Kanonické právo

1. Eucharistie jako oběť

1.1 Celebrant (kán. 900 - 909)

Předsednictví slavení eucharistie přísluší biskupovi a pod jeho autoritou kněžím. Biskupové a kněží jednají při přinášení eucharistické oběti in persona Christi.

Mešní oběť může in persona Christi Capitis (v osobě Krista - Hlavy církve) přinášet:

  • platně pouze platně vysvěcený kněz (tedy kněz a biskup);
  • dovoleně ten, komu v tom právo nebrání.
Kněží by měli sloužit často, i denně, dokonce i bez účasti věřících, ale to jen z velmi vážných důvodů. Mají se připravovat modlitbou a konat díkůčinění.

Když nemá kněz pastorační povinnosti, ať alespoň koncele­bruje, ale může celebrovat i sám. Povinnost koncelebrace je pouze pro svěcence při kněžském nebo biskupském svěcení. Není dovoleno, aby se kvůli pastoračně ne nezbytně nutné (nebo jen doporučené) koncelebraci binovalo nebo trinovalo. V případech, kdy je koncelebrace doporučena (Zelený čtvrtek, vikariátní schůze) je dovolena binace, ale jen pro dobro věřících, nikoli mše bez účasti lidu. Koncelebrace s nekatolíky není dovolena.

Není dovoleno, aby v jednom prostoru probíhalo paralelně slou­žení více mší.

Rektor kostela má neznámého kněze ke koncelebraci připustit pouze tehdy, předloží‑li celebret (ne starší než 1 rok), nebo má‑li oprávněný důvod předpokládat, že tomuto knězi v celebraci nebrání žádná zákonná překážka.

Celebret (doporučující list) vystavuje knězi jeho vlastní ordinář a toto potvrzení obsahuje informace o totožnosti, stupni svěcení, beztrestnosti a rozsahu jurisdikce. Jeho platnost by neměla přesahovat jeden rok.

Během slavení eucharistie je jáhnům a laikům zakázáno pro­nášet předsednické modlitby, zvláště mešní kánon, nebo konat jiné specifi­cky kněžské úkony.

Počet celebrací mší

Řádně celebruje nebo koncelebruje kněz pouze jednou denně (během 24 hodin).

Podmínky pro binaci (slavení dvou mší za den):

  • ve všední den je právem povoleno sloužení druhé mše pro dobro věřících po právem předepsané nebo doporučované koncelebraci;
  • povolena všeobecným právem na Zelený čtvrtek (dopolední nše s biskupem zvaná Missa chrismatis, večer mše na památku Večeře Páně);
  • může být povolena ordinářem pro nedostatek kněží a z pastorační nutnosti;
  • binace je obecně mimokodexovými normami (naposled Všeobecný úvod do Římského misálu v jeho třetím vydání z r. 2002, č. 114) dovolena kněžím řeholních institutů a společností apoštolského života, pokud je jedna z nich sloužena jako mše komunitní a druhá z pastoračních důvodů (v libovolném pořadí);
  • v ČR povolena z pastoračních důvodů Apoštolských stolcem pro všední dny natrvalo roku 1999.

Podmínky pro trinaci (slavení tří mší za den):

  • povolena všeobecným právem: 2. 11. a 25. 12.;
  • může být povolena ordinářem: neděle a zasvěcené svátky, při vážném nedostatku kněží a z vážné pastorační nutnosti (u nás v jednotlivých diecézích povolena je, a to o nedělích a zasvěcených svátcích, zcela vyjímečně i ve všední den).;
  • v ČR povolena z pastoračních důvodů Apoštolských stolcem pro neděle a zasvěcené svátky natrvalo roku 1999, zároveň pro všední dny zcela mimořádně (např. kvůli slavení pohřbu).

Podmínky pro kvadrinaci (slavení čtyř mší za den):

  • může být povolena pouze výjimečně při velmi vážném nedo­statku kněží a z velmi vážné pastorační nutnosti; k tomu musí být povolení Apoštolského stolce na žádost diecézního biskupa;
  • v ČR povolena z pastoračních důvodů Apoštolských stolcem natrvalo roku 1999 pro neděle a zasvěcené svátky zcela mimořádně (např. urgentní zastupování nemocného sousedního faráře).

