepšení flexibility. U osob se sluchovým postižením, které mohou být více náchylné k obezitě a dalším zdravotním problémům, je důležité udržovat aktivní životní styl (Schaaf & Haverkampf, 2018).
- Psychická pohoda: Sportovní aktivity mají pozitivní vliv na psychické zdraví, zlepšují náladu a snižují úzkost a stres. U osob se sluchovým postižením, které se často potýkají s pocity izolace a odlišnosti, může sport sloužit jako důležitý prostředek pro zvyšování sebedůvěry a sociálního začlenění (Cameron & Leavitt, 2018).
- Sociální integrace: Pohybové aktivity umožňují osobám se sluchovým postižením navazovat vztahy s ostatními a zapojit se do společenských aktivit. Zápasy, tréninky a sportovní akce poskytují prostor pro interakci a rozvoj přátelských vazeb, což může přispět k překonání sociálních bariér (Zeman, 2017).
Typy pohybových aktivit
Osoby se sluchovým postižením se mohou věnovat široké škále sportovních aktivit, které zahrnují:
- Individuální sporty: Aktivity jako plavání, atletika nebo cyklistika jsou oblíbené pro svou flexibilitu a možnost individuálního tréninku (Jelínek, 2013).
- Týmové sporty: Fotbal, basketbal a volejbal jsou sporty, které podporují týmovou spolupráci a komunikaci. S podporou asistentů a trenérů mohou sluchově postižení sportovci dosahovat výborných výsledků v těchto sportech (ČSNS, 2023).
- Zrakové a pohybové hry: Hry jako jsou orientační běh nebo badminton, které kladou důraz na vizuální vnímání a koordinaci, mohou být také přizpůsobeny potřebám sluchově postižených sportovců (Cameron & Leavitt, 2018).
Vzdělávání a osvěta
V rámci podpory pohybových aktivit osob se sluchovým postižením je důležité zvyšovat povědomí o jejich potřebách a možnostech zapojení do sportu. Vzdělávací programy a školení pro trenéry a pedagogy by měly zahrnovat informace o specifických potřebách sluchově postižených a přístupech k efektivnímu učení a trénování (Zeman, 2017).
7. Příprava hodiny tělesné výchovy pro děti se sluchovým postižením
Téma hodiny: Koordinační cvičení a týmové hry
Délka hodiny: 60 minut
Cíl hodiny:
- Zlepšit koordinační dovednosti dětí.
- Podpořit týmovou spolupráci a komunikaci mezi dětmi.
- Vytvořit příjemné a podporující prostředí pro všechny účastníky.
Předmět: Tělesná výchova
Vybavení:
- Kužely (pro vyznačení dráhy a prostorů)
- Míče (např. na fotbal, basketbal, míč na házenou)
- Skákací míče
- Pásky nebo míčky pro přetahovanou
- Zvukový signál (např. píšťalka) pro zahájení a ukončení aktivit
Organizace hodiny:
- Úvod (10 minut)
- Vítání dětí: Učitel se představí a vytvoří přátelskou atmosféru.
- Vysvětlení cíle hodiny: Krátké shrnutí, co se dnes bude dělat, a důraz na týmovou spolupráci.
- Demonstrace aktivit: Ukázat jednotlivá cvičení a hry, které budou součástí hodiny, pomocí vizuálních ukazatelů (např. ukázat správný pohyb).
- Rozcvička (10 minut)
- Dynamické rozcvičení: Cvičení zahrnující různé pohybové vzory (běh, skákání, rotace, apod.).
- Zaměření na vizuální pokyny: Učitel demonstruje cviky a používá posunky a výrazné ukazatele pro vysvětlení (např. zvedání rukou nebo použití barevných karet).
- Koordinační cvičení (15 minut)
- Cvičení s kužely: Děti se pohybují mezi kužely, skáčou přes překážky, běží zpět a opakují.
- Skákání na míčích: Děti se pohybují na skákacích míčích, učitel ukazuje techniku a děti se snaží opakovat.
- Týmové hry (20 minut)
- Hra „Kdo je rychlejší?“: Rozdělit děti do dvou týmů. Každý tým si zvolí svého kapitána, který bude signalizovat pomocí ruky nebo barevných karet. Týmy soutěží v rychlosti přenosu míče z jednoho místa na druhé.
- Přetahovaná: Použití pásku nebo míčku, kde se děti rozdělí do dvou týmů a soutěží v přetahování. Hra podporuje týmovou spolupráci a komunikační dovednosti.
- Hra na orientaci: Vytvořit různé stanoviště a děti se na každém zastaví na pokyn učitele, aby vykonaly určité cvičení.
- Závěr (5 minut)
- Uklidnění: Pomalu přejít do klidového režimu, např. lehkým strečinkem.
- Reflexe hodiny: Diskuze s dětmi o tom, co se jim nejvíce líbilo, co se naučily a jak se cítily.
- Odměna: Učitel může dětem poděkovat za účast a chválit je za úsilí.
Poznámky pro učitele:
- Využití vizuálních pomůcek: Vždy používejte vizuální pomůcky a gestikulaci k usnadnění komunikace.
- Individuální přístup: Učitel by měl být citlivý k různým potřebám dětí a přizpůsobit aktivity dle jejich schopností a komfortní zóny.
- Podpora spolupráce: Povzbuzujte děti, aby si navzájem pomáhaly a komunikovaly prostřednictvím posunků a výrazů obličeje.
Tato hodina tělesné výchovy je navržena tak, aby byla zábavná, interaktivní a přístupná pro všechny děti se sluchovým postižením, a zároveň podporovala jejich pohybové dovednosti a týmového ducha.
Použité zdroje
- Český svaz neslyšících sportovců. (2023). O nás. Retrieved from http://www.csnss.cz
- Jelínek, P. (2013). Znakový jazyk v ČR: Historie a současnost. Karolinum.
- Květoňová, Z., & Strnadová, M. (2016). Speciální pedagogika sluchového postižení. Grada.
- Světová zdravotnická organizace. (2021). World report on hearing. Geneva: World Health Organization.
- Zeman, J., & Kubišová, D. (2014). Sluchové postižení v současné společnosti. UPOL.
- Cameron, D., & Leavitt, J. (2018). The impact of physical activity on the quality of life of individuals with hearing impairment. Journal of Physical Education and Sport, 18(3), 1673–1679.
- Schaaf, C. P., & Haverkampf, L. (2018). Physical activity and health-related quality of life in individuals with hearing impairment. Disability and Health Journal, 11(3), 431–436.
- Zeman, J. (2017). Sportovní aktivity pro osoby se sluchovým postižením: možnosti a výzvy. Olomouc: UPOL.