Praktikum z pěstitelství 1

OVOCE


Etymologie slova ovoce:
Slovo ovoce má staré kořeny, pochází z indoevropských slov růst, zvětšovat se. Původní význam praslovanského ovote asi byl "to, co roste".
Zpracováno s využitím http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/ovoce--83997
Definice slova ovoce:
Ovoce je pojem související s uživatelským tříděním rostlin a nemá nic společného s odbornými biologickými termíny. Vychází tedy z ustálených zvyklostí a je podmíněn kulturním kontextem.  Mezi ovoce řadíme části rostlin, které splňují následující kritéria:
  • jedná se o plody, plodenství, souplodí nebo semena rostlin
  • rostou nejčastěji na dřevinách (stromech, keřích, liánách), výjimečně pak na víceletých bylinách.
  • mohou být sladké chuti, ale není to podmínkou
Z porovnání s těmito kritérii jasně vyplývá, že mezi ovoce nemůžeme zařadit rajské jablíčko, meloun nebo dýni, protože rostou na jednoletých rostlinách, přestože konzumujeme jejich plody. Můžeme se však běžně setkat se situací, že najdeme melou v ovocném pokrmu nebo nápoji, někdo nám nabídne dýňovou marmeládu nebo kompot, čímž je podporováno jejich zařazení do kategorie ovoce. Děje se tak vlivem výše zmíněného kulturního kontextu a z tohoto důvodů může být zařazení melounu či dýně do kategorií ovoce i zelenina oprávněné.
Další problémy při třídění ovoce a zeleniny může být způsoben jazykovým kontextem – např. při překladech z angličtiny. Anglické slovo FRUIT znamená botanicky plod pravý, v neformálním kontextu pak také ovoce.  V angličtině by tedy např. rajče nebo okurku označili jako fruit, tedy plod pravý.

Třídění ovoce:
Ovoce lze třídit do dalších uživatelských podkategorií, které souvisejí

s místem jeho pěstování:
  • ovoce rostoucí v mírném podnebném pásu – tedy u nás
  • ovoce rostoucí v tropickém a subtropickém podnebném pásu – zjednodušeně tropické ovoce
s přístupností dužiny nebo semen
  • jádroviny – z plodu se využívá dužina a zůstává jádřinec se semeny
  • peckoviny – z plodu se využívá dužina a zůstává velká tvrdá pecka se semenem
  • drobné ovoce – plody, souplodí, plodenství menší velikosti, zpracovává se jejich dužina včetně semen
  • skořápkoviny – využívají se semena okrytá v různě silných obalech
(Ve výuce předmětů o přírodě na 1. stupni základních škol se tradičně od 2. ročníku v souvislosti s problematikou třídění ovoce žáci učí botanické třídění dužnatých plodů – peckovice, malvice, bobule. Zavedení tohoto třídění je poněkud překvapivé, neboť u všech ostatních kategorií rostlin se seznamují pouze s tříděním uživatelským – např. zeleniny nebo polních plodin. Toto třídění na 1. stupeň rozhodně nepatří. Jednak neumožňuje zařazení oblíbeného a známého ovoce jako jsou např. maliny a jahody, současně vzniká miskoncept, že se toto třídění týká výhradně ovoce, což není pravda. V neposlední řadě pak žáci 1. stupně, podobně jako většina naší populace, nemá příležitost v běžném životě tyto pojmy uplatnit.)

Význam ovoce ve výživě:
Ovoce má ve výživě člověka nenahraditelnou úlohu, a to především jeho konzumace v čerstvém stavu. Kromě skořápkovin obsahují všechny druhy s dužnatými plody malé množství bílkovin a tuků a mají tedy relativně nízkou energetickou hodnotu. Naopak dodávají tělu důležité vitaminy (vitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin C, E a další), dále enzymy, minerální látky (železo, vápník, draslík, hořčík, sodík aj.). Stále více si ceníme vlákniny a pektinů v ovoci, které jako balastní látky podporují trávicí činnost v organismu, odvádějí z těla škodlivé látky. Ovoce obsahuje podle druhu rozdílný podíl cukrů (od 0,5 do 28%). Jedná se především o takové cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza), které dokáže naše tělo rychle využít jako zdroj energie. Dužnaté ovocné plody obsahují 79 – 87% vody (nejvíce jahody – 86 – 87% a nejméně černý rybíz). Naproti tomu ořechy v konzumní zralosti obsahují v průměru jen 5 – 16% vody. Optimální průměrná spotřeba ovoce na jednoho člověka by se měla pohybovat v hranicích 80 – 100kg ročně.
Zpracováno s využitím http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=4&idkapitola=205