1.2 Obřady slavení (kán. 924-931)

Materie (látka)

Eucharistii je možno slavit pouze s chlebem a vínem, do kte­rého je přimíseno trochu vody. Musí se přitom jednat o pšeničný chléb, pečlivě připravený podle liturgických předpisů (v latinské církvi nekvašený). Tento chléb nesmí být ani starý ani zkažený. Víno musí být z vinné révy, přírodní a nezkažené.

Výjimky: Pouze s povolením ordináře je možno pro alergiky užít hostie s nízkým obsahem lepku a pro kněze, kterým to již bylo ordinářem povoleno, vinný mošt. Srov. rozhodnutí Kongregace pro nauku víry ze dne  24. července 2003 (Prot. N. 89/78-17498): Ordinář může dát nemocným kněžím i laikům dovolení použít hostií s omezeným obsahem lepku. Nemocným kněžím či vyléčeným alkoholikům pak může dovolit používat ke slavení eucharistie moštu, tj. šťávy z hroznů. Podávat eucharistii pod způsobou vinného moštu laikům je možné pouze s dovolením Apoštolského stolce.

Kněz nesmí celebrovat s pochybnou materií. Ani v případě krajní nouze nesmí konsekrovat pouze jednu způsobu (pouze chléb nebo pouze víno), ani obě způ­soby (chléb a víno) mimo rámec samotné mše svaté.

Jazyk a oděv

Slavení eucharistie v latinském obřadu má probíhat buď v latině (kdekoli a všichni věřící by měli znát příslušné texty), nebo v národním jazyce, pokud se jedná o text schválený Apoštolským stolcem.

Celebrující kněží a jáhni mají při celebraci oblékat liturgický oděv, předepsaný všeobecnými liturgickými předpisy nebo předpisy biskupské konference schválenými Apoštolským stolcem  (jde o bohoslužbu celé církve). POdobně mají mít liturgické (neběžné) odění také přisluhující (ministranti) .

Usnadnění slavení

Staří a nemocní kněží, kteří nemohou stát, mohou sloužit mši bez účasti lidu v sedě (při zachování ostatních liturgických předpisů). Mši s účastí lidu mohou takto sloužit pouze s povolením ordináře.

Slepí nebo jinak handicapovaní kněží nejsou vázáni liturgi­ckým kalendářem a mohou sloužit podle jediného formuláře, který dobře znají (např. De Beata Maria Virgine). Při celebraci jim může pomáhat jiný kněz nebo jáhen, nebo kterýkoli příslušně poučený laik.

1.3 Doba a místo slavení (kán. 931-933)

Doba

Nepraví‑li liturgické předpisy jinak (např. že na Velký pátek a Bílou sobotu nesmí být mše sloužena – slavení velikonoční vigilie je liturgicky již součástí slavení Neděle zmrtvýchvstání), může být eucharistie slavena v kterýkoli den a v kteroukoli dobu (není‑li opět upřesněno, v kterou denní dobu, např. na slavnost Narození Páně, na Zelený čtvrtek večer apod.).

Místo

Mše má být sloužena na posvátném místě (locus sacer – kos­tel nebo kaple) a na požehnaném nebo zasvěceném oltáři (altare benedictum vel dedicatum).

Mimo posvátné místo stačí vhodný stůl opatřený plátnem a korporálem.

Mše pod širým nebem, ve stanech apod. se řídí podle příslušných předpisů biskupské konference. Na jiných než posvátných místech (byty, sály atd.) je dovoleno sloužit pouze s dovolením ordináře. Vždy je však třeba dbát na to, aby to bylo místo důstojné.

V kostelích či modlitebnách jiných církví a církevních spole­čenství je dovoleno eucharistii slavit pouze v mimořádných případech s výslovným svolením ordináře a je‑li vyloučeno pohoršení.