Autoři textu: Mgr. Iva Frýzová, PhDr. Mgr. Pavel Vyhňák

 

Práce s textem patří k nejstarším výukovým metodám. Řadíme ji ke slovním výukovým metodám. K jejím klasickým variantám patří např. práce s učebnicí, učebními texty, příručkami, encyklopediemi, odbornou literaturou, krásnou literaturou apod. V současné době se objevuje také učení z textu prostřednictvím moderních médií, především z internetu.

 

Práce s textem je výuková metoda založená na zpracování textových informací, jejichž využití směřuje k osvojení nových poznatků, rozšíření nebo prohloubení stávajících poznatků, případně jejich upevnění a fixaci. Při této výukové metodě převažuje vlastní žákovo učení („učení z textu“), podporované učitelem.

 

Porozumění textu je založeno na dovednostech žáka dešifrovat text, tj. nalézt v něm klíčové pojmy a poznatky a postihnout vztahy mezi nimi.

Žák by měl dokázat:

1. vyčlenit a označit v textu klíčové informace a hlavní myšlenky,
2. stanovit vztah mezi těmito informacemi (pojmy),
3. uspořádat klíčové informace podle určitého kritéria,
4. vyjádřit uspořádané informace graficky,
5. prezentovat obsah textu vlastními slovy,
6. zaujmout k hlavní myšlence vlastní stanovisko/postoj,
7. zformulovat otázky k textu,
8. doplnit text vlastním komentářem atd.

 

Je samozřejmé, že k této úrovni práce s textem se žáci mají postupně propracovat a právě výuka předmětů vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět tento nácvik získávání informací z textu umožňuje.

 

Ve výuce se nejčastěji používá tzv. didaktický text, tedy text, který je upraven tak, aby mu rozuměli a mohli s ním pracovat žáci cílové skupiny.

• nové, nebo klíčové pojmy by měly být zvýrazněny tučně nebo barevně, protože mladší žáci často nejsou schopni sami rozlišit podstatné informace a klíčové pojmy z textu
• vysvětlující text by měl využívat pouze ty pojmy, kterým žáci rozumí. Měli bychom se vyhnout cizím slovům, neobvyklým příkladům apod
• text by měl využívat především věty jednoduché nebo krátká souvětí. Pokud jsou použita složitá souvětí, žáci se v nich mohou rychle ztratit.
• pokud je to vhodné, text může být doplněn grafickými informacemi, jako jsou např. obrázky, fotografie, grafy apod.

 

Aby se žáci naučili v textu vyhledávat informace a následně je třídit, je vhodné doplnit text dalšími komponenty nebo jej upravit.

PODTRHÁVÁNÍ/KROUŽKOVÁNÍ V TEXTU

Pokud je to možné (text na samostatném listu), mohou žáci vyhledávat v textu konkrétní informace a označit je podtržením nebo zakroužkováním. Může se jednat např. o letopočty, názvy míst, části těla apod.

https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2016/ZS1MK_DIVZ/44226843/lidske_telo.docx

OTÁZKY K TEXTU

Otázky se často učebnicích nachází až na konci textu a zpětně kontrolují zapamatování informací z textu. Vhodné je, pokud otázky znají žáci předem a v textu hledají odpověď na tyto otázky. Pokud je otázek více, zpočátku by měly být v pořadí odpovídajícímu informacím v textu. Otázky mohou výt zapsány na tabuli nebo lépe v pracovním listu včetně prostoru pro jednoduchá záznam odpovědi.

https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2016/ZS1MK_DIVZ/44226843/ROSTLINY_NA_PODZIM.doc

ROZSTŘÍHANÝ TEXT

Jednotlivé části textu mohou být rozstříhány po odstavcích. Úkolem žáků je text sestavit ve správném pořadí na základě klíčových informací z textu. Např. podle letopočtů uvedených v dílčích částech textu, jednoznačného kontextu apod.

