Úvod do tématu

Smyslem harmonizace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU je přijmout praktická opatření, jež by podpořila pohyb pracovníků v rámci zemí EU a tak podpořila i ekonomickou integraci a ekonomický rozvoj členských zemí. Těmto opatřením samozřejmě kladou určité překážky přetrvávající rozdíly v národních systémech sociálního zabezpečení. Proto musí být přijaty principy, jež by přes existující rozdíly umožnily jejich propojení. Vedle toho je v souvislosti s pohybem pracovníků pociťována naléhavá potřeba podpořit jednotné politiky v oblasti pracovního zákonodárství (včetně ochrany zdraví při práci), odborového vyjednávání a politiky pracovního trhu. K významným principům patří zásada rovného zacházení (equal treatment) ve všech dimenzích při zaměstnávání žen, a jinak handicapovaných skupin pracovníků.

Cíle studia

Studiem tématu by se studenti měli seznámit s:

- principy harmonizace systémů pracovních trhů a sociálního zabezpečení v rámci EU

- pochopit v obecné rovině důsledky pro ČR vyplývající z integrace do EU.

Klíčové pojmy (viz povinná literatura)

jednotný trh, harmonizace systémů sociálního zabezpečení, princip pracovníka, aplikace právního řádu jediného státu, rovné zacházení, zachování nabytých práv (výplata dávek do ciziny), zachování práv během jejich nabývání (sčítání dob pojištění), globalizace a sociální dumping, sociální kvalita Evropy (Amsterodamská deklarace), sociální dialog.

Kontrolní otázky

1. Jaké jsou základní principy harmonizace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU ?

2. Vysvětlete tenze mezi procesy globalizace a hospodářské, sociální a politické integrace Evropy.

Aplikace

a) V čem by podle Vás mohly spočívat důsledky přijetí ČR do EU pro českou sociální politiku ? Ve kterých oblastech lze očekávat změny v souvislosti se vstupem ČR do EU a proč ?

Povinná literatura

Potůček, M. (1999): 217-227

MPSV (1998): 7-20

 

Vzor otázky a odpovědi

Proces globalizace znamená propojení sociálních, ekonomických a politických procesů a jejich důsledků v celosvětovém měřítku, stejně jako vliv technologických infrastruktur, jež toto propojení podporují (komputerizace, dopravní možnosti, důsledky zbrojení a hrozby globální války, terorizmu, ekologické dopady, aj.). V našem kontextu věnujeme pozornost zejména ekonomickému aspektu globalizace, jenž vychází z rozšíření trhů a ekonomické soutěže v celosvětovém měřítku, vyplývajících především z vysoké mobility finančního kapitálu.   

Kapitál je investován podle jednoduché úvahy především tam, kde jsou nízké daně, nízké náklady na pracovní sílu (nízké a flexibilní mzdy, slabé odbory, jež tlačí na úroveň mezd a nízké odvody z mezd na sociální pojištění). Jde tedy typicky o země se „slabými“ sociálními politikami. V tomto smyslu země EU soutěží se zeměmi celého světa a jsou vystaveny konkurenci zemí z pěti- až desetinásobně nižšími náklady na pracovní sílu. Jiným aspektem ekonomické globalizace je okolnost, že existence nadnárodních společností přenáší důsledky konkurence mezi zeměmi (konkurence v jedné části světa vede koncerny k uzavření více nákladných výrob v jiné části světa) a zatěžuje tak dále sociální systémy těchto zemí.

Naproti tomu myšlenka integrace v rámci zemí EU se opírá o přesvědčení, že vytvoření jednotného trhu v rámci EU zvýší tempo růstu a konkurenceschopnost Evropy jako celku v rámci celosvětové ekonomiky. Jde v ní ale o něco více než o zapojení do „globálního trhu“. Jde o zachování a rozvoj hodnot, které jsou vlastní vyspělým evropským tržním demokraciím (humanismus a solidarita na jedné straně, soutěžeschopnost a výkonnost na straně druhé, obě jako podmínky kvality života).  Jde o spojení ekonomické výkonnosti, demokracie a evropského sociálního modelu. Podmínkou jednotného trhu v rámci EU je proto určitý stupeň politické integrace a sociální koheze.

Problém ovšem přináší nestejná ekonomická úroveň členských zemí a nestejná úroveň jejich sociálních systémů, což jsou problémy zvýrazněné zvláště ve vztahu k novým kandidátským zemím. Rozdíly v ekonomické výkonnosti a sociálních standardech nastolují  otázku „sociálního dumpingu“ ze strany méně vyspělých zemí Evropy (nízké sociální výdaje přitahují k nim investice a zvyšují jejich konkurenceschopnost). Tento tlak bude posílen pro nové členy (jako je ČR) i zvýšením nároků na jejich konkurenceschopnost v rámci jednotného trhu EU. Na druhé straně očekávané ekonomické zisky vytvářejí dlouhodobě předpoklad k přiblížení se principům a cílům evropského sociálního modelu, jenž klade tradičně důraz na sociální práva a sociální rozvoj. Smyslem růstu ekonomik v rámci EU je totiž  růst kvality života, udržitelný rozvoj a prosazení hodnot humanity.

Z tohoto pohledu země EU vycházejí ze zkušenosti, že kapitál je investován právě tam, kde je možné dosahovat vysoké kvality produkce, vysoké produktivity práce, vysoké přidané hodnoty, vysoké spolehlivosti pracovní síly a vstřícnosti odborů. Role sociální politiky jako investice do lidského potenciálu narůstá a je v tomto smyslu i strategií evropské strategie a hospodářské a sociální politiky.