Cíl prvního semináře = především získání přehledu o pramenech mezinárodního práva soukromého.

1) Co je mezinárodní právo soukromé a jaké jsou jeho složky?

Mezinárodní právo soukromé odvětvím právního řádu, jehož předmětem je úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem.

Mezinárodní prvkem může být dán:
1) subjektem
2) skutečností významnou pro vznik či existenci vztahu
3) předmětem
4) souvislostí s jiným vztahem s mezinárodním prvkem
Mezinárodní prvek musí být dostatečně významny (nezanedbatelný).

V rámci MPS můžeme odlišit dvě složky - mezinárodní právo sourkomé a mezinárodní právo procesní. Mezinárodní právo soukromé řeší otázku určování právního režimu soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Mezinárodní právo procesní se týká zejména problematiky mezinárodní pravomoci (soudy kterého státu jsou pravomocné pro řešení sporu) a uznání a výkonu rozhodnutí (zacházení s cizími rozhodnutími).  

2) Jaké skupiny pramenů v MPS najdeme? Jak se řeší jejich kolize?

V MPS rozeznáváme tři skupiny pramenů:

• vnitrostátní (např. ZMPS, zákon o rozhodčím řízení, ObZ)
• mezinárodní (např. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, Úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv)
• komunitární (především oblast tzv. evropského justičního prostoru)

 

Podstatné jsou způsoby řešení kolizí mezi jednotlivými skupinami pramenů.

• vnitrostátní předpis x mezinárodní smlouvy -> aplikační přednost (článek 10 Ústavy)
• vnitrostátní předpis x komunitární norma -> zásada přednosti (vyplývá z práva ES)
• mezinárodní smlouva x komunitární norma -> není obecné pravidlo (řeší se výslovnou úpravou v jednotlivých komunitárních předpisech)
• mezinárodní smlouva x mezinárodní smlouva (konflikt konvencí)