 

ILUSTRACE K PŘÍBĚHU

K textu, nebo jeho dílčím částem mohou patřit různé ilustrace. Úkolem žáka je na základě informací z textu vybrat vhodnou ilustraci (z několika), nebo přiřadit ilustrace k jednotlivým částem textu – např. postup činnosti. Může se jednat i o variantu, kdy k obrázkům přiřazujeme text.

Další variantou je, že žák na základě popisu z textu nakreslí nebo dokreslí obrázek doplňující text.

https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2016/ZS1MK_DIVZ/44226843/kompostovani.docx

PŘERUŠENÍ TEXTU

Jednolitý text poskytující žákům informace může být přerušen zadáním praktického úkolu, který potvrdí informace z textu. Může jít např. o pokyn k jednoduchému pozorování, vyhledání informace v tabulce nebo grafu a pod. Vhodné je, pokud mají žáci uvádět vlastní příklady jevu na základě vlastní zkušenosti a pod.

 

Informace, které žáci v textu vyhledali často potřebujeme zaznamenat, případně následně utřídit. Tyto záznamy informací z textu mohou sloužit jako zápis z učiva. Opět existuje více možností, jak tento záznam provádět.

 

DOPLŇOVACÍ TEXT

Pro rychlé zaznamenání podstatných informací nebo klíčových slov z textu lze využít jiný předtištěný text, ve kterém chybí právě klíčové údaje. Tento text by neměl sestávat z přesně stejných formulací jako text zdrojový a měl by být zaměřen na opravdu důležité informace.

 

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Žáci dostanou seznam otázek, na něž mají v textu vyhledat odpovědi a bezprostředně za každou otázkou následuje prostor pro zaznamenání odpovědí.

 

SROVNÁVACÍ TABULKA

Podobně jako při pozorování můžeme zjištěné informace zaznamanávat do srovnávací tabulky, což nám umožňuje s těmito informacemi dále pracovat.

 

ČASOVÁ OSA

Informace časové povahy můžeme zaznamenat do časové osy, která obsahuje základní časové údaje (např. jen vybraná desetoletí). Žáci pak zjištěná fakta řadí chronologicky. Údaje mohou zapisovat v klíčových pojmech nebo kombinovat zápis slov     

 

POJEM – DEFINICE

Na podélně přeložený list papíru (tabuli) žáci vypisují do levého sloupce jednotlivé klíčové pojmy a k nim do pravého sloupce doplňují definice nebo příklady uvedené v textu. Vhodné je, pokud po prvním přečtení společně s učitelem vyberou klíčové pojmy a vypíší je na tabuli. Po druhém čtení doplňují pravou část. Při společné kontrole vypíší vhodné odpovědi na tabuli a tento text může sloužit jako zápis.

 

SAMOSTATNÉ VÝPISOVÁNÍ INFORMACÍ Z TEXTU

Žáci si mohou informace z textu vypisovat samostatně bez pomoci učitele do podoby tzv. výpisků. Většina žáků 1. Stupně však není schopna samostatně rozlišit podstatné informace od nepodstatných a často opisují celý nebo téměř celý text. Tento způsob záznamu informací je vhodný na vyšším stupni školy a měla by mu předcházet práce s textem dle výše uvedených příkladů.

 

Skutečnost, že žáci informace v textu vyhledali a vypsali si je ještě automaticky neznamená, že všem informacím rozumí a dovedou je zasadit do mezipředmětových vztahů. Kontrole pochopení učiva a případných souvislostí s již probraným učivem předmětu nebo v jiných předmětech by měla být věnována činnost následují po práci s textem, nejřastěji pak diskuse, rozhovor nebo aplikační úlohy.

