Výuka je realizována pěti vyučujícími chronologicky od středověku po 20. století v kombinované podobě. První částí je prezenční výuka v rozsahu dvou až čtyř hodin, v jejímž rámci jsou představeny studentům základní kontury jednotlivých témat. Druhou částí je samostudium povinné literatury. Po absolvování předmětu bude student schopen definovat, pochopit a vysvětlit specifika hospodářských a sociálních poměrů českých zemí v uvedeném období v celé jejich šíři a komplexnosti. K úspěšnému absolvování předmětu je nutná minimálně 90% účast ve výuce, dostatečně kvalitní domácí příprava a úspěšné zvládnutí písemného testu (tj. z celkových 40 bodů získat alespoň 24). Předpokládaná časová náročnost kurzu (výuka, domácí příprava, studium literatury a test) je asi 120 hodin. Komunikace s vyučujícími bude probíhat obvyklou elektronickou formou, v případě potřeby také formou osobních konzultací. Ke komunikaci mezi studenty navzájem bude využito diskusního fóra předmětu
V bloku prezenční výuky (1. hodina) představena následná témata: počáteční vývoj přemyslovské monarchie a zdroje jejího hospodářství; charakter ekonomiky v 11.-12. století, veřejnoprávní dávky (daně) a režijní dvory panovníka, církve a šlechty; sociální struktura a diferenciace selského obyvatelstva; hradské zřízení. Příklady otázek a úkolů: Definujte termín „staré sídelní oblasti“ a vymezte je. Charakterizujte spor o tzv. středoevropský model státu. Jak v praxi fungovalo hradské zřízení? Přibližte podobu základních typů sídel.
V bloku prezenční výuky (2. hodina) představena následná témata: vesnická kolonizace a její časové vymezení; změny v zemědělských technologiích a způsobu bydlení; emfyteutické právo a jeho základní principy; vznik institucionálních měst, jejich charakteristika a právní vybavení; horní města a dolovací aktivity na území Čech a Moravy; měnové poměry a její proměny. Příklady otázek a úkolů: Přibližte mechanismy fungování kolonizačního procesu. Ve kterých oblastech probíhaly kolonizační aktivity a jak se od sebe mohly lišit? Definujte lánový systém. Jak se lišila nová městská práva od staršího zemského (obyčejového) práva a tím pádem i právní postavení měst?
V bloku prezenční výuky (3. hodina) budou představena témata: Hospodářské poměry českých zemí na konci středověku; ekonomická definice šlechtického režijního velkostatku; režijní velkostatek v 1. a 2. polovině 16. století; sociální dopady vzniku velkých dominií a sítě režijních velkostatků. Ukázka textu ke studiu zde. Studium povinné literatury k tématu: Velké dějiny zemí Koruny české 7, s. 88-118, 157-168, 214-229, 242-255, 303-314, 470-499 . Příklady otázek a úkolů k textu a studiu literatury: Jaká byla stavovská struktura českých zemí v 16. století? Jaké byly formy vrchnostenského vlastnictví pozemkového majetku? Popište příčiny a následky uvěrové krize po roku 1543. Vysvětlete termín "cenová revoluce". Odpovědi a plnění zadaných úkolů budou vyhodnoceny v rámci on-line diskuse (v Teams MS) na konci semestru.
V bloku prezenční výuky (4. hodina) budou představena témata: Faktory ovlivňující hospodářský stav českých zemí po třicetileté válce; protoindustriální oblasti ve střední Evropě; protoindustrializace v českých zemích. Ukázka textu ke studiu zde. Studium povinné literatury k tématu: Velké dějiny zemí Koruny české 8, s. 223-287 a Velké dějiny zemí Koruny české 10, s. 320-412. Příklady otázek a úkolů k textu a studiu literatury: Kdy se v historiografii poprvé objevil termín protoindustrializace a kdo je jeho autorem? Na kterém historickém území byl proces protoindustrializace nejdříve zkoumán? Jak se v průběhu posledních padesáti let proměnila obsahová náplň pojmu protoindustrializace? Jakými směry se mohly vyvinout jednotlivé protoindustriální regiony podle göttingenských badatelů? Je koncept protoindustrializace nosný i v současné historiografii? Pokud ano, doložte na příkladech toto konstatování. Odpovědi a plnění zadaných úkolů budou vyhodnoceny v rámci on-line diskuse (v Teams MS) na konci semestru.
Studenti se seznámí se vznikem sektoru obecní samosprávy v roce 1849 a proměnami až do nedávné minulosti. Vše s důrazem na aspekt edukační, tj. samospráva jako výchova k zodpovědnosti, a ekonomický, tj. projekty hospodářské a sociální angažovanosti samospráv, jejich význam pro regulaci kapitalismu, řešení tzv. sociální otázky apod.
Studenti se seznámí s profilem a různými vývojovými fázemi kapitalismu hlavně s ohledem na genezi vztahu podnikatel-zaměstnanec, od 18. století téměř po současnost. Klíčovými nástroji pro interpretaci jsou pojmy jako např. cech, primární a sekundární patriarchalismu, systém nemocenského, úrazového a sociálního pojištění, kolektivní vyjednávání a tripartita, sociální stát.