Konzumace ovoce:
Ovoce nejčastěji konzumuje v syrovém stavu, neboť takto si zachovává nejvíce vitaminů a výživových látek. U nás pěstované ovoce konzumujeme téměř vždy se slupkou. Proto je důležité dětem zdůraznit nutnost před konzumací ovoce opláchnout. Většina tropického ovoce je chráněna tlustou slupkou, často s voskovým povrchem. Jedná se ochranu před vysycháním v horkém prostředí, případě před vodou ve velmi vlhkém prostředí. Většinu tropického ovoce před konzumací zbavujeme slupky a konzumujeme jen dužinu.
V neposlední řadě je důležité objasnit žákům procesy hnití ovoce a důsledky konzumace zdravých částí nahnilého ovoce. Pokud je ovoce jen částečně napadeno, neznamená to, že zbytek plodů je v pořádku. Například plísně vypouští do svého okolí enzymatické látky, které mohou jednak znehodnotit chuť ovoce, ale mohou být pro lidský organismus toxické.

Konzervování ovoce:
Dužnaté ovoce díky vysokému podílu vody a cukrů a podléhá rychle zkáze a proto je nutné jej zkonzumovat co nejdříve, případně konzervovat různými způsoby.
  • Zavařování ovoce – sterilizací vysokou teplotou a zamezením přístupu vzduchu docílíme, že v ovoci nedochází k rozkladným procesům a lze je uchovat po relativně dlouhou dobu. Nevýhodou je, že díky vysokým teplotám dochází k rozkladu některých vitaminů.
  • Mražení ovoce – funguje na principu převedení vody do z kapalného skupenství do pevného. Voda v pevném skupenství znemožňuje průběh rozkladných procesů.
  • Sušení ovoce –  je založeno na principu odstranění co největšího podílu vody z ovoce. Bez přítomnosti vody opět nemohou probíhat rozkladné procesy. Problém však může nastat, kdy se k sušenému ovoci dostane vzdušná vlhkost, která umožní např. rozvoj plísní. Proto je sušené ovoce často chemicky ošetřeno, např. sířením.
  • Kandování ovoce – spočívá v prosypání ovoce cukrem. Cukr způsobí ztrátu vody v ovoci a zahuštění obsahu jednotlivých buněk. To opět brání rozkladným procesům.
Ovocnictví:
Pěstování ovoce je na našem území stejně tradiční jako pěstování polních plodin nebo zeleniny, avšak na rozdíl od pěstování jednoletých rostlin se výsledek dostaví až s odstupem mnoha let.
Ovocnictví má čtyři součásti:
  • Školkařství – produkce sadby stromů nebo keřů požadovaných odrůd
  • Ovocnářství – jedná se o pěstování ovocných dřevin v sadech zaměřených na produkci konkrétního druhu ovoce. S vlastním pěstování samozřejmě souvisí péče o půdu, tvarování a řez dřevin, výživa, hnojení, závlaha, ochrana před chorobami, …)
  • Pomologie – se zabývá jednotlivými odrůdami ovocných dřevin, především z hlediska jejich hospodářského významu, který je prvořadý prvořadý pro konzumenta – barva slupky i dužiny,  konzistence dužiny, atraktivnost plodů, chuť, vůně, skladovatelnost apod.
  • Šlechtění -  má za cíl zachovat a zdokonalovat vlastnosti stávající odrůdy nebo získat odrůdy zcela nové. Tímto způsobem lze získat odrůdy s pěstitelsky nebo konzumentsky příznivějšími vlastnostmi jako např. vyšší úroda, odolnost proti chorobám a škůdcům, odolnost vůči chladnějšímu klimatu apod.
 Zpracováno s využitím http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=4&idkapitola=204