 

Práci s textem se věnuje mj. projekt Čtením a psaním ke kritickému myšlení, který vychází z „třífázového modelu učení“:

1. evokace – vyvolat zájem o problematiku; zjišťování, co žáci o problému vědí, co si myslí, že vědí atd.
2. fáze uvědomění si významu – posláním je udržet zájem žáka a podnítit ho, aby sledoval i své myšlenkové postupy; žák hledá nové informace, upřesňuje si své názory a konfrontuje je se svými původními představami.
3. Reflexe – vede k prohloubení učiva; žáci třídí, systematizují získané vědomosti a upevňují je tím, že je přetvářejí ve své poznatkové struktury a předvádění smysluplného rámce souvislostí a vazeb

 

Strategie učení z textu – nejčastější je tzv. strategie SQ4R:

S – survey – provést rychlou, základní orientaci ve struktuře textu (orientovat se dle nadpisů, záhlaví),

                     dopátrat se smyslu textu

Q – questions – klást si otázky, postihující to, co již známe a co je pro nás neznámé

4R – read-reflect-recite-review – číst text podrobněji – pořizovat si stručné poznámky, zaznamenávat

                                                     otázky, pokusit se na ně odpovědět

 

Ve škole se používají hlavně učební texty, které prezentují především učebnice, s rozvojem informačních technologii jsou to také studijní texty dostupné na internetu, často v podobě e-learningových studijních textů.

 

Učební text není jen soubor informací, ale obsahuji i další strukturní prvky, které umožňují samostatné nastudování informací, jejich pochopení a uvedení do souvislostí. To není možné pouze na základě přečtení textu a jeho zapamatování, ale je nutné další zpracování informací např. na základě plnění určitých úloh, zodpovězení otázek a pod.

Rozeznáváme tyto strukturní prvky učebního textu:

1. verbální informace + ilustrace, obrázky,…
2. příklady ilustrující informace
3. otázky, učební úlohy
4. klíčová slova
5. přílohy (mapky, schémata,…)
6. rejstířky

 

TEXTOVÉ POMŮCKY

Textovými pomůckami rozumíme vyučovací prostředky, které poskytují informace cestou písemného sdělení. Jejich účinnost je založena hlavně na logickém poznání. Z jejich specifiky, spočívající v písemné formě sdělení, vyplývají určité didaktické nároky – potřebná úroveň čtení a schopnosti vnímání porozumění textu, tvorby představ na základě slovních symbolů, aplikace náročnějších myšlenkových postupů apod.

Pozitiva textových pomůcek:

• poskytují ucelený přehled o obsahu probírané látky
• trvalý kontakt s neměnícím se zněním textu – okamžitý (v případě neporozumění obsahu) nebo následný (upřesňování, doplňování dříve získaných poznatků)
• vhodný a nejdostupnější materiál pro uplatnění samostatné práce
• rozvíjejí dovednost práce s textem a schopnost logického myšlení při jeho obsahové analýze
• vytvářejí prostor pro tvůrčí fantazii
• umožňují proniknout i do podstaty metodologických postupů historiografie
• jsou vodítkem k pochopení základní struktury obsahu
• hodnotové a estetické kvality

Typy textových pomůcek:

1. pomůcky učebnicového charakteru – učebnice, učební text, experimentální učební texty, čítanky
2. vědecky orientovaná knižní a časopisecká produkce - beletrie, literatura faktu, populárně vědecká literatura, encyklopedie, atlasy, práce regionálního zaměření – místní pověsti, encyklopedie, bibliografie aj.
3. faktografické prameny písemné povahy – korespondence, deníky, kroniky, archiválie

 

Práce s textem je i přes nástup informačních technologií nejdůležitějším zdrojem získávání informací a učení v celoživotním kontextu. Je tedy nutné žáky práci s textem postupně učit a motivovat je k využívání textových zdrojů, ukázat žákům možnosti rozmanitých textů a naučit je efektivnímu zpracování informací získaných z textů. Více než jiné metody právě práce s textem může ovlivnit žákovu úspěšnost ve škole a dosažení určitého stupně vzdělání.