Zadání na 1. seminář

Principy právního státu a svévole
Dokazování

1. Soudní exekutor vydal příkaz k náhradě nákladů exekuce, který napadl povinný opravným prostředkem, v němž specifikoval své jednotlivé námitky. V rámci reakce na výtky vůči tomuto příkazu reagoval soud tak, že zrekapituloval právní úpravu dopadající na náhradu nákladů a odměnu soudního exekutora a uvedl, že z jeho strany neshledal jakékoliv pochybení. Dále konstatoval, že „náklady exekutora jsou zcela v pořádku a jejich výše je podložena příslušnými zákonnými ustanoveními“. V důsledku toho posléze, jak se v odůvodnění konstatuje „námitkám povinného v plném rozsahu nevyhověl“.

   Vyložte a odůvodněte svůj názor na ústavní udržitelnost či nepřijatelnost takového odůvodnění soudu.

    

2. Na základě § 83a odst. 1 tr. řádu soud vydal příkaz k prohlídce jiných prostor.

   Dle výroku mělo jí o prohlídku: kancelářských prostor užívaných přesně označenou akciovou společností, v 1. podlaží budovy označené identifikačními údaji obce, ulice včetně čísla popisného a orientačního, umístěné na přesně označené parcele, jejímž vlastníkem je přesně označená obchodní společnost.

   Předmětné kancelářské prostory užívala akciová společnost na základě smluvního vztahu uzavřeného s vlastníkem budovy.

   Policejní orgán provedl následně prohlídku kancelářských prostor užívaných akciovou společností ve 3. nadzemním podlaží předmětné budovy. Při této prohlídce zabavil celou řadu listinných materiálů.

   Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (srov. čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

   1. Šlo v daném případě o svévoli ze strany policie či nikoliv?
   2. Bude možné při této prohlídce zajištěné důkazy použít před soudem jako důkaz?

   Své závěry přesně odůvodněte, případně i alternativně.

    

3. V občanskoprávním řízení o náhradu škody soud provedl důkaz trestním spisem, resp. některými jeho částmi (konkrétně šlo o záznam o zahájení úkonů trestního řízení, poučení poškozeného v trestním řízení, vyčíslení škody bankou, připojení se žalobce s návrhem na náhradu škody v trestním řízení, návrh na podání obžaloby, obžaloba, usnesení o zastavení trestního stíhání vůči žalovanému).

   V odůvodnění svého rozsudku soud (zčásti) shrnul obsah shora vyjmenovaných listin a konstatoval, že v trestním řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná úmyslně jednala způsobem, v jehož důsledku vznikla žalobkyni škoda. Připojil, že rovněž výše škody byla zjišťována a prokazována orgány činnými v trestním řízení a v tomto směru nemá důvody o správnosti jejich závěrů pochybovat. Soud uzavřel, že „na základě provedených důkazů“, které přesně vyjmenoval a označil, dospěl k závěru, že „došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu, a to ve výši 112.000,- Kč“, pročež svým výrokem zavázal žalovanou k její náhradě.

   Je takto odůvodněné rozhodnutí z pohledu principů právního státu akceptovatelné či nikoliv? V případě jedné či druhé alternativy své závěry přesně odůvodněte.

    

4. Žalobce v žalobě tvrdí, že s ním bylo zacházeno v rámci poskytování stravovacích služeb v restauraci diskriminačním způsobem, a to v důsledku jeho romského původu. Toto své tvrzení odůvodňuje tím, že po příchodu do restaurace se svou manželkou a třemi dětmi viděli u sousedního stolu konzumovat mladý pár svíčkovou. Poté, co k jejich stolu přišel číšník a chtěli si toto jídlo objednat, bylo jim obratem sděleno, že svíčková již bohužel není.

   Jaké skutečnosti jsou strany takto nastoleného sporu povinny prokazovat?

   Své závěry precizně odůvodněte, případně podložte relevantní judikaturou a přesně popište, jak je nutno vést dokazování.